Premiér Bohuslav Sobotka a další členové vládního kabinetu se v pátek 8. dubna 2016 setkali se členy vlády Polské republiky na již čtvrtých mezivládních konzultacích. Ve Varšavě spolu diskutovali o rozvoji přeshraniční dopravní infrastruktury, investicích i o koordinaci předsednictví ve Visegrádské skupině.

Předseda vlády Sobotka ocenil, že se mezivládní konzultace konají brzy po nástupu nové polské vlády a ministři obou vlád mohou pokračovat v intenzivní česko-polské spolupráci.

Premiéři s ministry hovořili o spolupráci v rámci Visegrádské skupiny a koordinaci českého a polského předsednictví. Polská republika převezme předsednictví ve Visegrádské skupině od České republiky na začátku července 2016. Premiér Sobotka uvítal, že Polsko bude pokračovat v prioritách České republiky, jako je například spolupráce v energetice a oblasti obrany a bezpečnosti. Vyzdvihl také význam jednotného a konzistentního postupu V4 v unijních otázkách, zejm. v hledání společného řešení migrační krize. Premiéři potvrdili, že návrh na zavádění nových redistribučních uprchlických mechanismů a přenos pravomocí v oblasti azylového řízení na unijní úroveň, budou i nadále odmítat. Zároveň vyjádřil podporu prioritám polského předsednictví.

Dalším bodem jednání byl rozvoj energetické a dopravní infrastruktury. Jednou z priorit obou vlád je zlepšení přeshraničního dopravního spojení. Jde zejména o výstavbu české dálnice D11 a na ni navazující polské rychlostní komunikace S3. Premiér Sobotka věří, že se podaří stavbu zahájit ještě v době funkčního období jeho vlády. Zástupci obou zemí jednali rovněž o modernizaci železničního spojení. Diskuze se týkala především modernizace železniční trati Ostrava-Katovice-Varšava.

Zástupci české a polské vlády diskutovali i o otázce bezpečnosti. Jde především o oblast migrace a přípravy summitu NATO, který se uskuteční v červenci ve Varšavě. Zástupci kabinetů se shodli na tom, že prioritou musí být prohloubení vtahů NATO a Evropské unie. Státy Visegrádské skupiny by měly také společně postupovat v otázce migrace a odmítnout návrhy Evropské komise na změny v azylech.

Členové vlády se zaměřili také na problematiku kvality ovzduší v česko-polském příhraničí, kde česká strana nabídla sdílení zkušeností s tzv. kotlíkovými dotacemi. Další spolupráce v této oblasti je možná také v rámci Visegrádské skupiny.

Premiér Sobotka se také zajímal o rozšiřování hnědouhelného dolu Turów a upozornil na problém se snižováním hladiny spodních vod na Frýdlantsku, ke kterému v jeho důsledku dochází. Předseda vlády požádal polskou stranu o přijetí takových opatření, která zabrání negativním dopadům na české občany, zejména pokud jde o dostupnost zdrojů vody. Dále premiér požádal o maximální součinnost a výměnu informací mezi oběma zeměmi. Ministři životního prostředí se už dříve dohodli na vytvoření pracovní skupiny, která se této otázce bude věnovat.

Zástupci české a polské vlády se sešli počtvrté

Jednání ve Varšavě je historicky čtvrtým setkáním členů vlád České a Polské republiky. Poslední mezivládní konzultace se konaly 20. dubna 2015 v Praze. V podobném formátu se zástupci vlády České republiky pravidelně setkávají také se svými protějšky ze Slovenské republiky a Státu Izrael.

Za českou stranu se konzultací v Polsku zúčastnili kromě předsedy vlády Bohuslava Sobotka ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, ministr obrany Martin Stropnický, ministr vnitra Milan Chovanec, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministr dopravy Dan Ťok, ministr životního prostředí Richard Brabec a ministr kultury Daniel Herman.

zdroj: vlada.cz

Ministr vnitra jednal s polským protějškem: 
Ministr vnitra Milan Chovanec se dnes ve Varšavě setkal se svým polským protějškem Mariusem Blaszcakem, a to v rámci mezivládních konzultací. Hlavními tématy debaty byla zejména migrace a přijímání uprchlíků v rámci kvót, problematika prekurzorů zneužívaných pro výrobu metamfetaminu a spolupráce v boji proti organizované trestné činnosti.

Polská strana jasně deklarovala, že přijímání migrantů v rámci kvót je pro ni nepřijatelné. Stejné stanovisko zastává Česká republika, proto se toto téma objevilo i na jednání ministrů vnitra. „Na Evropské radě jsme byli přehlasováni a v rámci toho musíme přijmout část uprchlíků. Polsko, stejně jako my, intenzivně jedná s Řeckem a chce vědět, kdo do jejich země přijde, chceme dokumenty těchto lidí, aby bylo možné udělat bezpečnostní prověrky a stejně jako Česká republika má i Polsko problém s tím, že žádné takové dokumenty Řecko zatím nedodalo,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec.

V rámci novely zákona o boji proti drogové závislosti došlo v Polsku k omezení prodeje léků s obsahem pseudoefedrinu. Nelze je už prodávat v supermarketech a na čerpacích stanicích, jako doposud, nesmí je kupovat osoba mladší 18 let a jedna osoba může nakoupit pouze jedno balení léků. Česká republika tuto legislativní změnu vítá. Kvůli podpultovému prodeji se ale dají opatření obejít. Tématem diskuze proto byly také plánované vyhlášky, které mají za cíl snížit množství pseudoefedrinu v lékové jednotce.

Majetková trestná činnost na motorových vozidlech, která přesahuje hranice zemí, a při jejím řešení je proto potřeba součinnosti, byla dalším tématem setkání. Česká republika dlouhodobě úzce spolupracuje se Slovenskem, Rakouskem, Saskem a Bavorskem. V Polsku je organizační struktura roztříštěna do jednotlivých vojvodství a komunikace přes příhraniční střediska je zdlouhavá, což v případě autokriminality stěžuje práci nejen českých kriminalistů. Česká republika by proto uvítala vzájemnou výměnu kontaktních osob útvarů pro organizovanou činnost zaměřených na majetkovou trestnou činnost z každého vojvodství.

Lucie Nováková
ředitelka odboru tisku a PR

Ministr kultury ČR před společnou diskusí uvedl: „Jsem rád, že spolupracujeme na konkrétních projektech, zejména ve spolupráci zemí Visegrádské skupiny. Mnoho z nich je realizováno pod hlavičkou příspěvkových organizací Ministerstva kultury ČR. Velmi oceňuji dosavadní komunikaci a výbornou spolupráci mezi polskými a českými institucemi a těším se na budoucí projekty polských výstav v České republice a českých výstav v Polsku. Těší mne, že naše ministerstva mohou konečně uskutečnit tyto významné kulturní počiny, a to díky novému polskému zákonu týkajícího se imunity ze zabavení uměleckých objektů.“

Zástupci obou ministerstev prodiskutovali též zkušenosti a poznatky nabyté prací na projektu „Evropské město kultury“, kterým byla v roce 2015 Plzeň a v roce 2016 jím je polská Vratislav.

„Odsouhlasili jsme také zahájení jednání o novém Programu spolupráce mezi našimi ministerstvy. Platnost současného programu spolupráce vyprší na konci roku 2016. Nový dokument bude navržen s dobou platnosti na léta 2017-2020,“ uvedl dále Daniel Herman.

Členové obou delegací měli též příležitost prodiskutovat plánované aktivity v rámci Visegrádské skupiny.

Simona Cigánková, tisková mluvčí MK ČR

Ministr Zaorálek se zúčastnil mezivládních konzultací mezi ČR a Polskem

„Varšavský summit NATO, který se uskuteční letos v červenci, považujeme za příležitost demonstrovat jednotu a odhodlanost Aliance,“ řekl k jednání ministr zahraničí Zaorálek a dodal, že prioritou České republiky je další prohloubení vztahů mezi NATO a EU. Jednání se uskutečnilo ve formátu 2+2, za ČR se ho účastnili ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a ministr obrany Martin Stropnický, za Polskou republiku ministr zahraničních věcí Witold Waszczykowski a ministr obrany Antoni Macierewicz.

Česká republika také na setkání potvrdila, že si cení jednání v rámci tzv. bukurešťského formátu. Ten sdružuje devět členských zemí NATO, které se nacházejí na východním křídle Aliance (Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko). Hlavním cílem této skupiny zemí je koordinovat realizaci závěrů summitu NATO ve Walesu a vzájemně se informovat o svých pozicích před summitem ve Varšavě. „Od summitu NATO očekáváme jasnou definici vztahu Aliance – Rusko. Jakákoliv forma politického dialogu s Ruskem ale nesmí narušit naší jednotu a kolektivní bezpečnost. Je klíčové, aby NATO mluvilo jedním hlasem,“ dodal po jednání
s polskými kolegy ministr Zaorálek.

V rámci 4. mezivládních konzultací se uskutečnila také jednání mezi českými a polskými resorty dopravy, zemědělství, vnitra, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, životního prostředí, kultury a také mezi státními tajemníky pro evropské záležitosti.

Po jednáních na polském Úřadu vlády si premiér Sobotka odjel spolu s českými ministry prohlédnout Muzeum Varšavského povstání, kde uctil kyticí pod pamětní desku bývalého prezidenta Polské republiky a primátora Varšavy Lecha Kaczynského. Poté se česká vládní delegace na Velvyslanectví ČR krátce setkala s českými krajany.

zdroj: www.mzv.cz

Podporujeme projekt splavnosti Dunaje – Odry – Labe, shodli se ministři dopravy Polska i Česka

Splavnost Odry, Dunaje a Labe, silniční propojení obou zemí nebo spolupráce se štětínskou námořní vysokou školou. To byla hlavní témata jednání mezi českým ministrem dopravy Danem Ťokem a jeho polskými protějšky, ministrem námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Markem Gróbarczykem a ministrem infrastruktury a výstavby Andrzejem Adamczykem. Oba ministři se při jednání ve Varšavě shodli, že projekt D-O-L je pro Českou i Polskou republikou důležitým projektem, na kterém mohou spolupracovat.

„V těchto dnech jsme dokončili výběrové řízení pro konsorcium, které dnes chystá studii uskutečnitelnosti, tzv. fasibility study pro kanál DOL. Rádi bychom zvážili, zda-li je to ekonomicky výhodné, abychom se mohli s projektem posunout dál. Vytvoříme zároveň s polskými kolegy pracovní skupinu, která bude řešit vodní cestu z Ostravy do Koźle v návaznosti na splavnění Odry,“ řekl při jednání ministr Dan Ťok.

Hlavní pozornost polského ministerstva mořského hospodářství a vnitrozemské plavby se soustřeďuje právě na splavnění Odry na IV. stupeň splavnosti. Polsko připravuje přistoupení k Evropské dohodě o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu.

Ťok: Výstavbu D11 potřebujeme urychlit, abychom se napojili na polskou S3

Projekt výstavby a propojení dálnice D11 a rychlostní silnice S3 mezi Českou republikou a Polskem je zařazen do hlavní evropské dopravní sítě TEN-T a je podporován ústředními
i regionálními institucemi obou zemí.

„Česká a polská strana má zájem využít pro projekt D11-S3 finančních prostředků EU z nástroje CEF na kofinancování výstavby přeshraničních úseků na obou stranách hranice,“ říká ministr Ťok.

Pro Českou republiku je současnou prioritou na tomto silničním tahu stavba dvou úseků dálnice D11 z Hradce Králové do Smiřic a dále do Jaroměře. Realizace navazujících úseků D11 Jaroměř – Trutnov – státní hranice je závislá na dosud nevydaném územním rozhodnutí a bude zahájena s největší pravděpodobností až v roce 2020.

Příprava stavby hraničního úseku S3 je na polské straně v pokročilejším stádiu než v ČR a jeho realizace je rozvržena do čtyř etap. Stavby na obou stranách příhraničních úseků mají být podle smluvního ujednání dokončeny souběžně.

Jedním z témat byla taky spolupráce s vysokou námořní školou ve Štětíně. „Na Ministerstvu dopravy evidujeme přes 20 tisíc námořníků, většina z nich jezdí bohužel na lodích jiných států a většina z nich vystudovala ve Štětíně námořní akademii. O tom, že bychom znova udělali české námořní loďstvo, jsme neuvažovali. Spolupráce se štětínskou námořní školou je zajímavá, o říční a námořní dopravu je v ČR zájem, studenti jsou a možná by bylo vhodné tuto spolupráci dohodnout,“ uzavřel jednání ministr Dan Ťok.

www.mdcr.cz