Connect with us
Reklama




Aktuality

S nálepkou extremistů – Ač se to kritikům nelíbí, nová polská vláda má jasný program změn. A silný mandát k nim

Published

on

lukas-skraba-11767Stahujícíse autoritářská mračna a probíhající „atentáty“ na demokracii, svobodu, zpravodajské služby nebo ústavní soud, zhruba takto líčí první dny Práva a spravedlnosti (PiS) u moci některá logo lidovky czpolská a zahraniční média. Komentátor Berliner Zeitung dokonce označil Jarosława Kaczyńského za větší hrozbu pro Evropu, než je Islámský stát. Zdá se ovšem, že právě rychlé změny a prolomení zavedených schémat jsou tím, co voliči očekávají.


Bývalý prezident Aleksander Kwaśniewski v tajně nahraném soukromém rozhovoru z října 2013 prohlásil: „Tři nejvíce zdemoralizované instituce v Polsku jsou: za prvé státní zastupitelství, za druhé zpravodajské služby, za třetí veřejná televize. (…) Ty tři instituce každého koupí, prodají, zradí, zničí.“ Podobné vidění reality má patrně i tým premiérky Szydłové a své kroky namířil nejdříve právě tam. Okamžitě byli odvoláni čtyři šéfové vojenských a civilních služeb, přičemž ministr zahraničí deklaroval, že „každá minuta fungování těchto osob ve funkcích byla hrozbou“. Je třeba ovšem konstatovat, že podobně – i když méně teatrálně – se zachovala i předchozí vláda. A pokud si vzpomeneme na kompromitaci tajných služeb, kterým bylo dlouhodobé odposlouchávání vládních špiček v jedné varšavské restauraci, je nedůvěra více než pochopitelná.

Návrat symbolu boje s korupcí

Význam, který má pro novou vládu kontrola nad touto oblastí i za cenu kontroverzí, ukázala nominace koordinátora zpravodajských služeb. Stal se jím Mariusz Kamiński, jeden ze symbolů boje s korupcí za minulé vlády PiS z let 2005–2007. Letos byl odsouzen ke třem letům vězení za zneužití pravomocí v souvislostis úplatkářskou aférou, kterou vyšetřoval Centrální protikorupční úřad pod jeho vedením. Jak píše týdeník Wprost, ačkoli operaci posvětilo státní zastupitelství a podezřelí byli nakonec usvědčeni, skončil Kamiński a jeho spolupracovníci na lavici obžalovaných. Podle řady odborníků probíhal proces velmi nestandardně a závěrečný rozsudek – načasován krátce před volbami – byl vyšší, než se domáhal státní zástupce. Kamiński se sice odvolal, na pravomocný verdikt ovšem čekat nemusí. Prezident Andrzej Duda mu vzápětí po jmenování vlády udělil milost.
Proč v případě Kamińského vláda riskovala jmenování odsouzeného politika? Podle informací Wprostu má nové vedení tajných služeb za úkol provedení důkladného auditu fungování státní správy a zakročit proti rozsáhlým daňovým únikům. „Ostřílený“ Kamiński má být garantem těchto aktivit.
Veřejnou debatu také rozvířila situace kolem personálního obsazení ústavního soudu. Předchozí vláda koncem května schválila jmenování pěti nových soudců, ačkoli měla právo udělit mandát pouze třem, zbývající dvě místa měl obsazovat už nový parlament. Podle komentátorky deníku Gazeta Wyborcza tak zvítězil stranický zájem nad demokratickými principy.
Stejný názor zastával i prezident Duda, který tak dlouho otálel se jmenováním, až se změnil poměr sil v Sejmu. Podle principu „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“ nechala nová vláda přehlasovat zrušení předchozího usnesení a hodlá znovuobsadit celou pětici křesel. Samozřejmě i toto nekompromisní jednání vzbudilo rozruch. Nicméně i zde se nová vláda opírá o podporu veřejného mínění, které k polské justici obecně vyjadřuje velkou nedůvěru.

Rychle a razantně

Trojici podle Kwaśniewského nejprohnilejších institucí uzavírají veřejná média, i ta se dočkají reformy, respektive dalšího „atentátu“, nejpozději do tří měsíců. Tak to alespoň slibuje místopředseda vlády a ministr kultury prof. Piotr Gliński. Ten se ve velmi vyhroceném rozhovoru ve veřejnoprávní televizi na konto této instituce vyjádřil následovně: „Několik let manipulujete a děláte propagandu. Ale to skončí, protože takto by veřejná televize fungovat neměla.“ V plánu je přeměna veřejnoprávních médií, která mají současně status akciové společnosti státní pokladny na kulturní příspěvkové organizace. Snad se tímto podaří vyřešit široce diskutovaný problém komercializace veřejnoprávních médií, za něž je dlouhodobě kritizují kulturní kruhy. Jestli však bude vláda PiS prvním kabinetem po roce 1989, který by veřejná média také uvolnil od přísné politické kontroly, to asi nelze předpokládat.

Z prvních týdnů fungování nové vlády je zřejmé, že má jasný program změn. Díky většině v Sejmu a nakloněnému prezidentovi je může prosazovat naprosto nevídanou rychlostí a razancí. Jestliže Občanská platforma vynikala v „postpolitickém“ balancování v jakémsi zlatém středu mezi domnělými radikály a ve vyhýbání se jakýmkoliv bolestivým rozhodnutím, nyní přichází zcela nový styl nekompromisního naplňování programu na základě nejsilnějšího mandátu v novodobé historii Polska. Těžko soudit, jak dlouho toto odhodlání vydrží. Jen těžko však lze sdílet alarmistické vize dosavadního establishmentu. Je normální, že ztráta donedávna neotřesitelných pozic bolí…

Lukáš Skraba v pátečních Lidových novinách

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality