Ekonomika
Nový polský zákon o veřejných zakázkách
Poláci zásadně mění systém zadávání veřejných zakázek. Jak uvedla ministryně pro podnikání a technologie Jadwiga Emilewicz, zadavatelé se nebudou orientovat pouze na nabízenou cenu, ale budou zohledňovat také kvalitu zboží, služeb a jejich význam pro životní prostředí.
Nový zákon, který nedávno schválil parlament, by tak měl zvýšit šance menších firem a podnikatelů, kteří nabízejí kvalitní služby, ale nejsou schopni konkurovat nízkou cenou. Zákon o veřejných zakázkách (Prawo Zamówień Publicznych – PZP) by měl platit od 1. ledna 2021. Změna je důležitá také pro české podnikatele zejména ve stavebnictví, kteří se účastní vyhlašovaných tendrů na polském trhu.
Veřejné zakázky jsou klíčovou formou účasti veřejného sektoru v ekonomice. V Polsku tímto způsobem objednává zboží, služby a stavební práce téměř 34 tisíc subjektů. V roce 2018 tvořil objem veřejných zakázek na základě PZP 202 miliard polských zlotých (1 PLN = 6 CZK), což bylo 9,55 % hrubého domácího produktu. (V roce 2017 to bylo 163 miliard zlotých a 8,2 % HDP.) Celková hodnota trhu veřejných zakázek, který zahrnuje také zakázky zadané mimo zákon PZP, se odhaduje na 234,6 miliardy zlotých v roce 2017 (174,3 miliardy zlotých v roce 2016).
Nový zákon by měl změnit současnou situaci, kdy systém zadávání zakázek se stal „klubem pro vybrané“ a byl stále méně konkurenceschopný. Malé a střední firmy se účastnily tendrů jen velmi omezeně, klesal počet zájemců o veřejné zakázky – v roce 2017 při 43 % řízení byla podána pouze jedna nabídka. Průměrný počet nabídek v jednotlivých tendrech v roce 2018 byl pouze 2,19 ve srovnání s 2,38 v roce 2017 a 2,87 v roce 2016. Současně tak stoupaly náklady státu, který v systému veřejných zakázek v roce 2018 vynaložil 202 miliard zlotých a 163 miliard zlotých v roce 2017.
Hlavním problémem, se kterým se veřejné zakázky v poslední době potýkaly, byly dramatické růsty cen stavebních materiálů. Dodavatelé byli v průběhu realizace smluv zaskočeni zvyšujícími se náklady, což vedlo k vypovězení smluv a zastavení prací na důležitých investicích, například při výstavbě nových rychlostních silnic a dálnic.
Nový zákon předpokládá, že uzavírané smlouvy budou obsahovat mechanismy, které budou chránit společnosti před nečekanými cenovými pohyby. Pokud se náklady zvýší, zvýší se také hodnota zakázky. Pokud naopak ceny prudce poklesnou, dodavatelé a zadavatel se rozdělí o zisk.
Celý text na businessinfo.cz
Autoři: Jan Tomášek, ekonomický diplomat, Katarzyna Baranowska, ekonomická specialistka.
Ekonomika
Polsko přestane těžit uhlí, začne zavírat doly. Chce jaderné elektrárny
Polská vláda se dohodla s odbory na postupném ukončení těžby uhlí v zemi. V pátek to oznámili zástupci vlády a odborů. Poslední uhelné doly v Polsku mají být podle dohody uzavřeny v roce 2049. Vláda bude do té doby těžbu uhlí subvencovat. Dohoda ukončí podzemní protest zhruba 200 horníků, který začal v pondělí. Šéf vládní delegace uvedl, že dohoda definuje model „poctivé a spravedlivé“ transformace polského těžebního a energetického průmyslu. Odborový předák Dominik Kolorz ze svazu Solidarita se sice o dohodě vyjádřil pozitivně, upozornil však, že znamená „likvidaci jednoho z největších odvětví v polské historii“, uvádí polská agentura PAP.
Polská vláda tento měsíc oznámila, že hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (téměř 900 miliard korun) do výstavby prvních jaderných elektráren v zemi. V současnosti se uhlí na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty. Podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva klimatu by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.
Celý text na idnes.cz
Ekonomika
Polsko má nové ložisko mědi a stříbra
Zielona Góra Copper, která patří pod Měď Copper (vlastníkem je kanadská Lumina Capital), obdržela rozhodnutí o schválení geologické dokumentace nového ložiska mědi a stříbra „Nowa Sól“. Schválená ložiska se odhadují na 848 milionů tun rudy mědi a stříbra, 11 milionů tun mědi a 36 000 tun stříbra Je to první, za více než 40 let, zcela nově objevené ložisko v Polsku. Nově zdokumentované ložisko bude zapsáno do bilance polských nerostných zdrojů. První průzkumné vrty v této oblasti začaly v roce 2014. Bylo uskutečněno 20 vrtů, z toho 19 pozitivních.
Důlní budovy mají stát na několika desítkách hektarů, což je stejné jako průměrná farma. Zbytek dolu bude v podzemí. Investujeme zde 20 miliard PLN. – tvrdí prof. Stanisław Speczik, generální ředitel Měď Copper. Kanaďané mají připravený důlní projekt. Důl bude také muset být zahrnut do plánů územního rozvoje obcí a okresů a musí by být získány souhlasy všech pověřených úřadů. Může to trvat další tři nebo čtyři roky.
Nutno dodat možná déle, protože projekt konkuruje KGHM, státní polské těžařské firmě, která už nyní zaměstnává polské soudy svými protesty a Kanaďanům jejich projekt vůbec neusnadňuje.
Nebo ještě lépe zde: https://wpolityce.pl/gospodarka/487505-kopalnia-w-nowej-soli-nie-powstanie-komu-sluza-te-bzdury
Ekonomika
Zvýšený limit od léta
Polský limit pro bezkontaktní transakce Visa bez zadání kódu PIN, který je v současné době 50 PLN, bude 17. července 2020 zvýšen na 100 PLN, uvedla tisková kancelář VISA.
Nastavený před více než deseti lety je polský platební limit 50 PLN jedním z nejnižších v Evropě . Vyšší minimální částky existují ve Velké Británii – 30 liber, ve Francii a Irsku – 30 EUR, ale také např. na Litvě – 25 EUR, v Rumunsku nebo na Slovensku – 20 Euro.