Connect with us
Reklama




Aktuality

EU usiluje o vyvážený postup k dosažení pokroku v oblasti klimatu na konferenci ve Varšavě

Published

on

EKNa konferenci OSN o změně klimatu, která se bude konat 11.–22. listopadu ve Varšavě, se EU chystá prosadit vyvážený soubor rozhodnutí, na jehož základě bude možné dosáhnout pokroku v mezinárodním úsilí v oblasti klimatu.

Rozhodnutí by měla přispět k lepšímu provádění již schválených opatření v této oblasti, zrychlit další snižování celosvětových emisí skleníkových plynů do roku 2020 a připravit půdu pro novou právně závaznou celosvětovou dohodu o klimatu, která by měla být přijata do roku 2015 a která by měla obsahovat závazky všech zemí k omezování emisí.

Valentinas Mazuronis, litevský ministr životního prostředí, jehož země v současné době předsedá Radě EU, prohlásil: „Zasedání ve Varšavě je důležitým krokem v plnění závazků, které byly až dosud přijaty, v hledání způsobů, jak učinit z krátkodobých opatření ambicióznější cíle, a v přípravě dohody na rok 2015. EU navrhla pro stanovení ambiciózních závazků pro dohodu chystanou na rok 2015 postupný proces, který by zahrnoval fázi hodnocení a který tvoří pevný základ pro rozhodnutí přijatá ve Varšavě.“

Connie Hedegaardová, komisařka EU pro oblast klimatu, k tomu dodala: „Je třeba zdůraznit, že varšavskou konferencí nekončí jednání o celosvětové dohodě o klimatu, která má být uzavřena v roce 2015. Bude to však důležité setkání, jehož cílem je dosáhnout pokroku a vytvořit základ pro jednání v Paříži v roce 2015. Ve Varšavě se musíme dohodnout na stanovení smělých závazků pro dohodu plánovanou na rok 2015 a dalším snižování emisí do konce tohoto desetiletí. Všechny země musí být připraveny předložit své ambiciózní závazky na summitu vedoucích světových činitelů v oblasti změny klimatu, který svolal generální tajemník OSN Pan Ki-moon na září příštího roku.“

Dohoda z roku 2015
Naléhavě je třeba dosáhnout pokroku v koncepci, oblasti působnosti a struktuře globální dohody, která má být přijata nejpozději do roku 2015 a která má vstoupit v platnost v roce 2020. EU chce, aby varšavská konference potvrdila dosavadní pokrok a naplánovala činnost, kterou je třeba vykonat v roce 2014 tak, aby návrh znění byl k dispozici v dostatečném předstihu před květnem 2015.

Ve Varšavě musí být zejména dohodnout postup, podle něhož všechny strany stanoví pro účely dohody z roku 2015 své ambiciózní závazky ke snižování emisí po roce 2020. Tento postup by měl zahrnovat časový harmonogram pro přípravu jejich závazků v roce 2014, ustanovení o poskytování informací, kterými své závazky zdůvodní, a hodnotící fázi zajišťující, že závazky budou celkově dostatečně ambiciózní na to, aby se globální oteplování udrželo pod hranicí 2 °C ve srovnání s teplotou před industrializací.

Opatření do roku 2020
Třebaže EU i dalších více 80 zemí přijaly závazky ke snížení emisí do roku 2020, v úhrnu nejsou tyto závazky ještě dostatečně ambiciózní, aby svět mohl udržet oteplování pod hranicí 2 °C. EU by uvítala, kdyby se ministři, kteří se zúčastní konference ve Varšavě, zasadili o zvýšení cíle stanoveného pro období do roku 2020, což rovněž přispěje k uzavření ambiciózní dohody v roce 2015.

EU by rovněž uvítala, kdyby země, které tak dosud neučinily, předložily své závazky ke snížení emisí pro rok 2020 ještě před konferencí ve Varšavě. Konference by měla schválit postup, na jehož základě by všechny strany zvážily, jak by v roce 2014 mohly posílit svá opatření ke snížení emisí do roku 2020.

EU také vyzývá k další mezinárodní spolupráci na posílení cílů ke snížení emisí do roku 2020. Existuje značný potenciál k dalšímu snižování emisí, mimo jiné zvýšením úsilí v oblasti energetické účinnosti, obnovitelné energie, fluorovaných skleníkových plynů, reformy dotací na fosilní paliva a emisí z letecké a lodní dopravy.

Konkrétně v případě fluorovaných plynů EU chce, aby varšavská konference vyslala jasný signál vyzývající strany Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, aby přijaly opatření k postupnému snižování HFC, skupiny skleníkových plynů se silným účinkem.

Provádění přijatých rozhodnutí
Třetí oblastí, v níž je zapotřebí přijmout ve Varšavě rozhodnutí, je dosažení pokroku při provádění opatření schválených na předchozích zasedáních.

Patří sem i otázka, jak postupovat v případě ztrát a škod způsobených změnou klimatu v obzvlášť zranitelných rozvojových zemích. Varšava se musí rovněž zabývat otázkou financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích. Jednání ministrů na vysoké úrovni o otázkách financování by mělo přispět k nastolení konsensu o dalším postupu.

K dalším otázkám, o nichž je třeba rozhodnout, patří dokončení přípravy pravidel pro transparentnost u dosud přijatých závazků a podrobných pravidel pro provádění druhého kontrolního období Kjótského protokolu, které probíhá v letech 2013 až 2020.

Financování EU v oblasti klimatu v roce 2013
EU a členské státy jako největší světový poskytovatel oficiální rozvojové pomoci předloží ve Varšavě zprávu o svém pokračujícím poskytování finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu pro rozvojové země. EU a členské státy se zavázaly, že v období 2010–2012 poskytnou 7,2 miliardy EUR na financování „rychlého startu“ pro rozvojové země, a tento příslib překročily poskytnutím celkem 7,34 miliardy EUR, z toho 2,67 miliard EUR v loňském roce. Ačkoli pro rok 2013 žádná taková povinnost pro financování opatření v oblasti klimatu neplatí, EU a řada členských států oznámila dobrovolné příspěvky pro rozvojové země ve výši 5,5 miliardy EUR a podle posledního hodnocení tuto částku s největší pravděpodobností dodrží.

Tisková zpráva Evropské komise

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality