Connect with us
Reklama




Aktuality

Vyhraje Andrzej Duda už v prvním kole?

Published

on

Je humorné porovnávat demokratický výběr kandidátů na polského prezidenta u polských partají. Asi nikoli u vládní Sjednocené pravice. Tam ani nikoho nenapadlo nějaký výběr činit. Andrzej Duda, stávající prezident, si musí jen podebatovat s Jaroslawem Kaczyńským o formálnostech a slíbit PiS, že bude ve svém druhém funkčním období stejně loajální jako ve svém prvním.

Opoziční Občanská platforma postavila do čela kampaně ženu. Čelní představitelku „varšavské kavárny“ Małgorzatu Kidawa-Błońska (Małgorzatu Kidawová-Błońskou), které Platforma v listopadu 2019 zařídila primární volby tak, že jí volili kandidáti Kongresu Platformy. Protikandidát se dlouho nehlásil, a proto musel stávající předseda Platformy Schetyna ukecat primátora Poznaně Jacka Jaśkowiaka. Ten se v „primárkách“ soustředil na „Jsem nejlepší a vždy jsem takový byl“. Logicky vyhrála Małgorzata Kidawa-Błońska a bude obhajovat výsledek voleb Platformy (KO) do Sejmu – 27,4 %.

Primárky jako takové (volí členové 25.01. 2020) se v Platformě odehrávají jinde. Volí se nový předseda partaje. Cca 10 000 členů pošle své hlasy šesti kandidátům a s určitostí se rozhodne ve druhé kole (08.02.2020).

Je asi zbytečné rozebírat šance bývalé ministryně sportu Joanny Muchy, i když je z kandidátů (subjektivně) nejpěknější. Ve druhé kole se střetne schetynův Tomasz Siemoniak a antischetynovec Borys Budka. Sázím spíše na místopředsedu PO Siemonjaka než na předsedu poslaneckého klubu PO Budku. Schetyna by i po třetích prohraných volbách s PiS stejně uvnitř PO vyhrál, ale kandidovat už nemohl – zjednodušeně –  stal se nositelem proher. Pro českou opozici je výhodnější, aby vyhrál Tomasz Siemoniak, který co by bývalý ministr obrany mnohem více rozumí mezinárodní politice než parlamentní provokatér Budka. Siemoniak navíc má rád Čechy, u Budky se v tomto rozměru zatím dopátrat ničeho nelze.

V textu o prezidentských kandidátech má rozbor primárek na předsedu PO význam hlavně proto, že stávající předseda PO Schetyna pozastavil tok stranických peněz na kampaň Kidawa-Błońske, protože Ta si do volebního štábu nevzala ani jednoho „schetynovce“, kteří holt už třikrát volby prohráli. Tok stranických peněz na prezidentskou kampaň tedy zatím nepůjde do agentur blízkých Schetynovi. Rozhodne v únoru nový předseda.

Za polské lidovce kandiduje jejich předseda Władysław Kosiniak-Kamysz. Zvolený vrcholným orgánem partaje. Neslaný  politik luxovského typu, který prokoučoval svou šanci stát se jediným kandidátem sjednocené opozice. Kdyby se celá polská opozice ve jménu antiPiS spojila a postavila jej do svého čela, měl by Andrzej Duda velký problém. Nestalo se a Kosiniak-Kamysz tvrdne na 8-9 % podpory, stejně silné, jakou mají v průzkumech jeho lidovci.

Levicovým kandidátem na polského prezidenta je Robert Biedroń, polský europoslanec zvolený za stranu Wiosna. Bývalý primátor města Słupsk, přiznaný homosexuál, občanský aktivista a bojovník za práva LGBT osob. Těsně po evropských volbách (Wiosna získala 3 mandáty) svou rozpadající se stranu spojil fúzí s postkomunistickou SLD a vyhnul se tak podání finanční zprávy, ve které by musel zveřejnit podivné zprostředkované příjmy partaje od západních lidskoprávních „Nadací“. Jeho partner Krzysztof Śmiszek byl z předních míst kandidátky SLD následně zvolen do polského Sejmu. Přes všechny možné výhrady k jeho osobě (obzvláště dnes irituje polskou vládní garnituru intenzivním obesíláním všech europoslanců vnitropolskou opoziční rétorikou) je Robert Biedroń jedním z lídrů polské levicové opozice a autentickým reprezentantem 12 % postkomunistických, trockistických a moderně marxistických polských voličů.

Kandidátem na polského prezidenta je také Szymon Hołownia, bývalý moderátor hollywoodského střihu a katolický novinář. Katolický v Polsku v duchu pátera Halíka. Schopný rétor hrající si na filmového amerického kazatele, financovaný kdovíjakým kapitálem, a hlavně plod profesionálního marketingu. Dalo by se to přirovnat ke kandidatuře českého Jana Krauze, šmrcnutého třikrát: amen, amen, amen… podporovaného bezemočně kampaní v duchu Coca-Cola light.

Posledním relevantní kandidátem na polského prezidenta je Krzysztof Bosak, mladý reprezentant seskupení Konfederace (Konfederacja Wolność i Niepodległość – Konfederacja Wolnościowcy i Narodowcy). Tato účelová nová strana je složena z politiků několika polských národoveckých, republikánských, konzervativních a antievropských subjektů (podobné polské ultrapravicové strany v minulosti vznikaly a zanikaly hlavně z důvodů finančně technických, např. Janusz Korwin-Mikke a jeho mutace KORWiN, …). V Konfederaci proběhly primárky amerického stylu, ve kterých Bosak porazil matadory Janusze Korwina-Mikke či Grzegorze Brauna. Bosak je reprezentantem trochu mírnějšího národoveckého křídla. Strana získala loni ve volbách do Sejmu 6,81 %, 1 256 953 hlasů, a celkem 11 mandátů. Primární volby po celém Polsku utužily její voličskou základnu, ale jejich výsledek bude počátkem jejího rozpadu. Staří bardi onu prohru nezkousnou a raději se opětovně postaví například do čela zcela minoritních ultrakatolíků, než aby paběrkovali v Konfederaci většinově národovecké.

Průzkumy čtyři měsíce před volbami v první kole preferují stávajícího prezidenta. Do druhého kola by s ním měla projít kandidátka Platformy. Prezident Duda ale ještě ostrou kampaň nezačal, či spíše dělá ji prezidentováním.  Kidawa-Błońska už kapaní žije, stejně jako Kosiniak-Kamysz. Za měsíc se ukáže, zda projekt Hołownia přežije. Jeho podpora by většinově přešla ke Kosiniak-Kamyszovi a ta by se tak stala dvoucifernou. Pokud Andrzej Duda nevyhraje už v prvním kole, bude muset aktivizovat a motivovat voliče Konfederace, aby jej ve druhé kole volili. Pokud tak neučiní, může se stát, že ve druhém kole prohraje s kandidátem opozice, ať to bude Kidawa-Błońska, nebo pro něj hůř, Kosiniak-Kamysz.

Prognóza – Marcin Palade – 19. 1. 2020

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2021 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.