Connect with us
Reklama

Ekonomika

Trhy s elektřinou v Polsku a Itálii mohou čelit problémům

Published

on

V Polsku a v Itálii byl v únoru 2018 schválen systém kapacitních mechanismů tzv. market-wide systém. Dva týdny na to ovšem výbor europoslanců schválil nová pravidla pro kapacitní mechanismy v EU. Mimo jiné, po roce 2020 a dále bude finanční dotace těchto mechanismů postupně ukončena. Nejen z těchto důvodů čelí polský a italský trh s elektřinou problémům, kdy může být potenciálně ohrožena bezpečnost dodávek elektřiny v těchto zemích.

Kapacitní mechanismus je princip, kdy je elektrárna placena za to, že drží záložní kapacitu, která může být v případě potřeby uvedena provozu. Smyslem může být například pokrytí poptávky po elektřině v případě, že elektřinu nejsou schopné vyrábět obnovitelné zdroje.

V únoru 2018 Evropská komise schválila systém kapacitních mechanismů pro 6 členských států. Konkrétně se jednalo o Belgii, Francii, Německo, Řecko, Itálii a Polsko a tři různé druhy kapacitních mechanismů.

Nicméně již dva týdny po tomto schválení Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu volil ve prospěch zpřísnění pravidel kapacitních mechanismů obecně. Po roce 2020 nové elektrárny fungující v záloze nebudou moci být z těchto účelů dotovány. Později, po roce 2025, pak bude ukončena podpora i již existujícím záložním elektrárnám. Součástí zpřísnění pravidel je také emisní limit 550 g CO2/kWh pro tyto elektrárny. Elektrárny emitující více emisí by tak nemohly být do kapacitních mechanismů zahrnuty.

Polsko: Uhelné elektrárny budou vyloučeny
Podle slov Filipa Grzegorczyka, viceprezidenta Polské elektrické asociace (PKEE), Polsko potřebuje kapacitní mechanismy z důvodu zajištění bezpečnosti dodávek. Kromě dalšího podle něj polský kapacitní trh podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů.

Nicméně velkým problémem pro Polsko je tzv. Emission Performance Standard reprezentovaný již zmiňovaným emisním limitem 550 g CO2/kWh. Kapacitní mechanismy tohoto státu jsou založené na uhelných a plynových elektrárnách. Přísnější emisní limit, který je součástí nových pravidel kapacitních mechanismů, přitom uhelné elektrárny z těchto záloh de facto vylučuje.

Itálie: Posílení, nebo oslabení trhu?
Také italský trh s elektřinou čelí významným rizikům. Komise Polsku a Itálii v únoru 2018 schválila tzv. market-wide kapacitní mechanismy. Obě tyto země mají již delší dobu strukturální problémy s kvalitou dodávek elektřiny. V rámci market-wide opatření pak mohou poskytovatelé získat finanční náhradu za to, že jsou k dispozici k výrobě elektřiny nebo v případě demand response za to, že jsou k dispozici ke snížení své spotřeby elektrické energie.

Autor: Jana Červinková, celý text na  oenergetice.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Na polském trhu je nutné se přizpůsobit

Published

on

Místopředsedkyně polské vlády Beata Szydłová: „Potřebujeme světové koncerny, které s námi budou moci v Polsku využít svůj potenciál. Tyto společnosti však musí pochopit, že na polském trhu se musí také přizpůsobit: zajistit stejnou odměnu jako v jiných zemích, platit daně a používat polské produkty ve výrobním procesu. To je klíč k úspěchu a porozumění.“ Beata Szydłová na fóru v Krynici také poukázala na to, že Polsko je v současné době druhou zemí v Evropské unii, pokud jde o rychlost rozvoje.

Continue Reading

Ekonomika

Polsko začne s kapacitními aukcemi již v listopadu

Published

on

Podle úterního prohlášení ministra energetiky se bude první polská kapacitní aukce konat již 15. listopadu. Elektrárny budou soutěžit o poskytování záložního výkonu pro zajištění bezpečnosti dodávek pro rok 2021. V této první aukci si chce polský stát zajistit výkon 22,7 GW. Další aukce budou následovat v prosinci.

Další dvě kapacitní aukce, ve kterých se bude soutěžit o poskytování záložního výkonu pro roky 2022 a 2023, pak proběhnou v prosinci. Výkon soutěžený v těchto dvou následujících aukcích bude mírně vyšší ve srovnání s první aukcí (23 GW a 23,3 GW). Aukce je podle ministra energetiky otevřená jak uhelným elektrárnám, tak plynovým i obnovitelným zdrojům. 

Polsko následně plánuje pořádat aukce na roční bázi. Od roku 2025 se pak budou aukcí moci účastnit také zahraniční elektrárny, které ovšem budou moci získat pouze roční kontrakt. Polské elektrárny mohou na rozdíl od těch zahraničních získat i víceleté kontrakty. Maximální délka kontraktu pro polské elektrárny závisí na tom, jak moc znečišťují životní prostředí – ty nejšetrnější mohou získat kontrakt až na 17 let. Polsko se tak zařadí se svým kapacitním trhem po bok Francie či Velké Británie, které již mají kapacitní mechanismy na svých trzích zavedené.

Poslední šance pro budovaný blok Ostroleka C

V posledních dnech mediálním prostorem rezonuje téma plánované dostavby elektrárny Ostroleka C, což má být poslední nově vybudovaný polský uhelný blok. V souvislosti s regulací kapacitních mechanismů ze strany EU se objevily úvahy o možné ztrátovosti tohoto projektu. Právě kvůli tomu, že EU plánuje uhelným zdrojům omezit možnost podílet se na kapacitních mechanismech, může totiž být ohrožena ekonomická efektivita investice do nového bloku. Aukce plánované na poslední dva měsíce letošního roku tak pravděpodobně budou poslední před schválením nové unijní legislativy.

Aukce konané v letošním roce budou poslední šancí pro blok C elektrárny Otroleka, jak si zajistit účast v kapacitních mechanismech. EU totiž plánuje vyloučit z této formy podpory zdroje, které emitují více než 550 kg/MWh,“ upřesňuje pro server Montel právník Wojciech Kukula.

Za projektem výstavby bloku Ostroleka C stojí polské státní společnosti Enea a Energa, které si snaží zajistit financování nového uhelného bloku. Podle informací serveru Montel mělo dojít k předběžné dohodě na poskytnutí finančních prostředků ve výší až 1 miliarda zlotých (5,95 miliardy Kč) na financování výstavby od polského fondu Fizan Energeia. Celková výše nákladů na výstavbu bloku se odhaduje na 6 miliard zlotých (35,67 miliardy Kč) s tím, že každá ze zmíněných státních společností má investovat 1 miliardu zlotých.

Autor: Tomáš Molek, oenergetice.cz

Continue Reading

Ekonomika

Jak Poláci vyzdvihli českou dálniční ostudu

Published

on

To, že cizinci ze Západu už dávno nejsou překvapení tím, že vůbec nějaké dálnice máme, a naopak si stejně jako Martin dovedou slušně zanadávat na jejich kvalitu, není nic nového. Nová však je právě chvála dálnic polských, kterou ke stížnostem automaticky přidávají. Skutečnost, že Polsko dokázalo kvalitní dálniční síť vybudovat během krátké doby, dává kontrastu obzvlášť vyniknout. 

Očekává se zkrátka, že když kvalitní sítí dálnic disponují už i Poláci, Česká republika, jedna z předních průmyslových zemí Evropy s rozvinutým automobilovým průmyslem, by je snad mohla mít také. O to více pak vyniká ostuda, kterou české dálnice představují. Takže díky Polsko, ten trapas si totiž opravdu zasloužíme.

Autor: Jan Brož, celý text na euro.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Komise žaluje Polsko 24.9.2018
    Komise se domnívá, že „polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců“. „Chtěli bychom, aby ti, kterých se zákon dotýká, mohli dál plně provádět své soudcovské povinnosti. O to jsme požádali, nyní je na soudu, zda o takovém předběžném opatření rozhodne,“ vysvětlila mluvčí. Rychlost, […]
    Jaromír Piskoř
  • Barbara Ćwioro se stala polskou velvyslankyní v ČR 20.9.2018
    „Praha je pro mě velkou výzvou. Velvyslanectví Polské republiky v hlavním městě České republiky je jednou z nejvýznamnějších polských diplomatických misí na světě. Česká republika je našim sousedem, strategickým politickým partnerem ve střední a východní Evropě, zejména ve Visegrádské skupině, ale také v rámci “ Bukurešťské devítky“, Trojmoří nebo Evropské unie a NATO. Příchod do […]
    Jaromír Piskoř
  • Evropa hledá hodnotu 20.9.2018
    Současná Evropa stále více rozdělená a trápí takovými problémy jako Brexit nebo migrační krize, čelí hrozbě ztráty společné identity a staletého kulturního dědictví. Je nějaká šance na nalezení společných hodnot pro dnes tak různorodé etnické a politické Evropy? Jaké hodnoty by měly být základem budoucnosti Evropy? Na XXVIII Ekonomické fórum v Krynici, se zúčastnil panelu […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality