Connect with us
Reklama



Historie

Poslední mrtvý z Katyně?

Publikoval před

Kdo vlastně byl Władysław Sikorski? A jaké osoby či skupiny patřily mezi jeho hlavní nepřátele, a tedy i mezi potenciální viníky jeho smrti?

Narodil se 20. května 1881 v jihovýchodním Polsku. Po maturitě pokračoval ve studiu na polytechnice ve Lvově a v roce 1914 byl povolán do rakousko-uherské armády. Po obnově polské samostatnosti v roce 1918 patřil mezi přední velitele ve válce mezi Polskem a sovětským Ruskem, jež probíhala v letech 1919 až 1920. Počátkem dvacátých let pak působil jako náčelník generálního štábu polské armády, ale vstoupil též do politiky: v roce 1922 se stal na rok premiérem a v letech 1924 až 1925 zaujímal post ministra obrany. Po vojenském puči Józefa Piłsudského v roce 1926 však ztratil všechny vojenské i veřejné funkce, neboť patřil mezi Piłsudského názorové oponenty. Žil pak převážně v zahraničí, publikoval vojenské studie, předvídající příští podobu moderní války, a vystupoval proti Piłsudského režimu.

Obrat přinesla až druhá světová válka. Po porážce Polska v roce 1939 se Sikorski stal předsedou polské exilové vlády v Paříži. A po pádu Francie pak zastával post premiéra a ministra obrany v exilové vládě působící v Londýně. Jednu z příčin jeho politického vzestupu po roce 1939 nutno spatřovat v tom, že za viníka polské porážky se považoval i polský autoritářský režim, a Sikorski měl velký kredit jako jeho významný kritik.

„Dceru generála Sikorského, jejíž tělo se nikdy nenašlo, údajně různí lidé, včetně samotného Churchilla, varovali, aby se osudného letu neúčastnila.“Po napadení Sovětského svazu Německem v červnu 1941 tlačili Britové Sikorského k navázání diplomatických a spojeneckých vztahů s Moskvou. Čemuž však bránila řada překážek: pro Poláky znamenal Sovětský svaz jednu z okupačních mocností – v roce 1939 totiž napadl Polsko společně s Německem a Stalin se nehodlal východní části Polska, získané na základě paktu s Hitlerem, vzdát. Přesto Sikorski spojeneckou smlouvu s Moskvou uzavřel, a to za cenu značných ústupků, kdy se řešení sporných otázek polsko-sovětských vztahů de facto odsunulo na neurčito.

Řada polských exilových politiků Sikorskému tento krok velmi zazlívala, padala dokonce obvinění ze zrady, avšak Sikorski byl jednak pod velkým tlakem Britů, jednak chtěl získat reálnou možnost, jak dosáhnout propuštění desítek ba stovek tisíců krajanů, kteří byli po roce 1939 vězněni v táborech gulagu či v podobných zařízeních. Začalo formování polské armády v Sovětském svazu, přičemž její mužstvo tvořili hlavně lidé čerstvě propuštění ze sovětských pracovních nebo zajateckých táborů. Poláci se však stále nemohli dopočítat několika desítek tisíc vlastních důstojníků. Sikorski o nich přímo jednal se Stalinem, ten mu však cynicky odvětil, že o nich nic neví, že možná utekli do Mandžuska. Sám přitom podepsal rozkaz k jejich zavraždění.

Autor: Josef Mlejnek jr., celý text na Babylon.cz

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Historie

Krvavá neděle ve Volyni

Publikoval před

Ukrajina – Před 75 lety došlo k volyňskému masakru, kdy ukrajinské nacionalistické jednotky při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždily na 11 tisíc lidí. Podle polských historiků se obětí ukrajinských nacionalistů v letech 1942 až 1945 stalo celkem okolo 100 tisíc Poláků, ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vsím, při kterých zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců.

Vraždění Poláků na Volyni vyvrcholilo „krvavou nedělí“ 11. července 1943. Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždila okolo 11.000 lidí, často shromážděných na mších. 50 katolických kostelů bylo vypáleno. 

Oběťmi vražd ukrajinské UPA byli i Rusové, Ukrajinci (opozice), židé (zbytky populace vyvražděné Němci a kolaborující Ukrajinskou pomocnou policií), Arméni a volyňští Češi. Z dvou milionů obyvatel předválečné Volyně, která byla rozdělená na polskou a sovětskou část, více než dvě třetiny tvořili Ukrajinci, necelá pětina byli Poláci, desetina Židé, dvě procenta Němci, 1,5 procenta Češi a procento Rusové. Region nyní patří Ukrajině. 

Autor: EuroZprávy.cz / ČTK

 

Pokračovat ve čtení

Historie

První polská věta z roku 1 270: Teď budu brousit a Ty zajdi pro pivo

Publikoval před

„Daj, ać ja pobruszę, a ty poczywaj.“ se asi dá volně přeložit do češtiny: „Dej, teď já budu mlít na kamenech a Ty odpočívej.“ Věta kterou měl říci český rytíř Bohuchval své manželce, která mlela zrní na žernu je první polskou větou, která se kdy objevila. V klášterní kronice – na polském Dolním Slezsku (Kniha Jindřichovská – Liber fundationis claustri sanctae Mariae Virginis in Heinrichow) někde kolem roku 1270. Také je podle ironického článku v gosc.pl určitě prvním gender textem, a znamená, že gender se narodilo v klášteře. Problém je v tom, že někteří polští lingvisté vidí ve slově „poczywaj“ spíše „se dívej“ a naráží tím na neohrabanost manželky českého rytíře.

Aby tomu nakonec polský historik a spisovatel Andrzej Sapkowski nasadil korunu:“ Daj, ać ja pobruszę, a ty skocz do piwnicy po piwo.“ – kdy český rytíř posílá raději manželku do sklepa pro pivo.

jp
zdroj: gosc.pl

Pokračovat ve čtení

Historie

Z Těšínska přes Sibiř a Afriku do Británie

Publikoval před

Češi a předváleční českoslovenští občané bojovali v letech druhé světové války snad ve všech spojeneckých armádách. Jejich přítomnost v jednotkách polské zahraniční armády na Západě je však dodnes skutečností téměř neznámou. Přitom právě v tomto případě nešlo o záležitost několika jednotlivců – podle ne zcela přesných odhadů se jejich počet pohyboval zhruba okolo dvou tisíc.
Během války šlo o věci velmi citlivou. Většina těchto mužů totiž pocházela z území Těšínska, které bylo předmětem sporů mezi oběma zeměmi. Dnes je však možné jejich boj proti společnému nepříteli vnímat především jako významnou kapitolu našich společných vojenských dějin. Příkladem může být Józef Franek pocházející z Těrlicka. 

Autor: JIŘÍ PLACHÝ, Témata: sPOLeCZně, 2. světová válka, celý text na Echo24.pl

 

 

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Trhy s elektřinou v Polsku a Itálii mohou čelit problémům 12.7.2018
    V Polsku a v Itálii byl v únoru 2018 schválen systém kapacitních mechanismů tzv. market-wide systém. Dva týdny na to ovšem výbor europoslanců schválil nová pravidla pro kapacitní mechanismy v EU. Mimo jiné, po roce 2020 a dále bude finanční dotace těchto mechanismů postupně ukončena. Nejen z těchto důvodů čelí polský a italský trh s […]
    Jaromír Piskoř
  • Policisté v Polsku přestali rozdávat pokuty po celé zemi 11.7.2018
    Pokud máte namířeno na dovolenou do Polska nebo přes něj alespoň jedete, nemusíte si nyní dělat velkou hlavu třeba s drobnými překročeními maximální povolené rychlosti. Polští policisté vás za takovou věc zastaví a domluví vám, žádný další postih ale následovat nebude. Opakuje se tak situace z jara letošního roku, kdy tehdy jen polské hlavní město […]
    Jaromír Piskoř
  • Rozdíly v zákonech o silničním provozu 11.7.2018
    V Polsku je v povinné výbavě hasicí přístroj a výstražný trojúhelník. Na obou stranách hranice platí na území obce maximální rychlost 50 km/hod.  Autor: Přeshraniční tým … celý text zde: 
    Jaromír Piskoř