Connect with us
Reklama




Ekonomika

Svou první jadernou elektrárnu plánuje Polsko uvést do provozu v roce 2033

Published

on

Polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski upřesnil plány Polska na výstavbu první jaderné elektrárny v zemi a další nahrazování uhelných elektráren. První z šesti 1,5GW bloků má být v provozu do roku 2033. Do roku 2043 je potom v plánu provozovat dalších 3-5 bloků o celkovém výkonu 6-9 GW. Polsko plánuje po zprovoznění prvního jaderného bloku uvádět postupně každé dva roky do provozu další blok, a nahradit tak vyřazované uhelné elektrárny.

„Termíny jsou výsledkem bilancování instalovaného výkonu v národním energetickém systému. V té době budou bloky vyřazovány z provozu. V první řadě je nezbytné učinit strategické rozhodnutí o způsobu financování,“ uvedl Tchórzewski v úterý na zasedání parlamentního energetického výboru. Tchórzewski řekl, že vláda jedná s několika potenciálními partnery pro investici s požadavkem, aby takový partner poskytl alespoň 30 % kapitálu a technologii.

„Propojení těchto dvou prvků je v našich rozhovorech nejdůležitější věcí. Výstavba jaderné elektrárny je velmi nákladná. Bylo by nejlepší, kdybychom získali významný příspěvek na půjčky. Toto téma bude v podstatě určovat, kdo s námi bude spolupracovat,“ dodal.

Polský energetický plán

Polská vláda by měla dle slov ministra v létě schválit svůj energetický plán stanovující vývoj polské energetiky do roku 2040. V rámci konzultačního procesu bylo k návrhu obdrženo okolo 1800 připomínek, kritizován byl zejména ze strany větrné asociace. Té je proti srsti, že se Polsko hodlá téměř zcela zbavit větrných elektráren na pevnině, které aktuálně produkují většinu výroby energie z obnovitelných zdrojů v Polsku. Instalovaný výkon onshore větrných elektráren má dle návrhu klesnout ze 6,4 GW v roce 2020 na pouhých 800 MW v roce 2040, výroba potom z 14,7 TWh na 1,8 TWh.

Negativní odezvu ze strany některých aktérů vyvolává i nedostatečně rychlý odklon od výroby elektřiny z uhlí, které se v současnosti podílí až 80 % na výrobě elektřiny v Polsku. Návrh předpokládá, že podíl uhlí klesne do roku 2030 na 60 % a do roku 2040 na 32 %. Tato výroba pak má být nahrazena jadernými a offshore větrnými elektrárnami. Polští představitelé uvedli, že se může stát, že země nesplní 15% závazný cíl EU v podílu výroby OZE na konečné spotřebě energie do roku 2020, a to i přes letos plánované aukce na podporu výstavby 2,5 GW větrných elektráren na pevnině a 750 MW fotovoltaických elektráren.

Tchórzewski uvedl, že doufá, že tyto aukce prokázaly dobrou vůli země k dosažení cíle.

„Signály, které dostáváme od Evropské komise, naznačují, že záleží i na dobré vůli,“ uvedl Tchórzewski.

Autor: David Vobořil, oenergetice.cz

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Evropská komise schválila polskou podporu kogeneraci, spotřebitelé si připlatí

Published

on

Evropská komise schválila Polsku dvě nová opatření státní podpory v energetice. Podrobně ovšem ještě prověří další opatření – navrhované snížení poplatku za kapacitní mechanismy pro energeticky náročné podniky.

Polsko, které má z členských státu Evropské unie jedno z nejvyšších množství emisí CO2 na vyrobenou MWh, dostalo od Evropské unie zelenou pro finanční podporu ekologičtější kombinované výroby elektřiny a tepla. Finanční podpora může být poskytnuta pouze vysokoúčinným zdrojům, a to novým nebo renovovaným kogeneračním jednotkám, případně již existujícím paroplynovým kogeneračním elektrárnám. Podpora bude poskytovaná po dobu patnácti let ve formě prémie k tržní ceně elektřiny. 

Zajímavostí je, že pro podporu se budou moci kvalifikovat i přeshraniční zdroje. Obdobně je možné se přeshraničně kvalifikovat i pro podporu na obnovitelné zdroje a kogeneraci z Německa. Německo však národní legislativou stanovilo podmínku, že se podpory budou moci zúčastnit pouze zdroje ze zemí, se kterými má Německo uzavřeno dvoustranou mezinárodní smlouvu. Takovou smlouvu má Německu například s Dánskem, se kterým již proběhlo i několik aukcí.

Celkem mají být zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla podpořena částkou 5 mld. EUR (cca 130 mld. Kč) do roku 2028, přičemž tato podpora bude hrazena z regulovaných poplatků v koncové ceně elektřiny. S tím ovšem souvisí další růst ceny elektřiny nejen pro domácnosti, ale i pro průmyslové podniky, které tak mohou být konkurenčně znevýhodněny oproti sousedním státům. Právě kvůli tomu bylo současně notifikováno schéma podpory, díky kterému poplatek na kogeneraci nebudou platit nejvíce energeticky náročné podniky. Obdobné zvýhodnění pro energeticky náročné podniky Polsko plánuje i s ohledem na poplatek za kapacitní mechanismy, i tomuto poplatku by se podniky mohly vyhnout, jestliže Evropská komise takové zvýhodnění schválí.

Ceny elektřiny v Polsku čeká nejisté období

Před spotřebiteli v Polsku tak s největší pravděpodobností stojí významné změny. Nejenže lze předpokládat, že neregulované ceny silové elektřiny porostou v důsledku úbytku výrobních kapacit a rostoucích nákladů na emisní povolenky, navíc se do cen promítnou i výše zmíněné poplatky za podporu kogenerace a kapacitních mechanismů. Vynětí energeticky náročných podniků z povinnosti poplatky platit pak pouze přenese zátěž na domácnosti a běžné podniky.

Není ovšem pravidlem, aby veškeré náklady platil konečný spotřebitel. Ceny energií jsou totiž obecně politicky velice populární téma. Již nyní sáhla polská vláda k relativně radikálnímu opatření a zastropovala ceny elektrické energie pro spotřebitele. To se pochopitelně setkalo s odporem především mezi obchodníky s energií a některým dle evropské organizace EFET hrozí dokonce bankrot.

Polská vláda za sebou jen v posledních letech má několik zásahů do podnikání v energetice, které podstatně otřásly s důvěrou ve stabilní investorské prostředí, a nelze se tak divit, že důvěra investorů není nejvyšší.

Autor: Martin Voříšek, oenergetice.cz

 

Continue Reading

Ekonomika

EU investuje z fondů politiky soudržnosti do zlepšení energetické bezpečnosti v Polsku

Published

on

Evropská komise vítá podpis dohody o poskytnutí grantu mezi polskou vládou a společností Polskie LNG na rozšíření terminálu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Świnoujście v severozápadním Polsku na pobřeží Baltského moře.

Do rozšíření tohoto terminálu, který je jediným zařízením své velikosti v severní, střední a východní Evropě, je investováno téměř 128 milionů EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu uvedla: „Rozšíření terminálu Świnoujście pomůže diverzifikovat zdroje dodávek zemního plynu a zlepšit energetickou bezpečnost země. Jedná se o novou ukázku Energetické unie v praxi, podporovanou politikou soudržnosti EU.“

Současná investice přichází vzápětí po více než 250 milionech EUR z fondů politiky soudržnosti, které již byly do terminálu investovány, a více než 2 miliardách EUR investovaných do polské energetické infrastruktury od roku 2007. Projekt rozšíření terminálu je na evropském seznamu projektů společného zájmu ( PCI). Společně s projektem „Baltic Pipe“, na který byl v minulém týdnu poskytnut grant EU ve výši 215 milionů EUR , otevře nový LNG terminál ve Świnoujście trh s plynem v Polsku novým dodavatelům a zvýší tak rozmanitost a bezpečnost polských energetických zdrojů.

Projekt „Baltic Pipe“ umožní od roku 2022 přepravu plynu ze Severního moře na polský trh a dále do pobaltských států a sousedních zemí. Současně bude plynovod umožňovat dodávku plynu z Polska přes LNG terminál na dánský a švédský trh.

Zdroj: ec.europa.eu a prumyslovaekologie.cz

 

 

Continue Reading

Ekonomika

Zpoždění Nord Stream 2?

Published

on

„Je pozoruhodné, že se Polsko po tolika letech bezvýchodného vyjednávání zřeklo 80 % nárokovaného území. Je poněkud překvapivé, že Dánsko a Polsko ukončí 40 let trvající teritoriální spor ve chvíli, kdy má Dánsko vydat povolení [Nord Streamu 2],“ uvedl Danila Bochkarev, výzkumník EastWest Institute.

Dánsko a Polsko nyní společně staví plynovod Baltic Pipe s kapacitou 10 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Tento plynovod by mohl být částečně vnímán jako konkurent Nord Streamu 2. Bude totiž moci dodávat norský plyn do východní a jihovýchodní Evropy, která je do velké míry závislá na ruském plynu.

Zpoždění Nord Streamu 2 by dále pomohlo Ukrajině získat lepší vyjednávací pozici s ohledem na blížící se vyjednávání s Ruskem ohledně tranzitu přes Ukrajinu po roce 2019. Podle Pepeho by jakékoliv zpoždění projektu hrálo Ukrajině jednoznačně do karet.

Autor: Jana Červinková, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Jen o tom nikomu neříkej 17.5.2019
    O tom, jak silnou roli má v polské společnosti církev, netřeba nikoho dlouze přesvědčovat. Kořen katolické víry se v rodné zemi svatého papeže Jana Pavla II. nepodařilo vyrvat ani komunistům, ani jejich pozdějším následovníkům neomarxistům. Vnějším atakům se polští katolíci čelit naučili. Nyní však stojí před výzvou, zda se dokáží vypořádat s problémem mnohem rafinovanějším, […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak vařit mnohem zdravěji? Inspirujte se v sousedním Polsku 17.5.2019
    Možná vás to překvapí, ale přes geografickou blízkost mají česká a polská kuchyně odlišné kořeny. U nás se vaří spíš po vzoru rakousko-uherské klasiky – knedlíky, hutné omáčky, řízky, zatímco v jídelníčku našich severních sousedů jsou patrné východní, slovanské vlivy, včetně tradičních židovských pokrmů. Obecně lze polskou kuchyni označit za zdravější než českou. Typické jsou […]
    Jaromír Piskoř
  • Města chtějí vrátit nebezpečný chemický odpad zpět Polákům 17.5.2019
    Polsko se zatím k návrhu českých měst, aby si odpad odvezlo zpět do země, nevyjádřilo. Polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk však naznačil, že země na toto nebude ochotna přistoupit. „Také máme problém s přeshraničním převozem nebezpečného odpadu. Máme podezření, že odpad byl přivezen do Polska i z České republiky, Velké Británie nebo Německa,“ řekl […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality