Connect with us
Reklama




Ekonomika

Polsko hrozí pokutami kvůli Nord Streamu 2

Published

on

Polský antimonopolní úřad zahájil řízení proti ruské firmě Gazprom a dalším pěti evropským společnostem kvůli financování plánovaného plynovodu Nord Stream 2, který má vést z Ruska po dně Baltu do Německa. Zmíněným společnostem podle polských médií hrozí vysoké pokuty až do výše deseti procent jejich globálního obratu. Firmy mohou odpovědět na polské výhrady do 25. května.

Polský úřad vychází z toho, že Gazprom a západní společnosti – německé Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie – se na něj v roce 2015 obrátily se žádostí o souhlas s vytvořením společného konsorcia pro výstavbu, financování a provoz nového plynovodu, ve kterém by Gazprom měl poloviční podíl a západní partneři po 10 procentech. 

V létě 2016 šéf úřadu Marek Niechcial vyjádřil výhrady k projektu, protože by mohl vést k omezení konkurence, a to tím spíše, že Gazprom má již dominantní pozici na polském trhu a nový plynovod by ještě posílil jeho postavení při vyjednávání s polskými odběrateli. O měsíc později Gazprom a jeho partneři žádost zaslanou polskému úřadu stáhli.

„Bez čekání na formální zákaz se firmy rozhodly svou žádost stáhnout,“ připomněl dnes Niechcial s vysvětlením, že formální zákaz by znamenal, že v projektu by mohl pokračovat pouze ruský Gazprom, a to na vlastní riziko a na vlastní náklady.

Úřad nicméně zahájil své šetření, jakmile Gaprom a západní koncerny v dubnu 2017 podepsaly dohodu o financování plynovodu, podle které měly západní koncerny hradit po deseti procentech nákladů, tedy po 950 milionech eur. Následně s Gazpromem uzavřely další dohodu v červnu 2017 v Petrohradu.

„Bohužel se i přes náš odpor rozhodly financovat projekt. Může to znamenat porušení antimonopolních předpisů, a proto máme námitky vůči Gazpromu a pěti dalším společnostem,“ řekl Niechcial. Uzavřené dohody mohou podle něj představovat pokus obejít nesouhlas polského úřadu, přestože jak vznik konsorcia, se kterým polský úřad nesouhlasil, tak pozdější dohody měly stejný cíl: zajistit financování projektu Nord Stream 2. Dotčené firmy mají 21 dnů na odpověď na polské výhrady.

Postup úřadu může skončit až trestem v podobě pokuty sahající až do výše deseti procent celkového obratu. Úřad také může nařídit zákaz dalšího financování či nařídit prodej akcií zajišťující kontrolu ve firmě. Za odmítnutí uposlechnutí nařízení může ukládat další pokuty až do výše 10.000 eur denně.

„Nejde o trest, ale o to, zda lze porušovat předpisy,“ řekl Niechcial. Tím, že se Gazprom a západní koncerny původně obrátily na polský úřad, uznaly podle něj, že spadají pod polskou a evropskou jurisdikci.

 

Autor: EuroZprávy.cz / ČTK celý text zde

redaktor a editor polskodnes.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Polákům se podařilo omezit šedou ekonomiku v palivech

Published

on

Příjmy polského státního rozpočtu v roce 2017 za prodeje realizované společností PKN ORLEN se ve srovnání s rokem 2015 zvýšily o více než 25 %, to je zhruba o 7 miliard zlotých. Souvisí to s nárůstem legálních prodejů pohonných hmot v Polsku. Ukazují se tak hmatatelné výsledky a účinnost zavedených předpisů zaměřených na odstranění šedé ekonomiky, protože daňové sazby spojené s prodejem pohonných hmot se v Polsku výrazně nezměnily.

„Palivový balíček“ prosazený vládou v roce 2016, byl zaměřen na snížení šedé ekonomiky v průmyslu paliv. PKN ORLEN odhaduje, že se díky účinnému boji proti šedé ekonomice legální trh motorové nafty zvýšil asi o 30 %, což bylo jedním z hlavních faktorů, které pozitivně ovlivnily finanční výsledky kapitálové skupiny ORLEN v posledních dvou letech. Přeneslo se to následně také přímo do zvýšení příjmů státního rozpočtu.

„Během 6 měsíců letošního roku společnost PKN ORLEN zaplatila státnímu rozpočtu téměř 17 miliard zlotých v souvislosti s prodejem pohonných hmot. Takto vysoká částka už po prvním pololetí je důsledkem vytěsnění šedé zóny při obchodování s palivy. Znamená to, že zákony připravené a realizované předsedou vlády Morawieckým jsou v této oblasti účinně prosazovány.“ uvedl Daniel Obajtek, předseda představenstva PKN ORLEN.

Podíl stínové ekonomiky na trhu s palivy byl v posledních letech jedním z klíčových problémů jejich výrobců. Srovnání trendů spotřeby mezi roky 2011 a 2017 naznačuje, že skutečná spotřeba nafty v letech 2012-2016 musela být rozhodně vyšší, než byla oficiálně zveřejňována. Je tedy pravděpodobné, že stínová ekonomika v letech 2014 – 2015 v Polsku, pravděpodobně překročila 3 miliony tun, tedy více než 20% trhu.

Podle tiskové zprávy PKN Orlen

Continue Reading

Ekonomika

ORLEN a TAURON chtějí v Čechách spolupracovat

Published

on

Přední polské energetické společnosti PKN ORLEN a TAURON podepsaly předběžnou dohodu, která stanoví podmínky pro poskytnutí pozemků pro možný projekt výstavby tepelné elektrárny v České republice. V této dohodě se TAURON a PKN ORLEN zavázaly vytvořit pracovní skupinu pro budoucí spolupráci, v jejímž rámci by společnost ze skupiny ORLEN poskytla TAURONU pozemky pro případnou výstavbu moderní elektrárny v českých Neratovicích. Členy týmu, který povede a bude koordinovat TAURON, by byli zástupci obou firem.
Součástí plánovaného projektu je výstavba vysoce účinného zařízení na výrobu elektrické energie a tepla ve formě páry, která by byla dodávána mj. do jedné z největších chemických firem v České republice – do společnosti Spolana.
„Státní podniky by měly spolupracovat a měly by si navzájem pomáhat, kdykoli to je možné a ekonomicky proveditelné. Jednou z našich nejvyšších priorit je dále rozvíjet polské investice ve střední a východní Evropě a právě cíle této předběžné smlouvy jsou přesně v souladu s touto strategií. Zejména proto, že neustále zkoumáme možnosti investovat do nových chemických technologií a výrobních zařízení v České republice. Důležitým kritériem proveditelnosti podobných projektů je přitom možnost zajistit si přístup k dodávkám energie za maximálně výhodných cenových podmínek,“ uvedl předseda představenstva PKN ORLEN Daniel Obajtek.
V případě realizace by plánovaná elektrárna mohla mj. vyrábět elektřinu pro obchodní společnost TAURON Czech s.r.o., která by ji následně prodávala na českém nebo polském trhu.
„Bezpečnost dodávek energie patří mezi naše hlavní priority, a proto analyzujeme projekty, které by diverzifikovaly naše zdroje. Energetické projekty, na nichž se podílejí dvě významné polské společnosti, jsou v souladu s vládní strategií odpovědného růstu,“ uvedl předseda představenstva TAURON Polska Energia Filip Grzegorczyk s tím, že „vzhledem ke skutečnosti, že TAURON má v České republice svého obchodníka s elektrickou energií, má zájem na tom, aby na daném trhu měl i moderní a účinné zařízení na výrobu energie“.

Diverzifikace zdrojů na výrobu energie ve skupině TAURON

TAURON provádí důslednou diverzifikaci svých zařízení na výrobu energie. Výstavba elektrárny Jaworzno o výkonu 910 MW, která je vlajkovou lodí skupiny, je dokončena již z 80 %, a proto je již možné zahájit práce na jejím zprovoznění. Elektrárna by měla být dokončena ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 a měla by se stát vysoce účinným zdrojem energie (ve skutečnosti by měla nabídnout nejvyšší netto účinnost ve své třídě v Polsku na úrovni 45,9 %), což významnou měrou přispěje k energetické bezpečnosti Polska.
Skupina se rovněž snaží zvyšovat i podíl větrné energie. Společnost TAURON Polska Energia byla například přizvána k jednáním o koupi pěti větrných parků ve vlastnictví skupiny in.ventus v severní části Polska. Jejich celkový instalovaný výkon činí zhruba 200 MW.

orlen.pl

Continue Reading

Ekonomika

Polsko a Česko: Jak „obnovit“ energetický mix?

Published

on

Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám. Popularita uhlí klesá a pozornost se obrací i k zemnímu plynu a obnovitelným zdrojům.

Polsko: Žádná strategie, pouze „ad hoc“ systém

Polskému energetickému mixu vévodí uhlí a země má také nejméně diverzifikovaný energetický mix z celé EU. Roli uhlí v polské ekonomice obhajovaly všechny vlády po roce 1989 včetně té současné. Před rokem polský ministr pro energetiku Krzysztof Tchórzewski dokonce uvedl, že Polsko nejenže neupustí od uhlí, ale že jeho podíl v energetickém mixu v roce 2050 bude stále asi 50%.

Polské uhlí ale v porovnání s dovozem ze zemí mimo Evropu není konkurenceschopné. Objem dovozu tak roste, zejména pokud jde o import z Ruska. Ruské uhlí je dokonce i po přičtení ceny za transport zhruba o 20 % levnější než polské a má vyšší kvalitu. Co se geopolitiky týče, situace je ale velmi rozporuplná – stačí vzít v potaz, jak Polsko silně volá po nezávislosti EU na Rusku, zejména v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2. 

Až 60 % polské energetické infrastruktury je navíc starší než 30 let. Polovina by přitom měla být uzavřena do roku 2035, alespoň podle plánu na omezení emisí, který je součástí Pařížské klimatické dohody a unijní energetické a klimatické strategie. Někteří odborníci hovoří o čistých uhelných technologiích. Pro jejich uvedení do praxe je ale zapotřebí uhlí, které přichází čím dál více právě ze zahraničí. Reálný stav je tedy v rozporu s politickým narativem, který polskou energetickou bezpečnost zakládá na národním pokladu, tedy na uhlí.

„Země by se měla snažit o snižování emisí skleníkových plynů prostřednicím zdrojů, které tolik emisí neprodukují, tedy plynu a obnovitelných zdrojů. Je ovšem zároveň nutné zajistit stabilní dodávky. To znamená, že sto procent obnovitelných zdrojů by se nemělo stát naším cílem,“ uvedl Wojciech Jakóbik z portálu BiznesAlert.pl.

„Pokud Polsko nediverzifikuje svůj energetický mix do roku 2050, snížíme naše emise CO2 pouze o 7 %. V případe diverzifikace snížíme CO2 asi o 62 % a v případě scénáře založeného na obnovitelných zdrojích asi o 80 %,“ vysvětlila pro EURACTIV Joanna Maćkowiak-Panderová z energeticky zaměřeného think tanku Forum Energii.

Přestože vláda prosazuje uhlí, jeho těžba se již několik let systematicky omezuje a tento proces bude pokračovat i nadále. Posilovat bude naopak plyn, OZE a možná i jaderná energie.

Hlavním problémem polské energetické strategie je nerozhodnost. Polsko svůj přístup po dlouhá léta obhajovalo nevyzpytatelností světového energetického trhu, technologickým vývojem i externími požadavky, jako jsou mezinárodní klimatické dohody poháněné i ambiciózními plány EU pro omezování skleníkových plynů, zvyšování konkurenceschopnosti EU na globálním energetickém trhu a na deklaratorní úrovni i zvyšování energetické bezpečnosti a nezávislosti.

Polská vláda s obtížemi vytváří svou energetickou strategii již několik let a stále to nemá konce. Jako leitmotiv veřejných prohlášení se pravidelně objevuje jaderná energie. Ta ale představuje výzvu kvůli časově náročné výstavbě, vysokým výdajům a kontroverzím okolo dodavatelských zemí. Na druhou stranu, ať už se v energetice dohodne cokoli, bude to stejně jako jádro vyžadovat nákladné investice a také zahraniční technologie.

Podle ministerstva energetiky a vládní deklarace by měla být energetická strategie hotová do konce roku. Její vytvoření je velice důležité pro energetické firmy, které potřebují jasnou vizi pro plánování investic. Bez strategie by bylo také těžké hodnotit úspěch Polska jako země, v níž se bude letos konat mezinárodní klimatický summit COP24. Jakýkoli strategický plán pro rok 2030 navíc posílí diskusi a Polsko se díky němu může začít soustředit na dosažení určitých cílů. Plánovaná a organizovaná transformace stojí vždy méně než nekoordinovaná modernizace, říká Joanna Maćkowiak-Panderová.

 

Autorky: Adéla Denková a Karolina Zbytniewska | Celý text na EURACTIV.cz 

Tento článek je součástí Special reportu: Česko-polské vize budoucnosti EU

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Jeden z nich bude prezidentem Varšavy 13.10.2018
    Rafał Trzaskowski versus Patrik Jaki, volební souboj, který v Polsku nenechává nikoho chladným. Prezident hlavního města je pro polskou politiku výrazné křeslo, podobně jako křeslo primátora Prahy. Poslanec, bývalý ministr v Tuskově vládě a šéf volebního štábu současné prezidentky města Rafał Trzaskowski je kandidátem Občanské platformy (dnes širší Koalice). Jeho velmi výrazné vedení v průzkumech […]
    Jaromír Piskoř
  • Polákům se podařilo omezit šedou ekonomiku v palivech 13.10.2018
    Příjmy polského státního rozpočtu v roce 2017 za prodeje realizované společností PKN ORLEN se ve srovnání s rokem 2015 zvýšily o více než 25 %, to je zhruba o 7 miliard zlotých. Souvisí to s nárůstem legálních prodejů pohonných hmot v Polsku. Ukazují se tak hmatatelné výsledky a účinnost zavedených předpisů zaměřených na odstranění šedé […]
    Jaromír Piskoř
  • ORLEN a TAURON chtějí v Čechách spolupracovat 13.10.2018
    Přední polské energetické společnosti PKN ORLEN a TAURON podepsaly předběžnou dohodu, která stanoví podmínky pro poskytnutí pozemků pro možný projekt výstavby tepelné elektrárny v České republice. V této dohodě se TAURON a PKN ORLEN zavázaly vytvořit pracovní skupinu pro budoucí spolupráci, v jejímž rámci by společnost ze skupiny ORLEN poskytla TAURONU pozemky pro případnou výstavbu […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality