Connect with us
Reklama




Ekonomika

Polsko a Česko: Jak „obnovit“ energetický mix?

Published

on

Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám. Popularita uhlí klesá a pozornost se obrací i k zemnímu plynu a obnovitelným zdrojům.

Polsko: Žádná strategie, pouze „ad hoc“ systém

Polskému energetickému mixu vévodí uhlí a země má také nejméně diverzifikovaný energetický mix z celé EU. Roli uhlí v polské ekonomice obhajovaly všechny vlády po roce 1989 včetně té současné. Před rokem polský ministr pro energetiku Krzysztof Tchórzewski dokonce uvedl, že Polsko nejenže neupustí od uhlí, ale že jeho podíl v energetickém mixu v roce 2050 bude stále asi 50%.

Polské uhlí ale v porovnání s dovozem ze zemí mimo Evropu není konkurenceschopné. Objem dovozu tak roste, zejména pokud jde o import z Ruska. Ruské uhlí je dokonce i po přičtení ceny za transport zhruba o 20 % levnější než polské a má vyšší kvalitu. Co se geopolitiky týče, situace je ale velmi rozporuplná – stačí vzít v potaz, jak Polsko silně volá po nezávislosti EU na Rusku, zejména v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2. 

Až 60 % polské energetické infrastruktury je navíc starší než 30 let. Polovina by přitom měla být uzavřena do roku 2035, alespoň podle plánu na omezení emisí, který je součástí Pařížské klimatické dohody a unijní energetické a klimatické strategie. Někteří odborníci hovoří o čistých uhelných technologiích. Pro jejich uvedení do praxe je ale zapotřebí uhlí, které přichází čím dál více právě ze zahraničí. Reálný stav je tedy v rozporu s politickým narativem, který polskou energetickou bezpečnost zakládá na národním pokladu, tedy na uhlí.

„Země by se měla snažit o snižování emisí skleníkových plynů prostřednicím zdrojů, které tolik emisí neprodukují, tedy plynu a obnovitelných zdrojů. Je ovšem zároveň nutné zajistit stabilní dodávky. To znamená, že sto procent obnovitelných zdrojů by se nemělo stát naším cílem,“ uvedl Wojciech Jakóbik z portálu BiznesAlert.pl.

„Pokud Polsko nediverzifikuje svůj energetický mix do roku 2050, snížíme naše emise CO2 pouze o 7 %. V případe diverzifikace snížíme CO2 asi o 62 % a v případě scénáře založeného na obnovitelných zdrojích asi o 80 %,“ vysvětlila pro EURACTIV Joanna Maćkowiak-Panderová z energeticky zaměřeného think tanku Forum Energii.

Přestože vláda prosazuje uhlí, jeho těžba se již několik let systematicky omezuje a tento proces bude pokračovat i nadále. Posilovat bude naopak plyn, OZE a možná i jaderná energie.

Hlavním problémem polské energetické strategie je nerozhodnost. Polsko svůj přístup po dlouhá léta obhajovalo nevyzpytatelností světového energetického trhu, technologickým vývojem i externími požadavky, jako jsou mezinárodní klimatické dohody poháněné i ambiciózními plány EU pro omezování skleníkových plynů, zvyšování konkurenceschopnosti EU na globálním energetickém trhu a na deklaratorní úrovni i zvyšování energetické bezpečnosti a nezávislosti.

Polská vláda s obtížemi vytváří svou energetickou strategii již několik let a stále to nemá konce. Jako leitmotiv veřejných prohlášení se pravidelně objevuje jaderná energie. Ta ale představuje výzvu kvůli časově náročné výstavbě, vysokým výdajům a kontroverzím okolo dodavatelských zemí. Na druhou stranu, ať už se v energetice dohodne cokoli, bude to stejně jako jádro vyžadovat nákladné investice a také zahraniční technologie.

Podle ministerstva energetiky a vládní deklarace by měla být energetická strategie hotová do konce roku. Její vytvoření je velice důležité pro energetické firmy, které potřebují jasnou vizi pro plánování investic. Bez strategie by bylo také těžké hodnotit úspěch Polska jako země, v níž se bude letos konat mezinárodní klimatický summit COP24. Jakýkoli strategický plán pro rok 2030 navíc posílí diskusi a Polsko se díky němu může začít soustředit na dosažení určitých cílů. Plánovaná a organizovaná transformace stojí vždy méně než nekoordinovaná modernizace, říká Joanna Maćkowiak-Panderová.

 

Autorky: Adéla Denková a Karolina Zbytniewska | Celý text na EURACTIV.cz 

Tento článek je součástí Special reportu: Česko-polské vize budoucnosti EU

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Evropská komise schválila polskou podporu kogeneraci, spotřebitelé si připlatí

Published

on

Evropská komise schválila Polsku dvě nová opatření státní podpory v energetice. Podrobně ovšem ještě prověří další opatření – navrhované snížení poplatku za kapacitní mechanismy pro energeticky náročné podniky.

Polsko, které má z členských státu Evropské unie jedno z nejvyšších množství emisí CO2 na vyrobenou MWh, dostalo od Evropské unie zelenou pro finanční podporu ekologičtější kombinované výroby elektřiny a tepla. Finanční podpora může být poskytnuta pouze vysokoúčinným zdrojům, a to novým nebo renovovaným kogeneračním jednotkám, případně již existujícím paroplynovým kogeneračním elektrárnám. Podpora bude poskytovaná po dobu patnácti let ve formě prémie k tržní ceně elektřiny. 

Zajímavostí je, že pro podporu se budou moci kvalifikovat i přeshraniční zdroje. Obdobně je možné se přeshraničně kvalifikovat i pro podporu na obnovitelné zdroje a kogeneraci z Německa. Německo však národní legislativou stanovilo podmínku, že se podpory budou moci zúčastnit pouze zdroje ze zemí, se kterými má Německo uzavřeno dvoustranou mezinárodní smlouvu. Takovou smlouvu má Německu například s Dánskem, se kterým již proběhlo i několik aukcí.

Celkem mají být zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla podpořena částkou 5 mld. EUR (cca 130 mld. Kč) do roku 2028, přičemž tato podpora bude hrazena z regulovaných poplatků v koncové ceně elektřiny. S tím ovšem souvisí další růst ceny elektřiny nejen pro domácnosti, ale i pro průmyslové podniky, které tak mohou být konkurenčně znevýhodněny oproti sousedním státům. Právě kvůli tomu bylo současně notifikováno schéma podpory, díky kterému poplatek na kogeneraci nebudou platit nejvíce energeticky náročné podniky. Obdobné zvýhodnění pro energeticky náročné podniky Polsko plánuje i s ohledem na poplatek za kapacitní mechanismy, i tomuto poplatku by se podniky mohly vyhnout, jestliže Evropská komise takové zvýhodnění schválí.

Ceny elektřiny v Polsku čeká nejisté období

Před spotřebiteli v Polsku tak s největší pravděpodobností stojí významné změny. Nejenže lze předpokládat, že neregulované ceny silové elektřiny porostou v důsledku úbytku výrobních kapacit a rostoucích nákladů na emisní povolenky, navíc se do cen promítnou i výše zmíněné poplatky za podporu kogenerace a kapacitních mechanismů. Vynětí energeticky náročných podniků z povinnosti poplatky platit pak pouze přenese zátěž na domácnosti a běžné podniky.

Není ovšem pravidlem, aby veškeré náklady platil konečný spotřebitel. Ceny energií jsou totiž obecně politicky velice populární téma. Již nyní sáhla polská vláda k relativně radikálnímu opatření a zastropovala ceny elektrické energie pro spotřebitele. To se pochopitelně setkalo s odporem především mezi obchodníky s energií a některým dle evropské organizace EFET hrozí dokonce bankrot.

Polská vláda za sebou jen v posledních letech má několik zásahů do podnikání v energetice, které podstatně otřásly s důvěrou ve stabilní investorské prostředí, a nelze se tak divit, že důvěra investorů není nejvyšší.

Autor: Martin Voříšek, oenergetice.cz

 

Continue Reading

Ekonomika

EU investuje z fondů politiky soudržnosti do zlepšení energetické bezpečnosti v Polsku

Published

on

Evropská komise vítá podpis dohody o poskytnutí grantu mezi polskou vládou a společností Polskie LNG na rozšíření terminálu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Świnoujście v severozápadním Polsku na pobřeží Baltského moře.

Do rozšíření tohoto terminálu, který je jediným zařízením své velikosti v severní, střední a východní Evropě, je investováno téměř 128 milionů EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu uvedla: „Rozšíření terminálu Świnoujście pomůže diverzifikovat zdroje dodávek zemního plynu a zlepšit energetickou bezpečnost země. Jedná se o novou ukázku Energetické unie v praxi, podporovanou politikou soudržnosti EU.“

Současná investice přichází vzápětí po více než 250 milionech EUR z fondů politiky soudržnosti, které již byly do terminálu investovány, a více než 2 miliardách EUR investovaných do polské energetické infrastruktury od roku 2007. Projekt rozšíření terminálu je na evropském seznamu projektů společného zájmu ( PCI). Společně s projektem „Baltic Pipe“, na který byl v minulém týdnu poskytnut grant EU ve výši 215 milionů EUR , otevře nový LNG terminál ve Świnoujście trh s plynem v Polsku novým dodavatelům a zvýší tak rozmanitost a bezpečnost polských energetických zdrojů.

Projekt „Baltic Pipe“ umožní od roku 2022 přepravu plynu ze Severního moře na polský trh a dále do pobaltských států a sousedních zemí. Současně bude plynovod umožňovat dodávku plynu z Polska přes LNG terminál na dánský a švédský trh.

Zdroj: ec.europa.eu a prumyslovaekologie.cz

 

 

Continue Reading

Ekonomika

Zpoždění Nord Stream 2?

Published

on

„Je pozoruhodné, že se Polsko po tolika letech bezvýchodného vyjednávání zřeklo 80 % nárokovaného území. Je poněkud překvapivé, že Dánsko a Polsko ukončí 40 let trvající teritoriální spor ve chvíli, kdy má Dánsko vydat povolení [Nord Streamu 2],“ uvedl Danila Bochkarev, výzkumník EastWest Institute.

Dánsko a Polsko nyní společně staví plynovod Baltic Pipe s kapacitou 10 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Tento plynovod by mohl být částečně vnímán jako konkurent Nord Streamu 2. Bude totiž moci dodávat norský plyn do východní a jihovýchodní Evropy, která je do velké míry závislá na ruském plynu.

Zpoždění Nord Streamu 2 by dále pomohlo Ukrajině získat lepší vyjednávací pozici s ohledem na blížící se vyjednávání s Ruskem ohledně tranzitu přes Ukrajinu po roce 2019. Podle Pepeho by jakékoliv zpoždění projektu hrálo Ukrajině jednoznačně do karet.

Autor: Jana Červinková, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • V Polsku vyhrálo PiS 26.5.2019
    Polské volby dopadly podle očekávání. Největším překvapením je volební účast, která byla ve velkých městech i přes 50 %. Na vesnici, kde žije nejvíce voličů zvítězilo s převahou PiS. Velká města preferovala spíše Koalici. Šestiprocentní úspěch krajně pravicové KONFEDERACE je spíše úspěchem i když oni očekávali více. Šesti procentní výsledek Biedroniovy formace „Jaro“ je spíše […]
    Jaromír Piskoř
  • Jen o tom nikomu neříkej 17.5.2019
    O tom, jak silnou roli má v polské společnosti církev, netřeba nikoho dlouze přesvědčovat. Kořen katolické víry se v rodné zemi svatého papeže Jana Pavla II. nepodařilo vyrvat ani komunistům, ani jejich pozdějším následovníkům neomarxistům. Vnějším atakům se polští katolíci čelit naučili. Nyní však stojí před výzvou, zda se dokáží vypořádat s problémem mnohem rafinovanějším, […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak vařit mnohem zdravěji? Inspirujte se v sousedním Polsku 17.5.2019
    Možná vás to překvapí, ale přes geografickou blízkost mají česká a polská kuchyně odlišné kořeny. U nás se vaří spíš po vzoru rakousko-uherské klasiky – knedlíky, hutné omáčky, řízky, zatímco v jídelníčku našich severních sousedů jsou patrné východní, slovanské vlivy, včetně tradičních židovských pokrmů. Obecně lze polskou kuchyni označit za zdravější než českou. Typické jsou […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality