Connect with us
Reklama

Historie

První polská věta z roku 1 270: Teď budu brousit a Ty zajdi pro pivo

Published

on

„Daj, ać ja pobruszę, a ty poczywaj.“ se asi dá volně přeložit do češtiny: „Dej, teď já budu mlít na kamenech a Ty odpočívej.“ Věta kterou měl říci český rytíř Bohuchval své manželce, která mlela zrní na žernu je první polskou větou, která se kdy objevila. V klášterní kronice – na polském Dolním Slezsku (Kniha Jindřichovská – Liber fundationis claustri sanctae Mariae Virginis in Heinrichow) někde kolem roku 1270. Také je podle ironického článku v gosc.pl určitě prvním gender textem, a znamená, že gender se narodilo v klášteře. Problém je v tom, že někteří polští lingvisté vidí ve slově „poczywaj“ spíše „se dívej“ a naráží tím na neohrabanost manželky českého rytíře.

Aby tomu nakonec polský historik a spisovatel Andrzej Sapkowski nasadil korunu:“ Daj, ać ja pobruszę, a ty skocz do piwnicy po piwo.“ – kdy český rytíř posílá raději manželku do sklepa pro pivo.

jp
zdroj: gosc.pl

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Historie

Čechoslováci a Poláci proti sobě stáli s prsty na spouštích

Published

on

Desátého června roku 1945 se v Chalupkách, vesnici na polsko-české hranici objevily československé tanky. Seskakovali z nich vojáci a vtrhli na místní železniční stanici. Odzbrojili polské strážníky, strhávali polské vlajky a tabule s polskými státními znaky. Chalupki od té chvíle měly být československé. Tanky se pak daly do pohybu směrem na Ratiboř.

„Čeští policisté využívají nechráněnou hranici a zabrali 10-12 km Dolního Slezska. Zabrali železniční stanici Lewin w okrese Kladsko, přes kterou vedou železniční koleje do Prahy a stanici Mittelwalde v okrese Bystrzyce (na železnici do Vídně) a několik desítek sousedních obcí.“ psal ve svém hlášení do Varšavy zmocněnec polské Vlády pro Dolní Slezsko Stanisław Piaskowski. Do půlky června již bylo v československých rukách několik desítek obcí Kladské kotliny. Na předměstí Ratiboře stály tanky. Klodsko, Ratiboř a Glubčice – tato tři města se rozhodli Češi obsadit.- Zachovala se tajná instrukce generála Bohumila Bočka (náčelníka Hlavního štábu československé branné moci), který dal rozkaz k obsazení obcí v Kladské kotlině a v okolí Glubčic a Ratiboře.

Důvodem konfliktu, byl sovětský dokument s chybně zakreslenou mapou hranic. V moskevském archivu jej nalezl prof. Jiří Fiedl z Historického ústavu AV. Byl to rozkaz generála Jeremenka, ke kterému byla připojena mapa, která se ale nezachovala a jejíž autor není znám. Na dokumentu je podpis štábního podplukovníka Jepifanova, nejpravděpodobněji odpovědného za vytvoření mapy, na základě které sovětská vláda definovala hranici na linii Křižanovice – Odra – Olše a která přiznávala Československu značnou část sporných území.

Tehdejší polský premiér Edward Osóbka-Morawski se připravoval vojensky odpovědět, ale žádná vojenská akce nemohla proběhnout bez jejího schválení Rudou armádou. Protože polská ani československá vláda se nechtěly dostat do válečného konfliktu, celý spor byl nakonec vyřešen potrestáním podplukovníka Jepifanova deseti dny domácího vězení a částečným snížením žoldu. Podplukovník Nedorezov, sovětský velitel Ratiboře byl odvolán a poslán do důchodu proto, že povolil československým vojákům přístup do ratibořského regionu.

podrobněji také zde

 

 

Continue Reading

Historie

My Poláci se obracíme do minulosti

Published

on

Polsko bylo při druhé světové válce Sovětským svazem a Němci totálně zničeno. Posunuli nás z východu na západ. Kontinuita polského státu byla otřesena. Jsme chudý národ, náš stát je slabý, takže jediný způsob, jak můžeme nyní budovat naši identitu, je logo echo24skrze naši kulturu včetně historie. O historii své země můžete mluvit krásným způsobem – o hrdinech, o těžkých okolnostech, které národ překonal. My Poláci se obracíme do minulosti, abychom si vybudovali nějaký morální kapitál. V podstatě je to taková moc bezmocných.

Češi tohle nepotřebují. Například Praha, to je jedno z nejkrásnějších míst na zemi. Tady se můžete připoutat k lokálním místům, k věcem. My tohle nemáme, ve Varšavě nemůžete mít pouto k ruinám. Proto jsme museli jít do minulosti, ukázat, proč naše hlavní město bylo tak zdevastované, a naši historii poněkud zmytologizovat. V Krakově je to jiné, ten je v tomhle ohledu podobný Praze. Lidé v této oblasti ani nikdy nerebelovali. Ale převládající polský narativ je ten varšavský.

říká Michał Łuczewski (1979) polský sociolog pro Echo24.pl, celý rozhovor zde

Continue Reading

Historie

Edmund Roman Orlik: polský hrdina z tančíku TKS

Published

on

Na úsvitu posledního kalendářního roku první světové války se 26. ledna narodil ve velkopolském městě Rogozno do intelektuální rodiny Orliků syn Edmund Roman. Území tehdy spadalo pod Německé císařství, které se už i v zázemí proklatě dlouho zmítalo vlastní vinou ve válečných útrapách. Ani Orlikovi žádné veselé období tenkrát neprožívali, se svým synem se otec Jan tragicky minul, neboť koncem roku 1917 padl jako příslušník letectva.

V září 1936, po maturitě, vstoupil Edmund Roman Orlik předčasně a dobrovolně do armády, nejprve absolvoval kurz v kadetní škole obrněných zbraní v Modlinu, následovala základní vojenská služba u 1. obrněného praporu v Poznani. Po návratu do civilu začal studovat architekturu na Varšavské technické univerzitě. Asi po roce musel studium přerušit kvůli účasti na vojenském cvičení a potom ho vlast povolala jako technického odborníka k poště a telegrafu.

Na konci srpna 1939, když už Němci netrpělivě přešlapovali u polských hranic, Polsko konečně mobilizovalo. Orlik se stal příslušníkem 71. obrněné korouhve přiřazené k Velkopolské jezdecké brigádě.

Každá polská jezdecká brigáda zmobilizovaná před válkou měla ve své sestavě zařazenu obrněnou korouhev skládající se z eskadrony obrněných automobilů o síle sedmi vozidel, z eskadrony průzkumných tanků o síle třinácti tančíků a z technicko-hospodářské čety (jde o tabulkové počty plného stavu). Osmým obrněným automobilem korouhve disponoval její velitelský roj.

Tančíky eskadron průzkumných tanků jezdeckých brigád byly zpravidla všechny s kulometnou výzbrojí, ale 71. obrněná korouhev patřila mezi dvojici výjimek. Měla devět kulometných TK-3 a čtyři kanonové TKS. A právě na kanonovém TKS sloužil v září 1939 Edmund Roman Orlik jako velitel vozidla, druhým členem posádky a řidičem tančíku byl Bronisław Zakrzewski.

V zářijových hektických dnech se stal Orlik nejúspěšnějším polským tankistou, často se uvádí, že se stal vůbec prvním tankovým esem druhé světové války. Zdroje se liší ve kvantifikaci jeho úspěchů, na svém kontě by měl mít deset či třináct zničených německých tanků. V každém případě je však korektnější klasifikovat ty tanky jako vyřazené z boje, neboť z celkových téměř sedmi stovek v Polsku ztracených německých tanků jich bylo následně více než čtyři sta opraveno a opět uvedeno do služby.

Husarský kousek se mechanizovanému husarovi Orlikovi povedl 18. září, kdy na křižovatce v Kampinoském lese s půlčetou (tři vozidla) tančíků eskadrony průzkumných tanků 71. obrněné korouhve překvapil z boku trojici německých tanků 1. lehké divize postupující po silnici směrem na Pociechu (pancéřová vozidla se obecně slabšímu protivníkovi lépe ničí z boku a ještě lépe zezadu, protože vpředu mají nejsilnější pancíř). Nad touto akcí se vznáší několik otazníků. Nejčastěji se uvádí, že pouze Orlikův tančík byl kanonový a zbylé dva kulometné – a těm snad rozkázal, aby se trochu stáhly. 

Orlikovi je z tohoto střetnutí připisováno zasažení všech tří německých tanků, dvou lehkých PzKpfw 35(t) československého původu a jednoho středního PzKpfw IV Ausf. B. Zatímco oba z boje vyřazené PzKpfw 35(t) Němci po polském tažení opravili, tak ten PzKpfw IV byl zničen totálně, když v jeho útrobách explodovala vezená munice pro 75mm kanon. V tomto tanku byla navíc prolita modrá krev jeho velitele knížete Viktora IV. Albrechta von Ratibor.

Největšího bojového úspěchu ovšem dosáhl o den později 19. září, kdy vyřadil z boje dokonce sedm nepřátelských tanků. Můžeme to považovat za přehnané a těžko uvěřitelné kvantum na jednodenním kontě hrdiny s 20mm kanonem, ale podstatné je, že bojoval a plus mínus nějaký zničený tank zde nehraje roli. Ostatně tenkrát při tom střílelo i polské dělostřelectvo – na druhou stranu i německých tanků tam bylo zasaženo mnohem více než těch sedm „Orlikových“.

Hned nato, když se obrana na tomto místě zhroutila, se Orlik probil se svým tančíkem do obležené Varšavy a účastnil se bojů při její obraně. Varšava padla 28. září a celé Polsko 6. října 1939.

Téměř šestiletou okupaci se Orlikovi podařilo přežít, po válce dostudoval architekturu a tomuto oboru se ve svém dalším profesním životě úspěšně věnoval.

Autor: Radek Folprecht, celý text na technet.idnes.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Komise žaluje Polsko 24.9.2018
    Komise se domnívá, že „polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců“. „Chtěli bychom, aby ti, kterých se zákon dotýká, mohli dál plně provádět své soudcovské povinnosti. O to jsme požádali, nyní je na soudu, zda o takovém předběžném opatření rozhodne,“ vysvětlila mluvčí. Rychlost, […]
    Jaromír Piskoř
  • Barbara Ćwioro se stala polskou velvyslankyní v ČR 20.9.2018
    „Praha je pro mě velkou výzvou. Velvyslanectví Polské republiky v hlavním městě České republiky je jednou z nejvýznamnějších polských diplomatických misí na světě. Česká republika je našim sousedem, strategickým politickým partnerem ve střední a východní Evropě, zejména ve Visegrádské skupině, ale také v rámci “ Bukurešťské devítky“, Trojmoří nebo Evropské unie a NATO. Příchod do […]
    Jaromír Piskoř
  • Evropa hledá hodnotu 20.9.2018
    Současná Evropa stále více rozdělená a trápí takovými problémy jako Brexit nebo migrační krize, čelí hrozbě ztráty společné identity a staletého kulturního dědictví. Je nějaká šance na nalezení společných hodnot pro dnes tak různorodé etnické a politické Evropy? Jaké hodnoty by měly být základem budoucnosti Evropy? Na XXVIII Ekonomické fórum v Krynici, se zúčastnil panelu […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality