Connect with us
Reklama



Ekonomika

Polsko hrozí pokutami kvůli Nord Streamu 2

Publikoval před

Polský antimonopolní úřad zahájil řízení proti ruské firmě Gazprom a dalším pěti evropským společnostem kvůli financování plánovaného plynovodu Nord Stream 2, který má vést z Ruska po dně Baltu do Německa. Zmíněným společnostem podle polských médií hrozí vysoké pokuty až do výše deseti procent jejich globálního obratu. Firmy mohou odpovědět na polské výhrady do 25. května.

Polský úřad vychází z toho, že Gazprom a západní společnosti – německé Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie – se na něj v roce 2015 obrátily se žádostí o souhlas s vytvořením společného konsorcia pro výstavbu, financování a provoz nového plynovodu, ve kterém by Gazprom měl poloviční podíl a západní partneři po 10 procentech. 

V létě 2016 šéf úřadu Marek Niechcial vyjádřil výhrady k projektu, protože by mohl vést k omezení konkurence, a to tím spíše, že Gazprom má již dominantní pozici na polském trhu a nový plynovod by ještě posílil jeho postavení při vyjednávání s polskými odběrateli. O měsíc později Gazprom a jeho partneři žádost zaslanou polskému úřadu stáhli.

„Bez čekání na formální zákaz se firmy rozhodly svou žádost stáhnout,“ připomněl dnes Niechcial s vysvětlením, že formální zákaz by znamenal, že v projektu by mohl pokračovat pouze ruský Gazprom, a to na vlastní riziko a na vlastní náklady.

Úřad nicméně zahájil své šetření, jakmile Gaprom a západní koncerny v dubnu 2017 podepsaly dohodu o financování plynovodu, podle které měly západní koncerny hradit po deseti procentech nákladů, tedy po 950 milionech eur. Následně s Gazpromem uzavřely další dohodu v červnu 2017 v Petrohradu.

„Bohužel se i přes náš odpor rozhodly financovat projekt. Může to znamenat porušení antimonopolních předpisů, a proto máme námitky vůči Gazpromu a pěti dalším společnostem,“ řekl Niechcial. Uzavřené dohody mohou podle něj představovat pokus obejít nesouhlas polského úřadu, přestože jak vznik konsorcia, se kterým polský úřad nesouhlasil, tak pozdější dohody měly stejný cíl: zajistit financování projektu Nord Stream 2. Dotčené firmy mají 21 dnů na odpověď na polské výhrady.

Postup úřadu může skončit až trestem v podobě pokuty sahající až do výše deseti procent celkového obratu. Úřad také může nařídit zákaz dalšího financování či nařídit prodej akcií zajišťující kontrolu ve firmě. Za odmítnutí uposlechnutí nařízení může ukládat další pokuty až do výše 10.000 eur denně.

„Nejde o trest, ale o to, zda lze porušovat předpisy,“ řekl Niechcial. Tím, že se Gazprom a západní koncerny původně obrátily na polský úřad, uznaly podle něj, že spadají pod polskou a evropskou jurisdikci.

 

Autor: EuroZprávy.cz / ČTK celý text zde

redaktor a editor polskodnes.cz

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Polsko premiantem regionu

Publikoval před

Polská ekonomika v Q 2 mezičtvrtletně zrychlila a aspiruje na titul premianta regionu, domácí poptávka ale zůstává hlavním příspěvkem k celkové dynamice. Není vyloučen ani růst investic přes 10 % y/y, k těm soukromým by se měly přidat i veřejné. Důvodem jsou jak nadcházející komunální a krajské volby, které se uskuteční na podzim, tak i nutnost čerpat EU fondy.

Celý text na kurzy.cz

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Trhy s elektřinou v Polsku a Itálii mohou čelit problémům

Publikoval před

V Polsku a v Itálii byl v únoru 2018 schválen systém kapacitních mechanismů tzv. market-wide systém. Dva týdny na to ovšem výbor europoslanců schválil nová pravidla pro kapacitní mechanismy v EU. Mimo jiné, po roce 2020 a dále bude finanční dotace těchto mechanismů postupně ukončena. Nejen z těchto důvodů čelí polský a italský trh s elektřinou problémům, kdy může být potenciálně ohrožena bezpečnost dodávek elektřiny v těchto zemích.

Kapacitní mechanismus je princip, kdy je elektrárna placena za to, že drží záložní kapacitu, která může být v případě potřeby uvedena provozu. Smyslem může být například pokrytí poptávky po elektřině v případě, že elektřinu nejsou schopné vyrábět obnovitelné zdroje.

V únoru 2018 Evropská komise schválila systém kapacitních mechanismů pro 6 členských států. Konkrétně se jednalo o Belgii, Francii, Německo, Řecko, Itálii a Polsko a tři různé druhy kapacitních mechanismů.

Nicméně již dva týdny po tomto schválení Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu volil ve prospěch zpřísnění pravidel kapacitních mechanismů obecně. Po roce 2020 nové elektrárny fungující v záloze nebudou moci být z těchto účelů dotovány. Později, po roce 2025, pak bude ukončena podpora i již existujícím záložním elektrárnám. Součástí zpřísnění pravidel je také emisní limit 550 g CO2/kWh pro tyto elektrárny. Elektrárny emitující více emisí by tak nemohly být do kapacitních mechanismů zahrnuty.

Polsko: Uhelné elektrárny budou vyloučeny
Podle slov Filipa Grzegorczyka, viceprezidenta Polské elektrické asociace (PKEE), Polsko potřebuje kapacitní mechanismy z důvodu zajištění bezpečnosti dodávek. Kromě dalšího podle něj polský kapacitní trh podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů.

Nicméně velkým problémem pro Polsko je tzv. Emission Performance Standard reprezentovaný již zmiňovaným emisním limitem 550 g CO2/kWh. Kapacitní mechanismy tohoto státu jsou založené na uhelných a plynových elektrárnách. Přísnější emisní limit, který je součástí nových pravidel kapacitních mechanismů, přitom uhelné elektrárny z těchto záloh de facto vylučuje.

Itálie: Posílení, nebo oslabení trhu?
Také italský trh s elektřinou čelí významným rizikům. Komise Polsku a Itálii v únoru 2018 schválila tzv. market-wide kapacitní mechanismy. Obě tyto země mají již delší dobu strukturální problémy s kvalitou dodávek elektřiny. V rámci market-wide opatření pak mohou poskytovatelé získat finanční náhradu za to, že jsou k dispozici k výrobě elektřiny nebo v případě demand response za to, že jsou k dispozici ke snížení své spotřeby elektrické energie.

Autor: Jana Červinková, celý text na  oenergetice.cz

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Polská jaderná elektrárna se odebírá pod kytky

Publikoval před

Polská debata o jaderné energetice nabírá už humorně depresivní momenty. Odborníci a ministerstvo energie mají už vše hotovo a čeká se na politické rozhodnutí. To však nepřichází. Různé atomové komise a úřady se nudou baví vytvářením variant co bude a co nastane když … Tisíce stran bylo popsáno a odpovězeno na všechny otázky. Dokonce polští atomoví odborníci už sami hledají relevantní otázky, na které nebylo odpovězeno v mezinárodní či vnitřní debatě. Je ovšem otázkou bez odpovědi, jak rychle bude klesat cena energie z obnovitelných zdrojů. Také je otázkou, jak odborné argumenty jaderných odborníků rezonují se zažitým polským mechanismem uhelných energetiků. O otázce nerozlousknutého ořechu financování nemluvě. A polská opozice hladově čeká na téma, kterého by mohla využít proti vládnímu uskupení.

Projekt stavby polské jaderné elektrárny opět dosáhl dalšího mrtvého bodu. Řečeno bylo vše a emoce pomalu převažují nad chladným pragmatismem. (viz debata v komisi polského Sejmu)

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polsko premiantem regionu 15.8.2018
    Polská ekonomika v Q 2 mezičtvrtletně zrychlila a aspiruje na titul premianta regionu, domácí poptávka ale zůstává hlavním příspěvkem k celkové dynamice. Není vyloučen ani růst investic přes 10 % y/y, k těm soukromým by se měly přidat i veřejné. Důvodem jsou jak nadcházející komunální a krajské volby, které se uskuteční na podzim, tak i […]
    Jaromír Piskoř
  • Volyňsko-haličský masakr byl dílem racionálně uvažujících lidí 12.8.2018
    A Martin Veselka popisuje, jak Grzegorz Motyka sám interpretuje tento zločin. „Podle něj toto kolektivní násilí, které se na území dnešní Ukrajiny a východního Polska dělo, je vždy dílem racionálně uvažujících a plánujících lidí, kteří toto své jednání velmi pečlivě promysleli a naplánovali a mysleli při tom na to, aby se vyhnuli zodpovědnosti za spáchané […]
    Jaromír Piskoř
  • Konstytucja (Ústava) 12.8.2018
    „Oblékání“ pomníků trvá podle polských médií už několik dnů a většinou jde o akce aktivistů občanského Výboru na obranu demokracie (KOD). Trička už navlékli na pomníky astronoma Mikuláše Koperníka, skladatele Fryderyka Chopina, ale i fiktivních postav – štětínského námořníka, vratislavských skřítků, varšavské mořské panny Syrenky, krakovského draka, lodžského Medvídka Ušáčka a mnoha dalších. Aktivisté protestují […]
    Jaromír Piskoř