Connect with us
Reklama




Ekonomika

Polsko vyzvalo Brusel k intervenci na trhu s emisními povolenkami

Published

on

Polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski požádal Evropskou komisi, aby intervenovala na trhu s emisními povolenkami kvůli jejich rostoucím cenám. Oznámilo to polské ministerstvo energetiky. Zdražování povolenek vedlo k výraznému nárůstu nákladů polských elektrárenských společností. Elektřina se v Polsku vyrábí především z uhlí, píše agentura Reuters.

„Stabilní fungování trhu ETS má velký význam pro polský energetický sektor, který je z velké míry založen na uhlí,“ uvedl Tchórzewski. „Očekáváme, že (Evropská) komise podnikne rázná opatření,“ dodal. Ministr již dříve upozornil, že komise má k dispozici různé možnosti intervence, například vydání mimořádných povolenek. Ceny elektřiny na polské energetické burze se během prvních třech čtvrtletí letošního roku zvýšily o 60 až 70 procent. Vzhůru je kromě dražších emisních povolenek tlačí rovněž stoupající ceny uhlí.

Polský premiér Mateusz Morawiecki nicméně o víkendu uvedl, že úřad pro regulaci energetického trhu v příštím roce neplánuje zvyšování cen elektřiny pro domácnosti. Polsko liberalizovalo ceny elektřiny pro podniky, ceny pro domácnosti však nadále reguluje. Současné tarify pro elektřinu vyprší na konci letošního roku. Podle analytiků není pravděpodobné, že by státní elektrárenské podniky požádaly regulátory o zvýšení cen před parlamentními volbami v příštím roce.

Šéf regulačního úřadu v září naznačil, že by v příštím roce mohl elektrárenským podnikům zvýšení cen pro domácnosti povolit. „Pokud já vím, energetický regulační úřad zvýšení tarifů pro domácnosti v příštím roce neplánuje,“ prohlásil dnes ale premiér.

Autor: ČTK/ celý text na patria.cz

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Hrozí zmrazení peněz zemím EU, které nedodržují právo. Nahnuto má Polsko, Maďarsko či Rumunsko

Published

on

Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zastavit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Učinil tak na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy.

„Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy nebudou zneužívány na zkorumpované projekty nebo k vlastnímu obohacení politiků a osob jim blízkých,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který působí v rozpočtových výborech europarlamentu a účastnil se vyjednávání o tomto návrhu.
Podle kritiků je ale návrh europarlamentu jen dalším útokem západu na východ EU. „Myslím si, že to je nešťastné, protože zase dělíme Evropu na východ a západ, na staré země a nové země… Tento návrh to bude jenom posilovat,“ domnívá se europoslanec Evžen Tošenovský. 

V praxi bude postup takový, že komise pošle europarlamentu a členským zemím návrh převést zablokovanou sumu do rozpočtové rezervy. Stane se tak do čtyř týdnů, pokud to europoslanci prostou většinou a unijní státy kvalifikovanou většinou, což je nejméně 55 procent členských zemí zastupujících alespoň 65 procent obyvatel EU, nezamítnou. K uvolnění peněz bude nutný stejný postup.
Příslušné europarlamentní výbory návrh komise podpořily a rozšířily ho o ustanovení, podle kterého by dotčené členské státy i přes zastavení plateb z fondů EU musely přislíbené finance poskytnout konečným příjemcům, jako jsou výzkumní pracovníci, občanské společnosti či studenti účastnící se výměnného programu Erasmus.

Ve čtvrtek přijatý návrh musí ještě potvrdit unijní země. Zdechovský poznamenal, že vyjednávání s členskými státy bude obtížné, protože bude nutné dosáhnout souhlasu všech zemí.

AUTOR tev, zdroj: ČTK, celý text na ct24.ceskatelevize.cz

Continue Reading

Ekonomika

Polsko nadále podporuje uhlí, oproti zbytku Evropy si zajistí levné a bezpečné dodávky energie

Published

on

Polsko slaví úspěchy. Snižuje závislost na ruském plynu a Evropská unie (EU) mu povolila nadále dotovat uhelnou energetiku. Polsko podporou uhlí stojí v opozici jak vůči závěrům klimatické konference OSN v tamních Katovicích, tak vůči zbytku Evropy. Podpora OZE však znamená také rostoucí ceny elektřiny či tepla. Česká Poslanecká sněmovna proto navrhuje snížit DPH na teplo. Naopak cena ropy stále klesá.

Polsko dále usiluje o energetickou nezávislost na Rusku. Podepsalo smlouvu s USA o dovozu LNG na 20 let, dovážet začne pravděpodobně i z Norska. Polsko pomáhá s odklonem od ruské energetiky také sousedům. Svou rozvodnou síť propojí s Litvou pomocí podmořského kabelu. To pomůže celému Pobaltí napojit přenosovou soustavu na EU. Litva chce nezávislost na Rusku i v oblasti plynu. To se ovšem nemusí finančně vyplatit. Jakmile Litevci přistavili první loď s americkým LNG, Rusové o pětinu snížili cenu. 

Náš severní soused se po minulém týdnu raduje hned dvakrát. Evropská unie mu totiž udělila výjimku, země může nadále dotovat uhelné elektrárny. Toto rozhodnutí jde proti výsledkům katovické konference OSN o klimatu, jejíž závěry jsou ale obecně velmi vágní. Evropa jako celek se každopádně od uhlí odvrací, od pátku se netěží ani v legendárním německém Porúří. Poptávka po surovině na Sterém kontinentě ale paradoxně roste a cena stoupá.

Autor: Simon Dytrych, celý text na energyhub.eu

Continue Reading

Ekonomika

Polský sen o norském plynu se pomalu stává realitou

Published

on

Náklady na výstavbu plynovodu Baltic Pipe se mají pohybovat kolem 1,6 až 2,1 miliardy eur (41,4 až 54,3 miliard korun). V prvním čtvrtletí příštího roku by měla polská vláda zažádat o stavební povolení, aby mohla být zahájena výstavba mořské části plynovodu koncem jara 2020.

První dodávka zemního plynu je naplánována na říjen 2022, tedy na dobu, kdy má skončit platnost dlouhodobé polsko-ruské smlouvy o dodávkách zemního plynu. Polsko chce i po roce 2022 nadále spolupracovat s ruským Gazpromem, ale chce mít pevnější vyjednávací pozici a ruský Gazprom chce mít jako jednu z alternativ pro dodávky zemního plynu.

V loňském roce získala společnost PGNiG 70 % svého dovozu od společnosti Gazprom a v prvních třech čtvrtletích letošního roku se podíl zvýšil na 75 %.

Autor: Jan Moravec, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat 18.1.2019
    Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko volá po „společném stanovisku“ EU a NATO ke kauze Huawei 18.1.2019
    Evropská unie a Severoatlantická aliance by měly přijmout „společné stanovisko“ ke společnosti Huawei, vyzývá polský ministr vnitra Joachim Brudziński poté, co byl zaměstnanec čínského výrobce telekomunikačních technologií zatčen a obviněn ze špionáže. Spolu s Wang Wej-ťingem byl zatčen také bývalý polský zpravodajský důstojník Piotr D., oba mohou být zadrženi až na tři měsíce. „Znepokojení okolo […]
    Jaromír Piskoř
  • Hrozí zmrazení peněz zemím EU, které nedodržují právo. Nahnuto má Polsko, Maďarsko či Rumunsko 18.1.2019
    Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zastavit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Učinil tak na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy. „Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality