Connect with us
Reklama




Aktuality

Limity odvahy a zřejmě i důvěry

Published

on

Hodnotit velvyslance se nemá, ale polsko-česká komunita, hlavně kolem nových jmenování to pochopitelně dělá. Od roku 1989 se nám i Polákům docela dařilo vybírat schopné diplomaty (tedy až na českého velvyslance v letech 2000 – 2002, který nemít schopnou zástupkyni…). Jan Sechter z nich vyčnívá hlavně svou pracovitostí.

Přesně dokázal odhadnou vývoj událostí v různých oblastech polsko-českých vztahů a rychle pomoci či zasáhnou svou autoritou podle momentálních potřeb. Diplomat a nejvyšší český úředník na území Polska to neměl z počátku jednoduché. Rychle zvládl polštinu a tím, že se vesměs orientoval na ekonomické záležitosti si vysloužil zastání u pragmatických politiků a uznání firemních manažerů českých i polských. Podařilo se mu neudělat žádnou velkou chybu a vyhnul se také politickému kamarádství s tou či onou částí polské politické scény. Jeho „čuch na lidi“ mu také pomohl při vytvoření sítě hodnotných honorárních konzulů.

Václav KlausVáclav Klaus, ještě co by prezident, jej ocenil letos v lednu medailí a napsal:

„Vážený pane velvyslanče,

dovolte mi, abych Vám v souvislosti s blížícím se závěrem svého funkčního období poděkoval za dlouholetou spolupráci a především za Vaše mimořádně kvalitní výkony ve funkci velvyslance v Polské republice, v zemi, která má pro nás klíčový význam a se kterou nás pojí nepřeberné množství vazeb na mnoha úrovních. Ve Vaší osobě má naše vlast profesionálně zdatného reprezentanta. Týká se to nejen Vašeho současného působiště, ale i Vašich předchozích destinací. Cením si zejména toho, že jste diplomatickou službu na rozdíl od mnoha jiných vždy chápal jako nástroj k uplatňování zájmů naší republiky.“

Nevím kolikrát za život Václav Klaus někoho takto veřejně pochválil. Dělá a dělal to jen velmi zřídka. A zde měl pro ocenění důvod.

Ladislav Jakl

Ladislav Jakl: „Velvyslance Sechtera jsem v jeho polském působišti opakovaně zažil v akci a jsem si jist, že to byl člověk na svém místě. Prokazoval vysoké pochopení pro polskou realitu a nesnažil se ji dezinterpretovat či projektovat do ní přání vnějšího pozorovatele. Ale především měl v každé chvíli namysli, že má hájit zájmy České republiky a pěstovat co nejlepší vztahy s Polskem. Viděl jsem při práci mnoho ambasadorů a musím říci, že mnoho z nich svou destinací buď pohrdalo, nebo se s ní naopak tak ztotožnilo, až zapomnělo, pro koho vlastně pracují. Jan Sechter při své práci vždy věděl, kdo ho vyslal, a zároveň choval veliký respekt k Polsku i Polákům. Bude těžké ho nahradit.“

Jan Sechter dokázal také umně kloubit zájmy ekonomické s těmi kulturními – například jeho pomoc při hledání významného partnera, či chcete-li sponzora známého filmového festivalu Na hranici v Těšíně. Bez aktivní pomoci velvyslance Sechtera by patrně dnes již tento tradiční festival neexistoval.

Alexandr VondraAlexandr Vondra: Jana Sechtera si vážím. Jako jeden z mála diplomatů chápe, že dnes je ta práce hlavně o prosazování českých ekonomických zájmů. A střední Evropě rozumí, ví, že v tom sendviči mezi Ruskem a Německem je důležité myslet nezávisle a že Češi a Poláci potřebují spolupráci.

 

 

 

„Myslím si, že naše společnost není tak zhierarchizována jako polská. Pyramidy závislosti ve firmách nejsou příliš strmé. Blíží se k vodorovným. Sociologové tvrdí, že je to efektem nedostatku elit po dobu více než 300 let po Bílé hoře. Nikdo se automaticky necítí být lepším než ostatní. … Z jedné monografie na téma diplomacie v rakousko-uherské monarchii, plyne že pro Čechy v tomto oboru tehdy nebylo místo. Čech mohl být leda zástupcem konzula, protože to vyžadovalo znalost jazyka. Ale netvořily se dynastie. Nedědila se společenská pozice. Dodnes u nás tento mechanismus neexistuje. Můj děda z otcovy strany válčil v československých legiích za první světové války a bojoval na Transsibiřské magistrále. Tato zkušenost neměla ale žádný vliv na život jeho synů. Ani v negativním smyslu. Mělo to vliv na mě, protože jsem obdivoval tuto romantickou historii. Děda se dostal z Vladivostoku do USA. Domů se vrátil teprve v roce 1922. Zdědili jsme ale obchodní tradice a to ve smyslu jakosti. 100 let děláme dobré tramvaje nebo vaříme dobré pivo.“Jan Sechter pro portál salon24.pl.

 

Martin Ehl foto visegradsummerschool.orgMartin Ehl: Velvyslanec Jan Sechter pojal svoji misi ve Varšavě velmi aktivně ať už bráno pohledem vztahů politických, nebo ekonomických. On i jeho lidé se velmi snažili pomáhat českému byznysu proniknout na nikoli jednoduchý polský trh a zároveň rozvinout už stávající spolupráci. Češi jsou sice v průzkumech u Poláků velmi oblíbeni, ale Poláci mají rádi spíš svůj obraz Čechů. Mám pocit, že pan velvyslanec se svým působením v politické i společenské rovině snažil přispět k tomu, aby tento obraz více odpovídal realitě.

 

… V některých oblastech jsme mohli být rychlejší a rozhodnější. Například v oblasti dopravní infrastruktury, která pokulhává a zůstává pozadu za dnešními potřebami české i polské ekonomiky. Rovněž v debatách o privatizačních projektech českých firem v Polsku jsme si ne vždy dokázali vyjasnit jejich dlouhodobý strategický význam.“ Jan Sechter pro Głos Ludu.

Je zajímavý zájem českého velvyslance ve Varšavě o polskou menšinu na českém území. Vůbec nevím, zda mu tato problematika úředně příslušela. Asi ne, ale evidentně ji v Polsku musel s polskými politiky a úředníky řešit, tak to holt dělal tak, že s polskou menšinou v Čechách dost podstatně sám komunikoval. Však to jsou čeští občané, pravda, pro jejich původ se o ně také má starat polské velvyslanectví v Praze, jenže ono je z i z těšínského Slezska někdy blíž do Varšavy a hlavně nejde o dálku ale o míru – zájmu.

 

Petruška Šustrová

Petruška Šustová: S Janem Sechterem se na české velvyslanectví ve Varšavě vrátil duch, který tam vládl za Markéty Fialkové a Karla Štindla. Vnesl ho tam pan Sechter – člověk, který se s polským prostředím seznámil a skutečně ho poznal. Velvyslanectví otevřel zájmu Poláků. Jeho působením se pozdvihla prestiž České republiky a v Polsku se objevilo mnoho nových přátel a ctitelů naší země.

 

Pokud jste dočetli až sem, vězte že už i mě trochu cynicky irituje i můj vcelku značně pozitivní názor na práci Jana Sechtera. Tak jsem jej požádal o pár vět na téma jeho neúspěchů a o definici budoucích úkolů na poli česko-polské spolupráce. Odpověděl takto:

Jan Sechter pro www.polskodnes.cz :

„Co se nepovedlo? Určitě se přes mnoho zajímavých pokusů nepodařilo polskou vládu přesvědčit o smyslu a synergických efektech privatizace některého z významných energetických státních podniků ve prospěch českých firem. (Enea, Energa, ZEW Niedzica, elektrárny a doly PAK). Bilance společných projektů v energetice je tak vzhledem k úrovní vztahů velmi skromná: z větších bych se zmínil o jedinečné akvizici v hornictví firmy EPH v PG Silesia a plynový interkonektor spojující českou a polskou soustavu přes Těšínsko.

Podle mne nás čeká debata o těchto a dalších projektech, které mají sice ekonomické opodstatnění, ale narážejí na limity odvahy a zřejmě i důvěry. Ukázala to například loňská debata o tom, zda je PKN ORLEN v Unipetrolu spolehlivým investorem v ČR.“

Co dodat, snad jen – hodně štěstí na další štaci, Pane velvyslanče.
jp

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality