Connect with us
Reklama

Aktuality

Krúpova stížnost drží Poláky v nejistotě

Published

on

kompania-weglova-hornici1-1Evropská komise schválila plán polské vlády, který má podpořit zhruba osmi miliardami zlotých (asi 48 miliard korun) uzavírání nekonkurenceschopných černouhelných dolů. Poláci ale ještě nemají vyhráno. Evropská komise má totiž na stole stížnost fondu Arca Capital Bohemia vlastněného slovenským podnikatelem Pavlem Krúpou. Podle polského portálu Biznes Alert stále může pořádně zamíchat s kartami v otázce státního převzetí jedenácti dolů.

Stížnost obsahuje hned několik sporných kroků, které v uplynulých měsících podnikly polské státem vlastněné společnosti. Podle Krúpy zaplatila Varšava za ztrátové doly neúměrně vysokou cenu. Finančník dále požaduje prověřit okolnosti vzniku skupiny Polska Grupa Górnicza (PGG), do jejíhož základního kapitálu kabinet přes státní podniky napumpoval přes půl miliardy eur (15 miliard korun). Operace byla snahou o záchranu Kompanie Wegłowe, největšího těžaře uhlí v Unii.

„Výše nezákonné podpory státním dolům v Polsku ze strany státu podle našich kvalifikovaných odhadů už přesáhla jednu miliardu eur. Budeme požadovat, aby příjemci těchto nelegálních dotací neoprávněně vyplacené prostředky vrátili a aby nedošlo ke schválení další veřejné podpory na základě novely zákona o fungování těžby uhlí v letech 2008 až 2015,“ uvedl k obsahu stížnosti Krúpa.

Jednu bitvu v pátek prohrál, když Evropská komise schválila polský plán věnovat 48,3 miliard korun na útlum dolů. Záměr zahrnuje přesun zbývajících aktiv ztrátových dolů do státní Společnosti pro restrukturalizaci dolů (SRK) za účelem jejich likvidace. SRK jako jediná může používat vládní subvence ke krytí provozních ztrát. Převážná část peněz pak půjde na podporu propouštěným horníkům, z programu se budou financovat i odvodňovací práce.

Jak však upozornil web Biznes Alert, přechod jedenácti dolů pod účelově založenou společnost PGG zatím Brusel neposvětil. Podle zdroje z Komise bude právě v tomto bodu hrát důležitou roli Krúpova stížnost. Fond Arca v ní označil ceny, za které Poláci nabízeli uhlí českým odběratelům, za dumpingové. Bez státní podpory by podle něho nemohly „neefektivní a technologicky zastaralé“ polské doly produkci z OKD konkurovat. OKD si ostatně na „agresivní ceny dotovaného polského uhlí“ stěžovala už v loňské výroční zprávě.

Čísla podezření Čechů potvrzují. Kompanie Wegłowa vloni prodávala uhlí do zahraničí průměrně za 205 zlotých za tunu. Přitom na domácím trhu si účtovala 239 zlotých a odhadované náklady na těžbu činily 270 zlotých na tunu. V důsledku toho se polský export uhlí do Česka téměř zdvojnásobil, zatímco vývoz českého uhlí do Polska klesl o plné čtyři pětiny a OKD ztratila řadu polských zákazníků. To také přispělo k jejímu letošnímu úpadku.

Polská vláda své kroky obhajuje poukazem na to, že i kdyby inkriminované finanční transfery byly formou nedovolené podpory, naprostá většina uhlí v Polsku vytěženého se v zemi také spotřebuje, a proto nedošlo k narušení unijního trhu. Podle její interpretace PGG vznikla v souladu s tržními principy a do konce roku 2017 by měla být zisková.

Fond Arca Capital Bohemia má coby menšinový akcionář holdingu New World Resources (NWR) – vlastníka OKD – přímý zájem na oslabení polské konkurence. Zvažuje totiž, že po předpokládaném rozpuštění skupiny firmu OKD převezme a restrukturalizuje. Proto minulý týden jejího insolvenčního správce i vybrané zástupce vlády vyzval, aby se k jeho stížnosti připojili.

iuhli.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality

Copyright © 2013 - 2021 Polskodnes.cz | ISSN 1805-8582 | Powered by WordPress | Themes by kabris|NET.