Connect with us
Reklama




Ekonomika

Symbolika bez praktického významu

Published

on

Konflikt polské vlády s Evropskou komisí vstoupil do nové fáze. Takový spor mezi Bruselem a členským státem Evropské unie zde ještě nebyl. Nicméně polská měna zůstává v klidu. Dluhopisy polské vlády a polské burzy také nereagují. Euro stále stojí 4,20 zl. Index WIG na burze klesl o 0,2 %, polské dluhopisy se chovají jako obvykle – trochu zlevňují, trochu zdražují. Nic velkého.

Trh nereaguje. Převažuje přesvědčení, že se jedná o závažnou událost, ale hlavně o symbolickou a zatím bez praktického významu. Analytici ze státní banky PKO BP napsali, že riziko, že Polsko bude sankcionováno podle článku 7, je malé. Rozpory s Bruselem proto nebudou mít žádný přímý dopad na polskou ekonomiku, přinejmenším do roku 2023. Proč do roku 2023? Protože tehdy země EU začnou vynakládat finanční prostředky EU z nového finančního výhledu 2021-27. To, že Polsko získá méně peněz než v období 2014-2020, je jisté. To je známo již několik let. Může jich být ale mnohem méně, a to pak bude mít dopad na ekonomiku. Ale jak tvrdí PKO BP – za 6 let. A to, co se stane v průběhu budoucích šesti let je velmi nejisté, jak uvedl Jakub Borowski, hlavní ekonom Credit Agricole Bank Polska.

Finanční trhy samozřejmě nesnáší nejistotou, takže pouze v tomto kontextu by měly stát na pokraji nervového zhroucení. Ony ale nejsou, protože v Polsku existují další faktory, které jsou považovány za stejně důležité nebo snad ještě důležitější.  Za prvé, polské hospodářství roste o více než 4 % ročně. Všechny polské makroekonomické ukazatele jsou v pořádku. Polsko nemá příliš velký dluh, ani velký deficit, ani vysokou nezaměstnanost a ani díry v zahraničním obchodu. Není ohroženo snížením ratingů. Za třetí, Polsko má poměrně vysoké úrokové sazby na rozdíl od Unie. Polské dluhopisy poskytující 2-3 % zisku a ten lze v dnešním světě negativních úrokových sazeb považovat za docela dobrou investici. A odejít z takového trhu, k tomu je zapotřebí více, než jen dlouhá a byrokratická procedura v Bruselu.

Trh proto nijak nereaguje, jelikož rizika spojená s článkem 7 jsou nejasná, a především, zastíněná silou polské ekonomiky. Samozřejmě, nic netrvá věčně a jednoho dne se Polsko dostane do situace, kdy bude jeho hospodářství oslabovat a rizika plynoucí z konfliktu s Unií budou zřejmější. Pak bude trh reagovat. Ale ne dnes.

(Podle next.gazeta.pl – Rafał Hirsch)

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Polsko nadále podporuje uhlí, oproti zbytku Evropy si zajistí levné a bezpečné dodávky energie

Published

on

Polsko slaví úspěchy. Snižuje závislost na ruském plynu a Evropská unie (EU) mu povolila nadále dotovat uhelnou energetiku. Polsko podporou uhlí stojí v opozici jak vůči závěrům klimatické konference OSN v tamních Katovicích, tak vůči zbytku Evropy. Podpora OZE však znamená také rostoucí ceny elektřiny či tepla. Česká Poslanecká sněmovna proto navrhuje snížit DPH na teplo. Naopak cena ropy stále klesá.

Polsko dále usiluje o energetickou nezávislost na Rusku. Podepsalo smlouvu s USA o dovozu LNG na 20 let, dovážet začne pravděpodobně i z Norska. Polsko pomáhá s odklonem od ruské energetiky také sousedům. Svou rozvodnou síť propojí s Litvou pomocí podmořského kabelu. To pomůže celému Pobaltí napojit přenosovou soustavu na EU. Litva chce nezávislost na Rusku i v oblasti plynu. To se ovšem nemusí finančně vyplatit. Jakmile Litevci přistavili první loď s americkým LNG, Rusové o pětinu snížili cenu. 

Náš severní soused se po minulém týdnu raduje hned dvakrát. Evropská unie mu totiž udělila výjimku, země může nadále dotovat uhelné elektrárny. Toto rozhodnutí jde proti výsledkům katovické konference OSN o klimatu, jejíž závěry jsou ale obecně velmi vágní. Evropa jako celek se každopádně od uhlí odvrací, od pátku se netěží ani v legendárním německém Porúří. Poptávka po surovině na Sterém kontinentě ale paradoxně roste a cena stoupá.

Autor: Simon Dytrych, celý text na energyhub.eu

Continue Reading

Ekonomika

Polský sen o norském plynu se pomalu stává realitou

Published

on

Náklady na výstavbu plynovodu Baltic Pipe se mají pohybovat kolem 1,6 až 2,1 miliardy eur (41,4 až 54,3 miliard korun). V prvním čtvrtletí příštího roku by měla polská vláda zažádat o stavební povolení, aby mohla být zahájena výstavba mořské části plynovodu koncem jara 2020.

První dodávka zemního plynu je naplánována na říjen 2022, tedy na dobu, kdy má skončit platnost dlouhodobé polsko-ruské smlouvy o dodávkách zemního plynu. Polsko chce i po roce 2022 nadále spolupracovat s ruským Gazpromem, ale chce mít pevnější vyjednávací pozici a ruský Gazprom chce mít jako jednu z alternativ pro dodávky zemního plynu.

V loňském roce získala společnost PGNiG 70 % svého dovozu od společnosti Gazprom a v prvních třech čtvrtletích letošního roku se podíl zvýšil na 75 %.

Autor: Jan Moravec, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading

Ekonomika

Polsko brzdí přijetí reformy trhu s elektřinou v EU

Published

on

Zástupci EU si uvědomují, že je nutné se s problémem závislosti Polska na uhlí nějakým způsobem vyrovnat. V tomto ohledu představitelé Polska doposud selhávali, ale žádný návrh nepřišel ani z Bruselu. Studie od průmyslové asociace Eurelectric odhaduje potřebné investice do výrobních zdrojů elektřiny v Polsku na 128–148 miliard euro (3 311-3 825 miliard korun) do roku 2045. Dalšími náklady pak bude nákup emisních povolenek v letech 2020-2045, podle odhadů se bude jednat přibližně o 68-85 miliard euro (1 757–2 196 miliard korun). Z této studie vyplývá, že cesta k dosažení uhlíkové neutrality v polském elektroenergetickém sektoru bude ze své podstaty mnohem ambicióznější a složitější než v jiných regionech Evropy.

Autor: Jana Červinková, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Petruška Šustrová: Stop nenávisti 16.1.2019
    Polsko zahalil smutek. V neděli těsně před osmou večer při hudební benefiční akci v Gdaňsku vpadl na pódium sedmadvacetiletý Stefan W. a pobodal dlouholetého primátora města Pawła Adamowicze. Ten v pondělí po poledni zemřel. Pawel Adamowicz byl starostou Gdaňsku od roku 1998, pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl […]
    Jaromír Piskoř
  • R.I.P. 15.1.2019
    Starosta severopolského přístavního města Gdaňsku Pawel Adamowicz podlehl následkům útoku mladého Poláka, při kterém politik utrpěl vážná poranění srdce. „Nemohli jsme vyhrát,“ prohlásil ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. Mladý Polák podezřelý z vraždy si nedávno odpykal trest vězení za přepadení několika bank. Během pobytu za mřížemi se u něj objevily psychické problémy a soudní psychiatr mu […]
    Jaromír Piskoř
  • Stav Pawla Adamowicze je velmi vážný 14.1.2019
    Zranění, která utrpěl v neděli večer starosta polského Gdaňsku Pawla Adamowicze na charitativní akci, jsou velmi vážná. Novinářům to podle deníku Gazeta Wyborcza potvrdil jeden z lékařů, kteří po dobu pěti hodin místního politika operovali. Adamowicz utrpěl vážná poranění srdce. „Pacient žije. Klíčové budou nejbližší hodiny,“ řekl novinářům lékař Tomasz Stefaniak. Při operaci bylo třeba […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality