Connect with us
Reklama




Aktuality

Zbigniew Siemiątkowski – muž polských tajemství

Published

on

tajemný muž„Vyhrál jsem tři civilní procesy a proti mně byly vedeny tři trestní kauzy. Za zadržení Modrzejewského jsem dostal rok vězení s podmínkou na tři roky. V druhé jsem byl odsouzen za vynesení tajných dokumentů, také na rok s podmínkou na tři roky. V tom samém procesu jsem byl ale zbaven obvinění z úniku informací na členku SLD. To se týkalo vyšetřování ABW o nesrovnalostech v jedné z ropných společností. Zproštění obžaloby v tomto případě bylo pro mě otázkou cti.

 

Ve třetí kauze jsem byl také zproštěn obvinění za to, že jsem neutajnil zápis ze setkání Jana Kulczyka s ruským špehem Władimirem Ałganowem.“ řekl pro deník Rzeczpospolita Zbigniew Siemiątkowski.

V roce 2012 jej polský prokurátor obvinil v kauze tajných vězení CIA v polských Kiejkutach. Siemiątkowski na otázku deníku Rzeczpospolita, zda bude jako dosud i u soudu mlčet o věznicích CIA v Polsku, odpovídá s humorem sobě vlastním: „Víte co, napište, že začnu mluvit před prokurátorem a soudem pokud mi zařídí zbavení mlčenlivosti od šéfa polské Národní bezpečnostní agentury a z velitelství NATO.“ Jak píše Rzeczpospolita, navzdory skutečnosti, že mučení CIA jej může stát 5 až 25 let ve vězení.

Pro českého čtenáře je Zbigniew Siemiątkowski méně známou figurou polské politické scény. Ke svému certifikátu NATO Cosmic Top Secret, umožňujícímu držiteli přístup k nejtajnějším informacím západního světa šel dlouhou cestou a vždy zleva.

Do polské komunistické PZPR vstoupil v roce 1978 ve třetím ročníku studia. Jak říká,chtěl být blízko partajním polským profesorům jakými byli Baszkiewicz, Samsonowicz, Mączak, Bardach či Garlicki. Jeho alma mater to byla rudá fakulta žurnalistiky a politických věd Varšavské univerzity. Po prohře PZPR se „Solidaritou“ ve volbách v roce 1989 spolu s dalšími mladými intelektuálními straníky chtěl ukončit činnost PZPR a na bázi jejího sociálnědemokratického křídla založit novou stranu. Od počátku pracoval pro Kwaśniewského a Fiszbacha, jako pro potencionální budoucí lídry. Chtěli opustit partajní „beton“, který byl tehdy zosobněn Leszkem Millerem, ale Fiszbach se začal domlouvat se „Solidaritou“ a Miller do politického hrobu nechtěl. Na posledním sjezdu PZPR byl Siemiątkowski předsedou návrhové komise a on, třicetiletý funkcionář, formuloval usnesení o jejím samorozpuštění.

V roce 1991, když byla postkomunistická SLD ještě v hluboké izolaci se Siemiątkowski stal poprvé poslancem. Po čase z něj strana udělala mluvčího, protože ze studií znal mnoho novinářů. Když se Kwaśniewski rozhodl kandidovat na prezidenta, udělal Siemiątkowského jednou z tváří a strůjců své kampaně. Na otázku Rzeczpospolite, zda při prezidentské televizní debatě se Kwaśniewski cíleně opozdil, aby rozezlil Wałęsu – odpovídá: „Nic nebylo spontánní. Debata byla od začátku do konce námi režírována a Wałęsa se zachoval přesně tak, jak se měl zachovat.“ vzpomíná Siemiątkowski.

Po volbách dostává v prezidentské kanceláři na starosti bezpečnostní problematiku a pracuje na personálním zajištění odborníků pro silová ministerstva z řad členů SLD. Jeho sporadické kontakty s tajnými službami se až v této chvíli stávají zásadními a od té doby už navždy bude mužem utajovaných informací. Po několika měsících se stává ministrem vnitra v Cimoszewiczově vládě.

Několikrát zasáhl do formování polské pravice. Zveřejnil například Bílou knihu o zákulisí polských tajných služeb, která měla ukázat jak odcházející skupina politiků kolem Wałęsy porušovala zákony. Když se blížily volby v roce 1997 tvrdil, že Wałęsa a ministři Demokratické Unie nechali sledovat politiky AWS, možného koaličního partnera následné Unie Svobody. Pokoušel se pravicové strany rozeštvat a dodnes si za svými tvrzeními stojí. Nic mu to platné nebylo a celé následující volební období se zabývá problematikou tajných služeb z opozičních poslaneckých lavic.

Vrací se v roce 2001, když se politické kyvadlo opět přehouplo na stranu SLD. Má také konkrétní misi – rozbít a zničit Úřad ochrany státu (UOP), který vedený pravicí vytáhl lustrační spisy, což mohlo poškodit  prezidenta. Levice byla vystrašená, protože se připravovala složka Jolanty Kwaśniewské, manželky polského prezidenta. Po zrušení UOP v 2002 se jako její bývalý ředitel stal ředitelem Agencji Wywiadu (polské rozvědky). Ta začala spolupracovat s Američany, kteří po 11. září 2001 toužili po odplatě. Tak začala historie tajných vězení CIA v Polsku.

„Smlouva“ mezi Agencją Wywiadu a CIA je hlavním důkazem ve vyšetřování tajných vězení CIA v Polsku, píše Gazeta Wyborcza. Není to však důkaz nevyvratitelný protože je podepsán jen z polské strany Siemiątkowským. Tam kde má být podpis šéfa CIA je prázdné místo. Podle informátora deníku GW se Američané vysmáli předložené jim již parafované smlouvě, protože nechtěli zanechat stopy po porušení mezinárodního práva a americké ústavy. Označili Poláky za amatéry a sdělili, že takové věci se nedělají na základě formálních smluv.

Ke konci vlády SLD v Polsku, když ještě nikdo neočekával, že CIA dodá některé informace americkým médiím měl Siemiątkowski ještě jeden velký problém, za který byl po letech odsouzen. Bývalý ministr národního majetku za SLD Wiesław Kaczmarek zveřejnil v roce 2004, že dva roky tomu zpět polský premiér Miller a Siemiątkowski zfalšovali obvinění s polskou pravicí svázaného ředitele Orlenu (majitel Unipetrolu) Andrzeje Modrzejewského, aby zastavili podpis plánované smlouvy Orlenu na dodávky ropy s firmou J&S. Kaczmarkova slova byla momentem zlomu v SLD, píše Rzeczpospolita. A Siemiątkowski, dnes říká, že to byla obrana Kaczmarka, protože se kolem něj začali rojit agenti a vzpomíná na tehdejší korupční pomluvy. SLD už tehdy byla slabá a pod tlakem korupčních kauz. V Sejmu vznikla vyšetřovací komise aféry Orlen a její výsledky daly před deset lety polské levici smrtelnou ránu.

Siemiątkowski dodnes tvrdí, že J&S byla divnou firmou a nebylo možno dopustit, aby ten kontrakt dostala. Samotný příběh zatčení Modrzejewského spočíval v tom,  že byl 7. února 2002 zatčen důstojníky UOP a několik hodin vyslýchán. Pak byl propuštěn na svobodu, ale další den odvolán z funkce ředitele Orlenu. Jako záminka pro zatčení posloužilo UOP a dozorujícím prokurátorům obchodování Modrzejewského s jeho soukromými akciemi.

Soudkyně Piekarska-Drążek, která Siemiątkowského odsoudila, se obrátila na polskou prokuraturu těmito slovy: „Náš stát se musí stydět, že se naši prokurátoři nepostavili žádostem UOP. Ani okresní, ani krajský, ani odvolací. Jeden z prokurátorů navíc řekl: To co můžeme pro UOP udělat je, že zatkneme Modrzejewského a nepožádáme o jeho vzetí do vazby. Taková slova vrhají stín na fungování celého systému polské spravedlnosti.“ Soud trval šest let a byl v režimu utajení a Rzeczpospolita proto jen cituje další slova soudkyně Piekarska-Drążek: „Spiknutí a intriky nejsou v tomto případě přehnaná slova. Celá záležitost byla spuštěna po schůzce v kanceláři předsedy vlády Leszka Millera, po které šéf UOP Siemiątkowski dal příkaz k zatčení Modrzejewského.“ Siemiątkowski byl odsouzen k jednomu roku vězení s tříletou podmínkou.

Ve volbách v roce 2005 jej SLD dala na nevolitelné místo kandidátky a Siemiątkowski poprvé prohrál. Den po volbách odešel ze strany. Dnes říká: „Měl jsem smůlu, že prokurátoři si na mně chtěli vybudovat kariéru. U vlády bylo PiS a mně bylo řečeno, že mám zradit své souputníky. To nepřichází v úvahu. Dnes mi není společenství kolem SLD k ničenu zapotřebí. Pokusím se zachránit si svou kůži sám.“

jp
zdroj: rzeczpospolita.pl

 

 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality