Česko-polské mezivládní konzultace mají výstupy, které přes kachnojazyk (obzvláště v prvním odstavci kapitoly Zemědělství) mají docela podstatný význam. Dalo by se vše nazvat normální agendou, ale ona blízká forma jednání odovědných ministrů či jejich zástupců je metodou, která posunuje problémy od planých zasedání komisí k vlastní realizaci. A v neposlední řadě je potřeba vyzvihnout práci středních diplomatů a úředníků z obou stran, kteří politiky k takové formě konzultací přesvědčili.  jp

Dne 20. dubna 2015 proběhly v Praze již třetí mezivládní konzultace České republiky a Polska. Setkání, které se uskutečnilo na pozvání předsedy vlády České republiky, se zúčastnili následující vládní představitelé:

Na straně České republiky:
předseda vlády pan Bohuslav Sobotka
ministr obrany pan Martin Stropnický
ministr vnitra pan Milan Chovanec
ministr dopravy pan Dan Ťok
ministr životního prostředí pan Richard Brabec
náměstek ministra zahraničních věcí pan Ivo Šrámek
náměstek ministra průmyslu a obchodu pan Pavel Šolc
náměstek ministra průmyslu a obchodu pan Vladimír Bärtl
náměstek ministra zemědělství pan Jindřich Šnejderla

Na straně Polské republiky:
předsedkyně vlády paní Ewa Kopacz
místopředseda vlády a ministr národní obrany pan Tomasz Siemoniak
ministryně vnitra paní Teresa Piotrowska
ministr životního prostředí pan Maciej Grabowski
ministryně infrastruktury a rozvoje paní Maria Wasiak
první náměstek ministra zahraničních věcí pan Rafał Trzaskowski
první náměstek ministra hospodářství pan Tomasz Tomczykiewicz
náměstkyně ministra zemědělství a rozvoje venkova paní Zofia Szalczyk

Předsedové vlád s uspokojením konstatovali vysokou úroveň bilaterálních vztahů ve všech oblastech, včetně politického dialogu na nejvyšší úrovni. Vítají rovněž prohlubování a rozšiřování parlamentní spolupráce. Obě země dosáhly pokrok při formulování a prosazování společných zájmů jak na úrovni bilaterální, tak evropské.
Předsedové vlád konstatují, že česko-polské bilaterální vztahy mají strategický význam jak v rámci středoevropského regionu, tak v rámci Evropské unie. Předsedové vlád potvrdili oboustrannou snahu reagovat na vážné zhoršení bezpečnostní situace i hospodářské výzvy, kterým obě země čelí v dnešní Evropě, a odhodlání dále prohlubovat vzájemnou důvěru. Výrazem připravenosti k hlubší spolupráci je dohoda obou stran koordinovat přípravy svých nadcházejících předsednictví ve Visegradské skupině (Česká republika červenec 2015 –červen 2016, Polsko červenec 2016 – červen 2017). Oba předsedové vlád se shodli na zásadní důležitosti spolupráce v rámci V4 pro stabilitu a prosperitu Střední Evropy.
Během jednání byly vyzdviženy následující oblasti spolupráce:

• Evropská unie
Předsedové vlád projednali klíčová témata nadcházející Evropské rady (červen 2015). Podpořili zařazení tématu společné bezpečnostní a obranné politiky na pořad jednání. Ve světle současného vývoje v bezprostředním sousedství EU i ve světě předsedové vlád podporují diskusi o revizi Evropské bezpečnostní strategie a očekávají, že debata zohlední aktuální bezpečnostní rizika a výzvy, včetně nové geopolitické situace ve východním sousedství EU. V oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky by se Evropská rada měla zabývat zejména pokrokem v rámci iniciativy Train&Equip, posílením nasaditelnosti EU Battlegroups, civilní dimenzí společné bezpečnostní a obranné politiky a širším zastoupením malých a středních podniků v evropských dodavatelských řetězcích v obranném průmyslu.

V případě tématu situace na Ukrajině a vztahů s Ruskem se předsedové vlád shodli, že je klíčové, aby všechny strany konfliktu včetně Ruské federace dodržovaly a plně implementovaly minské dohody. V tomto smyslu také podporují rozhodnutí Evropské rady provázat ekonomické sankce vůči Rusku s úplnou implementací minských dohod. Oba předsedové vlád vyzdvihli důležitost společného evropského postupu a vyjádřili odhodlání udržet jednotu v rámci EU a atlantického partnerství. Předsedové vlád zdůraznili potřebu ponechání otevřeného prostoru pro dialog a nalezení diplomatického řešení konfliktu. Současně konstatovali, že Rusko se v posledních měsících nechová jako spolehlivý partner a člen mezinárodního společenství a míra možné spolupráce bude záviset především na tom, zda bude Rusko dodržovat mezinárodní právo a implementuje minské dohody. Oba předsedové vlád podpořili právo Ukrajiny na suverénní a svobodnou volbu vlastního politického i ekonomického směřování a silně odsoudili kroky Ruska směřující k podrývání územní celistvosti Ukrajiny. Předsedové vlád vyjádřili politickou podporu urychlení politických a hospodářských reforem. Uznali, že reformní úsilí je ztěžováno složitou bezpečnostní a ekonomickou situací, a zároveň poukázali na potřebu konkrétních hmatatelných výsledků v této oblasti. Obě strany podporují poskytnutí třetího balíčku makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši 1,8 mld. EUR ze strany Evropské unie a jsou ochotny jednat o jejím možném navýšení. Oba předsedové vlád poukázali na zásadní důležitost rychlého pokračování ratifikace asociační dohody, včetně opatření všech členských států EU ve prospěch vytvoření komplexní zóny volného obchodu.

Předsedové vlád prodiskutovali také aktuální projekty přeshraniční spolupráce a podpořili připravované vytvoření Evropského sdružení územní spolupráce mezi Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým a Olomouckým krajem na české straně a Dolnoslezským vojvodstvím na straně polské.

• Hospodářství a energetika
Vlády oceňují skutečnost, že obě země jsou si dnes navzájem předními obchodními partnery. Aktuálně je pro Polsko Česká republika třetím největším odbytištěm jeho zboží. Stejně tak je Polsko v pořadí třetí zemí, kam směřuje největší hodnota českého vývozu. Vlády s uspokojením konstatovaly, že s žádnou ze sousedních zemí nedosáhl zahraniční obchod České republiky od jejího vzniku tak vysokého růstu vzájemného obchodu jako s Polskem. V tomto trendu jsou obě strany připraveny pokračovat. Pokud jde o vzájemné přímé investice, je Polsko v pořadí třináctou největší investorskou zemí do české ekonomiky a je zde největším investorem ze zemí střední a východní Evropy. Obě strany jsou připraveny tento trend nadále efektivně podporovat, včetně podpory bilaterálního dialogu podnikatelské komunity.
Vlády zdůraznily stěžejní význam investic pro růst a tvorbu udržitelných pracovních míst. V kontextu podpory investic v EU je třeba se zaměřit zejména na odstraňování bariér pro investory a realizaci projektů s vysokým multiplikačním efektem. Evropské strukturální a investiční fondy jsou zásadním zdrojem veřejných investic v České republice i Polsku. V souladu se závěry Evropské rady z prosince 2014 je třeba v maximální možné míře zajistit dočerpání zdrojů programového období 2007-2013. Obě země rovněž potvrdily zájem zahájit v nejbližším možném termínu čerpání zdrojů kohezní politiky z programového období 2014- 2020. Z hlediska bilaterální spolupráce podpořily vznik přeshraničních projektů a jejich financování ze společného Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika -Polská republika.
Vlády se shodly, že obě země hodlají intenzivně spolupracovat v oblasti energetiky jak na úrovni EU, tak v bilaterální relaci a v kontextu Visegrádské skupiny. Obě strany oceňují vzájemnou spolupráci v roce 2014, kdy společná politická podpora nepochybně přispěla k možnosti čerpat z evropských prostředků, zejména prostřednictvím nástroje CEF pro přípravy plynovodu STORK II. S cílem potvrdit pokračující podporu tomuto projektu bylo během konzultací podepsáno Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu
České republiky a Ministerstvem hospodářství Polska o spolupráci v oblasti zemního plynu s cílem implementovat česko-polský projekt propojení plynárenských sítí. V kontextu unijní spolupráce představuje hlavní prioritu efektivní koordinace vzájemných kroků při realizaci konceptu Energetické unie a všech jejích dimenzí. Klíčovými prioritami bude zabezpečení spolehlivých a cenově dostupných dodávek energie pro občany i průmysl prostřednictvím rozvinutého energetického trhu, dodržování principu technologické neutrality, efektivní využívání domácích energetických zdrojů a další rozvoj technologie čistého uhlí a jaderné energetiky. Důležitou oblastí na regionální i celoevropské úrovni je spolupráce při řešení aktuálních výzev v oblasti energetické bezpečnosti, s čímž souvisí i situace na Ukrajině.

• Vnitřní věci
Předsedové vlád považují za dobrý signál veřejnosti obou zemí, že vládní experti dospěli k posunu v řešení problému územního dluhu České republiky vůči Polsku. Na základě informací příslušných resortů bude v nejbližší době zahájena standardní procedura pro přípravu adekvátního smluvního dokumentu.
Vlády potvrdily zájem na prohloubení spolupráce v boji proti šíření drogy metamfetaminu napříč Evropou. Česká republika v tomto směru oceňuje kroky polské vlády podniknuté s cílem zavést legislativu omezující volnou dostupnost léčiv s obsahem pseudoefedrinu, která jsou zneužívána pro výrobu metamfetaminu.
Vlády potvrdily ochotu posílit svou pomoc Ukrajině v oblasti migrace a uprchlictví, včetně podpory zřízení Regionálního programu ochrany a rozvoje EU.

• Bezpečnost a obrana
Vlády zhodnotily dosavadní úroveň spolupráce, a to zejména s ohledem na spolupráci při rozvoji vojenských schopností a implementaci aliančního Akčního plánu. Shodly se, že summit NATO ve Varšavě by měl završit implementaci rozhodnutí přijatých v roce 2014 v Newportu jako odpověď na nové hrozby a výzvy pro euroatlantické společenství přicházející z východu a jihu a měl by otevřít novou kapitolu dlouhodobé strategické adaptace Aliance na nové bezpečnostní prostředí. Stranou diskuse nezůstala ani spolupráce v oblasti obranného průmyslu.
V zájmu smysluplného rozvoje visegrádské obranné spolupráce v kontextu zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě a jejím okolí a ve snaze dále posílit koordinaci v rámci Visegrádské skupiny potvrdila ministerstva obrany připravenost společně konzultovat a harmonizovat priority svých navazujících předsednictví ve V4 v letech 2015 až 2017.
Za hlavní priority je považováno vytvoření stálé společné visegrádské modulární jednotky, využitelné kromě jiného pro nasazení v rámci sil rychlé reakce NATO a EU a koordinace a vzájemná výměna informací v oblasti obranného plánování a akvizic. Tento postup bude uplatňován v širším kontextu NATO a EU. Vlády potvrdily důležitost dobré koordinace pozic a priorit pro červnovou Evropskou radu, která se bude zabývat otázkami společné obrany a bezpečnosti.

• Doprava
Vlády se dohodly na pokračování intenzivní spolupráce v oblasti propojení dopravní infrastruktury v souladu s plánem rozvoje transevropské dopravní sítě. Obě strany podporují koordinovaný postup při realizaci společných přeshraničních projektů a úzkou spolupráci při využívání evropských prostředků zejména z nástroje CEF pro jejich financování. Společnou prioritou je modernizace železničního spojení pro osobní i nákladní dopravu na severo-jižním železničním koridoru. Bude pokračovat úzká spolupráce na harmonogramu a projektové přípravě výstavby přeshraničního silničního spojení rychlostních komunikací R11 a S3 jakož i dořešení otevřených smluvních otázek spadajících do dopravní oblasti.
Obě strany vyjádřily svou připravenost úzce koordinovat aktivity např. v rámci regionální spolupráce s cílem redukovat iniciativy, které by mohly omezit fungování jednotného trhu EU pro silniční dopravu.

• Životní prostředí
Vlády vysoce ocenily, že u příležitosti mezivládních konzultací byla podepsána nová Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
Vlády potvrdily, že zlepšení kvality ovzduší v regionu Slezska je hlavní prioritou obou ministerstev životního prostředí. Česká republika i Polská republika připravují soubor strategických dokumentů zaměřených na zlepšení kvality ovzduší na národní i regionální úrovni a na snížení emisí znečišťujících látek.
Vlády vyzdvihly aktivní spolupráci v oblasti ochrany přírody a to především na úrovni národních parků. V roce 2014 byla podepsána nová Dohoda o spolupráci mezi Správou Krkonošského národního parku a Správou Karkonoskiego Parku Narodowego. Oba národní parky realizují řadu společných projektů a úspěšně čerpají prostředky z Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR – Polsko.

• Zemědělství
Vlády vyjádřily záměr zohledňovat globální výzvy a narůstající očekávání evropských občanů týkající se multifunkčnosti agrárního sektoru, udržování jehož konkurenceschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti vyžaduje investice a podporu z rozpočtu EU.
Obě vlády budou usilovat o zjednodušení Společné zemědělské politiky, a to zejména v kontextu její implementace po reformě schválené v roce 2013. Budou koordinovat své pozice v souvislosti se současnou diskusí v EU o zjednodušení Společné zemědělské politiky. Vlády potvrdily shodu na potřebě společně posilovat ochranu zájmů spotřebitelů, zajišťovat spravedlivé podmínky hospodářské soutěže a obchodu s potravinami, zamezovat podvodnému jednání v sektoru potravin a podporovat potraviny vysoké kvality. Vlády společně vyjádřily vůli posilovat spolupráci mezi dozorovými orgány v této oblasti. Zároveň jsou vlády přesvědčeny o mimořádném významu zásady volného pohybu kapitálu, zboží a osob v rámci Jednotného trhu.
Vlády přivítaly spolupráci v oblasti zemědělského výzkumu, sdílení znalostí a zkušeností mezi jednotlivými vědeckými subjekty a jejich přenos do praxe.

Zdroj www.vlada.cz