Connect with us
Reklama




Aktuality

Krakov je přece polská Praha a Praha zase český Krakov

Published

on

Pavel Peč (nar. 1977) je překladatel a tlumočník, anglista a polonista. Od r. 2011 žije v Krakově.

Nenudí Tě Polsko? Po tolika letech, co se Polskem zabýváš, překládáš a žiješ tam?

Naopak – a myslím, že to ani nejde. A navíc: tolik let se o Polsko zase nezajímám, intenzivněji až od začátku studia na polonistice, a to nejsou ani dvě desetiletí…

Také díky tomu, že se teď ze mě stal „novopečený“ lokální krakovský patriot, se můj zájem soustřeďuje hlavně na Krakov, který obsahuje více českých prvků, než by se někomu mohlo zdát. Důležití jsou pro mne ale mí přátelé a lidé obecně. Každý člověk je totiž něčím zajímavý a fascinující.

Co se musí stát, aby se mladý Čech začal zabývat severním sousedem?

Musela přijít láska. A taky za to trochu může maminka, která pochází z české části Těšínska a díky níž jsem v dětství strávil hodně času v polském příhraničí, v tom zajímavém mystickém prostoru, který mi dopřál blízké kontakty s polskými sousedy a známými.

Pamatuješ si první návštěvu Polska? Co Tě udivilo?

Jednoznačně vlaky, které mě koneckonců fascinují dodnes. Myslím, že Polsko je bezkonkurenčně poslední „země v rozvinuté části Evropy, kde se vnitrostátní podoba služeb v železniční dopravě zastavila v neslavně proslulých letech 70., což občas sice bývá svým způsobem půvabné, romantické a zábavné, ale někdy i docela otravné.

Žiješ v Krakově, Praha je přece krásnější, ne?

Co je to za otázku? Krakov je přece polská Praha a Praha zase český Krakov, to se ví už přinejmenším jedno tisíciletí. Podobná topografie, společná historie, podle některých zdrojů snad i stejný původ… Každé město má ale něco do sebe.
Zato se přiznám, že nemám příliš v oblibě Varšavu. Mám s ní totiž paradoxně podobný problém jako s Vídní. Prostě jsem jí nepřišel na chuť. A atraktivní jsou pro mě třeba Olomouc, Ostrava, Katovice nebo takový Jeseník. A samozřejmě Vratislav, to je krásné a zajímavé město.

Tvá životní partnerka je Polka. A dítě? Kým bude? Nebo je to tak, že žena táhne polským směrem a Ty do Čech?

Ale vůbec ne: já si totiž myslím, že už velmi brzy se Polsko, Slovensko a Česká republika sloučí v jeden kulturní a jazykový prostor, pokud jím už dnes není. Kulturní rozdíly sice přežijí vždy a všude, ale v případě našich spřízněných slovanských zemí jsou většinou skutečně minimální; přirovnal bych je k odlišnostem mezi arabskými zeměmi.
Dceru se snažíme vychovávat jako slušného člověka s dvojím občanstvím – českým a polským. U nás doma to spíš funguje naopak: přítelkyně tíhne k české kultuře a já zase k té polské.

Co polského Ti chybí, když jsi v Čechách a naopak?

V Česku mi chybí především mí polští přátelé a naopak. Nicméně mám pocit, že kamkoli se člověk v Evropě vrtne, tam na nějakou tu polskou spřízněnou duši narazí. Češi oproti tomu moc necestují a v zahraničí nedrží tolik při sobě jako polská menšina, což má docela často i své světlé stránky.
V Polsku mi docela chybí hermelín a hotový houskový knedlík. No ale třeba takové polské pivo, zvláště to z produkce regionálních pivovarů, se nesmírně zkvalitnilo. A taky mě štve, že jsem se za celý život nenaučil uvařit svíčkovou pro své polské přátele. Rád bych, aby ji jednoho dne ochutnali.

Tvé zamilované místo v Polsku je …. a proč?

Jednoznačně Krakov, ale to je dlouhá historie. A taky obecně Slezsko, kde jsem prakticky vyrůstal a odkud pochází i má přítelkyně.

Doporuč Čechům nějakého spisovatele a řekni proč?

Doporučil bych jednoznačně Olgu Tokarczuk, ale tu čeští čtenáři velmi dobře znají. Jde o mou dlouholetou žhavou polskou kandidátku na Nobelovu cenu za literaturu.

Jaké polské jídlo Ti chutná a které nesnášíš?

Naprosto zbožňuji polskou domácí kuchyni, obzvláště tu s východním, „kresovským“ charakterem. Mám rád kulebiak, bigos a styl, jakým se v Polsku připravují vařené brambory s koprem.
Mám taky několik oblíbených rybích pokrmů, nicméně v Krakově bohužel nejsou čerstvé mořské ryby k dostání – k moři je odtud dál než z Prahy. Takže zbývá „sleď na krakovský způsob“, což je sice takový protimluv (i když zase tolik ne, uvědomíme-li si, že Krakov bylo historicky jediné vnitrozemské hanzovní město), přesto ale velmi rozkošný a chutný.
Na druhé straně jsem zatím nepřišel na chuť pohankové kaši v podobě obligátní přílohy ke guláši, to je pro mě skutečná polská kulinární záhada.

Je něco, co Tě dráždí, když Polák hovoří o Češích a opačně?

V Polsku – alespoň na základě vlastní zkušenosti – vůbec nic, jen mě občas dokáže podráždit ono polské (nebo spíše haličské) paušální označení Čechů „Pepíci“ (pepiki), protože pocházím z Moravy a za žádného pražského nebo středočeského „Pepíka“ se rozhodně nepovažuji; to už je mi sympatičtější, když mě tady v Krakově občas někdo omylem považuje za Slováka. Tohle napůl hanlivé a zčásti komické přízvisko jsem ale na svou adresu zaslechl jen asi při dvou příležitostech a většinou to bylo z úst nepříliš vzdělaných lidí. Pro mne je důležité jedno: přestal jsem podobné stereotypy vnímat, a pokud se už někdy objeví, považuji je za hloupé a takzvaně je „vypouštím“ z hlavy…
Hodně mě naopak štve, jak se v Česku, a to hlavně v médiích, bezmyšlenkovitě útočí na polské potraviny, které jsou z valné většiny vynikající a často dokonce lepší než ty české.
„České pivo rovná se skvělé pivo“ je v Polsku takovým heslem posledních let a měsíců, ale někdy to pochopitelně tak úplně neplatí, jak my Češi dobře víme. Mám dokonce takový pocit, že se v Polsku pije hlavně proto, že je české, a všechno české je přece hezké…
V Krakově mi chybí pořádná česká hospoda s domácím jídlem, i když tu už pár let funguje úžasný podnik jménem Diego i Bohumil, jehož majiteli jsou Čech, Argentinec a Švéd. Moc vás tam zvu!

Tomas P.Vlk

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality