Connect with us
Reklama

Aktuality

Polská reforma vysokoškolského vzdělávání: uzurpace moci, nebo nutná změna?

Published

on

… Ve skutečnosti i řada rektorů odmítla využít nově nabytou kontrolu nad financemi k tomu, aby udělali průvan v rozpočtech jednotlivých pracovišť – jednoduše proto, že si potřebují udržet jejich interní podporu, pokud mají být znovu zvoleni.

„Jde pořád o tytéž lidi na stejných univerzitách, a oni prostě chtějí, aby stav věcí zůstal stejný jako předtím,“ zoufá si Kulczycki. „Převážná část“ univerzit se podle něj drží starého systému a akademici si stále volí své děkany a rektory.

Ministr Gowin: Pečlivě jsme v zákoně dbali na to, abychom zajistili, že politici nebudou mít žádný vliv.

Vzhledem k současné situaci v Maďarsku i vzpomínkám na komunistický režim, kdy politici svírali akademiky železnou pěstí, Kulczycki chápe, „proč se akademická obec obává“ jeho reforem. Lituje ale toho, že po ústupcích, které vláda přijala, mají podle jeho názoru nové univerzitní rady „nulovou moc“. Krom toho jsou politici z členství v radách výslovně vyloučeni: „Pečlivě jsme v zákoně dbali na to, abychom zajistili, že politici nebudou mít žádný vliv,“ uvádí Gowin

To, kdo bude v radách sedět, ve skutečnosti do značné míry určují sami akademici. Bitva o členství v radě se například nedávno odehrála na Varšavské univerzitě, kde musel senát hlasovat třikrát, než se podařilo schválit šest nových členů, jak vysvětluje Piotr Drygas, který v senátu zastupuje studenty. Pět kandidátů – vybraných nominační radou sestavenou rektorem – bylo podle něj odmítnuto kvůli nedostatečnému zastoupení žen a humanitních věd. Konečné složení, na kterém se senát shodl, sestává převážně z akademiků. Kromě nich je mezi vybranými zástupce studentů, ředitel Světové banky a člen správní rady Santander Bank.

Skutečnost, že Polsko má k autoritářství mnohem dál než Maďarsko, se odráží i v ochotě akademiků hovořit s novináři. Na rozdíl od návštěvy THE v Budapešti v roce 2017 se žádný z polských akademiků neohlížel při rozhovoru nervózně přes rameno a nikomu nevadilo zveřejnění jeho názorů.

Gowinovy reformy se dokonce staly terčem kritiky některých členů strany Právo a spravedlnost s tím, že jsou příliš tržně orientované.
Gowin se od autoritářské identity současné polské vlády distancuje natolik, že popisuje sám sebe jako tradičního pluralistického konzervativce a zastánce svobody – dvakrát se v rozhovoru pochvalně zmínil o Edmundu Burkeovi – a implicitně se tak staví stranou od svých koaličních partnerů. Jeho reformy se dokonce staly terčem kritiky některých členů strany Právo a spravedlnost s tím, že jsou příliš tržně orientované.

„Velice často mě obviňují z neoliberalismu,“ říká Gowin o své politické filozofii. Pokud je to tak, „pak jen proto, že nemám rád stát. Myslím si, že stát by měl být omezený a dát co největší možný prostor jednotlivcům, rodinám a komunitám.“

Týden před rozhovorem pro magazín THE nicméně tentýž Jarosław Gowin vyvolal děs v řadách opozice svými plány na „repolonizaci“ polských médií v případě, že současná vláda znovu vyhraje říjnové volby: chtěl by polská média přesunout od stávajícího německého firemního vlastníka do polských rukou.

Gowin, katolík vyhozený z Tuskova kabinetu v roce 2013, kdy se postavil proti registrovanému partnerství homosexuálních párů, potratům a umělému oplodnění, navíc i přes zkrocení řady jím navržených reforem zanechá polské akademické obci jedno nesporné – a značně kontroverzní – dědictví, a to bez ohledu na to, jestli v ministerském křesle zůstane i po říjnových volbách.

Na základě Gowinových reforem byla teologie povýšena ze součásti humanitních věd na jeden z osmi hlavních vědních oborů a získala tak stejný status jako ekonomie nebo přírodní vědy. Na základě jeho reforem byla teologie povýšena ze součásti humanitních věd na jeden z osmi hlavních vědních oborů a získala tak stejný status jako ekonomie nebo přírodní vědy. To dává teologům velké pravomoci v odborných poradních komisích, které rozhodují například o tom, které časopisy nebo instituce by měly být oficiálně uznané. Kritici také tvrdí, že seznam schválených nakladatelství, který ministerstvo v rámci reforem vytvořilo, obsahuje některé katolické tiráže, které s akademickým světem nemají nic společného.

Přeloženo magazínem Universitas (celý text zde) na základě dohody o exkluzivním partnerství s magazínem Times Higher Education. Text v originále najdete zde./ Republishing based on partnership between Times Higher Education and Universitas magazine.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2021 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.