Connect with us
Reklama




Ekonomika

Polsko a Česko: Jak „obnovit“ energetický mix?

Published

on

Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám. Popularita uhlí klesá a pozornost se obrací i k zemnímu plynu a obnovitelným zdrojům.

Polsko: Žádná strategie, pouze „ad hoc“ systém

Polskému energetickému mixu vévodí uhlí a země má také nejméně diverzifikovaný energetický mix z celé EU. Roli uhlí v polské ekonomice obhajovaly všechny vlády po roce 1989 včetně té současné. Před rokem polský ministr pro energetiku Krzysztof Tchórzewski dokonce uvedl, že Polsko nejenže neupustí od uhlí, ale že jeho podíl v energetickém mixu v roce 2050 bude stále asi 50%.

Polské uhlí ale v porovnání s dovozem ze zemí mimo Evropu není konkurenceschopné. Objem dovozu tak roste, zejména pokud jde o import z Ruska. Ruské uhlí je dokonce i po přičtení ceny za transport zhruba o 20 % levnější než polské a má vyšší kvalitu. Co se geopolitiky týče, situace je ale velmi rozporuplná – stačí vzít v potaz, jak Polsko silně volá po nezávislosti EU na Rusku, zejména v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2. 

Až 60 % polské energetické infrastruktury je navíc starší než 30 let. Polovina by přitom měla být uzavřena do roku 2035, alespoň podle plánu na omezení emisí, který je součástí Pařížské klimatické dohody a unijní energetické a klimatické strategie. Někteří odborníci hovoří o čistých uhelných technologiích. Pro jejich uvedení do praxe je ale zapotřebí uhlí, které přichází čím dál více právě ze zahraničí. Reálný stav je tedy v rozporu s politickým narativem, který polskou energetickou bezpečnost zakládá na národním pokladu, tedy na uhlí.

„Země by se měla snažit o snižování emisí skleníkových plynů prostřednicím zdrojů, které tolik emisí neprodukují, tedy plynu a obnovitelných zdrojů. Je ovšem zároveň nutné zajistit stabilní dodávky. To znamená, že sto procent obnovitelných zdrojů by se nemělo stát naším cílem,“ uvedl Wojciech Jakóbik z portálu BiznesAlert.pl.

„Pokud Polsko nediverzifikuje svůj energetický mix do roku 2050, snížíme naše emise CO2 pouze o 7 %. V případe diverzifikace snížíme CO2 asi o 62 % a v případě scénáře založeného na obnovitelných zdrojích asi o 80 %,“ vysvětlila pro EURACTIV Joanna Maćkowiak-Panderová z energeticky zaměřeného think tanku Forum Energii.

Přestože vláda prosazuje uhlí, jeho těžba se již několik let systematicky omezuje a tento proces bude pokračovat i nadále. Posilovat bude naopak plyn, OZE a možná i jaderná energie.

Hlavním problémem polské energetické strategie je nerozhodnost. Polsko svůj přístup po dlouhá léta obhajovalo nevyzpytatelností světového energetického trhu, technologickým vývojem i externími požadavky, jako jsou mezinárodní klimatické dohody poháněné i ambiciózními plány EU pro omezování skleníkových plynů, zvyšování konkurenceschopnosti EU na globálním energetickém trhu a na deklaratorní úrovni i zvyšování energetické bezpečnosti a nezávislosti.

Polská vláda s obtížemi vytváří svou energetickou strategii již několik let a stále to nemá konce. Jako leitmotiv veřejných prohlášení se pravidelně objevuje jaderná energie. Ta ale představuje výzvu kvůli časově náročné výstavbě, vysokým výdajům a kontroverzím okolo dodavatelských zemí. Na druhou stranu, ať už se v energetice dohodne cokoli, bude to stejně jako jádro vyžadovat nákladné investice a také zahraniční technologie.

Podle ministerstva energetiky a vládní deklarace by měla být energetická strategie hotová do konce roku. Její vytvoření je velice důležité pro energetické firmy, které potřebují jasnou vizi pro plánování investic. Bez strategie by bylo také těžké hodnotit úspěch Polska jako země, v níž se bude letos konat mezinárodní klimatický summit COP24. Jakýkoli strategický plán pro rok 2030 navíc posílí diskusi a Polsko se díky němu může začít soustředit na dosažení určitých cílů. Plánovaná a organizovaná transformace stojí vždy méně než nekoordinovaná modernizace, říká Joanna Maćkowiak-Panderová.

 

Autorky: Adéla Denková a Karolina Zbytniewska | Celý text na EURACTIV.cz 

Tento článek je součástí Special reportu: Česko-polské vize budoucnosti EU

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Unipetrolu vzrostl čistý zisk o stovky milionů

Published

on

Petrochemický holding Unipetrol loni zvýšil čistý zisk o čtyři procenta na téměř devět miliard korun. Firmě také vzrostly tržby, meziročně o sedm procent na 130,8 miliardy korun. Unipetrol to oznámil v tiskové zprávě. Provozní zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací (EBITDA LIFO) firmě loni klesl o sedm procent na 13,8 miliardy korun. Loňské hospodářské výsledky společnosti pozitivně ovlivnilo rozpuštění opravných položek v hodnotě pěti miliard korun. Naopak negativní vliv měla rostoucí cena ropy a z toho plynoucí nižší marže v rafinérské a petrochemické části skupiny Unipetrol.

Společnost v loňském roce zpracovala 7,5 milionu tun ropy. Prodejní objemy rafinérských produktů dosáhly 6,3 milionu tun a petrochemických produktů 1,9 milionu tun. Výrobní kapacity v rafinérské části Unipetrolu byly využity na 86 procent, v petrochemické části na 81 procent.

ČTK/E15

Continue Reading

Ekonomika

V Polsku vzniká revoluční zdroj energie

Published

on

Průhledné solární panely by mohly znamenat revoluci v tom, jak získáváme elektrickou energii. Instalovány by totiž mohly být do oken budov, vozidel ale i třeba displejů notebooků, telefonů apod. Tento sen mnoha lidí je díky polským vědcům o krok blíže. Dokonce již existují první budovy, které tyto speciální solární panely mají. Za tímto hodně zajímavý projektem stojí Olga Malinkiewiczová, která se svým týmem již několik let pracuje na nové generaci tzv. perovskitových solárních panelech. Mnoho vědců tvrdí, že budoucnost solárních panelů je právě v materiálu s názvem perovskit. A to z toho důvodu, že se tyto panely dají mnohem jednodušeji vyrobit a tudíž jsou i levnější. Tyto solární panely jsou navíc lehké, dají se ohýbat a hlavně můžou být i průhledné.

To otevírá úplně nové možnosti využití. Můžou být nainstalovány na v podstatě jakýkoliv objekt či materiál. Ať už je to notebook, telefon, auto, dron, kosmická loď, budovy. Zajímavé je na tom to, že perovskit není žádným novým materiálem, ale lidstvo jej zná od roku 1839. Během dvacátého století se neustála zjednodušovala výroba. Průlomem byl rok 2009, kdy japonský vědec Tsutomu Miyasaka objevil, že perovskit se může použít k výrobě fotovoltaických solárních článků. Zpočátku byla výroba obtížná a komplikovaná, potřeba byly extrémně vysoké teploty, takže pouze materiály, které tuto teplotu vydržely, mohly být potaženy perovskitem. Sklo bylo v tu dobu ideální. 

V roce 2013 se ale o perovskity začala zajímat tehdy ještě studentka Olga Malinkiewiczová. Už tehdy dokázala vyřešit, jak obalit flexibilní fólii perovskitem pomocí metody odpařování. Později vyvinula inkoustový tisk, který dokázal snížit výrobní náklady. Založila společnost Saule Technologies, kde se o financování stará známý japonský multimilionář Hideo Sawada.

Díky financím investora se mohla vytvořit ultramoderní laboratoř a zároveň i první výrobní linka. To je rozhodně dobrá zpráva, protože produkt uvidíme na trhu a neskončí jen pouze jako vědecký projekt. Do konce roku 2019 chtějí vyrobit 40 tisíc čtverečních metrů solárních panelů a v následujícím roce dokonce 180 tisíc. I tak prý ale nepokryjí ani zdaleka zájem. V Polsku už dokonce nalezneme některé budovy, které mají tyto nové solární panely. Postarala se o ně švédská stavební firma Skanska.

Na budově v Polsku se používají panely o velikosti 1,3 x 0,9 metru. Jeden tento panel dokáže 8 hodin napájet osvětlení v kanceláři, případně obstará dostatek energie pro napájení jednoho počítače po celý den. Cena tohoto panelu se plánuje na částku 50 eur. V přepočtu cca 1 300 Kč. Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se dočkat masového rozšíření v řádu několika let. Saule Technologies plánují i rozšíření výrobních závodů do dalších zemí.

Autor: David Trlica, svetandroida.cz

 

Zdroje: firstpost.com, TZ

 

 

 

Continue Reading

Ekonomika

Hrozí zmrazení peněz zemím EU, které nedodržují právo. Nahnuto má Polsko, Maďarsko či Rumunsko

Published

on

Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zastavit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Učinil tak na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy.

„Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy nebudou zneužívány na zkorumpované projekty nebo k vlastnímu obohacení politiků a osob jim blízkých,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který působí v rozpočtových výborech europarlamentu a účastnil se vyjednávání o tomto návrhu.
Podle kritiků je ale návrh europarlamentu jen dalším útokem západu na východ EU. „Myslím si, že to je nešťastné, protože zase dělíme Evropu na východ a západ, na staré země a nové země… Tento návrh to bude jenom posilovat,“ domnívá se europoslanec Evžen Tošenovský. 

V praxi bude postup takový, že komise pošle europarlamentu a členským zemím návrh převést zablokovanou sumu do rozpočtové rezervy. Stane se tak do čtyř týdnů, pokud to europoslanci prostou většinou a unijní státy kvalifikovanou většinou, což je nejméně 55 procent členských zemí zastupujících alespoň 65 procent obyvatel EU, nezamítnou. K uvolnění peněz bude nutný stejný postup.
Příslušné europarlamentní výbory návrh komise podpořily a rozšířily ho o ustanovení, podle kterého by dotčené členské státy i přes zastavení plateb z fondů EU musely přislíbené finance poskytnout konečným příjemcům, jako jsou výzkumní pracovníci, občanské společnosti či studenti účastnící se výměnného programu Erasmus.

Ve čtvrtek přijatý návrh musí ještě potvrdit unijní země. Zdechovský poznamenal, že vyjednávání s členskými státy bude obtížné, protože bude nutné dosáhnout souhlasu všech zemí.

AUTOR tev, zdroj: ČTK, celý text na ct24.ceskatelevize.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polské úřady udělily Norce azyl 14.2.2019
    Polské úřady potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak Poláci oceňují práci PiS? 13.2.2019
    Podle průzkumu CBOS oceňuje pozitivně tříletou vládu PiS 51 % Poláků. Kritických je 40 %. PiS podporují důchodci (61 %), obyvatelé vesnic (62 %), lidé se základním, středním a odborným vzděláním (60 %) a nízkopříjmové skupiny obyvatel (61 %). Respondenti oceňují u PiS příznivé změny v sociálně-ekonomické sféře. Program 500+, zlepšení ekonomické situace, fiskální politiky […]
    Jaromír Piskoř
  • Muž se pomstil soudu, poplatek uhradil 30 kilogramy drobných 12.2.2019
    Jistý Polák, který se chtěl pomstít za liknavost justice, uhradil soudní poplatky drobnými o celkové hmotnosti 30 kilogramů. Do pokladny přinesl 750 zlotých (skoro 4500 korun) ve dvou pytlích, v nichž byly mince v hodnotě jednoho, dvou a pěti grošů (šest, 12 a 30 haléřů), informoval internetový portál onet.pl. Pracovnice pokladny 34letému muži jménem Andrzej […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality