Connect with us
Reklama




Aktuality

Polsko je odsouzeno k pěstování kukuřice

Published

on

výnosy kukuřiceOd druhé poloviny devadesátých let je v Polsku viditelná rostoucí konkurenceschopnost kukuřice vůči jiným obilovinám či tradičním krmivům.  To platí nejen pro oblasti s nejlepšími klimatickými podmínkami, ale i severnějšími či podhorskými regiony, kde je riziko nedostatečného dozrání větší. Jednou z příčin rozšíření kukuřice v Polsku je pěstování úrodných hybridních kříženců, které zaručují stabilní výnosy a výrazně snižují pěstitelské riziko. Výnosy v Polsku meziročně rostou, což je důležité pro malé a střední zemědělské podniky, které tak vzhledem k malé výměře mohou vyprodukovat více krmiva.

V roce 2012 byly v USA, hlavním světovým producentem kukuřice, nízké výnosy hlavně z důvodu dlouhotrvajícího sucha. Také v mnoha evropských zemích byla úroda kukuřice pod plánovanými výnosy, což bylo také důvodem k velkému importu kukuřice do Evropy. Zvedly se ceny a v důsledku také ceny produktů, které jsou navázané na ceny kukuřice.

Polsko na tom vydělalo, protože výnosy kukuřice tam ten rok dosáhly 73,5 dt/ha (decytona je jeden q – metrák, neboli 0,1 t) a také se ten rok zvětšila plocha pěstování kukuřice na zrno na 534 000 ha. Se sklizní téměř 4 mil. tun zrna se tak Polsko stalo jedním z důležitých producentů a exportérů kukuřice. Příjmy polských zemědělců vzrostly, i když né všem se podařilo prodat za dobrou cenu.

Po slabším roce 2012 na jaře v roce 2013 v mnoha zemích vzrostly plochy oseté kukuřicí a prognózy světové produkce byly optimistické.  Světové výnosy se výrazně zlepšily a dosáhly 1 mld. tun. Rekordní sklizeň byla i v Evropě –  64,5 mil. tun. Pro evropské zemědělce byly znepokojiví prognózy z Ruska a Ukrajiny, kde značně vzrostly plochy oseté kukuřicí. V Rusku tamní zemědělci sklidili 12 mil. tun a na Ukrajině 31 mil. tun. Ceny polské kukuřice padly a objevil se propad v exportu polské kukuřice.

Dobré výsledky pěstování kukuřice v roce 2012 přesvědčily polské zemědělce, aby zvětšili plochy oseté kukuřicí na zrno. Oseto bylo 613 000 ha, tedy o 12 % více než v roce 2012 a téměř o 100 % více než byly průměry osevu ploch v letech 2005 – 2011. Kukuřicí na siláž bylo oseto 480 000 ha a Polsko tedy již druhým rokem dosáhlo přes 1 mil. ha ploch s kukuřicí. Výnosy byly podle GUS (polského statistického úřadu) 4 mil. tun, o něco více než v roce 2012. Průměrný výnos byl 65,8 dt/ha, což bylo o 13,3 % méně než v roce 2012. Mohou za to výkyvy v počasí a agrotechnické problémy polských zemědělců v některých polských regionech (pozdní osev kvůli delší zimě, silné deště v květnu a červnu, sucho v srpnu). Na západě Polska byly výnosy vysoké (15-16 t vlhkého zrna a 55 až 60 t zelené hmoty). Výnosy v regionech s pozdním osevem byly ovšem nižší (5 – 8 t vlhkého zrna).

Mnohem těžší byla situace na trhu. Z ekonomického pohledu nebyla sklizeň v roce 2013 pro polské zemědělce tak výhodná jako v roce 2012. Kukuřice se na celém světě urodilo dost a ceny šly velmi dolů. Cena kukuřice se pohybovala kolem 650-680 zlotých za tunu a nebylo lehké ji za tuto cenu prodat, protože velkou konkurencí jí byly bezcelní dovozy kukuřice z Ukrajiny v ceně kolem 600 zlotých za tunu. Tradičně také do jižního Polska dostaly dovozy levnější kukuřice ze Slovenska a Maďarska.

Nízké ceny kukuřice působily stimulačně na větší využití kukuřice v Polsku a zvýšení exportu na Západ. V oblasti produkce krmiva výrazně vzrostl podíl kukuřice na úkor drahé pšenice.

Pro Polsko jsou větší výnosy kukuřice nejen ekonomickým přínosem, ale také faktorem snížení rizika v oblastech s vysokým podílem srážek. Kritické období pro růst kukuřice je asi dva měsíce později, než u jiných základních obilovin a tak se dá, díky dobrým výnosům kukuřice, vyvážit i jejich případná neúroda.  Kukuřice se stala v Polsku po ozimé pšenici druhou nejpěstovanější obilovinou a také druhou exportní polskou obilní komoditou.

Zdálo by se, že perspektivně je Polsko „odsouzeno“ k pěstování kukuřice. Vše ukazuje na to, že proces oteplování klimatu bude postupovat a s ním se pak také budou měnit i podmínky pro pěstování plodin v Polsku. Podmínky se také budou měnit v západní a střední Evropě a tato plodina se může těšit na rekordní výnosy. Polští farmáři proto mění strukturu pěstování plodin ve prospěch kukuřice.

Při pohledu na kukuřici jako na zdroj krmiva ukazují výpočty polských odborníků, že pomocí moderních systémů by mělo pěstování silážní kukuřice vzrůst na 1 mil. ha, tedy dvakrát více než dnes.  Více kukuřičného zrna bude potřeba pro dynamicky se rozvíjející polský chov drůbeže a prasat.

V roce 2014 se kukuřice z 20 000 polských ha používala jako důležitá surovina pro spoluspalování při vysokém výkonu v bioplynových stanicích. V Německu to v tomto roce bylo již z 800 000 ha a Němci také vykupují významné množství kukuřičné siláže z polských pohraničních oblastí. Je jasné, že jde o další slibný a trvalý trh pro polské pěstitele kukuřice.

V roce 2014 byla kukuřice na zrno pěstována na 687 000 ha a na siláž na 450 – 500 000 ha. (1,1 -1,2 mil ha celkem) s výnosem cca 4. mil tun, stejně jako v roce 2013.

Podle polské Asociace pěstitelů kukuřice budou výnosy kukuřice v roce 2015 o 30 % nižší než loni. Kukuřice utrpěla suchem a i energetická kvalita siláže se o 20-30 % sníží. Sklizeň kukuřice na zrno je v Polsku v plném proudu. Odhady se liší. Někteří zemědělci odhadují své výnosy od 3 – 7 tun při vlhkosti cca 25 %.

Ceny se nyní v Polsku pohybují kolem 400 – 500 zl za nesušenou a suchá kukuřice (14 %) má hodnotu cca 700 zl/tunu. Velké zásoby v Evropě a vysoké výnosy na Ukrajině nemají cenu kukuřice nějak výrazně zvyšovat, cituje farmer.pl Prof. Tadeusze Michalského, předsedu polské Asociace pěstitelů kukuřice.

Polsko v lednu 2013 zakázalo na svém území pěstovat geneticky modifikované potraviny.  235 odrůd kukuřice není v současné době schváleno pro pěstování v Polsku. Polská vláda to zdůvodnila nemožností koexistence geneticky modifikovaných odrůd s přírodními bez rizika jejich kontaminace. Pyl modifikované kukuřice by také mohl kontaminovat a znehodnotit med, který je tradičním polským produktem. Stávající právní úprava ovšem nezakazuje obchodování s tímto osivem. Právní úprava také povoluje (do 1. ledna 2017) používat geneticky modifikované krmivo pro zvířata. Polsko dováží ročně cca 2 miliony tun geneticky modifikované sóje pro výrobu krmných směsí pro drůbež, skot a prasata. Produkty získané z takto krmených zvířat (včetně vajec) se na obalech nemusí zveřejňovat. 80 % respondentů polského spotřebitelského průzkumu si přeje, aby toto označení na výrobcích bylo. Přítomnost potravin nějakým způsobem obsahující GMO vyvolává v Polsku řadu diskuzí (farmio.com). Polské Ministerstvo životního prostředí pracuje na tom, aby dalo tamní zákony do souladu s novou směrnicí EU č. 2015/412. Největší chovatelé drůbeže sdružení v Komoře producentů vajec a krmných směsí lobbují za povolení pěstování GMO plodin. Ovšem polský ministr zemědělství 28.9.2015 předvolebně (volby  jsou v Polsku 25.10.2015) prohlásil, že to je společensky nemožné a ponechal v Polsku stávající stav.

jp

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality