Connect with us
Reklama




Aktuality

Mirosław Jasiński: Ruce pryč od Polska

Published

on

JasińskiEvropská levicová politická scéna je značně nervózní z rychlosti, s níž polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) začala nekompromisně plnit své předvolební sliby. Čekal jste to?

Těsně před volbami nikdo nevěděl, jak chce Kaczyńského PiS realizovat nápravu polského státu. Také nikdo nečekal, že bude mít takovou většinu. V Polsku byl a je velmi populární český film Čtyři vraždy stačí, drahoušku, který se u nás promítal pod názvem Kostlivec v každé skříni. A tak to dnes vypadá. Každá problematika, kterou PiS zdědilo, vypadá dramaticky. V první řadě musí PiS měnit zákony a hned následně řešit gigantickou korupci – podle mého odhadu se bude muset potýkat až se sto padesáti korupčními aférami. Polsko stále ekonomicky roste, ale polovina Poláků dostává v přepočtu necelých devět tisíc korun platu. Dva a půl miliónu Poláků z Polska emigrovalo. Každý rok pět procent polského hrubého domácího produktu plyne z Polska jako dividendy zahraničních společností. Země je navíc deindustrializovaná.

PiS chce prostřednictvím novel mediálních zákonů ovládnout média. Není to v rozporu se standardními demokratickými poměry?

Stav polských mainstreamových médií je ale tragický. Právě proto zde po třiceti letech vznikla nová alternativní a nezávislá média. Tištěná, televizní, a hlavně internetová. Čte je především mladá generace a staří matadoři, jako já. Tato média si dělají srandu z oficiálních zpráv televizních kanálů, které jsou neuvěřitelně manipulativní. Pro členy bývalého establishmentu holt skončila jejich doba.

Manipulují? Dnes podepsal váš prezident mediální zákon, který to změní. Nevypukne u vás televizní stávka jako v Česku?

Zaměstnanci Polské televize (TVP) stávkovat nebudou. Stávkovali před rokem a nikoho v Evropě to nezajímalo. Tehdy bylo „přesunuto“ z televize do outsourcingových firem 85?% novinářů. Udělala to tehdejší personální ředitelka, bývalá majitelka jedné z oněch firem. Jeden můj přítel pracoval dvacet let jako televizní dokumentarista, za své filmy získal několik polských prestižních cen. A byl v rámci přijímacího testu jednou z oněch firem dotázán, zda ví, co je to „záběr“. Takže i on byl jedním z těch desítek protestujících televizních novinářů, o kterých nikdo nic nenatočil ani nepsal. Dnes v televizi denně sledujeme útočné a nepravdivé zprávy končících mediálních hyen, a to ještě hovořím jemně. Polská vláda navrhla, polský parlament schválil, polský Senát posvětil a polský prezident dnes podepsal „malou novelu“ mediálního zákona o polské veřejnoprávní televizi. Doufám, že tomu hyenismu bude brzy konec.

A co spor o polský Ústavní soud?

Zákon o polském Ústavním soudu pochází z časů Jaruzelského a zastaral. Nepočítá například s tím, že jsme členy Evropské unie. Všichni vědí, že je potřeba jej změnit. Je k tomu ale nutná změna ústavy, jež v nově zvoleném zastupitelském sboru dnes neprojde, i když vládní i opoziční strany vědí, že změna je potřebná. I proto vypukla krize kolem zvolení členů tribunálu. Bývalá vládní koalice prostě na poslední chvíli převolila soudce, kterým neskončil mandát. To je stejné, jako by končící parlament zvolil nového šéfa národní banky, jemuž končí mandát až za rok. Dnes je tedy devět členů tribunálu Ústavního soudu z Občanské platformy, jeden z minulého období a pět nově nominovaných PiS. Podle mě je už celý spor ukončen a nový zákon projde po opadnutí emocí tak za dva roky. Důležitá je spravedlnost, a ne pouze pozitivistický pohled na právo jako takové.

Ale Ústavní soud byl jedním z hlavních témat protestních demonstrací v mnoha polských městech, jichž se účastnily tisíce lidí.

Protestujících v ulicích však mohlo být ještě víc. Postižených novou vládou totiž bude mnoho. Polský prezident v těchto dnech mimo jiné podepsal novelu služebního zákona, která odblokovala veřejnou správu, zabetonovanou stranickými funkcionáři Občanské platformy a Polské lidové strany. Také mě velmi pobavil pohled na bývalé komunistické funkcionáře, kteří v čele protivládních protestujících křičeli: „Pryč s komunismem!“ Ale teď bez ironie: bez finanční a organizační pomoci Občanské platformy a „občanských“ nadací by protesty rychle utichly. Půlka z mluvčích na protivládních demonstracích je svázána s nadacemi a občanskými sdruženími, jež dobře znáte i v České republice.

U nás žádné velké emoce vývoj v Polsku nevzbuzuje a z českých politiků jej žádný moc nekomentoval. To se ovšem nedá říci o Německu či Bruselu. Třeba předseda Evropského parlamentu Martin Schulz prohlásil, že v Polsku došlo ke státnímu převratu. Jak jsou jeho slova u vás vnímána?

Martin Schulz se tím v Polsku stal nechvalně slavným a směšným. Nejde o jeho nevzdělanost a nedostatek jakýchkoli informací o tom, co se v Polsku děje, ale o to, komu naslouchá. Jeho ústy hovoří náš bývalý polský ministr zahraničí a budoucí předseda Občanské platformy Gregorz Schetyna, Gazeta Wyborcza a další levicoví aktivisté. Spoustu Poláků urazil a zcela překročil své kompetence. Vzdělanější němečtí politici si uvědomují, že jejich větší kritika polského vývoje může být kontraproduktivní. Už měsíc ovšem trvá německý politický a mediální útok na Polsko, což je zcela nepřijatelné.

Ale potrestá-li Evropská unie Polsko například ekonomickými sankcemi, co pak?

Nová polská vláda připomíná, co jsou evropské tradice. Jednotnou Evropu založili tři slavní politici: Schuman, Adenauer a Alcide De Gasperi, kteří se všichni odvolávali na křesťanské tradice. V tomto případě je Evropa národů jen návratem k původním ideálům. Trestat někoho za návrat ke kořenům je přinejmenším podivné. Třeba už bude Polská televize živě vysílat debatu europoslanců o Polsku, z čehož mám trochu obavy. Může se to totiž stát jedním z vážných momentů polarizace evropské politiky. Evropané včetně Čechů uslyší jen o dvou polských problémech: o sporu o Ústavní soud a televizi. Přitom bychom měli diskutovat – ale hlavně na diplomatické půdě –o nerovnoprávnosti zemědělců východní Evropy ve srovnání s farmáři ze starých zemí unie či o energetické solidaritě západních vůči východním zemím EU, o nerovnoprávnosti polských či baltských rybářů vůči západním kolegům. A to nemluvím o uhlí. Nebo o pomýlené migrační politice. Ale to, že vláda PiS za šest týdnů prosadila více než dvacet dalších zákonů, se už nedovíte. Přitom poprvé za osm let začátkem roku neprotestovali proti vládě polští lékaři. Nový polský ministr zdravotnictví vydal novou úhradovou vyhlášku. Zákon o vojenské strategické doktríně či novely daňových zákonů, které změnily bankovní systém v Polsku, dokazují to, že PiS plní i jiné své volební sliby.

Jenže polská společnost je právě proto rozdělená, nebo ne?

Poslední volby ukázaly, že PiS vyhrálo ve 13 z 16 polských vojvodství a také ve většině velkých měst. Poprvé také ve Vratislavi. Tradiční rozdíl mezi východním a západním Polskem se změnil. Zajímavé jsou také generační změny. Statisticky PiS vyhrálo v generacích dědů a vnuků. Občanskou platformu volila většina státních úředníků, jejichž počet vlády Občanské platformy za osm let zvedly o dvě stě tisíc. Je to asi milión voličů. V Polsku ale zafungoval prastarý příběh demokracie. Běžný polský občan-volič se vzbouřil nejen proti lidem, kterým se v Česku říká „pražská kavárna“, ale podpořil něco, co v Česku neznáte – takzvané Exekuční hnutí dobra (Ruch egzekucyjny), jež u nás existuje již několik set let a které by se dalo vysvětlit jako šlechtický boj proti korupci a společenským zlořádům.

To znamená, že PiS kvůli svým povolebním krokům podporu u polských občanů neztrácí?

Podle mého názoru má PiS stále většinu, a to nejen parlamentní. Navíc v případě dalších vnějších útoků se podpora PiS zvedne o dvacet procent. Odpor Poláků proti vnějšímu zasahování do vnitřních polských záležitostí je totiž značný a musí si to uvědomovat i Občanská platforma. U nás funguje historický symbol kolaborace, zvané „Targowica“. Což je město, v němž se skupina polských oligarchů obrátila na ruskou carevnu Kateřinu II., aby v Polsku nastolila pořádek. Což byl bezprostřední důvod vymazání Polska z mapy Evropy v 18. století. A dnešní představitelé polské opozice, brečící v Bruselu, tyto oligarchy připomínají.

A nemůže dominance PiS poškodit Polsko?

Může. Jako každá strana mající většinu. Pokud nebude vnímat občany a nebude mít zpětnou vazbu, Polsko poškodí. PiS se ale odlišuje například od FiDeSzu v Maďarsku. Spojovacím a hnacím prvkem PiS je Jarosław Kaczyński. Proč? Má osobnostní historii, zkušenosti, například s tragédií u Smolenska, a v neposlední řadě pevný charakter. Nepožádal například ani o důchod. Nedá se koupit, nepromíjí korupci a má masarykovský étos služby národu. Tím se odlišuje od všech dnešních evropských politiků.

A jak při změně polských postojů bude fungovat Visegrádská čtyřka?

Visegrád vznikl jako obranný nástroj proti komunistické minulosti a tehdejším postojům našich dnešních západních partnerů. Němcům se to nelíbilo. Visegrádská spolupráce měla různé fáze. Dnes je vidět, že se v podstatné většině ekonomických, kulturních a politických zájmů shodujeme. Týká se to hlavně energetických otázek, infrastruktury, kulturních zvyků a bezpečnosti. Každý ze států V4 má svůj úkol. Polsko je největší a je spojnicí na Pobaltí a Bělorusko. Češi mají na starost Slovinsko a Chorvatsko. Slováci drží Ukrajinu a Rumunsko. Maďaři Bulharsko a Srbsko. Dáme-li to dohromady, jsou to desítky miliónů Evropanů. Dominance v rámci Visegrádské čtyřky není a nebude. Pokud jsme něco dokázali, tak jedině nerozdílně a spolu. Holt tři mušketýři taky byli čtyři.

Celoevropským velkým tématem je migrace. Bylo to téma polských voleb?

Téma migrantů v Polsku velkým volebním tématem nebylo. V prezidentských vůbec. V parlamentních panovala jen drobná nervozita, kolik že jich vlastně tehdejší expremiérka Kopaczová Bruselu slíbila přijmout. Mluvčí Občanské platformy totiž veřejně tvrdila, že „uprchlíci obohatí polskou kulturu“. Ale „temný“ polský lid s obohacením skepticky moc nesouhlasil. Polsko přijalo několik desítek křesťanských syrských a iráckých rodin a zdůrazňuji, že Ukrajinců máme určitě stovky tisíc, nejvíce z celé Evropy, a nehodláme je dále distribuovat do Portugalska, Francie či Lucemburska. V Polsku jsou všichni cizinci evidováni a tak nějak pod kontrolou. Možná by stálo za to zeptat se třeba zemí Visegrádské čtyřky, jak si s migranty z východu, Ukrajinci, Srby či jinými podobnými, poradily ony. Po první čečenské válce Polsko přijalo 15 000 Čečenců, muslimů, a také to nebyli žádní Mirkové Dušínové. Dodnes většina z nich u nás žije jako polští občané. To, co se ale děje v poslední době v mozcích některých politiků západní Evropy, je v rozporu se zdravým rozumem. U nás končí hranice Evropské unie, takže víme, co je to ji chránit a kolik to stojí. Ale hlavně! Polští politici rozum neztratili.

Opravdu?

No dobře, většina z nich.

text Jaromír Piskoř, psáno pro REFLEX

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality