Connect with us
Reklama




Aktuality

Reakce polských diplomatů

Published

on

Stanovisko Velvyslanectví Polské republiky v Praze ke kritice kvality polských potravin prodávaných na českém trhu. Velvyslanectví Polské republiky nemůže nechat bez reakce masivní kampaň proti polským potravinám, v rámci níž dochází k častému paušalizovaní ojedinělých případů nesrovnalostí, přebírání nepodložených zpráv bulvárními médii a manipulacím se statistickými údaji. Důsledkem tohoto tažení je ničení důvěry spotřebitelů k polským výrobkům a závažné poškozování zájmů mnoha polských subjektů a jejich českých obchodních partnerů. Máme důvodnou obavu, že probíhající kampaň je z části vedena účelově a ve svém důsledku může vést k poškození našich vzájemných, zejména hospodářských vztahů. Zároveň nepopíráme, že problém kvality potravin na českém trhu existuje. Není však zapříčiněn dovozem z jedné konkrétní země, ale situací typickou pro nevyspělý trh, kde je klíčovým kritériem nízká cena.

Již téměř rok trvá v českých médiích kampaň proti polským potravinám prodávaným na českém trhu. Nevyvážené zprávy a vyjádření o jejich údajně špatné kvalitě zaplavují české sdělovací prostředky. Kampaně se aktivně účastní politici a státní úřady včetně dozorčích orgánů.
Velvyslanectví Polské republiky nemůže nechat bez reakce ničení důvěry českých spotřebitelů k polským potravinám, tím spíše, že většinou jsou jejich obavy neopodstatněné a vyplývají z účelově přehnaných mediálních zpráv a manipulací se statistickými údaji. Čeští spotřebitelé tedy nedostávají plné informace o důvodech kritiky polských potravin.
Polská zemědělská potravinářská výroba již řadu let získává uznání ze strany milionů konzumentů v členských státech EU i mimo ně. Je to zásluhou jak moderních technologií a nejkvalitnějších surovin, tak výroby podle původních, tradičních receptur, jež jsou na mezinárodním trhu oceňovány.
V roce 2012 činila hodnota vývozu polské zemědělské potravinové výroby dohromady 17,5 mld. EUR a oproti roku 2011 vzrostla o 14,8 %. Polský zahraniční obchod s potravinami se řadu let soustředí na evropský trh. Ve struktuře polského exportu dominují země EU, i když jejich podíl následkem politiky získávání mimoevropských trhů nepatrně klesá.
Dlouhá léta je hlavním obchodním partnerem Polska sousední Německo. V roce 2012 byly do této země exportovány potraviny za více než 3,8 mld. EUR (11,2% narůst oproti roku 2011). Na druhém místě je potom Velká Británie, kam se prodalo zboží v souhrnné hodnotě 1,3 mld. EUR. To znamená meziroční narůst o 20% a dosažení 7% podílu na polském vývozu. Třetím nejdůležitějším odběratelem je Česká republika, kam se dostává 6,3% polského vývozu těchto komodit. Podle údajů Českého statistického úřadu činila hodnota polské potravinářské výroby vyvezené do České republiky 868 mil. EUR, meziroční nárůst obnášel tedy 7,6 %. Polsko je na českém trhu už několik let druhým největším dodavatelem potravin s tržním podílem 16,0 %.
Uvádíme tyto údaje, abychom zdůraznili, že ani v Německu, ani ve Velké Británii, kam směřuje celkem téměř šestkrát více polských potravin než do ČR, není jejich kvalita zpochybňována.
Zveličování výhrad k polským potravinám v ČR potvrzují i údaje z webových stránek „Potraviny na pranýři“ (www.potravinynapranyri.cz), zřízené Ministerstvem zemědělství ČR a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí v polovině roku 2012 za účelem poskytování občanům informací o nekvalitních, falšovaných a nebezpečných výrobcích, jež odhalily kontroly. Z aktuálních údajů zveřejněných na těchto stránkách (k 29.3.2013) jasně vyplývá, že polovina zpochybněných výrobků pochází z České republiky (49,7 %). Celkový podíl polských výrobků na všech aktuálně na tomto portálu „pranýřovaných“ činil k uvedenému datu pouze 4,6 % (17 případů), přitom polský podíl na českém dovozu potravin dosáhl již dříve zmíněných 16,0 %, a to je důkazem nízkého podílu závadných komodit na celkovém objemu dovozu potravin z naší země. Vyšší podíl na závadných výrobcích než Polsko ve vztahu k celkovému objemu dovozu mají mj. takové země, jako Slovensko (11 případů při 7,8 % podílu na dovozu) nebo Turecko (12 případů při 1,5 % podílu na dovozu), přitom se žádná z těchto zemí na rozdíl od Polska nestala cílem mediální štvanice proti nekvalitním potravinám.
Navíc je třeba zdůraznit, že podle opakovaných vyjádření představitelů úřadů a kontrolních orgánů, je během kontrol věnována polským potravinám mimořádně veliká pozornost. Zvýšená intenzita kontrol musí mít vždy za následek zvýšení počtu odhalených případů pochybení. Je tedy zcela jasné, že uvádět v těchto souvislostech počet odhalených případů pouze v absolutních hodnotách nevztažených k objemu polského dovozu nebo počtu provedených kontrol, lze posuzovat jedině jako metodologicky nesprávnou manipulaci se statistickými údaji. Takový postup více vypovídá o kvalitě samotných metodologů než polských potravin.
Je tedy mimo vší pochybnost, že se polské potraviny staly hlavním cílem kritiky ze strany českých médií a úřadů, i když ve skutečnosti nepředstavují větší ohrožení pro zdraví spotřebitelů než české nebo z ostatních zemí dovezené výrobky.
Nelze opomenout ani ekonomické pozadí současné mediální kampaně. Ta úzce souvisí s ekonomickou situací českého zemědělství a potravinářství a jejich vlastnickou strukturou. Ze sektorové analýzy zemědělství v České republice, zveřejněné v dubnu 2012 Českým statistickým úřadem, vyplývá, že zemědělská výroba v Česku dramaticky klesá, dovoz dynamicky roste a spolu s ním záporná obchodní bilance v tomto odvětví. Podle statistik se v letech 2000-2011 stav jatečného dobytka snížil o 15 %, prasat o 53 % a kuřat o 48 %. Rostlinná výroba sice roste, za svůj rozvoj vděčí ale zejména štědrým podporám pěstování obilovin a řepky používaných k výrobě biopaliv. Výroba zeleniny a ovoce naopak zaznamenává pokles. Nelze přehlížet ani vlastnickou strukturu v českém zemědělství a potravinářské výrobě, která v současném stavu může představovat vážnou překážku pro regulérní hospodářskou soutěž. Více než polovina všech potravin se nyní do Česka dováží z Německa a Polska. V roce 2012 se hodnota dovozu z Německa pohybovala na úrovni 1,3 mld. EUR (23,6% podíl na českém dovozu potravin). V případě Polska to bylo 0,87 mld. EU, což dává Polsku 16 % podíl na celkovém českém dovozu potravin. Přitom se ale podíl Německa proti roku 2000 zvětšil o cca 50 %, zatímco Polska o cca 200 %.
Výše uvedené statistické údaje jasně ukazují skutečné příčiny nynější situace. Polské potraviny jsou na českém trhu čím dál konkurenceschopnější a ohrožují zájmy místních výrobců. Výrobci a jejich sdružení otevřeně přiznávají, že nejsou schopni konkurovat polským výrobcům, zároveň se ale pouštějí do neférového boje.
Podle našeho názoru účelem tak masivní kritiky kvality polských potravin je snaha přesvědčit české konzumenty o kvalitativních nedostatcích polských výrobků jako takových a následně je úplně vytlačit z českého trhu, čímž by se zvýšil prodej místní výroby. Systematicky je budován mediální obraz, podle kterého se „polský výrobek“ má rovnat „levnější, tudíž méně kvalitní, pravděpodobně závadný“. Provedená šetření dokázala, že čeští konzumenti skutečně přestávají kupovat polské potraviny ve prospěch potravin z jiných zemí. Masivní kritika se častokrát nevztahuje na konkrétní výrobce nebo produkty, ale plošně poškozuje jméno polských výrobců a výrobků jako takových, jejich českých distributorů a také dobré sousedské vztahy mezi našimi zeměmi. Navíc mohou jednání zaměřené na zbourání důvěry k polským výrobkům a jeho zahraniční dozvuky poškodit i Českou republiku, jelikož v mezinárodním prostředí jsme mnohdy vnímáni jako jeden region a jeden trh.
Opakovaně zdůrazňujeme, že kontroly kvality v Polsku jsou spolehlivé a probíhají podle všech podmínek stanovených evropskými standardy.
Občané z příhraničních oblastí ČR, kteří často navštěvují Polsko, mimo jiné za účelem nákupu potravin, jsou mediální štvanicí proti polským potravinám udiveni i pobouřeni. Na základě vlastních zkušeností jsou přesvědčeni o vysoké kvalitě polských potravin, tedy jak jejích chuťových, tak zdravotních vlastností. Váží si rovněž bohatšího sortimentu ve srovnání s nabídkou českých obchodů.
Přáli bychom si tedy, aby se čeští spotřebitelé nenechávali ovlivnit nesolidními novináři a lobbisty a aby posuzovali situaci na českém trhu podle vyvážených kritérií. Z čistě racionálního hlediska mohou bez obav nakupovat polské potraviny, stejně jako to dělají spokojení konzumenti v celé Evropě.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality