Connect with us
Reklama



Poláci v Česku

Pracovat v Česku se vyplatí, tvrdí celá řada Poláků žijících poblíž státní hranice

Publikoval před

Dojíždění do práce se polské sestře vyplatí. V Česku si měsíčně vydělá až o dva tisíce korun víc než doma. Polské sestře ale o plat ani tolik nejde: „Jak se bavím s kamarádkami, tak tady sestra dělá to, co má. V Polsku dělají sestřičky všechno.“ Karina Kloc není zdaleka jedinou Polkou, která v charitě pracuje. Organizace logo rozhlas 2zaměstnává dvanáct zdravotních sester. A jen čtyři z nich jsou z místní, počítá vrchní sestra Jana Zapletalová: „Při přijímání polské sestřičky musíme dodat více dokumentů. Ale vyplatí se to. Bez nich bychom byli ztracení.“

Sehnat do týmu Češky je prý velmi těžké. Často je odrazují vysoké nároky na vzdělání a taky peníze: „Zájemci o toto dlouhodobé vzdělávání nejsou, za tyto peníze,“ říká Jana Zapletalová.

Zatímco si Karina Kloc připravuje v sesterně léky, přichází další Polka. Také Dorota Trojanowska působí v charitě přes deset let. Na rozdíl od Kariny ošetřuje důchodce v terénu. Práci by ale ani ona neměnila: „Už jsem si tu zvykla. Mám tu svoje pacienty, kteří na mě čekají, kteří si mě váží. Jednoduše bych tu chtěla zůstat až do důchodu.“

S dorozumíváním nemají Polky problém. Ani jejich české kolegyně a klienti. V příhraničí totiž prakticky žádná jazyková bariéra neexistuje.

Celý text na rozhlas.cz

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Poláci v Česku

Čím dál víc Poláků dává děti do českých škol

Publikoval před

Stále více Poláků raději zapisuje své děti do českých škol a školek. Na Těšínsku, kde působí školy s vyučováním v polštině, je již každý třetí žák z polského Těšína a okolí, upozornil polský list Gazeta Wyborcza. „Úroveň výuky je vyšší, osnovy se plní, fungují tu logo Týdenškolní družiny, mimoškolní aktivity, zapojování rodičů a je větší disciplína,“ vysvětlil deník důvody vzestupu obliby českého školství. Jde o české školy, ve kterých se vyučuje v polštině. Původně vznikly pro polskou menšinu žijící na Těšínsku. V současnosti zde žije okolo 30 tisíc Poláků. Právě kvůli nim vznikly více než dvě desítky základních škol, ve kterých se vyučuje v polštině. Ale učí se podle českých osnov, a právě to se rodičům z Polska líbí.

Autor ČTK, celý článek zde

Pokračovat ve čtení

Poláci v Česku

Reakce polských diplomatů

Publikoval před

Stanovisko Velvyslanectví Polské republiky v Praze ke kritice kvality polských potravin prodávaných na českém trhu. Velvyslanectví Polské republiky nemůže nechat bez reakce masivní kampaň proti polským potravinám, v rámci níž dochází k častému paušalizovaní ojedinělých případů nesrovnalostí, přebírání nepodložených zpráv bulvárními médii a manipulacím se statistickými údaji. Důsledkem tohoto tažení je ničení důvěry spotřebitelů k polským výrobkům a závažné poškozování zájmů mnoha polských subjektů a jejich českých obchodních partnerů. Máme důvodnou obavu, že probíhající kampaň je z části vedena účelově a ve svém důsledku může vést k poškození našich vzájemných, zejména hospodářských vztahů. Zároveň nepopíráme, že problém kvality potravin na českém trhu existuje. Není však zapříčiněn dovozem z jedné konkrétní země, ale situací typickou pro nevyspělý trh, kde je klíčovým kritériem nízká cena.

Již téměř rok trvá v českých médiích kampaň proti polským potravinám prodávaným na českém trhu. Nevyvážené zprávy a vyjádření o jejich údajně špatné kvalitě zaplavují české sdělovací prostředky. Kampaně se aktivně účastní politici a státní úřady včetně dozorčích orgánů.
Velvyslanectví Polské republiky nemůže nechat bez reakce ničení důvěry českých spotřebitelů k polským potravinám, tím spíše, že většinou jsou jejich obavy neopodstatněné a vyplývají z účelově přehnaných mediálních zpráv a manipulací se statistickými údaji. Čeští spotřebitelé tedy nedostávají plné informace o důvodech kritiky polských potravin.
Polská zemědělská potravinářská výroba již řadu let získává uznání ze strany milionů konzumentů v členských státech EU i mimo ně. Je to zásluhou jak moderních technologií a nejkvalitnějších surovin, tak výroby podle původních, tradičních receptur, jež jsou na mezinárodním trhu oceňovány.
V roce 2012 činila hodnota vývozu polské zemědělské potravinové výroby dohromady 17,5 mld. EUR a oproti roku 2011 vzrostla o 14,8 %. Polský zahraniční obchod s potravinami se řadu let soustředí na evropský trh. Ve struktuře polského exportu dominují země EU, i když jejich podíl následkem politiky získávání mimoevropských trhů nepatrně klesá.
Dlouhá léta je hlavním obchodním partnerem Polska sousední Německo. V roce 2012 byly do této země exportovány potraviny za více než 3,8 mld. EUR (11,2% narůst oproti roku 2011). Na druhém místě je potom Velká Británie, kam se prodalo zboží v souhrnné hodnotě 1,3 mld. EUR. To znamená meziroční narůst o 20% a dosažení 7% podílu na polském vývozu. Třetím nejdůležitějším odběratelem je Česká republika, kam se dostává 6,3% polského vývozu těchto komodit. Podle údajů Českého statistického úřadu činila hodnota polské potravinářské výroby vyvezené do České republiky 868 mil. EUR, meziroční nárůst obnášel tedy 7,6 %. Polsko je na českém trhu už několik let druhým největším dodavatelem potravin s tržním podílem 16,0 %.
Uvádíme tyto údaje, abychom zdůraznili, že ani v Německu, ani ve Velké Británii, kam směřuje celkem téměř šestkrát více polských potravin než do ČR, není jejich kvalita zpochybňována.
Zveličování výhrad k polským potravinám v ČR potvrzují i údaje z webových stránek „Potraviny na pranýři“ (www.potravinynapranyri.cz), zřízené Ministerstvem zemědělství ČR a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí v polovině roku 2012 za účelem poskytování občanům informací o nekvalitních, falšovaných a nebezpečných výrobcích, jež odhalily kontroly. Z aktuálních údajů zveřejněných na těchto stránkách (k 29.3.2013) jasně vyplývá, že polovina zpochybněných výrobků pochází z České republiky (49,7 %). Celkový podíl polských výrobků na všech aktuálně na tomto portálu „pranýřovaných“ činil k uvedenému datu pouze 4,6 % (17 případů), přitom polský podíl na českém dovozu potravin dosáhl již dříve zmíněných 16,0 %, a to je důkazem nízkého podílu závadných komodit na celkovém objemu dovozu potravin z naší země. Vyšší podíl na závadných výrobcích než Polsko ve vztahu k celkovému objemu dovozu mají mj. takové země, jako Slovensko (11 případů při 7,8 % podílu na dovozu) nebo Turecko (12 případů při 1,5 % podílu na dovozu), přitom se žádná z těchto zemí na rozdíl od Polska nestala cílem mediální štvanice proti nekvalitním potravinám.
Navíc je třeba zdůraznit, že podle opakovaných vyjádření představitelů úřadů a kontrolních orgánů, je během kontrol věnována polským potravinám mimořádně veliká pozornost. Zvýšená intenzita kontrol musí mít vždy za následek zvýšení počtu odhalených případů pochybení. Je tedy zcela jasné, že uvádět v těchto souvislostech počet odhalených případů pouze v absolutních hodnotách nevztažených k objemu polského dovozu nebo počtu provedených kontrol, lze posuzovat jedině jako metodologicky nesprávnou manipulaci se statistickými údaji. Takový postup více vypovídá o kvalitě samotných metodologů než polských potravin.
Je tedy mimo vší pochybnost, že se polské potraviny staly hlavním cílem kritiky ze strany českých médií a úřadů, i když ve skutečnosti nepředstavují větší ohrožení pro zdraví spotřebitelů než české nebo z ostatních zemí dovezené výrobky.
Nelze opomenout ani ekonomické pozadí současné mediální kampaně. Ta úzce souvisí s ekonomickou situací českého zemědělství a potravinářství a jejich vlastnickou strukturou. Ze sektorové analýzy zemědělství v České republice, zveřejněné v dubnu 2012 Českým statistickým úřadem, vyplývá, že zemědělská výroba v Česku dramaticky klesá, dovoz dynamicky roste a spolu s ním záporná obchodní bilance v tomto odvětví. Podle statistik se v letech 2000-2011 stav jatečného dobytka snížil o 15 %, prasat o 53 % a kuřat o 48 %. Rostlinná výroba sice roste, za svůj rozvoj vděčí ale zejména štědrým podporám pěstování obilovin a řepky používaných k výrobě biopaliv. Výroba zeleniny a ovoce naopak zaznamenává pokles. Nelze přehlížet ani vlastnickou strukturu v českém zemědělství a potravinářské výrobě, která v současném stavu může představovat vážnou překážku pro regulérní hospodářskou soutěž. Více než polovina všech potravin se nyní do Česka dováží z Německa a Polska. V roce 2012 se hodnota dovozu z Německa pohybovala na úrovni 1,3 mld. EUR (23,6% podíl na českém dovozu potravin). V případě Polska to bylo 0,87 mld. EU, což dává Polsku 16 % podíl na celkovém českém dovozu potravin. Přitom se ale podíl Německa proti roku 2000 zvětšil o cca 50 %, zatímco Polska o cca 200 %.
Výše uvedené statistické údaje jasně ukazují skutečné příčiny nynější situace. Polské potraviny jsou na českém trhu čím dál konkurenceschopnější a ohrožují zájmy místních výrobců. Výrobci a jejich sdružení otevřeně přiznávají, že nejsou schopni konkurovat polským výrobcům, zároveň se ale pouštějí do neférového boje.
Podle našeho názoru účelem tak masivní kritiky kvality polských potravin je snaha přesvědčit české konzumenty o kvalitativních nedostatcích polských výrobků jako takových a následně je úplně vytlačit z českého trhu, čímž by se zvýšil prodej místní výroby. Systematicky je budován mediální obraz, podle kterého se „polský výrobek“ má rovnat „levnější, tudíž méně kvalitní, pravděpodobně závadný“. Provedená šetření dokázala, že čeští konzumenti skutečně přestávají kupovat polské potraviny ve prospěch potravin z jiných zemí. Masivní kritika se častokrát nevztahuje na konkrétní výrobce nebo produkty, ale plošně poškozuje jméno polských výrobců a výrobků jako takových, jejich českých distributorů a také dobré sousedské vztahy mezi našimi zeměmi. Navíc mohou jednání zaměřené na zbourání důvěry k polským výrobkům a jeho zahraniční dozvuky poškodit i Českou republiku, jelikož v mezinárodním prostředí jsme mnohdy vnímáni jako jeden region a jeden trh.
Opakovaně zdůrazňujeme, že kontroly kvality v Polsku jsou spolehlivé a probíhají podle všech podmínek stanovených evropskými standardy.
Občané z příhraničních oblastí ČR, kteří často navštěvují Polsko, mimo jiné za účelem nákupu potravin, jsou mediální štvanicí proti polským potravinám udiveni i pobouřeni. Na základě vlastních zkušeností jsou přesvědčeni o vysoké kvalitě polských potravin, tedy jak jejích chuťových, tak zdravotních vlastností. Váží si rovněž bohatšího sortimentu ve srovnání s nabídkou českých obchodů.
Přáli bychom si tedy, aby se čeští spotřebitelé nenechávali ovlivnit nesolidními novináři a lobbisty a aby posuzovali situaci na českém trhu podle vyvážených kritérií. Z čistě racionálního hlediska mohou bez obav nakupovat polské potraviny, stejně jako to dělají spokojení konzumenti v celé Evropě.

Pokračovat ve čtení

Poláci v Česku

Polka našla neznámé dopisy Mileny Jesenské

Publikoval před

Mladá polská bohemistka Anna Militz objevila dopisy Mileny Jesenské z vězení a z koncentračního tábora Ravensbrück otci, dceři a bývalému manželu Jaromíru Krejcarovi. Polka našla je v Archívu bezpečnostních složek a připravila k tisku spolu s Alenou Wagnerovou. Dopisy se objeví v nejnovějším vydání dvouměsíčníku Listy. Slavnostní uvedení Listů 2/2013 do oběhu se uskuteční v Café 87 v Muzeum umění Olomouc v sobotu 13. dubna v 17 hodin.

Rozhovor z Annou Militz

Jak se to stalo, že jste objevila dopisy Mileny Jesenské?

AM: Paní Alena Wagnerová, která dopisy přeložila z němčiny tvrdí, že je to zázrak. Já si to ale nemyslím, byla to jen šťastná náhoda. Už delší dobu se zabývám životem Jany Černé Krejcarové, dcery Mileny Jesenské. Mezi jinými jsem prohledávala různé svazky v Archivu bezpečnostních služeb. Kromě Janiny složky mě zajímala také složka Jaromíra Krejcara, jejího otce a druhého manžela Mileny. Potřebovala jsem si doplnit informace o jeho emigraci. Nu, a tam ty dopisy byly. Musím se přiznat, že nejdříve jsem si jich vůbec nevšimla, neumím německy, takže mi až po chvíli došlo na co se dívám.

Proč to nikdo ještě nenašel?

AM: Myslím, že to jednoduše nikoho nenapadlo. Ono se totiž myslelo, že ty dopisy měla hospodyně otce Mileny, profesora Jesenského a ona mu před jeho smrti slíbila, že je nikdy nikomu nedá. Říkalo se, že dopisy pak spálila, aby měla jistotu, že je nikdo nedostane. Dopisy, které jsem objevila zřejmě nejsou všechny.

Proč se se zabýváte Janou Krejcarovou?

AM: Myslím, že to začalo po filmu „3 sezóny v pekle“ a vzpomínkách Bondyho „Prvních deset let“. Chtěla jsem prostě vědět o té ženě víc a zjistila jsem, že je o ní napsáno hrozně málo. Většina článků, které jsem našla, opakovala dokola mýty, které se kolem Jany zrodily – nymfomanka, která měla doma bordel, že nešlo otevřít dveře a že se nestarala o děti. Ono to je ale víc složité. Stačí se podívat do dopisu, který napsala Bondymu začátkem 60-tých let a je jasné, že to byla opravdu inteligentní žena. A hlavně osamělá už od svých dětských let. Přece Milenu zavřeli když Janě bylo teprve 11! Myslím, že to mělo obrovský vliv na její pozdější život.

Vnikne z Vaši práci nad Janiným životem nějaká kniha nebo článek?

AM: Tvorbou Jany se budu zabývat ve své bakalářské práci. Doufám, že jednou vznikne i kniha, ale k tomu potřebuji ještě čas.

TPV

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Trhy s elektřinou v Polsku a Itálii mohou čelit problémům 12.7.2018
    V Polsku a v Itálii byl v únoru 2018 schválen systém kapacitních mechanismů tzv. market-wide systém. Dva týdny na to ovšem výbor europoslanců schválil nová pravidla pro kapacitní mechanismy v EU. Mimo jiné, po roce 2020 a dále bude finanční dotace těchto mechanismů postupně ukončena. Nejen z těchto důvodů čelí polský a italský trh s […]
    Jaromír Piskoř
  • Policisté v Polsku přestali rozdávat pokuty po celé zemi 11.7.2018
    Pokud máte namířeno na dovolenou do Polska nebo přes něj alespoň jedete, nemusíte si nyní dělat velkou hlavu třeba s drobnými překročeními maximální povolené rychlosti. Polští policisté vás za takovou věc zastaví a domluví vám, žádný další postih ale následovat nebude. Opakuje se tak situace z jara letošního roku, kdy tehdy jen polské hlavní město […]
    Jaromír Piskoř
  • Rozdíly v zákonech o silničním provozu 11.7.2018
    V Polsku je v povinné výbavě hasicí přístroj a výstražný trojúhelník. Na obou stranách hranice platí na území obce maximální rychlost 50 km/hod.  Autor: Přeshraniční tým … celý text zde: 
    Jaromír Piskoř