Connect with us
Reklama



Historie

VRATISLAVSKÁ PŘEDEHRA K SAMETOVÉ REVOLUCI

Publikoval před

Festival nezávislé československé kultury proběhl 3. až 5. listopadu 1989 ve Vratislavi. Pořádala ho Polsko-československá Solidarita a Nezávislý studentský svaz. Dnes po těch událostech zůstala jen pamětní deska na budově Polského divadla, která byla odhalena v květ evropyroce 2014, a také úžasné vzpomínky osob, jež byly svědky těchto událostí.

VRATISLAVSKÁ PŘEDEHRA K SAMETOVÉ REVOLUCI

Je začátek listopadu 1989. Za okamžik se v Berlíně začnou odehrávat události, považované za symbol pádu Sovětského svazu. Na jeviště Polského divadla ve Vratislavi přicházejí umělci českého undergroundu. Poprvé po řadě let, a někteří poprvé v životě, vystoupí na oficiálním koncertu. Ještě nevědí, že jeden z nejdůležitějších lidí v Československu jejich vystoupení později nazve předehrou k sametové revoluci.

Festival nezávislé československé kultury proběhl 3. až 5. listopadu 1989 ve Vratislavi. Pořádala ho Polsko-československá Solidarita a Nezávislý studentský svaz. Dnes po těch událostech zůstala jen pamětní deska na budově Polského divadla, která byla odhalena v roce 2014, a také úžasné vzpomínky osob, jež byly svědky těchto událostí.

– Nálada byla neobyčejná. Přerostlo nám to přes hlavu. Šlo o podnět, ukázání Čechům, že svoboda je na dosah ruky – vzpomíná Paweł Skrzywanek, absolvent historie a jeden z organizátorů. – Karel Kryl přijel speciálně až z Mnichova. Když vyšel na jeviště a promlouval k divákům v polštině, ukázalo se, že většina z několikatisícové skupiny jsou Češi. Celý sál zpíval jeho písničky. Kryl takovou reakci diváků nečekal – dodává.

Kromě Kryla se na jevišti objevili také jiní umělci českého undergroundu: Jaromír Nohavica, Plastic People of the Universe, Jaroslav Hutka. Většina z nich se do dostala Vratislavi přes zelenou hranici. – Nohavica řekl službám, že jde navštívit známé v Polském Těšíně. Nevzal si ani kytaru – směje se Skrzywanek. Agenti StB chtěli festival potlačit, ale zájem Čechů a Poláků byl obrovský. Češi se o festivalu dozvěděli z Rádia Svobodná Evropa, a mnoho z nich přijelo do Polska přes NDR. Značná část umělců a diváků byla zastavena na hranici a nedostala se do Vratislavi.

Stejný osud potkal díla českých umělců, která se měla objevit na výstavě Československo – umění mladé generace. Pořádáním výstavy se zabýval Igor Wójcik, v té době student Akademie výtvarných umění. Spolu s transportem byl zastaven StB na hranici v Harrachově. Výslech trval desítky hodin. Nakonec intervenovali polští politici, ale díla se do Vratislavi nepodařilo přivézt.

– Žádal jsem jen o doklad, že díla jsou zabavená – vzpomíná Wójcik. – Do Vratislavi jsem přijel den před festivalem, ale výstava musela proběhnout. Spolu s kolegou jsme z kartónu vyřezávali imitace rámů, plakety se jmény umělců a nápisem ZABAVENO, který se později stal oficiálním názvem výstavy – přiznává.

Avšak nejdůležitější událostí festivalu byla konference Kultura na rozcestí – mezi totalitou a komercí. Konala se pod záštitou mj. Adama Michnika a knížete Karla Schwarzenberga, který do Vratislavi přijel z Rakouska. Václav Havel seděl tehdy ve vězení, ale perfektně věděl, jak důležité jsou pro historii Československa události z Vratislavi. – Byla to velká pocta, když hlava státu nazvala náš festival „předehrou k sametové revoluci“. Chtěli jsme prostě udělat něco pro naše přátele z Česka – zdůrazňuje Skrzywanek.

Autorka:  Ewa Gazda

kvetevropy.cz

 

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Historie

Krvavá neděle ve Volyni

Publikoval před

Ukrajina – Před 75 lety došlo k volyňskému masakru, kdy ukrajinské nacionalistické jednotky při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždily na 11 tisíc lidí. Podle polských historiků se obětí ukrajinských nacionalistů v letech 1942 až 1945 stalo celkem okolo 100 tisíc Poláků, ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vsím, při kterých zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců.

Vraždění Poláků na Volyni vyvrcholilo „krvavou nedělí“ 11. července 1943. Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždila okolo 11.000 lidí, často shromážděných na mších. 50 katolických kostelů bylo vypáleno. 

Oběťmi vražd ukrajinské UPA byli i Rusové, Ukrajinci (opozice), židé (zbytky populace vyvražděné Němci a kolaborující Ukrajinskou pomocnou policií), Arméni a volyňští Češi. Z dvou milionů obyvatel předválečné Volyně, která byla rozdělená na polskou a sovětskou část, více než dvě třetiny tvořili Ukrajinci, necelá pětina byli Poláci, desetina Židé, dvě procenta Němci, 1,5 procenta Češi a procento Rusové. Region nyní patří Ukrajině. 

Autor: EuroZprávy.cz / ČTK

 

Pokračovat ve čtení

Historie

První polská věta z roku 1 270: Teď budu brousit a Ty zajdi pro pivo

Publikoval před

„Daj, ać ja pobruszę, a ty poczywaj.“ se asi dá volně přeložit do češtiny: „Dej, teď já budu mlít na kamenech a Ty odpočívej.“ Věta kterou měl říci český rytíř Bohuchval své manželce, která mlela zrní na žernu je první polskou větou, která se kdy objevila. V klášterní kronice – na polském Dolním Slezsku (Kniha Jindřichovská – Liber fundationis claustri sanctae Mariae Virginis in Heinrichow) někde kolem roku 1270. Také je podle ironického článku v gosc.pl určitě prvním gender textem, a znamená, že gender se narodilo v klášteře. Problém je v tom, že někteří polští lingvisté vidí ve slově „poczywaj“ spíše „se dívej“ a naráží tím na neohrabanost manželky českého rytíře.

Aby tomu nakonec polský historik a spisovatel Andrzej Sapkowski nasadil korunu:“ Daj, ać ja pobruszę, a ty skocz do piwnicy po piwo.“ – kdy český rytíř posílá raději manželku do sklepa pro pivo.

jp
zdroj: gosc.pl

Pokračovat ve čtení

Historie

Z Těšínska přes Sibiř a Afriku do Británie

Publikoval před

Češi a předváleční českoslovenští občané bojovali v letech druhé světové války snad ve všech spojeneckých armádách. Jejich přítomnost v jednotkách polské zahraniční armády na Západě je však dodnes skutečností téměř neznámou. Přitom právě v tomto případě nešlo o záležitost několika jednotlivců – podle ne zcela přesných odhadů se jejich počet pohyboval zhruba okolo dvou tisíc.
Během války šlo o věci velmi citlivou. Většina těchto mužů totiž pocházela z území Těšínska, které bylo předmětem sporů mezi oběma zeměmi. Dnes je však možné jejich boj proti společnému nepříteli vnímat především jako významnou kapitolu našich společných vojenských dějin. Příkladem může být Józef Franek pocházející z Těrlicka. 

Autor: JIŘÍ PLACHÝ, Témata: sPOLeCZně, 2. světová válka, celý text na Echo24.pl

 

 

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Trhy s elektřinou v Polsku a Itálii mohou čelit problémům 12.7.2018
    V Polsku a v Itálii byl v únoru 2018 schválen systém kapacitních mechanismů tzv. market-wide systém. Dva týdny na to ovšem výbor europoslanců schválil nová pravidla pro kapacitní mechanismy v EU. Mimo jiné, po roce 2020 a dále bude finanční dotace těchto mechanismů postupně ukončena. Nejen z těchto důvodů čelí polský a italský trh s […]
    Jaromír Piskoř
  • Policisté v Polsku přestali rozdávat pokuty po celé zemi 11.7.2018
    Pokud máte namířeno na dovolenou do Polska nebo přes něj alespoň jedete, nemusíte si nyní dělat velkou hlavu třeba s drobnými překročeními maximální povolené rychlosti. Polští policisté vás za takovou věc zastaví a domluví vám, žádný další postih ale následovat nebude. Opakuje se tak situace z jara letošního roku, kdy tehdy jen polské hlavní město […]
    Jaromír Piskoř
  • Rozdíly v zákonech o silničním provozu 11.7.2018
    V Polsku je v povinné výbavě hasicí přístroj a výstražný trojúhelník. Na obou stranách hranice platí na území obce maximální rychlost 50 km/hod.  Autor: Přeshraniční tým … celý text zde: 
    Jaromír Piskoř