Connect with us
Reklama




Ekonomika

Orlen má 100 % Unipetrolu

Published

on

PKN ORLEN dokončil nákupní transakci o 100 % akcií v českém Unipetrolu. Znamená to lepší využití synergie a možnosti efektivnější implementace optimalizačních procesů v rámci skupiny ORLEN. Rovněž to přinese české společnosti výhody, neboť výrazně posílí své konkurenční postavení v celém regionu.

„Cílem všech integračních procesů je vytvořit entitu, která bude fungovat mnohem efektivněji jako celek a která posílí její postavení na konkurenčním trhu. Koupě společnosti Unipetrol znamená posílení skupiny ORLEN. Spolu s plánovanou akvizicí společnosti LOTOS budeme moci účinněji konkurovat na náročném evropském trhu. Proto považujeme finalizaci nákupu Unipetrol za důležitou fázi dalšího rozvoje skupiny ORLEN.“ řekl Daniel Obajtek, předseda představenstva společnosti PKN ORLEN a dodal: „Jedním ze strategických cílů je zvýšení naší produkce v petrochemické části, kde je klíčovým projektem stavba polyetylenové jednotky PE3 v Litvínově. Právě tato výrobní jednotka významně posílí postavení společnosti Unipetrol v rychle se rozvíjejícím petrochemického segmentu jak v České republice, tak na úrovni celé skupiny ORLEN.“ uvádí web orlen.pl

Continue Reading
1 Comment

1 Comment

  1. Pingback: Orlen má 100 % Unipetrolu | Gold Digest

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Polsko s podporou Česka zablokovalo přijetí cílů pro klimatickou neutralitu v roce 2050

Published

on

Hlavní představitelé členských států nedosáhli ve čtvrtek v Bruselu dohody o dosažení cíle klimatické neutrality v roce 2050. Znění rezoluce, které obsahovalo zmínky o cíli pro tento rok, bylo vetováno především Polskem, podpořeným Českou republikou a Maďarskem, píše portál oenergetice.cz.

Závěry summitu tedy nakonec vyzývají Evropskou komisi a Radu pouze k zajištění přechodu na klimaticky neutrální EU v souladu s Pařížskou dohodou, přičemž má být zajištěna konkurenceschopnost, spravedlivost a sociální vyváženost. Rezoluce rovněž stanovuje, že členské státy mají právo zvolit si svůj energetický mix. Zmínka o cíli a tedy jeho fixace na rok 2050 byla vypuštěna. Většina zemí EU přitom toto znění podpořila – mezi ně se zařadili například Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Malta či Kypr.

Polský předseda vlády Mateusz Morawiecki prohlásil, že přijetí cíle se Polsko rozhodlo zablokovat z důvodu ochrany zájmů polských podniků a občanů. Pozici Polska sdílelo i Česko a Maďarsko. Všechny tři země jsou tradičně velmi závislé na fosilních zdrojích a mají energeticky náročnou ekonomiku sestávající z velké části z tradičních průmyslových odvětví. Polsko zdůraznilo, že potřebuje jasné finanční záruky, které zajistí přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. V současnosti dle premiéra Morawieckiho není na stole žádný konkrétní finanční nástroj, kterým by bylo možné modernizaci podpořit.

Co bude následovat
Finsko, které bude nyní předsednickou zemí Rady a které vyhlásilo dosažení uhlíkové neutrality už v roce 2035, povede další rozhovory se zástupci členských států o problémech, které byly na čtvrtečním summitu vyzdviženy, na podzim tohoto roku. Na dlouhodobém klimatickém cíli by se státy měly dohodnout na začátku roku 2020.

Nepřijetí dlouhodobější strategie na čtvrtečním summitu znamená, že EU nevystoupí na zářijovém klimatickém meetingu v New Yorku s žádnou konkrétnější vizí ohledně dosažení cílů Pařížské dohody. To samozřejmě nevysílá dobrý signál k ostatním signatářům klimatické úmluvy.

To ve svém otevřeném dopise zaslaném Donaldu Tuskovi minulý měsíc zmiňuje i generální tajemník OSN António Guterres. Předsedovi Evropské rady v něm kladl na srdce, že EU by nadále měla světu demonstrovat, že je lídrem v oblasti klimatických politik.

Autorka: Zuzana Vrbová, oenergetice.cz

Continue Reading

Ekonomika

Evropská komise schválila polskou podporu kogeneraci, spotřebitelé si připlatí

Published

on

Evropská komise schválila Polsku dvě nová opatření státní podpory v energetice. Podrobně ovšem ještě prověří další opatření – navrhované snížení poplatku za kapacitní mechanismy pro energeticky náročné podniky.

Polsko, které má z členských státu Evropské unie jedno z nejvyšších množství emisí CO2 na vyrobenou MWh, dostalo od Evropské unie zelenou pro finanční podporu ekologičtější kombinované výroby elektřiny a tepla. Finanční podpora může být poskytnuta pouze vysokoúčinným zdrojům, a to novým nebo renovovaným kogeneračním jednotkám, případně již existujícím paroplynovým kogeneračním elektrárnám. Podpora bude poskytovaná po dobu patnácti let ve formě prémie k tržní ceně elektřiny. 

Zajímavostí je, že pro podporu se budou moci kvalifikovat i přeshraniční zdroje. Obdobně je možné se přeshraničně kvalifikovat i pro podporu na obnovitelné zdroje a kogeneraci z Německa. Německo však národní legislativou stanovilo podmínku, že se podpory budou moci zúčastnit pouze zdroje ze zemí, se kterými má Německo uzavřeno dvoustranou mezinárodní smlouvu. Takovou smlouvu má Německu například s Dánskem, se kterým již proběhlo i několik aukcí.

Celkem mají být zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla podpořena částkou 5 mld. EUR (cca 130 mld. Kč) do roku 2028, přičemž tato podpora bude hrazena z regulovaných poplatků v koncové ceně elektřiny. S tím ovšem souvisí další růst ceny elektřiny nejen pro domácnosti, ale i pro průmyslové podniky, které tak mohou být konkurenčně znevýhodněny oproti sousedním státům. Právě kvůli tomu bylo současně notifikováno schéma podpory, díky kterému poplatek na kogeneraci nebudou platit nejvíce energeticky náročné podniky. Obdobné zvýhodnění pro energeticky náročné podniky Polsko plánuje i s ohledem na poplatek za kapacitní mechanismy, i tomuto poplatku by se podniky mohly vyhnout, jestliže Evropská komise takové zvýhodnění schválí.

Ceny elektřiny v Polsku čeká nejisté období

Před spotřebiteli v Polsku tak s největší pravděpodobností stojí významné změny. Nejenže lze předpokládat, že neregulované ceny silové elektřiny porostou v důsledku úbytku výrobních kapacit a rostoucích nákladů na emisní povolenky, navíc se do cen promítnou i výše zmíněné poplatky za podporu kogenerace a kapacitních mechanismů. Vynětí energeticky náročných podniků z povinnosti poplatky platit pak pouze přenese zátěž na domácnosti a běžné podniky.

Není ovšem pravidlem, aby veškeré náklady platil konečný spotřebitel. Ceny energií jsou totiž obecně politicky velice populární téma. Již nyní sáhla polská vláda k relativně radikálnímu opatření a zastropovala ceny elektrické energie pro spotřebitele. To se pochopitelně setkalo s odporem především mezi obchodníky s energií a některým dle evropské organizace EFET hrozí dokonce bankrot.

Polská vláda za sebou jen v posledních letech má několik zásahů do podnikání v energetice, které podstatně otřásly s důvěrou ve stabilní investorské prostředí, a nelze se tak divit, že důvěra investorů není nejvyšší.

Autor: Martin Voříšek, oenergetice.cz

 

Continue Reading

Ekonomika

EU investuje z fondů politiky soudržnosti do zlepšení energetické bezpečnosti v Polsku

Published

on

Evropská komise vítá podpis dohody o poskytnutí grantu mezi polskou vládou a společností Polskie LNG na rozšíření terminálu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Świnoujście v severozápadním Polsku na pobřeží Baltského moře.

Do rozšíření tohoto terminálu, který je jediným zařízením své velikosti v severní, střední a východní Evropě, je investováno téměř 128 milionů EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu uvedla: „Rozšíření terminálu Świnoujście pomůže diverzifikovat zdroje dodávek zemního plynu a zlepšit energetickou bezpečnost země. Jedná se o novou ukázku Energetické unie v praxi, podporovanou politikou soudržnosti EU.“

Současná investice přichází vzápětí po více než 250 milionech EUR z fondů politiky soudržnosti, které již byly do terminálu investovány, a více než 2 miliardách EUR investovaných do polské energetické infrastruktury od roku 2007. Projekt rozšíření terminálu je na evropském seznamu projektů společného zájmu ( PCI). Společně s projektem „Baltic Pipe“, na který byl v minulém týdnu poskytnut grant EU ve výši 215 milionů EUR , otevře nový LNG terminál ve Świnoujście trh s plynem v Polsku novým dodavatelům a zvýší tak rozmanitost a bezpečnost polských energetických zdrojů.

Projekt „Baltic Pipe“ umožní od roku 2022 přepravu plynu ze Severního moře na polský trh a dále do pobaltských států a sousedních zemí. Současně bude plynovod umožňovat dodávku plynu z Polska přes LNG terminál na dánský a švédský trh.

Zdroj: ec.europa.eu a prumyslovaekologie.cz

 

 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Ukrajinec omdlel v práci, polská šéfová ho nechala umřít v lese 24.6.2019
    Ukrajinský dělník Vasyl Čornej omdlel při práci v polském podniku na výrobu rakví. Jeho polská šéfová, místo aby zavolala sanitku, ho odvezla do lesa a tam ho nechala. Ukrajinec zemřel, napsal v pondělí polský list Gazeta Wyborcza. Na Ukrajině po něm zůstala žena, tři malé děti a staří rodiče. „Nebyl nemocný, neupadal do bezvědomí, neměl […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko s podporou Česka zablokovalo přijetí cílů pro klimatickou neutralitu v roce 2050 24.6.2019
    Hlavní představitelé členských států nedosáhli ve čtvrtek v Bruselu dohody o dosažení cíle klimatické neutrality v roce 2050. Znění rezoluce, které obsahovalo zmínky o cíli pro tento rok, bylo vetováno především Polskem, podpořeným Českou republikou a Maďarskem, píše portál oenergetice.cz. Závěry summitu tedy nakonec vyzývají Evropskou komisi a Radu pouze k zajištění přechodu na klimaticky […]
    Jaromír Piskoř
  • Už dvacet let jsem tu knihu nečetl 24.6.2019
    Tworki, nejslavnější román ryzího a neopomenutelného polského autora Marka Bieńczyka, dostupný nyní českému čtenáři díky překladu Michaela Alexy, vyšel již před dvaceti lety. Nad jeho kvalitami však žasneme stále, čím dál víc. Proto jsme se Bieńczyka v rozhovoru ptali právě na jeho knihu, na hudebnost v próze, ale také na tajemství, sílu sentimentu a dojetí. […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality