Connect with us
Reklama




Aktuality

GMO v Polsku – vládní názor PiS je zcela v protikladu jejich opozičnímu

Published

on

Tabulka GMOPolské ministerstvo zemědělství minulý týden připravilo návrh novely zákona o krmivech, ve které prodlužuje přechodnou dobu pro zákaz používání krmiv s obsahem GMO surovin z ledna 2017 do konce roku 2021. Všechny polské zemědělské svazy tento krok podporují. Na polském trhu neexistují srovnatelné plodiny, které by obsahovaly takové množství bílkovin za rozumnou cenu jako GMO sója. Zákaz používání krmiv s obsahem GMO by ještě zhoršil i tak těžkou pozici producentů mléka, masa či vajec. Takový zákaz by v Polsku musel být podpořen dotačními prostředky, které by kompenzovaly vysoké náklady na jejich pěstování, píše polský farmer.pl.

Za sporem o to, zda by mělo být Polsko zemí bez GMO (genetically modified organisms), je boj o kontrolu nad domácím trhem s osivy a krmivy – nejvýnosnější částí podnikání s potravinami. Deset zahraničních koncernů kontroluje 70 % světového trhu s osivy, píše Magdalena Krukowska, editorka polského Forbes. Někteří z nich, producenti či zpracovatelé jsou přítomní i v Polsku. Monsanto má v Polsku šlechtitelské stanice osiv, ADM zpracovává řepku a Cargill v Polsku obchoduje s obilovinami a krmivy.

Všechna vejce určená do řetězce McDonald’s ve Spojených státech amerických projdou přes Cargill. Ten a v roce 1998 založil s Monsanto joint venture a stal se největším světovým zpracovatelem modifikované sóji a řepky z velkofarem mimo jiné v Brazílii a Argentině. Díky Cargillu hodnota trhu s produkty GMO vzrostla za posledních 30 let třikrát – na 42 mld. dolarů a do roku 2020 se může zdvojnásobit.

70 % z cca 150 mln. hektarů osetých na planetě GMO (je to již 10 % z celkové rozlohy zemědělské půdy) jsou hektary americké. Díky dotační podpoře americké vlády a lobbingu pro GMO (které nedávno potvrdil i únik diplomatických depeší z WikiLeaks) plochy oseté GMO stále rostou. Američané přesvědčují svět, že používat osivo GMO (třebaže je třikrát dražší než tradiční), je jediným způsobem, jak v podmínkách klimatických změn, sucha či přemnožení škůdců, zvyšovat výnosy.   Unijní země využívají boj proti GMO pro ochranu svých šlechtitelských firem, které se zabývají prodejem tradičních odrůd osiva.

Uzamykání evropského dotovaného zemědělského trhu před GMO se těchto gigantů velmi dotýká, zvláště když Rusko a Bělorusko prakticky uzavřelo hranice před GMO. Zpětná vazba od zemědělců jim prý ukázala, že ne vždy jsou modifikované rostliny výnosnější. Čína také zakázala dovoz západního osiva, neboť si dělá vlastní GMO osivo. EU pustila na svůj trh pouze jednu odrůdu modifikované kukuřice. Devět zemí ji zcela zakázalo (mezi nimi Francie, Německo, Rakousko či Maďarsko). Anglie a Irsko má velká území, na kterých se pěstovat nemůže.

50 dalších odrůd je možno dovážet, hlavně jako součást krmných směsí (cca 75 % krmiv v sobě obsahuje produkty GMO – zvýrazňuje Forbes). V USA není vymáháno označování výrobků obsahujících GMO (ve státě Vermon to má být zavedeno letos), v EU je povinnost označovat výrobky mající více než 0,9 % v každé ze substancí. Vyjednávání o volném trhu mezi EU a USA bude také o značení obsahu GMO. Podle průzkumu Eurobarometru je většina Evropanů proti šíření produkce GMO, EU ovšem nemůže zabránit prodeji těchto produktů, protože v roce 2006 WTO prohlásila, že by to bylo porušení zásad volného obchodu.

Nejsou jednoznačné důkazy o vlivu potravin s GMO na lidské zdraví. Příčinou hysterie uvnitř EU mohou být monopolistické pozice producentů, kteří patentováním požadují pro konkrétní osivo konkrétní používání prostředků pro ochranu rostlin a pesticidů, pochopitelně, z jejich produkce. Na druhou stranu jsou ovšem rostliny GMO vyšlechtěné pro jednoletou produkci. Z jejich semen nic nevyroste a patentování celého procesu pěstování by tak mohlo způsobit celkovou závislost na biotechnologických koncernech.

Neexistují zmutovaná jablka. Odrůdy GMO se používají hlavně u bavlny a jako součást krmných směsí. Zatím existují pouze dva druhy „mutantů“. Jeden má zvýšenou rezistenci vůči herbicidům, které se pak při jeho pěstování mohou úspěšně používat proti plevelům a druhý má schopnost vytvářet svůj vlastní přirozený insekticid – bakteriální toxin Bt. A o to zda je pustit či nepustit do Evropy se vede boj. Německo, Francie či Holandsko jsou ve skutečnosti největšími konkurenty USA při vývozu sadby a osiva. Do Polska, které privatizovalo centrální šlechtitelské stanice, se osivo kukuřice dováží.

Většina geneticky modifikovaných odrůd má původ v americké firmě Monsanto. Od počátku 80.-let minulého století byla známa produkcí Agent Orange, směsí dvou totálních herbicidů plošně použitých Američany ve válce ve Vietnamu. Vyrábí také známý herbicid Roundup, na který je naprogramována většina GMO rostlin, a proto se musí používat při jejich pěstování. Evropští vědečtí odpůrci GMO používají hlavně argument škodlivosti Roundupu na evropské včely a jeho špatnou odbouratelnost v půdě a vodě. Firma Monsanto používá zisky z patentovaných technologií pěstování ke kupování podílů či přebírání zahraničních firem produkujících osiva hlavně proto, aby měla odbyt pro své modifikované GMO odrůdy, píše Forbes. Jiné chemické konglomeráty jako americký DuPont, švýcarská Syngenta, francouzský Limagrain či německý BASF začaly patenty s Monsanto vyměňovat, aby neztratily trhy.

Polské zákonodárství týkající se nějakým způsobem GMO v podstatě kopíruje zákonodárství evropské s tím, že v roce 2012 polský zákaz obchodování s osivem GMO prohlásil EST za neslučitelný z právem EU a byl tedy v důsledku rozhodnutí Evropského soudního dvora ze zákona odstraněn. Polští Greenpeace, kteří proti GMO dlouhodobě bojují,  píší, že by stejně nebyl k ničemu, protože polští zemědělci si kupovali GMO osivo v České republice a nikomu o tom nic nehlásili. Greenpeace jeden takový případ nahlásila polské prokuratuře, ale ta jej odložila. Nebylo jej možno postihnout.

Aby bylo možno zakázat v Polsku obchodování s osivem GMO v souladu s unijními předpisy je nutné implementovat do polského práva směrnici 2001/18ES  (- Záměrné uvolňování geneticky modifikovaných organismů (GMO), což se ještě nestalo.

Diskuse kolem GMO se v Polsku vždy zvedne, když musí polští zákonodárci implementovat do polského práva nějakou evropskou direktivu. 6. února loňského roku bývalý polský prezident Komorowski podepsal novelu o používání geneticky modifikovaných plodin pro laboratorní zkoušky (2009/41 / ES o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy a velmi selektivně výše uvedenou 2001/18 / ES). Tato novela ovšem nemění nic v polských právních předpisech v oblasti obchodování či pěstování potravin či krmiv.

Komorowski vetovat v roce 2011 zákon o osivu, který obsahoval některá ustanovení o registraci GMO plodin, které tam implementovali někteří tehdejší vládní poslanci PO. Na nátlak ekologů (podle nich to znamenalo, že jejich pěstování se stane v Polsku legální) a se zdůvodněním, že jde o legislativní paskvil.

Šéf tehdejší opoziční PiS Jaroslaw Kaczyński k tomu tehdy značně důrazně prohlásil: „Prezident musí zákon vetovat. GMO je něco, co by se dalo přirovnat ke zbrani, jejíž dopad, pokud jde o její používání, nemůžeme předvídat. Může se stát, že to nebude mít žádné následky, ale mohou přijít i velmi špatné důsledky takovéhoto rozhodnutí a to v gigantickém měřítku a zcela mimo kontrolu.“ Šéf PiS zdůraznil, že je o GMO příliš málo známo, aby bylo možné riskovat jeho zavádění. „Je to fenomén, který nás i v jiných oblastech hodně stojí – hon za penězi, bez jakýchkoli omezení plynoucích z morálních principů. Mějme rozum!“, – zdůraznil. Podle Kaczyńského je v PiS velká skupina poslanců odborně se zabývajících zemědělstvím: „není tam jediný zastánce GMO“ dodal.

Po podpisu zákona o osivu v roce 2012 (zákaz používání krmiv s GMO s odkladem nyní „prodlouženým“) polský prezident Komorowski poslal tehdejšímu předsedovi polské vlády Donaldu Tuskovi dopis, ve kterém jej vyzval, aby vláda vypracovala zákon, který by komplexně řešil regulaci GMO v Polsku. Stejně tak po něm volají malí a střední ekologičtí polští zemědělci (cca 20 000) kteří by ztratili ekologické certifikáty, kdyby jejich soused pěstoval na svém poli plodiny GMO. Je zcela nereálné v Polsku oddělit takováto pole širokými pásy, které by od sebe tradiční a GMO plodiny oddělovaly.

V roce 2013 polská vláda zakázala nařízením (vyhláškou nepovolila) pěstování kukuřice MON810 a jejich následných poddruhů, které jsou v Evropě povolovány (je jich několik set). Trestem za porušení zákazu je zničení produkce a finanční postih ve výši 200 % ceny osiva (čl. 123, odst. 3). Poláci šli holt cestou „silničních předpisů“.

V roce 2015 napsal český europoslanec  Pavel Telička:- Nová evropská směrnice o pěstování geneticky upravených plodin, kterou počátkem roku schválil Evropský parlament, vzbudila oprávněný zájem veřejnosti. Technologie geneticky modifikovaných organismů (GMO) je v mnoha zemích předmětem diskuzí a sporů a více než milion občanů EU podpořilo před několika lety petici požadující moratorium na pěstování GMO v Evropě. Tato petice se tak stala vůbec první občanskou iniciativou, kterou se Evropská komise musela podle Lisabonské smlouvy zabývat.

Odpůrci pěstování GMO mohou mít ke svému postoji dobré důvody a je zřejmé, že bychom k této technologii měli přistupovat velmi uvážlivě. Mnohým z kritiků GMO, kteří se na mě ve věci nové evropské legislativy obrátili, ale uniká podstata změny pravidel pro pěstování těchto plodin, kterou směrnice přináší.

Nová právní úprava, pro kterou jsem v Evropském parlamentu hlasoval i já, rozhodně nezavádí plošné pěstování geneticky modifikovaných plodin v členských zemích EU a nezmírňuje ani podmínky pro jejich schvalování. Směrnice je naopak zpřísňuje, protože dává jednotlivým zemím právo pěstování GMO na jejich území zcela zakázat.

Geneticky upravené plodiny se na evropském trhu poprvé objevily v druhé polovině 90. let. Už v roce 1998 ale vyhlásila EU na schvalování nových GMO neoficiální moratorium, které trvalo do roku 2006. Zhruba v té době se začala geneticky modifikovaná kukuřice pěstovat i v České republice.

V roce 2005 se u nás „GMO kukuřice“ – používaná ke krmení hospodářských zvířat – začínala pěstovat na 207 hektarech. O tři roky později už to bylo 8 000 hektarů, pak ale obliba této upravené plodiny v ČR, podobně jako v dalších zemích EU, klesla, a v roce 2013 se pěstební plocha snížila na 2 500 hektarů. Přesto i dnes ČR patří spolu se Španělskem, Polskem (???) a Slovenskem mezi největší evropské pěstitele GMO.

Kdyby se však dnes Česká republika rozhodla pěstování těchto plodin na svém území podle dosavadní evropské legislativy zakázat, s největší pravděpodobností by neuspěla. Museli bychom totiž vědecky prokázat škodlivost těch odrůd modifikovaných plodin, které už jednou jako neškodné schválil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Např. Francii a Maďarsku se to v minulosti nepodařilo.

Nová směrnice je průlomová právě v tom, že dává jednotlivým zemím právo zakázat nebo omezit pěstování GMO. Budou tak moci učinit bez udání důvodu v případě, že daná plodina ještě nebyla schválena agenturou EFSA. Státy mohou omezit nebo zakázat i pěstování už schválené GMO, ale svůj krok musí zdůvodnit např. územním plánováním, sociálními dopady, možnou kontaminací dalších produktů, a řadou dalších argumentů.

Tato pravidla jsou složitě vyjednaným řešením patového stavu, který trval od roku 2009. Tehdy vzneslo 13 členských zemí EU (ČR mezi nimi nebyla) návrh na přenesení rozhodovací pravomoci na členské státy EU. Tři roky však trvalo, než se na podmínkách „opt-outu“ z pěstování GMO shodly jednotlivé země, ekologické organizaci i pěstitelské a farmářské asociace.

Členské státy si tedy za několik měsíců budou moci samy rozhodnout, zda na svém území chtějí pěstovat geneticky upravené plodiny nebo ne. Pro českou debatu o Evropské unii a nakonec i o environmentálních otázkách je ovšem příznačné, že se o nových pravidlech začíná mluvit až po jejich přijetí. Možnost ovlivnit evropskou legislativu máme však jen v případě, že se aktivně zapojíme do její tvorby, mimo jiné i v Evropském parlamentu. Jak řekl ministr zemědělství Marián Jurečka Českému rozhlasu, „diskuse, jak chceme přistupovat k pěstování GMO plodin, tady v rámci veřejnosti nikdy neproběhla.“  Pavel Telička, 4. 2. 2015

Polský návrh zákona o GMO ležel podle polského Forbes v polském Sejmu několik let „v mrazničce“. Podle něj mělo dojít k definování regulace pěstování a obchodování s produkty GMO a tudíž k automatickému povolení GMO v Polsku. Forbes neuvádí autora návrhu zákona, ale „v mrazničce“ skončilo mnoho návrhů, které se neprojednaly a už neprojednají – po říjnových volbách má letošní nový Sejm „mrazničku“ zatím prázdnou.

Ve volebním programu strany Právo a spravedlnost, která má po loňských říjnových volbách v polském Sejmu (parlamentu) většinu, v polském Senátu také a z jejich řad je i nový polský prezident se můžeme dočíst:

Polsko a Evropa bez GMO

Polsko musí – z důvodu zdravotní bezpečnosti, z ekologických důvodů a také z důvodu budoucího rozvoje polské vesnice pracovat na Evropě bez GMO a být proti všem novým regulacím, které by připouštěly GMO úpravy rostlin…. Akceptování možnosti zakázat v jednotlivých státech EU GMO prošlo v roce 2011 v Evropském parlamentu hlavně kvůli aktivitě europoslanců PiS. Je zapotřebí bránit možnost zákazu GMO v zemích EU a směřovat k celkovému zákazu GMO změn v Evropské unii… PiS iniciuje takové změny v evropském právu, které by vedly k vyloučení jakékoli finanční (dotační) podpory GMO ze strany Evropské unie.

Polští producenti vajec sdružení v polské Komoře producentů vajec mají heslo: Polsko bez zákazů GMO. Reprezentují v Polsku reálnou sílu a je v jejich vrcholném zájmu udělat vše pro to, aby GMO nebylo v Polsku zakázáno. Zákaz GMO je tak populisticky jednoduchý, že přesvědčit o něm Poláky by pro PiS v nějakém čase mohlo být politicky výhodné.

Pro PiS ale dnes není a dlouho asi nebude problematika GMO prvořadá. Pěstování GMO kukuřice v nějakém velkém měřítku v Polsku nebude nejméně pár let pravděpodobné. Co bude v Polsku s krmnými směsmi s obsahem GMO v horizontu několika let se konečně vyjasnilo. Nahradit 2 miliony tun GMO sóji potřebné ročně pro polské zemědělství tradičními luštěninami je nereálný sen polských zelených, tak alespoň polští Greenpeace chválí ve svých kampaních producenty dražších vajec, kteří na obalech píší, že při chovu nosnic nejsou používány krmné směsi s obsahem GMO.

Polská Hospodářská banka vyčíslila, že náhrada GMO sóji sójou non GMO by zdražila krmné směsi v Polsku o 30 – 50 %. Což by zvýšilo náklady producentů vajec až o 70 % a cenu vajec až o 18 %. Producenti by nemohli promítnout celé zvýšení do ceny spotřebitelům, a to by podle analýzy polské banky, mělo zničující vliv na střední a malé producenty vajec a značně by to omezilo konkurenceschopnost polských vajec na mezinárodních trzích. Navíc jak to tak vypadá, po schválení Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA už s dovozem GMO produktů do EU v EU nikdo nic nezmůže.

Dovoz polských vajec do České republiky stále stoupá a vypadá to, že stoupat bude i nadále. Kvalitativně se vyrovnají českým a prostřednictvím dovozu nadnárodních obchodních řetězců jsou v České republice cenově výhodné. Na polském příběhu s krmivy s obsahem GMO  je tak nejzajímavější pragmatický odklon polské vládní PiS od své bývalé opoziční argumentace.

JP

 

 

 

 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality