Connect with us
Reklama




Ekonomika

Polsko a Česko: Jak „obnovit“ energetický mix?

Published

on

Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám. Popularita uhlí klesá a pozornost se obrací i k zemnímu plynu a obnovitelným zdrojům.

Polsko: Žádná strategie, pouze „ad hoc“ systém

Polskému energetickému mixu vévodí uhlí a země má také nejméně diverzifikovaný energetický mix z celé EU. Roli uhlí v polské ekonomice obhajovaly všechny vlády po roce 1989 včetně té současné. Před rokem polský ministr pro energetiku Krzysztof Tchórzewski dokonce uvedl, že Polsko nejenže neupustí od uhlí, ale že jeho podíl v energetickém mixu v roce 2050 bude stále asi 50%.

Polské uhlí ale v porovnání s dovozem ze zemí mimo Evropu není konkurenceschopné. Objem dovozu tak roste, zejména pokud jde o import z Ruska. Ruské uhlí je dokonce i po přičtení ceny za transport zhruba o 20 % levnější než polské a má vyšší kvalitu. Co se geopolitiky týče, situace je ale velmi rozporuplná – stačí vzít v potaz, jak Polsko silně volá po nezávislosti EU na Rusku, zejména v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2. 

Až 60 % polské energetické infrastruktury je navíc starší než 30 let. Polovina by přitom měla být uzavřena do roku 2035, alespoň podle plánu na omezení emisí, který je součástí Pařížské klimatické dohody a unijní energetické a klimatické strategie. Někteří odborníci hovoří o čistých uhelných technologiích. Pro jejich uvedení do praxe je ale zapotřebí uhlí, které přichází čím dál více právě ze zahraničí. Reálný stav je tedy v rozporu s politickým narativem, který polskou energetickou bezpečnost zakládá na národním pokladu, tedy na uhlí.

„Země by se měla snažit o snižování emisí skleníkových plynů prostřednicím zdrojů, které tolik emisí neprodukují, tedy plynu a obnovitelných zdrojů. Je ovšem zároveň nutné zajistit stabilní dodávky. To znamená, že sto procent obnovitelných zdrojů by se nemělo stát naším cílem,“ uvedl Wojciech Jakóbik z portálu BiznesAlert.pl.

„Pokud Polsko nediverzifikuje svůj energetický mix do roku 2050, snížíme naše emise CO2 pouze o 7 %. V případe diverzifikace snížíme CO2 asi o 62 % a v případě scénáře založeného na obnovitelných zdrojích asi o 80 %,“ vysvětlila pro EURACTIV Joanna Maćkowiak-Panderová z energeticky zaměřeného think tanku Forum Energii.

Přestože vláda prosazuje uhlí, jeho těžba se již několik let systematicky omezuje a tento proces bude pokračovat i nadále. Posilovat bude naopak plyn, OZE a možná i jaderná energie.

Hlavním problémem polské energetické strategie je nerozhodnost. Polsko svůj přístup po dlouhá léta obhajovalo nevyzpytatelností světového energetického trhu, technologickým vývojem i externími požadavky, jako jsou mezinárodní klimatické dohody poháněné i ambiciózními plány EU pro omezování skleníkových plynů, zvyšování konkurenceschopnosti EU na globálním energetickém trhu a na deklaratorní úrovni i zvyšování energetické bezpečnosti a nezávislosti.

Polská vláda s obtížemi vytváří svou energetickou strategii již několik let a stále to nemá konce. Jako leitmotiv veřejných prohlášení se pravidelně objevuje jaderná energie. Ta ale představuje výzvu kvůli časově náročné výstavbě, vysokým výdajům a kontroverzím okolo dodavatelských zemí. Na druhou stranu, ať už se v energetice dohodne cokoli, bude to stejně jako jádro vyžadovat nákladné investice a také zahraniční technologie.

Podle ministerstva energetiky a vládní deklarace by měla být energetická strategie hotová do konce roku. Její vytvoření je velice důležité pro energetické firmy, které potřebují jasnou vizi pro plánování investic. Bez strategie by bylo také těžké hodnotit úspěch Polska jako země, v níž se bude letos konat mezinárodní klimatický summit COP24. Jakýkoli strategický plán pro rok 2030 navíc posílí diskusi a Polsko se díky němu může začít soustředit na dosažení určitých cílů. Plánovaná a organizovaná transformace stojí vždy méně než nekoordinovaná modernizace, říká Joanna Maćkowiak-Panderová.

 

Autorky: Adéla Denková a Karolina Zbytniewska | Celý text na EURACTIV.cz 

Tento článek je součástí Special reportu: Česko-polské vize budoucnosti EU

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Polsko brzdí přijetí reformy trhu s elektřinou v EU

Published

on

Zástupci EU si uvědomují, že je nutné se s problémem závislosti Polska na uhlí nějakým způsobem vyrovnat. V tomto ohledu představitelé Polska doposud selhávali, ale žádný návrh nepřišel ani z Bruselu. Studie od průmyslové asociace Eurelectric odhaduje potřebné investice do výrobních zdrojů elektřiny v Polsku na 128–148 miliard euro (3 311-3 825 miliard korun) do roku 2045. Dalšími náklady pak bude nákup emisních povolenek v letech 2020-2045, podle odhadů se bude jednat přibližně o 68-85 miliard euro (1 757–2 196 miliard korun). Z této studie vyplývá, že cesta k dosažení uhlíkové neutrality v polském elektroenergetickém sektoru bude ze své podstaty mnohem ambicióznější a složitější než v jiných regionech Evropy.

Autor: Jana Červinková, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading

Ekonomika

ČR a Polsko stojí o rychlé dálniční propojení přes Hradec Králové

Published

on

Česko a Polsko mají zájem o co nejrychlejší vybudování dálniční spojnice obou zemí přes Hradec Králové. Zlepšení dopravního spojení by posílilo vzájemný obchod, shodli se včera po společném jednání obou vlád premiéři Andrej Babiš a Mateusz Morawiecki. Andrej Babiš očekává, že by se poslední úseky dálnice D11 k hranicím mohly začít stavět v roce 2021. „Máme peníze a děláme maximum, abychom (stavbu) zrychlili,“ řekl Andrej Babiš. Podle něj by páteřní dálnice, mezi které řadí i D11 až k polským hranicím, mohly být dokončeny do roku 2025. Mateusz Morawiecki řekl, že z polské strany rovněž stavba pokračuje a že i Varšava má zájem na co nejrychlejším vybudování severojižního propojení střední Evropy.

Oba premiéři po společném jednání ocenili také vzájemné vztahy, oběma zemím se podle nich daří společně prosazovat své zájmy v Evropské unii. Za významnou oblast spolupráce označili koordinaci postojů při jednání o víceletém finančním rámci EU na roky 2021 až 2027, kde společně usilují o zachování dostatku peněz na společnou zemědělskou politiku a na politiku soudržnosti.

(čtk)

Continue Reading

Ekonomika

V Polsku proběhla první kapacitní aukce

Published

on

První polská kapacitní aukce, která proběhla 15. 11. 2018, přinesla poměrně vysokou clearingovou cenu v rozmezí 218,56 a 240,40 PLN/kW/rok (50,9 až 56,0 EUR/kW/rok). Do aukce se kvalifikovaly zdroje s celkovým výkonem 26 GW a kapacitní kontrakt byl udělen 23 GW výkonu.

První polská kapacitní aukce, ve které se soutěžilo o dodávku spolehlivého výkonu v roce 2021 skončila v 5. kole, pro které byla stanovena cena v rozsahu 218,56 až 240,4 PLN/kW/rok (50,9 až 56,0 EUR/kW/rok), což je zhruba dvojnásobek ve srovnání s dosud nejvyšší cenou dosaženou v kapacitních aukcích ve Spojeném království. Finální clearingová cena by měla být zveřejněna v nejbližších dnech. 

Největší polská energetická společnost PGE uvedla, že v první kapacitní aukci vysoutěžila kontrakty na 11 652 MW výkonu. Díky výše uvedené ceně uspěly v aukci kromě stávajících a modernizovaných zdrojů také nové zdroje o celkovém výkonu 1 944 MW. Tyto zdroje získaly 15letý kapacitní kontrakt. Roční kapacitní kontrakt pro stávající zdroje získalo 7 009 MW výkonu spadajícího pod PGE. Modernizované zdroje o výkonu 2 419 MW získaly 5letý kapacitní kontrakt a zdroje o výkonu 280 MW získaly 7letý kontrakt.

PGE neuvedla, které konkrétní zdroje kapacitní kontrakty získaly, a dodala, že uvedené výsledky jsou předběžné a že konečné výsledky budou zveřejněny 3 týdny po ukončení kapacitní aukce. Společnost v současné době dokončuje výstavbu dvou 900MW černouhelných bloků elektrárny Opole. Bloky by měly být uvedeny do provozu ve 3. čtvrtletí příštího roku.

Autor: Jan Budín, celý text na oenergetice.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polsko brzdí přijetí reformy trhu s elektřinou v EU 13.12.2018
    Zástupci EU si uvědomují, že je nutné se s problémem závislosti Polska na uhlí nějakým způsobem vyrovnat. V tomto ohledu představitelé Polska doposud selhávali, ale žádný návrh nepřišel ani z Bruselu. Studie od průmyslové asociace Eurelectric odhaduje potřebné investice do výrobních zdrojů elektřiny v Polsku na 128–148 miliard euro (3 311-3 825 miliard korun) do […]
    Jaromír Piskoř
  • Lubnauerová: Není koalice bez koaličního partnera 6.12.2018
    „V obecné rovině je to konec Občanské koalice. Ta měla být novou kvalitou. Vždy jsem doufala a snila jsem o tom, že je možné něco vybudovat podle nových pravidel. Podle zásad založených na důvěře, partnerství a především rozmanitosti. To, co se stalo znamená, že Občanská platforma změnila svůj název – uvedla Katarzyna Lubnauerová předsedkyně strany […]
    Jaromír Piskoř
  • Lech Walesa a omluva Jaroslawovi Kaczyńskému 6.12.2018
    Soud v Gdańsku odsoudil Lecha Walesu k omluvě za to, že veřejně tvrdil o Jaroslawovi Kaczyńském, že to on je zodpovědný za pád letadla s jeho bratrem a polskou delegací u Smolenska. Lech Walesa se svou „bodrostí“ dnes uráží politiky vládní strany PiS – tak nějak kde se dá. Jeho prohlášení zavání často jakýmsi uhranutím […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality