Connect with us
Reklama



Ekonomika

Kupte si levná „polská vejce“, ale v Polsku

Publikoval před

Polské ceny velkoobchodních vajec z klecových chovů bez DPH jsou dnes u vajec třídy M 0,5 zl/ks (při kurzu 6,2 Kč za 1 zl – 3,10 Kč/ks). Cena je to ovšem „paletová“. Pro porovnání u českého velkoobchodníka je podobná cena 4,10 Kč/ks (množství 360 ks – schubert.cz). Cena zabalených 10 ks vajec se v Polsku značně liší, podle toho odkud je kupujete. Vývoj ceny na varšavské potravinové burze je drsný. Dnes byla 7,65 zl/10 ks. Vajec je i v Polsku málo a tato cena roste (viz graf).

Jinou cenu vajec mají v Polsku ovšem jen některé maloobchodní sítě, které kupují kamiony vajec a mají se svými dodavateli smluvně „zaparkované“ ceny na delší období.

Biedronka leták – ceny tento týden: od 09.11.2017 do 15.11.2017  Text: Ceny, na které jste zvyklí. Čerstvá vejce – když všude zdražují, u nás jsou stále nezměněné a nízké ceny. Jen dvě krabice na osobu a při nákupu více než za 99 zl.  Tedy M 10 ks v přepočtu za 23,50 Kč. 

Polské Ministerstvo zemědělství nedávno vydalo zvláštní zprávu k této problematice. – V červenci došlo ke kontaminaci vajec fipronilem na farmách v západní Evropě – v Nizozemsku, Belgii, Německu a v dalších zemích. Kromě toho v posledních dvou letech se snížil počet nosnic, protože ceny vajec byly nízké a produkce se stala neziskovou. Díra na evropském trhu byla částečně zaplněna polskými výrobci, do zahraničí jde stále více vajec, takže ceny na polském trhu začaly růst a do konce října byly mezi nejvyššími v EU.

„Jako by to nestačilo, potravinářský průmysl začal nakupovat vejce na svátky, protože se bál jejich nedostatku. Očekáváme, že do konce roku mohou ceny růst. Očekáváme však, že v prvním čtvrtletí roku 2018 se tento růst zpomalí a ceny se budou stabilizovat či dokonce začnou klesat.“ dodává polská expertka Magdalena Kowalewska z BNP Paribas.  

Soběstačnost v produkci vajec v ČR (%)

Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017*
Soběstačnost v % 84,1 81,6 80,9 85,7 82,9 78,4 78,1  

73,9

 

Pramen: ČSÚ, MZe, Celní statistika, *odhad

Podle výše uvedené tabulky není Česká republika v produkci vajec soběstačná. Někteří naši obchodníci si stěžují, že jsou odkázaní na nákup na polských potravinových burzách, kde soutěží s obchodníky z celé Evropy. Tradiční polští příhraniční producenti vajec dnes pro velký zájem polského a západoevropského trhu odmítají dodávat do České republiky. Polsko vyváží celkem 40 % produkce svých vajec. Česká republika dováží z celého exportu 50 % vajec z Polska a polští producenti se dnes ironicky pošklebují na adresu ministra Jurečky a jeho boje proti polským vejcím a doporučují českým zákazníkům kupovat polské potraviny –  v Polsku. 

jp

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Polská centrální banka vede skrytou antikampaň

Publikoval před

V Polsku vzbudila rozruch kampaň centrální banky proti kryptoměnám. Banka uvedla, že zaplatila 91 tisíc zlotých (asi 550 tisíc korun) společnostem Google a Facebook, ale také firmě Gamellon, která sdružuje polské youtubery. Právě video na síti youtube postrádající jakékoliv reklamní či PR označení vzbudilo nelibost části veřejnosti. Podle polských zákonů musí být reklamní sdělení jasně označena.

Video s názvem „Přišel jsem o všechny peníze?!“, které má nyní již přes půl milionu zhlédnutí, zveřejnil v prosinci populární polský youtuber Marcin Dubiel. Investuje v něm do imaginární kryptoměny a rychle zbohatne. Rázem, ale zjistí, že za virtuální měnu si nekoupí ani oběd. Později se její hodnota propadne a Dubiel o vše přijde.

Server SpiderWeb uvádí, že toto video bylo zaplaceno centrální bankou. Podle polského práva musí být reklama a product placement řádně označeny. Dubielovo video jako reklama označeno není. Youtube přitom umožňuje upozornit na přítomnost zaplaceného obsahu jediným kliknutím. Video je prolinkováno na stránku uważajnakryptowaluty, kterou provozuje centrální banka. SpiderWeb dále upozorňuje na to, že kampaň není vyvážená a zaměřuje se pouze na nevýhody a nebezpečí spojené s kryptoměnami.

Celý text na Euro.cz

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Polská atomová elektrárna se pomalu klube, ale stále není rozhodnuto

Publikoval před

Poznámky polského náměstka ministra energie Andrzeje Piotrowského k výstavbě první polské jaderné elektrárny:

Předpokládám, že finální rozhodnutí o jaderné elektrárně padne ještě letos. Přípravné práce jsou už ale spuštěny. Pracuje se na lokalizaci, geologických a ekologických analýzách či společenské akceptaci neboli proces už začal před dvěma lety, jako by bylo už o stavbě rozhodnuto.

Máme stále dvě možné lokality výstavby. Spolupracujeme s místními zastupitelskými orgány na úrovni obcí a okresů. Předpokládám, že v brzké době budeme mít i souhlas zastupitelů vojvodství. Tyto procedury a procesy by se musely uskutečnit vždy a novináři v tom nemusí hledat senzaci. Ony nepřesné informace v médiích ovšem vyvolaly vlnu zájmu a s podivem jsme sledovali, jak se do diskuze zapojili i odborníci, kteří dokázali onu vlnu pocházející z bulvárního tisku odborně pomalu a krok za krokem vysvětlit.

Je důležité, abychom pochopili, že postavit jadernou elektrárnu může jen investor, který má dlouhodobou politickou podporu. Musíme polským občanům zajistit do budoucna normální život a dostatek elektrické energie. Předpokládáme, že výběrové řízení bude dvoustupňové. Nejprve budou řešeny technické záležitosti a následně budou konzultovány jednotlivé nabídky. Jsme otevřeni nabídkám z různých částí světa. Důležitá je také bezpečnost Polska, která bude vzata v úvahu. Hovoříme zatím o jedné elektrárně o cca 4 000 MW. Nemáme v podstatě alternativu. Můžeme stavět plynové elektrárny nebo jadernou.

Náklady na jadernou elektrárnu se velmi liší podle toho, od koho se bere technologie. Také od toho, jak dlouho se elektrárna staví. V našem případě nebude elektrárna první svého druhu, ale sedmou či osmou a nezáleží od jakého dodavatele bude. V případě reaktoru EPR jde o jeden finský, dva francouzské, dva britské a dva čínské. Efekty toho, že bude osmá se objeví v každé fázi. Od projektování po stavbu. Zkrácení stavby bude o třicet procent ze sedmi let na 5,5 let. Definitivní odpovědi budeme znát ale až tehdy, až uzavřeme kontrakt.

Bude to politické rozhodnutí, ale trochu jiného druhu. Silným argumentem pro stavbu jaderné elektrárny bude evropská klimatická politika. Polsko nemá jiné východisko. Resort to musí vymyslet tak, abychom na tento projekt nemuseli v budoucnu doplácet. Na obnovitelné zdroje doplácíme.

Ofsety jsou problém, neboť pokud bychom řekli, že máme například 80 % prací na turbíně udělat v Polsku, je velká pravděpodobnost, že by došlo ke zdržení stavby. Nadneseně můžeme říci, že pokud bychom se dohodli s Korejci, můžeme od nich chtít raději, aby nám postavili automobilku na elektromobily. K takovýmto jednáním je ještě ale velmi daleko.

Ve Fukušimě nezemřeli lidé v důsledku jaderného výbuchu, ale kvůli tsunami. Jezdil jsem v prostoru této elektrárny po havárii a jak vidíte, nesvítím. Byli jsme u samotných reaktorů. Nedošlo tam k jadernému výbuchu, ale k výbuchu páry. Ke komunikaci s veřejnosti dnes přistupujeme z dlouhodobého hlediska. Polská média nejsou nepřátelská. Naopak, onen problém je zajímá a chápou, že je na stole jakési řešení naší situace.

Náklady jsou z jedné třetiny technologie, další třetinou je zpoždění a poslední je cena peněz. Toto rozhoduje o úspěšnosti projektu. Musíme tedy projekt nastavit tak, aby tyto tři části byly úměrné. Držme si palce, aby nám někdo nehodil klacek do soukolí.

Z varšavské konference NOWY PRZEMYSŁ

Pokračovat ve čtení

Ekonomika

Evropská komise má někdy stejný názor jako Polsko

Publikoval před

„Projekt Nord Stream 2 se realizuje, i když se do země ještě nekoplo.“ řekl energetický expert a šéfredaktor portálu BiznesAlert Wojciech Jakóbik a dodal: „nicméně již rozděluje evropské země, které mají na tento projekt různé názory“. Zdůraznil, že „Německo chce levný plyn z Ruska a Nord Stream 2 namísto Ukrajiny učiní tuto zemi hlavním zprostředkovatelem dodávek plynu do Evropy.“ Zároveň expert poznamenal, že „Poláci a několik dalších zemí střední Evropy poukazují na to, že tento projekt je zcela neslučitelný se společnou evropskou energetickou politikou odsouhlasenou také Němci, podle níž má EU zmenšovat a nezvyšovat závislost na ruském plyn.“ Podle něj je to také rána pro východní politiku Evropské unie, která předpokládá podporu Ukrajině.

Směrnice o plynu a námitky Německa

„Evropská komise navrhla v listopadu změnu směrnice EU o plynárenství. Cílem je jasně uvést, že podmořské části plynovodů v rámci EU podléhají ustanovením třetího energetického balíčku. Tato iniciativa by mohla ohrozit ziskovost projektu Nord Stream 2. Evropská komise počítá s novými nařízeními, které mají urychleně vstoupit v platnost. Aby k tomu mohlo dojít, musí být známo také stanovisko Evropského parlamentu. Hlasování výboru EP o nařízení se uskuteční 21. února. Evropská komise je v tomto bodě na straně Polska, pokud jde o přímé podřízení plynovodu pod právo EU a její antimonopolní předpisy. Proti tomuto řešení je Německo a požaduje další analýzy.“- zdůraznil Jakóbik a dodal: „Možná jde o pokus o odložení tohoto nařízení do doby, kdy už se nemůže vztahovat na Nord Stream 2, který má být už příští rok vybudován.“

Podpora energetických společností

Jakóbik také řekl, že investující společnosti do Nord Stream 2 jsou také z Německa. „Za těmito společnostmi z Německa jsou samozřejmě i německé zájmy, které neustále, ale tajně chrání celý podnik ochranným deštníkem. Někdy to dělají téměř okamžitě, například když ministr zahraničí Sigmar Gabriel bránil projekt před hospodářskými sankcemi USA. Trvají pak na co nejrychlejší realizaci Nord stream 2 a zpomalují práce na čemkoli, co může projekt zpozdit.“

„Z polského hlediska je výhodné, že Evropská komise má stejný názor jako Polsko a je to naší devízou v této záležitosti. Je to také důkaz, že v určitých situacích mohou Poláci používat orgány EU k obraně svých zájmů „- shrnul Jakóbik.

 

Co je to Nord Stream 2?

Nord Stream 2 je 1 200 km dlouhý dvourourový plynovod z Ruska do Německa přes Baltské moře. Přenosová kapacita je 55 miliard kubických metrů suroviny ročně. Plynovod musí být hotov do konce roku 2019, protože Rusko má v úmyslu přestat transportovat plyn plynovody na území Ukrajiny. Polsko, pobaltské státy a Ukrajina jsou proti tomuto projektu. Německá vláda projekt podporuje a tvrdí, že Nord Stream 2 je projekt podnikatelský a nepolitický. Financování zajišťují německé společnosti Uniper a Wintershall, jakož i francouzská Engie, rakouská OMV a britsko-holandský Royal Dutch Shell.

(podle polské PAP a biznesalert.pl)

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement
Advertisement

Facebook

  • Evropská komise může trestat Polsko za smog 22.2.2018
    Evropský soudní tribunál dnes zveřejnil své rozhodnutí o tom, že Polsko porušilo unijní předpisy v rámci ochrany ovzduší. S žalobou z roku 2015 tak uspěla Evropská komise. Soud ovšem neudělil Polsku pokutu, ale po jeho vyhlášení musí Polsko informovat Evropskou komisi o tom, co dělá v boji proti znečištění ovzduší. Pokud se Brusel rozhodne, že […]
    Jaromír Piskoř
  • Polská centrální banka vede skrytou antikampaň 22.2.2018
    V Polsku vzbudila rozruch kampaň centrální banky proti kryptoměnám. Banka uvedla, že zaplatila 91 tisíc zlotých (asi 550 tisíc korun) společnostem Google a Facebook, ale také firmě Gamellon, která sdružuje polské youtubery. Právě video na síti youtube postrádající jakékoliv reklamní či PR označení vzbudilo nelibost části veřejnosti. Podle polských zákonů musí být reklamní sdělení jasně […]
    Jaromír Piskoř
  • Maďarský parlament podpořil Polsko 22.2.2018
    Maďarský parlament považuje proceduru zahájenou proti Polsku za „nebezpečný precedens“, kdy si komise rozšířila své pravomoci jako strážce smluv v rozporu s tím, „jak je stanoveno v zakládajících dokumentech společenství“, uvádí se podle MTI rovněž v rezoluci. Rezoluce schválená maďarským zákonodárným sborem označuje spuštění uvedené procedury za nepřijatelné. Podle agentury MTI zároveň zdůrazňuje, že článek […]
    Jaromír Piskoř