Aktuality
Proč Polsko s kvótami „zradilo“ Visegrád: chytrá diplomacie i domácí politika
Znamená odlišný postoj Varšavy k přerozdělení uprchlíků konec Visegrádské skupiny? „Na otázkách migrace spolupráce V4 nestojí,“ říká analytik AMO Vít Dostál. (publikováno: 24.09.2015). 
Podle státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy navíc změna polské pozice nebyla překvapivá. Co se Polákům podařilo dojednat a jak hlasování o kvótách souvisí s polskou domácí politikou?
Když Polsko v úterý hlasovalo na schůzce unijních ministrů vnitra pro přerozdělení 120 000 uprchlíků z nejpostiženějších zemí, oživilo to po nějaké době otázku o funkčnosti Visegrádské skupiny.
Visegrádské země – Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko – totiž dlouho tvrdily, že společně vystupují proti kvótám pro relokaci a žádají opatření, která pomohou vyřešit příčiny současné imigrační vlny.
Prouza: Poláci nás dopředu varovali, že se vydají jinou cestou
„Určitě to narušuje politickou důvěru mezi zeměmi V4, které opakovaně o kvótách jednaly a až do minulého týdne vystupovaly jednotně,“ myslí si český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).
„Na přílišnou jednotu Visegrádské čtyřky nelze v tuto chvíli spoléhat,“ řekl EurActivu. Úterní hlasování podle něj může mít dopad na budoucnost vzájemných vztahů.
Pohřbívání Visegrádu
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza od včerejška v médiích uklidňuje, že žádná katastrofa se nestala. Pochybnosti o Visegrádské spolupráci se podle něj objevují pravidelně.
„Je to oblíbené téma. Visegrád však funguje dál, jako vždy,“ řekl redakci po včerejším summitu prezidentů a premiérů, kteří v Bruselu hledali společné východisko z migrační krize.
Včerejší vrcholná schůzka podle něj ukázala, že síla Visegrádu spočívá ve schopnosti hledat témata, na kterých se lze shodnout.
„Večer před Evropskou radou se všichni čtyři premiéři sešli a shodli se na prioritách. Měli bychom se podle nich soustředit na ochranu vnější hranice, co nejdříve vybudovat hotspoty a zefektivnit návratovou politiku. Na všechna tato témata se zaměřil i summit,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
Podle ředitele Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Víta Dostála je přitom spíše náhoda, že se V4 v problematice migrace vůbec shodla.
„Není to téma, se kterým by Visegrád dlouhodobě pracoval, a kde by se jeho zájmy dlouhodobě překrývaly, jako je tomu například v energetice nebo kohezní politice,“ vysvětlil EurActivu.
V tomto případě se prý společný postup vytvořil spíše na základě aktuálního nastavení politické situace v jednotlivých státech.
Neříkat „ne“
Úterní změna polského postoje každopádně nebyla překvapením. „Poláci nás dopředu varovali, že touto cestou půjdou, že je pro ně důležitější kompromis a zachování jednoty,“ řekl novinářům tajemník Prouza.
„Polsko k tomu mohlo mít různé důvody,“ přemýšlí europoslanec ODS Jan Zahradil. „Za měsíc budou volby a vládnoucí Občanská platforma téměř jistě prohraje a odejde do opozice. Možná se chtěli ukázat v dobrém světle v Bruselu nebo v Berlíně,“ řekl redakci.
„Spekuluje se také o tom, že si chtěli kvótami otevřít možnost pro nějaký budoucí příliv uprchlíků z Ukrajiny, pokud se tam situace nějakým způsobem zdramatizuje,“ dodal.
Co vlastně Varšava změnou pozice zamýšlela, naznačil polský státní tajemník pro migraci Piotr Stachanczyk. Základem rozhodnutí podle něj bylo přesvědčení, že zůstávat v táboře „odmítačů“ není výhodné.
Aktivní vyjednávání
Takto se prý naopak podařilo ze závěrů jednání vymazat mechanismus pro výpočet kvót založený na údajích o HDP a počtu obyvatel členských zemí. Dohoda ministrů vnitra tak nezavádí precedent pro další přerozdělování, citoval Stachanczyka server EU Observer.
Platí prý také, že pokud by přišla výrazná vlna uprchlíků z Ukrajiny, může Polsko přestat s přijímáním běženců v rámci kvót. Zároveň podle něj dohodnutá pravidla dovolují dávat při přijímání uprchlíků přednost křesťanům.
Dostál: Kopaczová může chtít vyprokovat PiS ke xenofobním prohlášením.
„Ne, že bych to Polákům vyčítal. Sám jsem u jednání nebyl, ale mám informace, že byli při dojednávání závěrů aktivní,“ řekl EurActivu další český europoslanec Pavel Telička (ANO). Takový přístup měla podle něj zvolit i česká vláda. „Polsko vsadilo nejen na spojence z V4, ale především na ty, kteří mají potřebnou váhu. Nelze to nálepkovat slovem ‚zrada‘. I my bychom měli předvídat a hrát na více šachovnicích,“ myslí si.
„Pokud v rámci V4 existovala jediná strategie – že všechny čtyři země budou protestovat proti kvótám, aniž by navrhly alternativu, kterou by mohli ostatní přijmout – pak taková strategie byla špatná. Zvlášť pokud skupina nebyla tak pevná, jak vláda tvrdila,“ dodává místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.
Sázka na image
Změna v polské pozici podle odborníků souvisí i se zmíněnými parlamentními volbami, které se konají už za měsíc.
Premiérka Ewa Kopaczová může paradoxně využít toho, že její strana Občanská platforma (PO) se kvůli rozhodnutí o kvótách stala terčem kritiky konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která je se svou premiérskou kandidátkou Beatou Szydlovou favoritem voleb.
„Kopaczová nyní na Szydlovou ztrácí v průzkumech jedenáct procent. Proto může chtít vyprovokovat PiS k ostrým xenofobním vyjádřením, aby bylo možné ukázat, že se strana nedokázala přiblížit ke středu politického spektra, ale stále jí náleží nálepka extremistické strany,“ vysvětluje analytik Dostál.
To prý může odradit voliče PO, kteří by uvažovali o podpoře PiS, nebo kteří by jednoduše nešli hlasovat pro Platformu. „Mobilizace voličů Platformy spočívá v tom, že se bojí PiS. Tak to bylo ve volbách před čtyřmi i osmi lety,“ řekl Dostál redakci.
Kopaczová se tak může snažit ukázat, že vede Polsko jako silnou a proevropskou zemi.
„Mezi jednotu EU a budoucnost Polska bychom mohli vložit rovnítko. Naši političtí oponenti, kteří tvrdí, že se můžeme od EU odvrátit, přejí Polsku špatnou budoucnost. Solidarita musí fungovat na obě strany,“ prohlásila premiérka po včerejším summitu.
Pokud se bude v Polsku hlasitěji debatovat o migraci a kvótách, utiší se zároveň debata o aféře s odposlechy a kontaktech politiků s lidmi z byznysu, která vládní Platformě u voličů uškodila, dodává Dostál.
Autor: Adéla Denková, euraktiv.cz
Aktuality
„Alfa samec musí odejít: Proč patriarchát bolí každého bolí“ – setkání s Liz Plank v rámci Ekonomického fóra
Liz Plank je filmařka, oceňovaná novinářka, autorka, výkonná producentka a moderuje několik kritiky uznávaných seriálů na Vox Media a NBC News. Její poslední nejprodávanější knihu Alpha Male Must Go: Why Patriarchy Hurts Everyone citovali ve Vogue, Esquire, Playboy, ELLE Magazine, GQ, NPR, The Washington Post on Morning Joe či Dax Shepard’s Armchair Expert.
Liz pravidelně vystupuje ve vlivných televizních pořadech, aby prezentovala svůj pohled na politiku a genderové otázky The Today Show, The Daily Show, MSNBC, CNN, ABC News, Fusion, Al-Jazeera America a BBC World. Prostřednictvím svého aktivismu a kreativního přístupu k žurnalistice si Liz dala za úkol zvednout hlas těch, kteří často nejsou vyslyšeni. Než se Liz stala novinářkou, pracovala v sociálním centru pro lidi s postižením a jako výzkumná pracovnice a konzultantka.
Speciální akce s Liz Plank se uskuteční 6. září na Ekonomickém fóru v Karpaczi.
Nejvíce sledovaný polský expert na volební průzkumy Marcin Palade zveřejnil 100 dnů před volbami v Polsku svůj první odhad volebních výsledků říjnových polských voleb. Pro Polsko, jak jej známe, to není dobrá zpráva. Do Polska totiž, podle jeho volební analýzy, přichází politická nestabilita.
Při takovémto výsledku voleb lze sestavit pouze jednu variantu většinové vlády (PiS a KONFA). To se zatím jeví jako nereálné. Při tvrdém postoji prezidenta Dudy jsou pak nejpravděpodobnější variantou předčasné volby v únoru 2024, které ale KONFA chtít nebude. Následující variantou je pak menšinová vláda PiS s plovoucí tolerancí, která ale vyústí v politickou nestabilitu.
Nejsilnějším politickým hráčem v Polsku je stále vládní Právo a Spravedlnost. Oproti volbám v roce 2019 ztratilo ale 10 % svých voličů. Stále však operuje s podporou třetiny polských voličů a má největší podporu mezi voliči 50+ a důchodci. PiS má dominantní pozici v menších polských městech, hlavně na východě Polska.
Druhou nejsilnější formací je Občanská koalice (Platforma a menší liberální strany). Jejímu lídrovi Donaldu Tuskovi se nepovedlo spojit opozici do jediné kandidátky antiPiS a to hlavně pro zásadní ideové rozpory mezi postkomunistickou Lewicí a PSL či POLSKA 2050. Donald Tusk také přehnal své osobní politické ambice, velmi a velmi chtěl být dominantním opozičním vůdcem, což negovalo koaliční předvolební potenciál. Liberální Občanská koalice má své voliče ve všech věkových skupinách a silnou pozici ve velkých polských městech.
KONFEDERACE se překvapivě stala černým koněm polské politiky. Historicky vznikla jako seskupení malých národoveckých, pravicových a populistických stran. V roce 2022 a 2023 se ale různým způsobem zbavovala největších populistů a po začátku ukrajinsko-ruské války i politiků, kteří otevřeně podporovali ruskou politiku. Poté, co z vrcholných funkcí odešli matadoři typu Janusz Korwin-Mikke (80) a byl silně upozaděn známý proruský populista Grzegorz Braun se vrcholných funkcí chopila mladší generace v čele s Krzysztofem Bosakem (41) a Sławomirem Mentzenem (36). Jejich pravicově-populistická a národovecká politika má dnes v Polsku silnou podporu u mladých mužských voličů a je rovnoměrně rozprostřena po celém Polsku.
POLSKA 2050 měla svého času u liberálních polských voličů podporu 25 % na úkor Občanské koalice. Po návratu Donalda Tuska se ale tato část putujících voličů přesunula zpět a lídr POSKA 2050 Szymon Hołownia proto musel uzavřít koalici s tradiční Polskou lidovou stranou. Toto „manželství z rozumu“ se vymezuje jak vůči PiS tak Občanské koalici a napadá „věčný duopol“ na polské polické scéně s tím, že se obrací na polské voliče, kteří nechtějí volit ani jednu z většinových formací. POLSKA 2050 má podporu ve větších polských městech a PSL na polské vesnici.
Lewice je konglomerát postkomunistů, sociálních demokratů, levicových aktivistů a členů LGBT organizací. Jejich voliči jsou rovnoměrně rozloženi po celém Polsku a jejich podpora se ve volebních průzkumech pohybuje od 7 do10 %.
Patová situace, která v Polsku pravděpodobně nastane je mnohými polskými novináři a analytiky prezentována jako „jasná koalice“ PiS a KONFEDERACE, ale od politiků KONFEDERACE je ve směru k PiS slyšet tvrdá předvolební kritika. PiS zatím předvolebně útočí pouze na svého odvěkého konkurenta – Občanskou platformu a o ostatní opoziční strany se nestará. To se ale poslední měsíc před volbami může změnit.
100 dnů před volbami je většina voličů již rozhodnuta. Všude v Evropě. Předvolební půtky se tedy týkají tak 10 – 15 % nerozhodnutých voličů. Ti svou podporu nakonec nějak rozdělí, a to nejčastěji těm nejsilnějším. V Polsku tedy ještě můžeme počítat s matematicky možnou koalicí PiS a POLSKA 50/PSL. Méně již se čtyřkoalicí anPiS – OK, POLSKA 2050, PSL a Lewice. Rozhodně půjde o každé křeslo a letošní kampaň bude proto nejtvrdší z možných.
Jaromír Piskoř
Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti. Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.
Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.
Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“
Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.
Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.
Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“
Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.
Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.
„Alfa samec musí odejít: Proč patriarchát bolí každého bolí“ – setkání s Liz Plank v rámci Ekonomického fóra
100 dnů do říjnových voleb v Polsku
Sinusoidy
Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv
Kdo není s námi je s PiS
- „Alfa samec musí odejít: Proč patriarchát bolí každého bolí“ – setkání s Liz Plank v rámci Ekonomického fóra 25.8.2023Liz Plank je filmařka, oceňovaná novinářka, autorka, výkonná producentka a moderuje několik kritiky uznávaných seriálů na Vox Media a NBC News. Její poslední nejprodávanější knihu Alpha Male Must Go: Why Patriarchy Hurts Everyone citovali ve Vogue, Esquire, Playboy, ELLE Magazine, GQ, NPR, The Washington Post on Morning Joe či Dax Shepard’s Armchair Expert. Liz pravidelně […]Jaromír Piskoř
- 100 dnů do říjnových voleb v Polsku 8.7.2023Nejvíce sledovaný polský expert na volební průzkumy Marcin Palade zveřejnil 100 dnů před volbami v Polsku svůj první odhad volebních výsledků říjnových polských voleb. Pro Polsko, jak jej známe, to není dobrá zpráva. Do Polska totiž, podle jeho volební analýzy, přichází politická nestabilita. Při takovémto výsledku voleb lze sestavit pouze jednu variantu většinové vlády (PiS a […]Jaromír Piskoř
- Sinusoidy 14.3.2023Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti. Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]Jaromír Piskoř
