Connect with us
Reklama




Ekonomika

Polákům se podařilo omezit šedou ekonomiku v palivech

Published

on

Příjmy polského státního rozpočtu v roce 2017 za prodeje realizované společností PKN ORLEN se ve srovnání s rokem 2015 zvýšily o více než 25 %, to je zhruba o 7 miliard zlotých. Souvisí to s nárůstem legálních prodejů pohonných hmot v Polsku. Ukazují se tak hmatatelné výsledky a účinnost zavedených předpisů zaměřených na odstranění šedé ekonomiky, protože daňové sazby spojené s prodejem pohonných hmot se v Polsku výrazně nezměnily.

„Palivový balíček“ prosazený vládou v roce 2016, byl zaměřen na snížení šedé ekonomiky v průmyslu paliv. PKN ORLEN odhaduje, že se díky účinnému boji proti šedé ekonomice legální trh motorové nafty zvýšil asi o 30 %, což bylo jedním z hlavních faktorů, které pozitivně ovlivnily finanční výsledky kapitálové skupiny ORLEN v posledních dvou letech. Přeneslo se to následně také přímo do zvýšení příjmů státního rozpočtu.

„Během 6 měsíců letošního roku společnost PKN ORLEN zaplatila státnímu rozpočtu téměř 17 miliard zlotých v souvislosti s prodejem pohonných hmot. Takto vysoká částka už po prvním pololetí je důsledkem vytěsnění šedé zóny při obchodování s palivy. Znamená to, že zákony připravené a realizované předsedou vlády Morawieckým jsou v této oblasti účinně prosazovány.“ uvedl Daniel Obajtek, předseda představenstva PKN ORLEN.

Podíl stínové ekonomiky na trhu s palivy byl v posledních letech jedním z klíčových problémů jejich výrobců. Srovnání trendů spotřeby mezi roky 2011 a 2017 naznačuje, že skutečná spotřeba nafty v letech 2012-2016 musela být rozhodně vyšší, než byla oficiálně zveřejňována. Je tedy pravděpodobné, že stínová ekonomika v letech 2014 – 2015 v Polsku, pravděpodobně překročila 3 miliony tun, tedy více než 20% trhu.

Podle tiskové zprávy PKN Orlen

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Investoři Polsku nevěří

Published

on

Naši severní sousedé ve snaze rozvíjet obnovitelné zdroje zřejmě narazí. Polské vládě se totiž náležitě vrací několik let nestabilního právního prostředí – investoři prostředí jednoduše nedůvěřují. Polsko přitom zatím nesplnilo svůj cíl podílu OZE, který plyne z evropských klimatických cílů do roku 2020. V roce 2015, kdy podíl obnovitelných zdrojů dosahoval téměř 12 %, se rozvoj OZE výrazně zpomalil a dle údajů za rok 2017 podíl OZE dosáhl pouze 10,9 %. Na vině jsou přitom zásahy ze strany polské vlády, která se různými opatřeními snaží především ochránit výrobce elektřiny z uhelných zdrojů a spotřebitele.

Získat zpět důvěru investorů přitom nebude jednoduché. Řada společností má stále v paměti zavedení nových pravidel pro větrné elektrárny, které jejich projekty udělaly nerentabilními. V důsledku nové legislativy z roku 2016 bylo zavedeno takzvané pravidlo 10H, které výrazně omezilo lokality, kde lze větrné elektrárny stavět. Legislativa také zavedla nové audity, které je nutné provádět každé dva roky. Zvýšeny byly také daně z nemovitosti a to tím způsobem, že byl zvýšen daňový základ pro turbíny. Přestože byly některé změny v loňském roce opět navráceny do původního stavu, důvěru investorů to zvýšit nemohlo. Polsko přitom bylo kdysi považováno za jeden z nejperspektivnějších trhů pro rozvoj větrné energetiky. Potenciál zde existuje jak pro větrné elektrárny na moři tak na pevnině.

Na investorskou vlnu v Polsku naskočila i Skupina ČEZ, která nicméně po legislativní změně od některých projektů ustoupila a nyní rozvíjí pouze vybrané projekty. S projektem větrné elektrárny Krasin se ČEZ v loňském roce zúčastnil aukce o podporu, nicméně v aukci nebyl úspěšný a plánuje se zúčastnit dalších kol aukcí.

Kontroverzním krokům se Polsko nevyhýbá ani v jiných odvětví energetiky. Z nedávné doby lze jmenovat především zastropování ceny elektrické energie, které mělo zákazníky ochránit před rostoucí cenou elektřiny. Ta v loňském roce prudce vzrostla v důsledku vyšších cen emisních povolenek. Z dřívějších zásahů lze připomenout zavedení kontroverzní povinnosti obchodníků importujících plyn do Polska. Ti museli udržovat určité množství plynu v zásobnících, které provozuje především PGNiG vlastněný ze 70 % polským státem.

Autor: Martin Voříšek, celý text na oenergetice.cz

 

Continue Reading

Ekonomika

Svou první jadernou elektrárnu plánuje Polsko uvést do provozu v roce 2033

Published

on

Polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski upřesnil plány Polska na výstavbu první jaderné elektrárny v zemi a další nahrazování uhelných elektráren. První z šesti 1,5GW bloků má být v provozu do roku 2033. Do roku 2043 je potom v plánu provozovat dalších 3-5 bloků o celkovém výkonu 6-9 GW. Polsko plánuje po zprovoznění prvního jaderného bloku uvádět postupně každé dva roky do provozu další blok, a nahradit tak vyřazované uhelné elektrárny.

„Termíny jsou výsledkem bilancování instalovaného výkonu v národním energetickém systému. V té době budou bloky vyřazovány z provozu. V první řadě je nezbytné učinit strategické rozhodnutí o způsobu financování,“ uvedl Tchórzewski v úterý na zasedání parlamentního energetického výboru. Tchórzewski řekl, že vláda jedná s několika potenciálními partnery pro investici s požadavkem, aby takový partner poskytl alespoň 30 % kapitálu a technologii.

„Propojení těchto dvou prvků je v našich rozhovorech nejdůležitější věcí. Výstavba jaderné elektrárny je velmi nákladná. Bylo by nejlepší, kdybychom získali významný příspěvek na půjčky. Toto téma bude v podstatě určovat, kdo s námi bude spolupracovat,“ dodal.

Polský energetický plán

Polská vláda by měla dle slov ministra v létě schválit svůj energetický plán stanovující vývoj polské energetiky do roku 2040. V rámci konzultačního procesu bylo k návrhu obdrženo okolo 1800 připomínek, kritizován byl zejména ze strany větrné asociace. Té je proti srsti, že se Polsko hodlá téměř zcela zbavit větrných elektráren na pevnině, které aktuálně produkují většinu výroby energie z obnovitelných zdrojů v Polsku. Instalovaný výkon onshore větrných elektráren má dle návrhu klesnout ze 6,4 GW v roce 2020 na pouhých 800 MW v roce 2040, výroba potom z 14,7 TWh na 1,8 TWh.

Negativní odezvu ze strany některých aktérů vyvolává i nedostatečně rychlý odklon od výroby elektřiny z uhlí, které se v současnosti podílí až 80 % na výrobě elektřiny v Polsku. Návrh předpokládá, že podíl uhlí klesne do roku 2030 na 60 % a do roku 2040 na 32 %. Tato výroba pak má být nahrazena jadernými a offshore větrnými elektrárnami. Polští představitelé uvedli, že se může stát, že země nesplní 15% závazný cíl EU v podílu výroby OZE na konečné spotřebě energie do roku 2020, a to i přes letos plánované aukce na podporu výstavby 2,5 GW větrných elektráren na pevnině a 750 MW fotovoltaických elektráren.

Tchórzewski uvedl, že doufá, že tyto aukce prokázaly dobrou vůli země k dosažení cíle.

„Signály, které dostáváme od Evropské komise, naznačují, že záleží i na dobré vůli,“ uvedl Tchórzewski.

Autor: David Vobořil, oenergetice.cz

 

 

Continue Reading

Ekonomika

Evropská komise finančně podpoří rozšíření polského LNG terminálu

Published

on

Evropská komise finančně podpoří rozšíření polského LNG terminálu ve Svinoústí. Současná kapacita terminálu v výši 5 bcm za rok má po rozšíření v roce 2022 vzrůst o polovinu. Polská společnost PGNiG zároveň podepisuje dlouhodobé kontrakty na dodávky zkapalněného plynu z USA. Zpravodajský portál Platts informoval o plánovaném rozšíření LNG terminálu v Polsku. Evropská komise uvedla, že rozšíření terminálu by mělo přispět ke zlepšení bezpečnosti dodávek plynu v oblasti Polska a Pobaltí. Rozšíření terminálu by mělo být dokončeno v roce 2022.

Polský LNG terminál ve Svinoústí, který slouží ke zpětnému zplyňování zkapalněného zemního plynu (LNG), má v současné době kapacitu 5 miliard metrů krychlových (bcm) za rok. Ta má být rozšířena o 50 % na 7,5 bcm za rok. Terminál získá podporu 128 milionů euro z fondu Evropské Unie na podporu energetické bezpečnosti v Evropě. „Tento projekt přispěje skrz větší diverzifikaci dodávek a podpoření dalších přepravních tras v regionu k zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu v Polsku a v pobaltských zemích,“ prohlásila k projektu Evropská komise.

Zkapalněný plyn z USA

Polostátní společnost PGNiG na začátku měsíce uvedla, že má v úmyslu během následujících let čtyřnásobně zvýšit nákup zkapalněného plynu z hodnoty 2,8 bcm v roce 2018 na hodnotu 10,5 bcm v roce 2024. Napomoci tomuto plánu mají i dodávky LNG z USA, které by do země měly začít intenzivněji proudit v roce 2022 či 2023.

Plánovaný import LNG v objemu 10,5 bcm za rok překračuje i budoucí plánovanou roční kapacitu LNG terminálu 7,5 bcm v roce 2022. Společnost PGNiG proto plánuje některé LNG dodávky z USA přeprodat na globálním trhu s LNG. PGNiG v minulém roce podepsala čtyři dlouhodobé kontrakty s USA na dodávky LNG.

Nahrazení ruského plynu

Polský terminál zahájil provoz v roce 2016 a PGNiG začala ihned importovat LNG od společnosti Qatargas na základě dlouhodobých kontraktů. PGNiG se od té doby snaží navyšovat LNG importy, aby mohla částečně nahradit dodávky plynu z Ruska.

V rámci nahrazování dodávky plynu z Ruska a rozšiřování možnosti dodávek, PGNiG spolupracuje na výstavbě nového plynovodu z Norska do Polska přes Dánsko, který by měl být uveden do provozu v říjnu 2022.

Autor: Jan Votruba, oenergetice.cz

 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polské úřady brání vydání ruských dětí muslimským pěstounům. Těm děti do náhradní péče svěřilo Švédsko 11.4.2019
    Podle polských médií se celý případ začal odehrávat ve chvíli, kdy pohraniční kontrola na letišti ve Varšavě zjistila, že se zemi snaží opustit Rus Denis Lisov s třemi dcerami (Sofie, Serafina a Alisa), po nichž je vyhlášeno pátrání ze strany švédských úřadů. V momentě zadržení celé rodiny hrozilo dětem vydání zpět do Švédska, ale díky […]
    Jaromír Piskoř
  • Investoři Polsku nevěří 11.4.2019
    Naši severní sousedé ve snaze rozvíjet obnovitelné zdroje zřejmě narazí. Polské vládě se totiž náležitě vrací několik let nestabilního právního prostředí – investoři prostředí jednoduše nedůvěřují. Polsko přitom zatím nesplnilo svůj cíl podílu OZE, který plyne z evropských klimatických cílů do roku 2020. V roce 2015, kdy podíl obnovitelných zdrojů dosahoval téměř 12 %, se […]
    Jaromír Piskoř
  • Rusové vrak prezidentského letadla Polákům nikdy nevydají. Mohou za to Poláci 10.4.2019
    Ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev uvedl, že vyšetřování v Polsku v případě Smolenska „jsou nepřetržité pokusy o nalezení důkazů, že Rusko nějak souvisí s katastrofou“ a dodal: „takové důkazy nebyly a nejsou.“ Příčiny a okolnosti katastrofy z 10. dubna 2010, ruský velvyslanec popsal jako „dobře známé po dlouhou dobu“. Podle něj: „Jsou popsány ve […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality