Connect with us
Reklama

Ekonomika

Polská atomová elektrárna se pomalu klube, ale stále není rozhodnuto

Published

on

Poznámky polského náměstka ministra energie Andrzeje Piotrowského k výstavbě první polské jaderné elektrárny:

Předpokládám, že finální rozhodnutí o jaderné elektrárně padne ještě letos. Přípravné práce jsou už ale spuštěny. Pracuje se na lokalizaci, geologických a ekologických analýzách či společenské akceptaci neboli proces už začal před dvěma lety, jako by bylo už o stavbě rozhodnuto.

Máme stále dvě možné lokality výstavby. Spolupracujeme s místními zastupitelskými orgány na úrovni obcí a okresů. Předpokládám, že v brzké době budeme mít i souhlas zastupitelů vojvodství. Tyto procedury a procesy by se musely uskutečnit vždy a novináři v tom nemusí hledat senzaci. Ony nepřesné informace v médiích ovšem vyvolaly vlnu zájmu a s podivem jsme sledovali, jak se do diskuze zapojili i odborníci, kteří dokázali onu vlnu pocházející z bulvárního tisku odborně pomalu a krok za krokem vysvětlit.

Je důležité, abychom pochopili, že postavit jadernou elektrárnu může jen investor, který má dlouhodobou politickou podporu. Musíme polským občanům zajistit do budoucna normální život a dostatek elektrické energie. Předpokládáme, že výběrové řízení bude dvoustupňové. Nejprve budou řešeny technické záležitosti a následně budou konzultovány jednotlivé nabídky. Jsme otevřeni nabídkám z různých částí světa. Důležitá je také bezpečnost Polska, která bude vzata v úvahu. Hovoříme zatím o jedné elektrárně o cca 4 000 MW. Nemáme v podstatě alternativu. Můžeme stavět plynové elektrárny nebo jadernou.

Náklady na jadernou elektrárnu se velmi liší podle toho, od koho se bere technologie. Také od toho, jak dlouho se elektrárna staví. V našem případě nebude elektrárna první svého druhu, ale sedmou či osmou a nezáleží od jakého dodavatele bude. V případě reaktoru EPR jde o jeden finský, dva francouzské, dva britské a dva čínské. Efekty toho, že bude osmá se objeví v každé fázi. Od projektování po stavbu. Zkrácení stavby bude o třicet procent ze sedmi let na 5,5 let. Definitivní odpovědi budeme znát ale až tehdy, až uzavřeme kontrakt.

Bude to politické rozhodnutí, ale trochu jiného druhu. Silným argumentem pro stavbu jaderné elektrárny bude evropská klimatická politika. Polsko nemá jiné východisko. Resort to musí vymyslet tak, abychom na tento projekt nemuseli v budoucnu doplácet. Na obnovitelné zdroje doplácíme.

Ofsety jsou problém, neboť pokud bychom řekli, že máme například 80 % prací na turbíně udělat v Polsku, je velká pravděpodobnost, že by došlo ke zdržení stavby. Nadneseně můžeme říci, že pokud bychom se dohodli s Korejci, můžeme od nich chtít raději, aby nám postavili automobilku na elektromobily. K takovýmto jednáním je ještě ale velmi daleko.

Ve Fukušimě nezemřeli lidé v důsledku jaderného výbuchu, ale kvůli tsunami. Jezdil jsem v prostoru této elektrárny po havárii a jak vidíte, nesvítím. Byli jsme u samotných reaktorů. Nedošlo tam k jadernému výbuchu, ale k výbuchu páry. Ke komunikaci s veřejnosti dnes přistupujeme z dlouhodobého hlediska. Polská média nejsou nepřátelská. Naopak, onen problém je zajímá a chápou, že je na stole jakési řešení naší situace.

Náklady jsou z jedné třetiny technologie, další třetinou je zpoždění a poslední je cena peněz. Toto rozhoduje o úspěšnosti projektu. Musíme tedy projekt nastavit tak, aby tyto tři části byly úměrné. Držme si palce, aby nám někdo nehodil klacek do soukolí.

Z varšavské konference NOWY PRZEMYSŁ

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Na polském trhu je nutné se přizpůsobit

Published

on

Místopředsedkyně polské vlády Beata Szydłová: „Potřebujeme světové koncerny, které s námi budou moci v Polsku využít svůj potenciál. Tyto společnosti však musí pochopit, že na polském trhu se musí také přizpůsobit: zajistit stejnou odměnu jako v jiných zemích, platit daně a používat polské produkty ve výrobním procesu. To je klíč k úspěchu a porozumění.“ Beata Szydłová na fóru v Krynici také poukázala na to, že Polsko je v současné době druhou zemí v Evropské unii, pokud jde o rychlost rozvoje.

Continue Reading

Ekonomika

Polsko začne s kapacitními aukcemi již v listopadu

Published

on

Podle úterního prohlášení ministra energetiky se bude první polská kapacitní aukce konat již 15. listopadu. Elektrárny budou soutěžit o poskytování záložního výkonu pro zajištění bezpečnosti dodávek pro rok 2021. V této první aukci si chce polský stát zajistit výkon 22,7 GW. Další aukce budou následovat v prosinci.

Další dvě kapacitní aukce, ve kterých se bude soutěžit o poskytování záložního výkonu pro roky 2022 a 2023, pak proběhnou v prosinci. Výkon soutěžený v těchto dvou následujících aukcích bude mírně vyšší ve srovnání s první aukcí (23 GW a 23,3 GW). Aukce je podle ministra energetiky otevřená jak uhelným elektrárnám, tak plynovým i obnovitelným zdrojům. 

Polsko následně plánuje pořádat aukce na roční bázi. Od roku 2025 se pak budou aukcí moci účastnit také zahraniční elektrárny, které ovšem budou moci získat pouze roční kontrakt. Polské elektrárny mohou na rozdíl od těch zahraničních získat i víceleté kontrakty. Maximální délka kontraktu pro polské elektrárny závisí na tom, jak moc znečišťují životní prostředí – ty nejšetrnější mohou získat kontrakt až na 17 let. Polsko se tak zařadí se svým kapacitním trhem po bok Francie či Velké Británie, které již mají kapacitní mechanismy na svých trzích zavedené.

Poslední šance pro budovaný blok Ostroleka C

V posledních dnech mediálním prostorem rezonuje téma plánované dostavby elektrárny Ostroleka C, což má být poslední nově vybudovaný polský uhelný blok. V souvislosti s regulací kapacitních mechanismů ze strany EU se objevily úvahy o možné ztrátovosti tohoto projektu. Právě kvůli tomu, že EU plánuje uhelným zdrojům omezit možnost podílet se na kapacitních mechanismech, může totiž být ohrožena ekonomická efektivita investice do nového bloku. Aukce plánované na poslední dva měsíce letošního roku tak pravděpodobně budou poslední před schválením nové unijní legislativy.

Aukce konané v letošním roce budou poslední šancí pro blok C elektrárny Otroleka, jak si zajistit účast v kapacitních mechanismech. EU totiž plánuje vyloučit z této formy podpory zdroje, které emitují více než 550 kg/MWh,“ upřesňuje pro server Montel právník Wojciech Kukula.

Za projektem výstavby bloku Ostroleka C stojí polské státní společnosti Enea a Energa, které si snaží zajistit financování nového uhelného bloku. Podle informací serveru Montel mělo dojít k předběžné dohodě na poskytnutí finančních prostředků ve výší až 1 miliarda zlotých (5,95 miliardy Kč) na financování výstavby od polského fondu Fizan Energeia. Celková výše nákladů na výstavbu bloku se odhaduje na 6 miliard zlotých (35,67 miliardy Kč) s tím, že každá ze zmíněných státních společností má investovat 1 miliardu zlotých.

Autor: Tomáš Molek, oenergetice.cz

Continue Reading

Ekonomika

Jak Poláci vyzdvihli českou dálniční ostudu

Published

on

To, že cizinci ze Západu už dávno nejsou překvapení tím, že vůbec nějaké dálnice máme, a naopak si stejně jako Martin dovedou slušně zanadávat na jejich kvalitu, není nic nového. Nová však je právě chvála dálnic polských, kterou ke stížnostem automaticky přidávají. Skutečnost, že Polsko dokázalo kvalitní dálniční síť vybudovat během krátké doby, dává kontrastu obzvlášť vyniknout. 

Očekává se zkrátka, že když kvalitní sítí dálnic disponují už i Poláci, Česká republika, jedna z předních průmyslových zemí Evropy s rozvinutým automobilovým průmyslem, by je snad mohla mít také. O to více pak vyniká ostuda, kterou české dálnice představují. Takže díky Polsko, ten trapas si totiž opravdu zasloužíme.

Autor: Jan Brož, celý text na euro.cz

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Komise žaluje Polsko 24.9.2018
    Komise se domnívá, že „polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců“. „Chtěli bychom, aby ti, kterých se zákon dotýká, mohli dál plně provádět své soudcovské povinnosti. O to jsme požádali, nyní je na soudu, zda o takovém předběžném opatření rozhodne,“ vysvětlila mluvčí. Rychlost, […]
    Jaromír Piskoř
  • Barbara Ćwioro se stala polskou velvyslankyní v ČR 20.9.2018
    „Praha je pro mě velkou výzvou. Velvyslanectví Polské republiky v hlavním městě České republiky je jednou z nejvýznamnějších polských diplomatických misí na světě. Česká republika je našim sousedem, strategickým politickým partnerem ve střední a východní Evropě, zejména ve Visegrádské skupině, ale také v rámci “ Bukurešťské devítky“, Trojmoří nebo Evropské unie a NATO. Příchod do […]
    Jaromír Piskoř
  • Evropa hledá hodnotu 20.9.2018
    Současná Evropa stále více rozdělená a trápí takovými problémy jako Brexit nebo migrační krize, čelí hrozbě ztráty společné identity a staletého kulturního dědictví. Je nějaká šance na nalezení společných hodnot pro dnes tak různorodé etnické a politické Evropy? Jaké hodnoty by měly být základem budoucnosti Evropy? Na XXVIII Ekonomické fórum v Krynici, se zúčastnil panelu […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality