Connect with us
Reklama




Aktuality

Dohodli jsme se na rozvoji dopravy, obchodu, spolupráci v bezpečnosti i zlepšení ovzduší

Published

on

Polská a česká vládaPremiér Bohuslav Sobotka a další členové vládního kabinetu se v pátek 8. dubna 2016 setkali se členy vlády Polské republiky na již čtvrtých mezivládních konzultacích. Ve Varšavě spolu diskutovali o rozvoji přeshraniční dopravní infrastruktury, investicích i o koordinaci předsednictví ve Visegrádské skupině.

Předseda vlády Sobotka ocenil, že se mezivládní konzultace konají brzy po nástupu nové polské vlády a ministři obou vlád mohou pokračovat v intenzivní česko-polské spolupráci.

Premiéři s ministry hovořili o spolupráci v rámci Visegrádské skupiny a koordinaci českého a polského předsednictví. Polská republika převezme předsednictví ve Visegrádské skupině od České republiky na začátku července 2016. Premiér Sobotka uvítal, že Polsko bude pokračovat v prioritách České republiky, jako je například spolupráce v energetice a oblasti obrany a bezpečnosti. Vyzdvihl také význam jednotného a konzistentního postupu V4 v unijních otázkách, zejm. v hledání společného řešení migrační krize. Premiéři potvrdili, že návrh na zavádění nových redistribučních uprchlických mechanismů a přenos pravomocí v oblasti azylového řízení na unijní úroveň, budou i nadále odmítat. Zároveň vyjádřil podporu prioritám polského předsednictví.

Dalším bodem jednání byl rozvoj energetické a dopravní infrastruktury. Jednou z priorit obou vlád je zlepšení přeshraničního dopravního spojení. Jde zejména o výstavbu české dálnice D11 a na ni navazující polské rychlostní komunikace S3. Premiér Sobotka věří, že se podaří stavbu zahájit ještě v době funkčního období jeho vlády. Zástupci obou zemí jednali rovněž o modernizaci železničního spojení. Diskuze se týkala především modernizace železniční trati Ostrava-Katovice-Varšava.

Zástupci české a polské vlády diskutovali i o otázce bezpečnosti. Jde především o oblast migrace a přípravy summitu NATO, který se uskuteční v červenci ve Varšavě. Zástupci kabinetů se shodli na tom, že prioritou musí být prohloubení vtahů NATO a Evropské unie. Státy Visegrádské skupiny by měly také společně postupovat v otázce migrace a odmítnout návrhy Evropské komise na změny v azylech.

Členové vlády se zaměřili také na problematiku kvality ovzduší v česko-polském příhraničí, kde česká strana nabídla sdílení zkušeností s tzv. kotlíkovými dotacemi. Další spolupráce v této oblasti je možná také v rámci Visegrádské skupiny.

Premiér Sobotka se také zajímal o rozšiřování hnědouhelného dolu Turów a upozornil na problém se snižováním hladiny spodních vod na Frýdlantsku, ke kterému v jeho důsledku dochází. Předseda vlády požádal polskou stranu o přijetí takových opatření, která zabrání negativním dopadům na české občany, zejména pokud jde o dostupnost zdrojů vody. Dále premiér požádal o maximální součinnost a výměnu informací mezi oběma zeměmi. Ministři životního prostředí se už dříve dohodli na vytvoření pracovní skupiny, která se této otázce bude věnovat.

Zástupci české a polské vlády se sešli počtvrté

Jednání ve Varšavě je historicky čtvrtým setkáním členů vlád České a Polské republiky. Poslední mezivládní konzultace se konaly 20. dubna 2015 v Praze. V podobném formátu se zástupci vlády České republiky pravidelně setkávají také se svými protějšky ze Slovenské republiky a Státu Izrael.

Za českou stranu se konzultací v Polsku zúčastnili kromě předsedy vlády Bohuslava Sobotka ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, ministr obrany Martin Stropnický, ministr vnitra Milan Chovanec, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministr dopravy Dan Ťok, ministr životního prostředí Richard Brabec a ministr kultury Daniel Herman.

zdroj: vlada.cz

Ministr vnitra jednal s polským protějškem: 
Ministr vnitra Milan Chovanec se dnes ve Varšavě setkal se svým polským protějškem Mariusem Blaszcakem, a to v rámci mezivládních konzultací. Hlavními tématy debaty byla zejména migrace a přijímání uprchlíků v rámci kvót, problematika prekurzorů zneužívaných pro výrobu metamfetaminu a spolupráce v boji proti organizované trestné činnosti.

Polská strana jasně deklarovala, že přijímání migrantů v rámci kvót je pro ni nepřijatelné. Stejné stanovisko zastává Česká republika, proto se toto téma objevilo i na jednání ministrů vnitra. „Na Evropské radě jsme byli přehlasováni a v rámci toho musíme přijmout část uprchlíků. Polsko, stejně jako my, intenzivně jedná s Řeckem a chce vědět, kdo do jejich země přijde, chceme dokumenty těchto lidí, aby bylo možné udělat bezpečnostní prověrky a stejně jako Česká republika má i Polsko problém s tím, že žádné takové dokumenty Řecko zatím nedodalo,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec.

V rámci novely zákona o boji proti drogové závislosti došlo v Polsku k omezení prodeje léků s obsahem pseudoefedrinu. Nelze je už prodávat v supermarketech a na čerpacích stanicích, jako doposud, nesmí je kupovat osoba mladší 18 let a jedna osoba může nakoupit pouze jedno balení léků. Česká republika tuto legislativní změnu vítá. Kvůli podpultovému prodeji se ale dají opatření obejít. Tématem diskuze proto byly také plánované vyhlášky, které mají za cíl snížit množství pseudoefedrinu v lékové jednotce.

Majetková trestná činnost na motorových vozidlech, která přesahuje hranice zemí, a při jejím řešení je proto potřeba součinnosti, byla dalším tématem setkání. Česká republika dlouhodobě úzce spolupracuje se Slovenskem, Rakouskem, Saskem a Bavorskem. V Polsku je organizační struktura roztříštěna do jednotlivých vojvodství a komunikace přes příhraniční střediska je zdlouhavá, což v případě autokriminality stěžuje práci nejen českých kriminalistů. Česká republika by proto uvítala vzájemnou výměnu kontaktních osob útvarů pro organizovanou činnost zaměřených na majetkovou trestnou činnost z každého vojvodství.

Lucie Nováková
ředitelka odboru tisku a PR

Ministr kultury ČR před společnou diskusí uvedl: „Jsem rád, že spolupracujeme na konkrétních projektech, zejména ve spolupráci zemí Visegrádské skupiny. Mnoho z nich je realizováno pod hlavičkou příspěvkových organizací Ministerstva kultury ČR. Velmi oceňuji dosavadní komunikaci a výbornou spolupráci mezi polskými a českými institucemi a těším se na budoucí projekty polských výstav v České republice a českých výstav v Polsku. Těší mne, že naše ministerstva mohou konečně uskutečnit tyto významné kulturní počiny, a to díky novému polskému zákonu týkajícího se imunity ze zabavení uměleckých objektů.“

Zástupci obou ministerstev prodiskutovali též zkušenosti a poznatky nabyté prací na projektu „Evropské město kultury“, kterým byla v roce 2015 Plzeň a v roce 2016 jím je polská Vratislav.

„Odsouhlasili jsme také zahájení jednání o novém Programu spolupráce mezi našimi ministerstvy. Platnost současného programu spolupráce vyprší na konci roku 2016. Nový dokument bude navržen s dobou platnosti na léta 2017-2020,“ uvedl dále Daniel Herman.

Členové obou delegací měli též příležitost prodiskutovat plánované aktivity v rámci Visegrádské skupiny.

Simona Cigánková, tisková mluvčí MK ČR

 

Ministr Zaorálek se zúčastnil mezivládních konzultací mezi ČR a Polskem

„Varšavský summit NATO, který se uskuteční letos v červenci, považujeme za příležitost demonstrovat jednotu a odhodlanost Aliance,“ řekl k jednání ministr zahraničí Zaorálek a dodal, že prioritou České republiky je další prohloubení vztahů mezi NATO a EU. Jednání se uskutečnilo ve formátu 2+2, za ČR se ho účastnili ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a ministr obrany Martin Stropnický, za Polskou republiku ministr zahraničních věcí Witold Waszczykowski a ministr obrany Antoni Macierewicz.

Česká republika také na setkání potvrdila, že si cení jednání v rámci tzv. bukurešťského formátu. Ten sdružuje devět členských zemí NATO, které se nacházejí na východním křídle Aliance (Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko). Hlavním cílem této skupiny zemí je koordinovat realizaci závěrů summitu NATO ve Walesu a vzájemně se informovat o svých pozicích před summitem ve Varšavě. „Od summitu NATO očekáváme jasnou definici vztahu Aliance – Rusko. Jakákoliv forma politického dialogu s Ruskem ale nesmí narušit naší jednotu a kolektivní bezpečnost. Je klíčové, aby NATO mluvilo jedním hlasem,“ dodal po jednání
s polskými kolegy ministr Zaorálek.

V rámci 4. mezivládních konzultací se uskutečnila také jednání mezi českými a polskými resorty dopravy, zemědělství, vnitra, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, životního prostředí, kultury a také mezi státními tajemníky pro evropské záležitosti.

Po jednáních na polském Úřadu vlády si premiér Sobotka odjel spolu s českými ministry prohlédnout Muzeum Varšavského povstání, kde uctil kyticí pod pamětní desku bývalého prezidenta Polské republiky a primátora Varšavy Lecha Kaczynského. Poté se česká vládní delegace na Velvyslanectví ČR krátce setkala s českými krajany.

zdroj: www.mzv.cz

Podporujeme projekt splavnosti Dunaje – Odry – Labe, shodli se ministři dopravy Polska i Česka

Splavnost Odry, Dunaje a Labe, silniční propojení obou zemí nebo spolupráce se štětínskou námořní vysokou školou. To byla hlavní témata jednání mezi českým ministrem dopravy Danem Ťokem a jeho polskými protějšky, ministrem námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Markem Gróbarczykem a ministrem infrastruktury a výstavby Andrzejem Adamczykem. Oba ministři se při jednání ve Varšavě shodli, že projekt D-O-L je pro Českou i Polskou republikou důležitým projektem, na kterém mohou spolupracovat.

„V těchto dnech jsme dokončili výběrové řízení pro konsorcium, které dnes chystá studii uskutečnitelnosti, tzv. fasibility study pro kanál DOL. Rádi bychom zvážili, zda-li je to ekonomicky výhodné, abychom se mohli s projektem posunout dál. Vytvoříme zároveň s polskými kolegy pracovní skupinu, která bude řešit vodní cestu z Ostravy do Koźle v návaznosti na splavnění Odry,“ řekl při jednání ministr Dan Ťok.

Hlavní pozornost polského ministerstva mořského hospodářství a vnitrozemské plavby se soustřeďuje právě na splavnění Odry na IV. stupeň splavnosti. Polsko připravuje přistoupení k Evropské dohodě o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu.

Ťok: Výstavbu D11 potřebujeme urychlit, abychom se napojili na polskou S3

Projekt výstavby a propojení dálnice D11 a rychlostní silnice S3 mezi Českou republikou a Polskem je zařazen do hlavní evropské dopravní sítě TEN-T a je podporován ústředními
i regionálními institucemi obou zemí.

„Česká a polská strana má zájem využít pro projekt D11-S3 finančních prostředků EU z nástroje CEF na kofinancování výstavby přeshraničních úseků na obou stranách hranice,“ říká ministr Ťok.

Pro Českou republiku je současnou prioritou na tomto silničním tahu stavba dvou úseků dálnice D11 z Hradce Králové do Smiřic a dále do Jaroměře. Realizace navazujících úseků D11 Jaroměř – Trutnov – státní hranice je závislá na dosud nevydaném územním rozhodnutí a bude zahájena s největší pravděpodobností až v roce 2020.

Příprava stavby hraničního úseku S3 je na polské straně v pokročilejším stádiu než v ČR a jeho realizace je rozvržena do čtyř etap. Stavby na obou stranách příhraničních úseků mají být podle smluvního ujednání dokončeny souběžně.

Jedním z témat byla taky spolupráce s vysokou námořní školou ve Štětíně. „Na Ministerstvu dopravy evidujeme přes 20 tisíc námořníků, většina z nich jezdí bohužel na lodích jiných států a většina z nich vystudovala ve Štětíně námořní akademii. O tom, že bychom znova udělali české námořní loďstvo, jsme neuvažovali. Spolupráce se štětínskou námořní školou je zajímavá, o říční a námořní dopravu je v ČR zájem, studenti jsou a možná by bylo vhodné tuto spolupráci dohodnout,“ uzavřel jednání ministr Dan Ťok.

www.mdcr.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Kam kráčíš Platformo?

Published

on

Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal Borys Budka, který spustil program anti-PiS a pokoušel se vytvořit širokou opoziční frontu a sesadit vládní PiS. To se nepovedlo i proto, že se Borys Budka nedokázal dohodnout s dalšími opozičními stranami. Co že se to děje v Občanské platformě? Kam míří strana, z jejichž řad se rekrutují politici jako Donald Tusk, Radosław Sikorski či Rafał Trzaskowski?

Dalo by se uštěpačně podotknout „do ……“, ale postupující marginalizace Občanské platformy naznačuje i konec systému soupeření PO-PiS, což zcela přeorá polské politické pole. Občanská platforma je dnes součástí Občanské koalice, což je zjednodušeně Platforma + zbytky Nowoczesne a několika malých levicových uskupení. Stejné vedení Platformy a Koalice žije ale stále v přesvědčení, že jsou hlavní opoziční silou. S nynější podporou kolem 12 % ale onu opoziční „vedoucí úlohu“ Borys Budka a spol ztratili. Sebereflexi nemaje stále s klapkami na očích verbálně sjednocují opozici proti vládní PiS, i když například Lewice je považuje za politického nepřítele většího než PiS.

Stranu opustili poslanci a poslankyně, kteří již nemají šanci získat volitelné místo na kandidátce (Mucha). Vedení nedávno vyloučilo členy konzervativního křídla (Raś a Zalewski) aby znejistilo další poslance, protože s dnešní podporou by jich do Sejmu prošlo sotva 70. Dnes ohlásila svůj odchod z Platformy hlasitá a prostořeká europoslankyně Róża Thun, pro kterou bylo poslední kapkou nepodpoření Platformou polského Fondu obnovy v Sejmu. Thun doufá, že její odchod bude „impulsem pro reflexi“. Nebude. Spíše dojde ještě k bratrovražednějšímu boji a lidé kolem bývalého předsedy Grzegorze Schetyny budou další v řadě.

Sledovat odcházení Občanské platformy není příjemné ani pro PiS. Kaczyński se loni podivoval zatáčce doleva, kterou provedla Platforma. Po čase je znát, že onen posun, který provedl Budka nutí mnoho politiků Platformy k hledání si jiné platformy pro své budoucí působení. PiS ztrácí svého dlouhodobého oponenta a politický pohyb na straně polské opozice se stává nepředvídatelným. O uchopení řadících opozičních pák bude několik zájemců a troufám si odhadnout, že si o ně budou chtít říci i politici dosavadní vládní Sjednocené pravice. No, „Nudu ve Varšavě“ rozhodně očekávat nemůžeme.

Continue Reading

Aktuality

Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás

Published

on

„Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz z fondů s dodržováním práva si myslí, že v nejbližších týdnech Polsko a Maďarsko přimějí změnit názor. Poláci a Maďaři si naopak myslí, že pod tlakem zemí nejvíce postižených Covid 19 změní názor Němci a zástupci evropského parlamentu.

Mechanismus veta je v Unii běžný. Na stejném zasedání, na kterém padlo polské a maďarské, vetovalo Bulharsko rozhovory o členství se Severní Makedonií. Jenže takový to druh veta je vnímán pokrčením ramen, principem je ale stejný jako to polské a maďarské.

Podle Smlouvy o EU je rozhodnutí o potrestání právního státu přijímáno jednomyslně Evropskou radou, a nikoli žádnou většinou Rady ministrů nebo Parlamentem (Na návrh jedné třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu může Evropská rada jednomyslně rozhodnout, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených ze strany členského státu). Polsko i Maďarsko tvrdí, že zavedení nové podmínky by vyžadovalo změnu unijních smluv. Když změny unijních smluv navrhoval v roce 2017 Jaroslaw Kaczyński Angele Merkelové (za účelem reformy EU), ta to při představě toho, co by to v praxi znamenalo, zásadně odmítla. Od té doby se s Jaroslawem Kaczyńskim oficiálně nesetkala. Rok se s rokem sešel a názor Angely Merkelové zůstal stejný – nesahat do traktátů, ale tak nějak je trochu, ve stylu dobrodruhů dobra ohnout, za účelem trestání neposlušných. Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás třeba jen za to, že nepřijmeme dostatečný počet uprchlíků.

Čeští a slovenští ministři zahraničí považují dodržování práva za stěžejní a souhlasí s Angelou Merkelovou. Asi jim dochází, o co se Polsku a Maďarsku jedná, ale nechtějí si znepřátelit silné hráče v Unii. Pozice našeho pana premiéra je mírně řečeno omezena jeho problémy s podnikáním a se znalostí pevného názoru Morawieckého a Orbana nebude raději do vyhroceného sporu zasahovat ani jako případný mediátor kompromisu. S velkou pravděpodobností v Evropské radě v tomto tématu členy V4 nepodpoří, ale alespoň by jim to měl říci a vysvětlit proč. Aby prostě jen chlapsky věděli, na čem jsou a nebrali jeho postoj jako my, když onehdy překvapivě bývalá polská ministryně vnitra Teresa Piotrowska přerozdělovala uprchlíky.

Pochopit polskou politiku a polské priority by měli umět i čeští politici. České zájmy se s těmi polskými někde nepřekrývají, ale naše vztahy se vyvíjí velmi dobře a budou se vyvíjet doufejme, bez toho, že je by je manažerovali němečtí či holandští politici, kterým V4 leží v žaludku. Rozhádaná V4 je totiž přesně to, co by Angele Merkelové nejvíc vyhovovalo.

Continue Reading

Aktuality

Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny

Published

on

V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki.

„S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, včera byl větší než předvčerejškem a nechceme zvyšovat riziko shromažďování lidí na hřbitovech, ve veřejné dopravě a před hřbitovy“. vysvětlil Morawiecki.

Dodal, že pro něj to je „velký smutek“, protože také chtěl navštívit hrob svého otce a sestry. Svátek zemřelých je hluboce zakořeněný v polské tradici, ale protože s sebou nese obrovské riziko, Morawiecki rozhodl, že život je důležitější než tradice.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Kam kráčíš Platformo? 17.5.2021
    Občanská platforma je v Polsku v opozici už od roku 2015 a za tu dobu se jí povedlo zůstat hlavní opoziční politickou formací. Donedávna. Ve volbách do Sejmu v roce 2019 získala 27,4 % hlasů a 134 poslaneckých mandátů. V Senátu má s nezávislými na kandidátce 43 mandátů. V lednu 2020 se jejím předsedou stal […]
    Jaromír Piskoř
  • Dnes jsou cílem k trestání Maďarsko a Polsko, zítra může dojít na nás 19.11.2020
    „Pouze nezávislý soudní orgán může stanovit, co je vláda práva, nikoliv politická většina,“ napsal slovinský premiér Janša v úterním dopise předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Podpořil tak Polsko a Maďarsko a objevilo se tak třetí veto. Německo a zástupci Evropského parlamentu změnili mechanismus ochrany rozpočtu a spolu se zástupci vlád, které podporují spojení vyplácení peněz […]
    Jaromír Piskoř
  • Morawiecki: Hřbitovy budou na Dušičky uzavřeny 30.10.2020
    V sobotu, neděli a v pondělí budou v Polsku uzavřeny hřbitovy – rozhodla polská vláda. Nechceme, aby se lidé shromažďovali na hřbitovech a ve veřejné dopravě, uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „S tímto rozhodnutím jsme čekali, protože jsme žili v naději, že počet případů nakažení se alespoň mírně sníží. Dnes je ale opět větší než včera, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality