Connect with us
Reklama




Aktuality

Jak Babiš privatizoval Unipetrol

Published

on

logo unipetrolDomácí politickou scénou otřásla v posledních dnech korupční aféra v České poště a výbuch etylenové jednotky s následným požárem v Litvínově. Zatímco Bezpečnostní rada státu bude ve čtvrtek řešit, zda se někdo nechystá šlápnout ministrovi Chovancovi, logo blog idnespřípadně celé ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou, na kuří oko, obrovský výbuch v Litvínově vládu zatím ponechal v klidu.Podle generálního ředitele Unipetrolu Marka Switajevského nebyla v jednotce chladící voda. Tím došlo k výbuchu. Proč? To se, doufejme, řádně vyšetří. Nicméně dosavadní historie privatizace Unipetrolu se čte jako napínavý mafiánsko – špionský příběh.

V roce 2001 vláda Miloše Zemana (ČSSD) rozhodla o zahájení privatizace majoritního státního podílu. Hlavním zájemcem byl Andrej Babiš (dnes Hnutí ANO) s menším společníkem Polski Koncern Naftowy (PKN) ORLEN , v níž vlastnil polský podnikatel Jan Kulczyk sice jen šest procent, ale kterou kompletně ovládali jeho lidé (chtěl pak převzít síť šesti set benzinových pump vlastněných Unipetrolem). I když mezirezortní privatizační komise doporučila jako vítěze britskou společnost Rotch Energy, která nabídla 444 miliónů eur (tehdy asi 14,5 miliardy Kč), vláda v prosinci 2001 rozhodla o prodeji české společnosti Agrofert (a PKN ORLEN) za 361 miliónů eur (tehdy asi 11,7 miliardy Kč).

Rozhodnutí vlády bylo podivné. Ukázalo se totiž, že Unipetrol byl přiklepnut firmě, o níž tehdy Babiš tvrdil, že patří švýcarskému podniku Ameropa. Když vedení Ameropy vlastnictví Agrofertu popřelo, tvrdil Babiš, že většinový podíl v novém vlastníkovi Unipetrolu drží jiná švýcarská firma O.F.I. – ale tato společnost byla jen schránkou ve švýcarském daňovém ráji městečku Baar. Zemanově vládě tyhle úskoky nevadily, Babiš ale slíbených 12 miliard za Unipetrol nikdy nezaplatil a po roce byl donucen odstoupit od smlouvy. To vůbec nevadilo následující Špidlově (ČSSD) vládě, která Agrofert pustila do soutěže znovu, tentokrát v obráceném gardu. Hlavním zájemcem byl PKN ORLEN s podporou Agrofertu Andreje Babiše.

Na podzim 2003 se ve Vídni sešel polský miliardář Jan Kulczyk s významným agentem ruské tajné služby Vladimirem Alganovem, a to vyděsilo polskou bezpečnost. Kulczyk vedle podílu v PKN ORLEN totiž vlastnil významné podíly v polské energetice a ropném průmyslu a Poláci dostali strach, že se jejich strategické podniky dostanou pod vliv Rusů. Kulczyka začala prověřovat policie i tajná služba, k věci vznikla parlamentní komise.

Babiš získal od Kulczyka písemný závazek, že po úspěšné privatizaci mu prodá PKN ORLEN za tři miliardy korun čtyři chemičky z portfolia Unipetrolu (Lovochemii, Aliachem, Chemopetrol a Spolanu). I tato smlouva vzbudila v Polsku rozruch, protože podle renomovaných odhadů měly tyhle firmy cenu aspoň o pět miliard vyšší. Vznikla otázka, proč by tak protřelý byznysmen jako Kulczyk šel do obchodu, na kterém ztratí tak obrovskou sumu?

V lednu 2004 podalo předběžnou nabídku sedm společností nebo konsorcií. Z šesti platných nabídek vláda do užšího výběru vybrala pouze nabídky polské společnosti PKN ORLEN (podporované Agrofertem), maďarského MOLu a Shell. Konečnou nabídku pak podal pouze PKN ORLEN – 11,3 mld. Kč za 63% podíl v Unipetrolu a 1,7 mld. Kč za pohledávky České konsolidační agentury. Tuto nabídku vláda přijala v dubnu 2004 a prodej byl finalizován v roce 2005. Výhru stvrdil už Grossův (ČSSD) kabinet.

Celý proces privatizace Unipetrolu provázely zvěsti o různých formách korupce. Podezření z korupce směřovalo jak do Polska, u nás pak hlavně na Stanislava Grosse. Nejznámější byla tzv. aféra pět v českých. TV Nova dostala od neznámého dárce záznamy schůzek polského lobbisty Jacka Spyry se šéfem kanceláře premiéra Paroubka (ČSSD) Zdeňkem Doleželem. Obsahovaly dvě pasáže, ve kterých Spyra rozebírá údajnou korupční nenasytnost bývalého premiéra Grosse a Doležel říká„sejdeme se u lesa a na stole bude pět“ – což všechna média přeložila jako žádost o pětimilionový úplatek. Spyra Doležalovi také tvrdí, že Andrej Babiš je nejvíc provázán s Grossem a jeho manželkou Šárkou, přes jejíž agenturu posílá Grossovi peníze.

Podle tehdejších spekulací v polském tisku Kulczyk s Babišem rozdali v Polsku a v Česku dohromady 42 milionů eur – v každé zemi půlku. Babiš prý za tyto peníze zařídil souhlas české vlády s privatizací Unipetrolu pro PKN ORLEN a Kulczyk za svůj korupční balík koupil naopak souhlas tehdejší polské vlády s pětimiliardovou slevou pro Babiše.

Babiš se těšil, jak za svou pomoc získá výhodně podíly v kýžených firmách.„Beze mne by Poláci nikdy v privatizaci neuspěli,“ nechal se slyšet v jednom z rozhovorů. Babiš, podobně jako Kulczyk v PKN ORLEN, vlastní v Unipetrolu sice jen podíl v některých jeho dceřiných firmách, ale do nástupu Poláků ovládali holding jeho lidé.

Jenže pak se v Polsku změnila vláda a s ní i vedení polostátního ORLENU. Z partnerů se rázem stali nejhorší nepřátelé. PKN ORLEN na jaře 2006 oznámil, že dohody s Agrofertem nesplní. Formálně je napadli polští právníci, ale ve skutečnosti si Poláci patrně spočítali, že se jim odstoupení od smluv prostě vyplatí. Například Kaučuk byl ve smlouvách s Babišem oceňován na 1,6 miliardy korun. Později jej PKN ORLEN prodal chemičce Dwory za 5,5 miliardy.

Babiš zažaloval PKN ORLEN celkem ve čtyřech arbitrážích. Uspěl však pouze jen v jedné z nich (2,5 mld. korun). Neuspěl ve třech, z nichž ta poslední zněla na bezmála 20 mld. korun. Sociální demokraté (Zeman, Špidla, Gross, Paroubek) Babiše, vedeného v seznamech někdejší komunistické rozvědky (krycí jméno Bureš), vždy podrželi. Jejich přátelské „objetí“ se mezitím přetavilo z byznysu do politické roviny a Babiš je dnes ve skutečnosti ten, který dnešní Sobotkovu vládu řídí.

Bude nedělní výbuch v Unipetrolu další kapitolou tohoto thrilleru? Vůbec bych se tomu nedivil. Kolem Andreje Babiše se přece v poslední době dějí různé záhadné věci. Nejdřív mu někdo poslal otrávený dopis. Prý byl odesílatel zajištěn kdesi ve Slovinsku. Víc o tom neví nikdo nic. Pak mu někdo chtěl unést děti, manželce poničili auto. Ministr financí a místopředseda vlády České republiky si platí soukromé bodyguardy. Na jeho pravou ruku ve vládě Martina Stropnického (Hnutí ANO) spáchal někdo atentát. Ještě štěstí, že nebyl doma.

A přitom si toho sousedé ani nevšimli.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality