Connect with us
Reklama




Aktuality

Československo-polský spor o Těšínsko 1918–1920

Published

on

mapa TěšínskaRozpad habsburské monarchie postavil české a polské představitele před otázku, jak by mělo být Těšínsko rozděleno mezi oba nástupnické státy. Provizorní dohoda o rozdělení pravomocí mezi místními představiteli byla uzavřena 5. listopadu 1918 a odrážela převahu Poláků na tomto území. Dle této dohody spadalo pod polskou správu 77 procent území Těšínského knížectví, takže města jako Bohumín, Karviná, Těšín, Třinec a Jablunkov se ocitla na polské straně. moderní dějinyI když šlo pouze o provizorní dohodu, která neměla předjímat definitivní hranice obou států, polští představitelé ji tak brzy začali vykládat, což českou stranu znepokojilo a vedlo v lednu 1919 k obsazení Těšínska československým vojskem. To vyvolalo přirozeně obrovské pobouření mezi všemi uvědomělými Poláky a vedlo k přenesení sporu na mírovou konferenci v Paříži. Původně měl být na sporném území uspořádán plebiscit, který by zjistil vůli obyvatel, ale to se ukázalo jako neproveditelné. K vyřešení sporu tak došlo arbitráží velmocí v červenci 1920. Dle tohoto rozhodnutí získalo Československo celý ostravsko-karvinský revír a košicko-bohumínskou dráhu, která tehdy představovala jediné železniční spojení českých zemí se Slovenskem. Toto rozhodnutí však bylo mezi Poláky vnímáno jako naprosto nespravedlivé a pouze dočasné.

Ivo Baran: Polská menšina v Moravskoslezském kraji

Historie v bodech:

19. 10. 1918 vznikla Rada Narodowa Ksiectwa Cieszyńskiego s cílem připojit celé Těšínsko k Polsku.

Po státním převratu v českých zemích vznikl 29. 10. 1918 Český zemský národní výbor pro Slezsko.

Počátkem listopadu1918 se čs. nár. výbor s polskou nár. radou v Orlové dohodl na prozatímním rozdělení území a kompetencí. ČSR má zájem na ovládnutí ostravsko-karvinské uhelné pánve a košicko-bohumínské železniční dráhy.
Poláci argumentují svou početní převahou na Těšínsku, Čechoslováci historickou přináležitostí Těšínska k českým zemím.
Od prosince 1918 probíhají diplomatická jednání.

Na Těšínsko z čs. iniciativy vyslána britská mise, aby prozkoumala poměry.

Na 26. ledna 1919 plánovány volby na polském území včetně Poláky ovládané části Těšínska.
Česká strana se obává, že volby budou zmanipulovány a jejich výsledek využit jako argument pro připojení Těšínska k Polsku.

23. ledna zahájena „sedmidenní válka“ – česká ofenziva vedená plukovníkem Josefem Šejdárkem vytlačila polské jednotky z Bohumína, Karviné a Těšína až ke Skoczowu.

30. ledna vydán rozkaz k zastavení postupu. Padlo zhruba 50 Čechoslováků a 90 Poláků.

Boje na Těšínsku vedly k diplomatickému zákroku velmocí.

V únoru na Těšínsko vyslána mezinárodní komise.

Nařízena evakuace čs. jednotek z části zabraného území – provedena narychlo a provázena organizačními zmatky.
Po evakuaci dočasně zřízeno neutrální pásmo mezi čs. a polskou částí Těšínska. V pásmu se zdržovali zločinci a pašeráci, šířily se zde choroby – úřady zde nemohly zasahovat. Demarkační linie střežena francouzskými a italskými jednotkami – kompetenční spory s čs. a polskými útvary.

V září 1919 stanovena nová demarkační linie – podobná původní linii z listopadu 1918. Konečné rozdělení Těšínska se mělo řídit výsledky chystaného plebiscitu – lidového hlasování. Zřízena mezinárodní plebiscitní komise, jí podléhají čs. a polská komise.  Plán plebiscitu z počátku vítán hlavně polskou stranou, následně však vyvstaly spory, kdo všechno bude mít právo hlasovat (dle věku, bydliště atd.). Proběhlo pouze „zkušební“ kolo plebiscitu na Frýdecku, kde převážila česká strana.
Francie má zájem o dobré vztahy s ČSR i Polskem, předseda plebiscitní komise francouzský hrabě de Manneville Čechy i Poláky obviňován z protežování protistrany

Polsko je současně ve válce s bolševickým Ruskem – obviňování Čechů z podpory bolševismu.

Vyhrocené projevy národnostního napětí.

Propuštění či vyhánění polských dělníků z továren.

Oboustranné nucené vystěhovávání.

Útoky na učitele, komunální politiky a jiné veřejné činitele.

Vznikají české i polské polovojenské organizace.

Během jara a počátkem léta 1920 vyhrocení poměrů – polské útoky na četnické stanice a úřady,
např. v Šumbarku zabiti tři četníci

Na čs. stranu se během konfliktu připojila i většina místních Němců, Židů obávajících se antisemitských nálad v Polsku, i tzv. koždoňovců…

Koždoňovci (někdy též zjednodušené označovaní jako Šlonzáci) nazýváni podle Josefa Koždoně (1873–1949). Skupina obyvatel hovořících polsky, ale hlásících se k svébytné „slezanské“ identitě. Kulturně mají blíže k Němcům, odmítají polský nacionalismus.

Češi a Poláci se vzájemně viní z krutostí během sedmidenní války.

Čechoslovákům vyčítáno údajné sabotování polského boje proti bolševikům.

Rozvoj letákové a novinové propagandy obou stran.

Protipolskou propagandu vyvíjejí i koždoňovci (satirický časopis Nasz kocur).

V důsledku násilností upuštěno od plánovaného plebiscitu.

Na konferenci ve Spa v červenci 1920 rozhodnuto o definitivním rozdělení Těšínska mezi ČSR a Polsko.
ČSR získala uhelnou pánev i strategickou železniční trať.

Město Těšín rozděleno na Cieszyn a Český Těšín.

Na obou stranách zůstala jistá nespokojenost – Češi věřili, že by plebiscitem získali celé Těšínsko; místní Poláci dohodu vnímali jako zradu polské vlády.

Zdroj: Moderní-Dějiny.cz

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality