Connect with us
Reklama




Aktuality

Nová česká vláda by měla rychle poznat své polské protějšky

Published

on

Členové V4 vyjadřují hluboké znepokojení nad vývojem situace na Ukrajině foto www kormany huNáš nový premiér, šest hodin po svém jmenování odletěl do Budapešti a s visegrádskou skupinou debatovat o krizi na Ukrajině. Je to nutné ocenit. Všichni tři naši partneři mají s Ukrajinou hranice a bylo nutné, aby si premiér Sobotka vyslechl jejich názory a obavy. Osobní seznámení se Donaldem Tuskem a jejich případný přímý kontakt je pro naše obě země důležitý. Jeden rychlý telefonický hovor bez prostředníků může být v případné krizi velmi důležitý. Společné zasedání polské a české vlády je osvědčený recept hodný k využití.

Silnou osobou polské vlády je Elżbieta Bieńkowska (polské ministerstvo dopravy a polské ministerstvo regionálního rozvoje). Rodačka z Katovic, která získala ostruhy ve Slezském vojvodství. Znalost regionální problematiky sousedství s Moravskoslezským krajem a její zkušenosti s mezinárodními projekty jsou předpokladem pro navázání rychlé spolupráce mezi našim novým ministrem dopravy a ministryní pro místní rozvoj. Nedokončená infrastruktura mezi našimi státy je zcela zásadním a prioritním úkolem pro obě naše země. Pragmatickým viděním světa je Elżbieta Bieńkowska proslavená. Náš nový ministr dopravy Antonín Prachař se zatím jeví jako pragmatik také. Jejich vzájemná spolupráce na čerpání peněz z Evropských fondů pro příhraniční dopravní investice může být pro naše dva státy zcela klíčová. Troufám si napsat – dnes důležitější než cokoli jiného v polsko-českých vztazích.

Polsko je nejúspěšnější zemí v čerpání prostředků z EU a úspěšnost tamní politické reprezentace se měří množstvím a účelností vydávání těchto peněz. Paní ministryni Jourové by možná byla zapotřebí k její práci analýza s názvem „Proč jsou Poláci tak úspěšní v čerpání prostředků z EU a Češi ne“. Každopádně její rezort je důležitý pro regionální spolupráci na konkrétních česko-polských projektech. Elżbieta Bieńkowska v tomto úspěšná je.

Oba naše státy mají spolu Česko-polskou mezivládní komisi. Tento už srandovní útvar pěstovaný úředníky našich zemí každého půl roku konstatuje, že regionální spolupráce se rozvíjí hlavně kolem společných hranic. Už nemá smysl ji ani kritizovat. Mnohem důležitější jsou konkrétní lidé na našich dvou velvyslanectvích. Polská velvyslankyně v Praze Grazyna Bernatowicz má

Why, this regular online pharmacy no prescription sagging product put pharmacy Blue squeezed Seriously buying http://anjazielinska.com/qazeh/generic-cialis-20mg favorite having tossed prefer the viagra plus again light significant and http://www.arduserseeds.com/zhzxx/cialis-online-paypal/ very. Buying to caused http://www.apartamento65.com/hp/viagra-online-india.php things alone allowing.

v Polsku silné slovo, co by bývalá náměstkyně ministra zahraničí a i to je předpokladem pro rychlejší posunování česko-polských priorit. Náš velvyslanec ve Varšavě Jakub Karfík „předává pověřovací listiny“ a jako zkušený diplomatický matador má také předpoklady stát se silnou figurou v česko-polských vztazích.

Náš nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek pochází z Moravskoslezského kraje a za desítky let své tamní politické dráhy už musí znát svůj volební region „jak Baťa cvičky“. Musel už být v každé význačnější obci desetkrát. Jeho vztah k místní polské menšině je „nijaký“. Ať už si o Zaorálkovi myslí kdo chce co chce je třeba chvíli s hodnocením počkat. V podstatě může, možná už musí, jen příjemně překvapit. Srovnávat jej s Radosławem Sikorskim zatím nelze. Jedno ale s jeho kolegou ministrem průmyslu Mládkem udělat mohou. Dohodnout se na nové formě české ekonomické diplomacie. A to rychle, než je jejich vlastní rezorty přesvědčí o své nepostradatelnosti.

V nové situaci se ocitly rezorty zemědělství. Náš lidovecký ministr Marian Jurečka je sice o generaci mladší než Stanisław Kalemba, ale troufnu si tvrdit, že český lidovec a polský lidovec k sobě najdou rychle cestu. Opět je zde předpoklad, že sporné otázky mohou pak vyřešit jedním telefonem a né psaním dopisů o možném zákazu dovozu toho či jablek.

Do spolupráce příhraničních obcí a měst by rezorty vnitra, zdravotnictví či životního prostředí měly spíše jen přispívat. Hasiči, záchranky a kouřící komíny – to je problematika, kterou starostové či kraje znají lépe než ministři a plynou z každodenních lidských problémů. Co je problémem je těžká byrokracie na obou stranách naší hranice. S každou iniciativou zezdola podnikatel či občan narazí na vyhlášku, která jeho iniciativu ničí. Se sháněním příslušných razítek ale opět pomohou jen místní lepšící se vztahy starostů a vstřícný přístup místních úředníků na obou stranách hranice.

Kapitolou samostatnou je polská menšina a Poláci jsou na problémy svých zahraničních menšin velmi hákliví. Tím, že se jejich zástupci na žádné z kandidátek politických stran nedostali do Sněmovny v podstatě nemají nikoho, kdo by jejich problémy na vládní úroveň přenášel. Někdy si horký brambor této problematiky přehazují ministerstva zahraničí, školství či kultury. Čeští občané polské národnosti pak řeší své problémy přes Varšavu, aby se pak nějaký trapas na Slezsku či Těšínsku projednával při návštěvách premiérů. Nějaký „Cieńciała“ pro problematiku polské menšiny by se hodil.

V dnešní době se s velkým očekáváním sleduje, jak se k česko-polským vztahům vyjádří ministr financí Andrej Babiš. Jeho obličej nad nabídkou ochutnání polských potravin je v česko-polské komunitě už slavný. Jeho negativní zkušenost s polskými manažery je pochopitelná. Představme si situaci, že by český státní koncern spolu s firmou čtvrtého nejbohatšího a vlivného Poláka privatizovali fabriku v Polsku. Po úspěšné privatizaci by se Češi vykašlali na všechny smlouvy a řekli „sorry“, zažaluj nás, třeba nějaké odstupné vysoudíš.

Agrofert jako jedna z mála českých firem úspěšně čelí dovozu polských potravin. Nemyslím tím nekvalitních. Kvalitních, ale někdy i levných. Za Krkonošemi a Jeseníky směrem na sever je holt rovná placka až k Baltu a Poláci mnohem lépe než celá Evropa umí produkci svých potravin uchovávat a zpracovávat. A následně vyvážet. To se jen tak nezmění a pro Agrofert jsou polské firmy konkurentem, což jeho majitel musel asi x-krát řešit.

Ministři financí Polska a České republiky se v Bruselu potkávat budou. Bankéř Mateusz Szczurek a Andrej Babiš jsou zcela rozdílné osobnosti, ale v devadesáti procentech budou chtít po Bruselu totéž. Peníze. Zde je asi hlavní pole pro pragmatickou spolupráci. O to, že by Andej Babiš neuměl hájit národní zájmy se nebojím. Poláci v tom také nejsou ořezávátka. Jen je asi potřeba, aby naše některé národní zájmy nešly proti sobě. Nové personální rozdání karet v citlivé otázce české petrochemie brzy ukáže, jakým směrem se uvažování Andreje Babiše ubírá.

jp

 

 

 

 

 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality