Connect with us
Reklama




Ekonomika

Polsko hrozí pokutami kvůli Nord Streamu 2

Published

on

Polský antimonopolní úřad zahájil řízení proti ruské firmě Gazprom a dalším pěti evropským společnostem kvůli financování plánovaného plynovodu Nord Stream 2, který má vést z Ruska po dně Baltu do Německa. Zmíněným společnostem podle polských médií hrozí vysoké pokuty až do výše deseti procent jejich globálního obratu. Firmy mohou odpovědět na polské výhrady do 25. května.

Polský úřad vychází z toho, že Gazprom a západní společnosti – německé Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie – se na něj v roce 2015 obrátily se žádostí o souhlas s vytvořením společného konsorcia pro výstavbu, financování a provoz nového plynovodu, ve kterém by Gazprom měl poloviční podíl a západní partneři po 10 procentech. 

V létě 2016 šéf úřadu Marek Niechcial vyjádřil výhrady k projektu, protože by mohl vést k omezení konkurence, a to tím spíše, že Gazprom má již dominantní pozici na polském trhu a nový plynovod by ještě posílil jeho postavení při vyjednávání s polskými odběrateli. O měsíc později Gazprom a jeho partneři žádost zaslanou polskému úřadu stáhli.

„Bez čekání na formální zákaz se firmy rozhodly svou žádost stáhnout,“ připomněl dnes Niechcial s vysvětlením, že formální zákaz by znamenal, že v projektu by mohl pokračovat pouze ruský Gazprom, a to na vlastní riziko a na vlastní náklady.

Úřad nicméně zahájil své šetření, jakmile Gaprom a západní koncerny v dubnu 2017 podepsaly dohodu o financování plynovodu, podle které měly západní koncerny hradit po deseti procentech nákladů, tedy po 950 milionech eur. Následně s Gazpromem uzavřely další dohodu v červnu 2017 v Petrohradu.

„Bohužel se i přes náš odpor rozhodly financovat projekt. Může to znamenat porušení antimonopolních předpisů, a proto máme námitky vůči Gazpromu a pěti dalším společnostem,“ řekl Niechcial. Uzavřené dohody mohou podle něj představovat pokus obejít nesouhlas polského úřadu, přestože jak vznik konsorcia, se kterým polský úřad nesouhlasil, tak pozdější dohody měly stejný cíl: zajistit financování projektu Nord Stream 2. Dotčené firmy mají 21 dnů na odpověď na polské výhrady.

Postup úřadu může skončit až trestem v podobě pokuty sahající až do výše deseti procent celkového obratu. Úřad také může nařídit zákaz dalšího financování či nařídit prodej akcií zajišťující kontrolu ve firmě. Za odmítnutí uposlechnutí nařízení může ukládat další pokuty až do výše 10.000 eur denně.

„Nejde o trest, ale o to, zda lze porušovat předpisy,“ řekl Niechcial. Tím, že se Gazprom a západní koncerny původně obrátily na polský úřad, uznaly podle něj, že spadají pod polskou a evropskou jurisdikci.

 

Autor: EuroZprávy.cz / ČTK celý text zde

redaktor a editor polskodnes.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Hrozí zmrazení peněz zemím EU, které nedodržují právo. Nahnuto má Polsko, Maďarsko či Rumunsko

Published

on

Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zastavit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Učinil tak na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy.

„Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy nebudou zneužívány na zkorumpované projekty nebo k vlastnímu obohacení politiků a osob jim blízkých,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který působí v rozpočtových výborech europarlamentu a účastnil se vyjednávání o tomto návrhu.
Podle kritiků je ale návrh europarlamentu jen dalším útokem západu na východ EU. „Myslím si, že to je nešťastné, protože zase dělíme Evropu na východ a západ, na staré země a nové země… Tento návrh to bude jenom posilovat,“ domnívá se europoslanec Evžen Tošenovský. 

V praxi bude postup takový, že komise pošle europarlamentu a členským zemím návrh převést zablokovanou sumu do rozpočtové rezervy. Stane se tak do čtyř týdnů, pokud to europoslanci prostou většinou a unijní státy kvalifikovanou většinou, což je nejméně 55 procent členských zemí zastupujících alespoň 65 procent obyvatel EU, nezamítnou. K uvolnění peněz bude nutný stejný postup.
Příslušné europarlamentní výbory návrh komise podpořily a rozšířily ho o ustanovení, podle kterého by dotčené členské státy i přes zastavení plateb z fondů EU musely přislíbené finance poskytnout konečným příjemcům, jako jsou výzkumní pracovníci, občanské společnosti či studenti účastnící se výměnného programu Erasmus.

Ve čtvrtek přijatý návrh musí ještě potvrdit unijní země. Zdechovský poznamenal, že vyjednávání s členskými státy bude obtížné, protože bude nutné dosáhnout souhlasu všech zemí.

AUTOR tev, zdroj: ČTK, celý text na ct24.ceskatelevize.cz

Continue Reading

Ekonomika

Polsko nadále podporuje uhlí, oproti zbytku Evropy si zajistí levné a bezpečné dodávky energie

Published

on

Polsko slaví úspěchy. Snižuje závislost na ruském plynu a Evropská unie (EU) mu povolila nadále dotovat uhelnou energetiku. Polsko podporou uhlí stojí v opozici jak vůči závěrům klimatické konference OSN v tamních Katovicích, tak vůči zbytku Evropy. Podpora OZE však znamená také rostoucí ceny elektřiny či tepla. Česká Poslanecká sněmovna proto navrhuje snížit DPH na teplo. Naopak cena ropy stále klesá.

Polsko dále usiluje o energetickou nezávislost na Rusku. Podepsalo smlouvu s USA o dovozu LNG na 20 let, dovážet začne pravděpodobně i z Norska. Polsko pomáhá s odklonem od ruské energetiky také sousedům. Svou rozvodnou síť propojí s Litvou pomocí podmořského kabelu. To pomůže celému Pobaltí napojit přenosovou soustavu na EU. Litva chce nezávislost na Rusku i v oblasti plynu. To se ovšem nemusí finančně vyplatit. Jakmile Litevci přistavili první loď s americkým LNG, Rusové o pětinu snížili cenu. 

Náš severní soused se po minulém týdnu raduje hned dvakrát. Evropská unie mu totiž udělila výjimku, země může nadále dotovat uhelné elektrárny. Toto rozhodnutí jde proti výsledkům katovické konference OSN o klimatu, jejíž závěry jsou ale obecně velmi vágní. Evropa jako celek se každopádně od uhlí odvrací, od pátku se netěží ani v legendárním německém Porúří. Poptávka po surovině na Sterém kontinentě ale paradoxně roste a cena stoupá.

Autor: Simon Dytrych, celý text na energyhub.eu

Continue Reading

Ekonomika

Polský sen o norském plynu se pomalu stává realitou

Published

on

Náklady na výstavbu plynovodu Baltic Pipe se mají pohybovat kolem 1,6 až 2,1 miliardy eur (41,4 až 54,3 miliard korun). V prvním čtvrtletí příštího roku by měla polská vláda zažádat o stavební povolení, aby mohla být zahájena výstavba mořské části plynovodu koncem jara 2020.

První dodávka zemního plynu je naplánována na říjen 2022, tedy na dobu, kdy má skončit platnost dlouhodobé polsko-ruské smlouvy o dodávkách zemního plynu. Polsko chce i po roce 2022 nadále spolupracovat s ruským Gazpromem, ale chce mít pevnější vyjednávací pozici a ruský Gazprom chce mít jako jednu z alternativ pro dodávky zemního plynu.

V loňském roce získala společnost PGNiG 70 % svého dovozu od společnosti Gazprom a v prvních třech čtvrtletích letošního roku se podíl zvýšil na 75 %.

Autor: Jan Moravec, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat 18.1.2019
    Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko volá po „společném stanovisku“ EU a NATO ke kauze Huawei 18.1.2019
    Evropská unie a Severoatlantická aliance by měly přijmout „společné stanovisko“ ke společnosti Huawei, vyzývá polský ministr vnitra Joachim Brudziński poté, co byl zaměstnanec čínského výrobce telekomunikačních technologií zatčen a obviněn ze špionáže. Spolu s Wang Wej-ťingem byl zatčen také bývalý polský zpravodajský důstojník Piotr D., oba mohou být zadrženi až na tři měsíce. „Znepokojení okolo […]
    Jaromír Piskoř
  • Hrozí zmrazení peněz zemím EU, které nedodržují právo. Nahnuto má Polsko, Maďarsko či Rumunsko 18.1.2019
    Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zastavit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Učinil tak na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy. „Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality