Connect with us
Reklama




Aktuality

Adam Czartoryski: polský vlastenec v ruských službách

Published

on

JACPolský šlechtic, kníže Adam Jerzy Czartoryski (1770-1861) je důležitou a nejednoznačnou osobností polské historie. Pozoruhodnými turbulencemi procházel především jeho vztah k Rusku, jež stálo u konce polské nezávislosti. Nejprve s ním coby polský vlastenec válčil, aby posléze udělal v carských službách velkou kariéru. Nakonec svou orientaci na Rusko za dramatických okolností přehodnotil a emigroval do Paříže, kde v 91 letech zemřel. logo Demokratický střed

Zastánce polské nezávislosti

Czartoryského komplikovaný vztah k Rusku dokresluje fakt, že jeho biologickým otcem byl zřejmě tehdejší ruský vyslanec ve Varšavě Nikolaj Repnin. Navíc jeho „oficiální“ otec Adam Kazimierz Czartoryski byl v polské vnitřní politice tradičně straníkem Ruska.

Jako jeden z nejbohatších Poláků a člen významného rodu získal Czartoryski kvalitní vzdělání, když studoval v skotském Edinburghu. Během cest po Evropě se seznámil s Herderem či Goethem a získal řadu dalších kontaktů, které pak využil v budoucí kariéře. Do vlasti se vrátil v přelomovém roce 1791, kdy byla přijatá liberální Ústava 3. května, přičemž mladý kníže se stal jejím příznivcem. Nová konstituce měla ze zaostalého Polska znovu učinit velmoc. Rusové ale o takovou změnu poměrů nestáli a iniciovali druhé dělení Polska (1792). V krátké a neúspěšné válce bojoval Czartoryski jako dobrovolník a dostal nejvyšší vyznamenání za prokázané hrdinství.

Po polské porážce obvinil spolu s mnohými dalšími krále Stanisława Augusta Poniatowkého ze zrady a nakrátko skončil ve svém prvním politickém exilu. Někdy v této době u něj zřejmě dochází buď ke změně názoru na rusko-polské soužití, nebo ke smíření se s nově vzniklou situací. Za jeho proruským obratem nejspíš stála jednak obava o vlastní majetky a kariéru a jednak zmíněná rodinná tradice spočívající v orientaci na Rusko. Tím se Czartoryski příliš nelišil od jiných zástupců konzervativní šlechty, pro mnoho Poláků byl však zrádcem.

Ministr zahraničí carského Ruska

Povstání v roce 1794, po němž Polsko zmizelo z mapy Evropy, strávil v Petrohradu a lobboval za zabavené rodinné majetky. Vstoupil do carské armády a stal se pobočníkem a přítelem budoucího cara Alexandra, jenž nastoupil na trůn v roce 1801 po zavraždění svého otce Pavla I. Na přelomu století byl Czartoryski krátce velvyslancem v Sardinii, po návratu do Ruska měl na Ministerstvu osvěty na starosti osm západních gubernií se sídlem ve Vilně. Začal s budováním sítě farních škol, kde se vyučovalo polsky. Za mnohé mu vděčí také vilenská univerzita. Vzdělání a kulturu podporoval po celý svůj život, ať ho osud zavál kamkoli. Ostatně sám psal básně a překládal antické autory.

V letech 1804-1806 byl ruským ministrem zahraničních věcí. Na svém rodovém sídle v Puławach představil Alexandrovi v roce 1805 plán, který předpokládal sjednocení Slovanů pod vládou ruského cara. V tehdejší realitě by to však znamenalo válku s Pruskem a osvobození polských oblastí, které při třech děleních Polska Prusko získalo. To ovšem Alexandr I. odmítl. V souladu se svou koncepcí Adam Czartoryski nesouhlasil se vznikem Varšavského velkovévodství (1807-1813), které bylo podřízeno napoleonské Francii.

Splněný cíl

Po Napoleonově pádu bylo na Vídeňském kongresu (1814-1815) obnoveno Polské království (tzv. Kongresové, neboli Kongresovka) spojené s Ruskem personální unií v osobě cara Alexandra. Knížeti Czartoryskému, který byl během Vídeňského kongresu Alexandrovým poradcem, se tak částečně splnil jeho politický cíl – většina polsky mluvícího obyvatelstva se ocitla pod žezlem dynastie Romanovců. Na počátku existence Kongresovky byla Czartoryského pozice v království silná. Podílel se například na vytvoření poměrně liberální ústavy, která se ovšem v praxi příliš neuplatňovala. Postupně jeho vliv slábl a více se prosazoval faktický vládce Polska velkokníže Konstantin, který byl carovým bratrem. Kníže se tak postupně dostával v království do opozice, což jen stvrdila smrt Alexandra I. v roce 1825.

Právě přísná Konstantinova vláda v Polsku byla důvodem nepokojů, které v roce 1830 přerostly v Listopadové povstání. To Czartoryského jako nejdůležitějšího představitele konzervativního tábora vyneslo do čela Prozatímní vlády. Adam Czartoryski doufal v diplomatické řešení vzniklé situace, k dohodě s carem Mikulášem ale nedošlo. Ačkoli by se mohlo zdát, že jako nejvyšší představitel státu (resp. povstání) bude mít situaci pod kontrolou, opak byl pravdou. Převahu záhy získali radikálnější liberálové usilující o republikánské Polsko, kteří cara sesadili. Kníže Adam při podepisování detronizace, s níž nesouhlasil, prohlásil: „Ztratili jste Polsko“. Ruská odveta na sebe nenechala dlouho čekat. Možnost pomoci ze zahraničí se jako tolikrát v polských dějinách ukázala býti iluzorní. Rusové utopili povstání v krvi a knížete Czartoryského odsoudili k stětí sekerou.

Hôtel Lambert

Tou dobou byl však už v emigraci, když pobýval převážně v Paříži. Kolem něj se shromáždila polská konzervativní emigrace, občas nazývaná „Hôtel Lambert“ – podle pařížského paláce, jejž v roce 1842 Czartoryski zakoupil a kde se polští emigranti scházeli. Vedle Czartoryského konzervativců v Paříži sídlilo také Polské demokratické tovaryšstvo, které mělo výrazně republikánský a demokratický charakter (až k vyvlastnění šlechty). Z nich se odtrhly radikálně levicové Hromady polského lidu, se sídlem v Londýně; ty ale nikdy nedosáhly většího významu.

Adam Czartoryski se snažil přesvědčit evropské velmoci, aby zaujaly protiruskou linii a podpořily polskou nezávislost. Ale jako mnoho emigrantů před ním a po něm nebyl příliš úspěšný. Poláci se snažili za svou věc bojovat prakticky všude, kde to jen šlo, často i za pomoci dost bizarních strategií, které mohly carské Rusko oslabit, ale nemohly obnovit polský stát. Účastnili se například horalského protiruského povstání Imáma Šamila, který chtěl nastolit teokracii na Kavkaze. V 40. letech kníže Czartoryski inicioval jiný projekt založený na spolupráci s muslimy. Tentokrát šlo o obnovení Polska ve spojení s osmanským impériem, což vyvrcholilo polskou účastí v Krymské válce na straně Turecka. Poláci nicméně žádného úspěchu nedosáhli, stejně neplodná byla snaha v revolučním roce 1848 vytvořit francouzsko-pruskou koalici proti Rusku. Poté se Adam Jerzy Czartoryski stáhl z veřejného života. Zemřel v roce 1861 poblíž Paříže.

Nejednoznačný odkaz

V dnešním Polsku je Czartoryského odkaz vnímán rozporuplně. Jeho hodnocení lze do určité míry vyčíst z toho, jak kdo vidí polská povstání. Jde o klasický spor mezi pozitivismem a romantismem. „Pozitivisté“ odmítají povstání a válečné úsilí jako mrhání tvůrčími silami národa, které by šlo využít k drobné práci i k snaze o reformy třeba i v nepřátelském prostředí. „Romantici“ vidí vzpouru a boj jako reálné řešení. Tento spor v současném Polsku nabývá na síle i v případě jiných dějinných milníků (např. obrana země v roce 1939).

Adam Czartoryski paradoxně naráží u obou myšlenkových směrů. Pozitivisté jej kritizují, že během Listopadového povstání nedokázal zabránit detronizaci cara a vyjednat alespoň částečně nezávislé Polsko, romantikům zase vadí jeho předchozí angažmá v ruských službách, považují ho za zrádce. Pro Czartoryského zastánce byl řekněme skeptickým patriotem, který po porážce nezávislého Polska na konci 18. století už nevěřil v jeho obnovu a snažil se zajistit národní existenci pod carskou orlicí. Vývoj Listopadového povstání byl pro něj velkým rozčarováním a tento dějinný milník pro něj, jako pro mnohé jiné, znamenal naprostou změnu názorů prakticky ze dne na den.

Jan Škvrňák

zdroj: www.demokatickystred.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality