Connect with us
Reklama

Ekonomika

Jak Poláci vyzdvihli českou dálniční ostudu

Published

on

To, že cizinci ze Západu už dávno nejsou překvapení tím, že vůbec nějaké dálnice máme, a naopak si stejně jako Martin dovedou slušně zanadávat na jejich kvalitu, není nic nového. Nová však je právě chvála dálnic polských, kterou ke stížnostem automaticky přidávají. Skutečnost, že Polsko dokázalo kvalitní dálniční síť vybudovat během krátké doby, dává kontrastu obzvlášť vyniknout. 

Očekává se zkrátka, že když kvalitní sítí dálnic disponují už i Poláci, Česká republika, jedna z předních průmyslových zemí Evropy s rozvinutým automobilovým průmyslem, by je snad mohla mít také. O to více pak vyniká ostuda, kterou české dálnice představují. Takže díky Polsko, ten trapas si totiž opravdu zasloužíme.

Autor: Jan Brož, celý text na euro.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ekonomika

Na polském trhu je nutné se přizpůsobit

Published

on

Místopředsedkyně polské vlády Beata Szydłová: „Potřebujeme světové koncerny, které s námi budou moci v Polsku využít svůj potenciál. Tyto společnosti však musí pochopit, že na polském trhu se musí také přizpůsobit: zajistit stejnou odměnu jako v jiných zemích, platit daně a používat polské produkty ve výrobním procesu. To je klíč k úspěchu a porozumění.“ Beata Szydłová na fóru v Krynici také poukázala na to, že Polsko je v současné době druhou zemí v Evropské unii, pokud jde o rychlost rozvoje.

Continue Reading

Ekonomika

Polsko začne s kapacitními aukcemi již v listopadu

Published

on

Podle úterního prohlášení ministra energetiky se bude první polská kapacitní aukce konat již 15. listopadu. Elektrárny budou soutěžit o poskytování záložního výkonu pro zajištění bezpečnosti dodávek pro rok 2021. V této první aukci si chce polský stát zajistit výkon 22,7 GW. Další aukce budou následovat v prosinci.

Další dvě kapacitní aukce, ve kterých se bude soutěžit o poskytování záložního výkonu pro roky 2022 a 2023, pak proběhnou v prosinci. Výkon soutěžený v těchto dvou následujících aukcích bude mírně vyšší ve srovnání s první aukcí (23 GW a 23,3 GW). Aukce je podle ministra energetiky otevřená jak uhelným elektrárnám, tak plynovým i obnovitelným zdrojům. 

Polsko následně plánuje pořádat aukce na roční bázi. Od roku 2025 se pak budou aukcí moci účastnit také zahraniční elektrárny, které ovšem budou moci získat pouze roční kontrakt. Polské elektrárny mohou na rozdíl od těch zahraničních získat i víceleté kontrakty. Maximální délka kontraktu pro polské elektrárny závisí na tom, jak moc znečišťují životní prostředí – ty nejšetrnější mohou získat kontrakt až na 17 let. Polsko se tak zařadí se svým kapacitním trhem po bok Francie či Velké Británie, které již mají kapacitní mechanismy na svých trzích zavedené.

Poslední šance pro budovaný blok Ostroleka C

V posledních dnech mediálním prostorem rezonuje téma plánované dostavby elektrárny Ostroleka C, což má být poslední nově vybudovaný polský uhelný blok. V souvislosti s regulací kapacitních mechanismů ze strany EU se objevily úvahy o možné ztrátovosti tohoto projektu. Právě kvůli tomu, že EU plánuje uhelným zdrojům omezit možnost podílet se na kapacitních mechanismech, může totiž být ohrožena ekonomická efektivita investice do nového bloku. Aukce plánované na poslední dva měsíce letošního roku tak pravděpodobně budou poslední před schválením nové unijní legislativy.

Aukce konané v letošním roce budou poslední šancí pro blok C elektrárny Otroleka, jak si zajistit účast v kapacitních mechanismech. EU totiž plánuje vyloučit z této formy podpory zdroje, které emitují více než 550 kg/MWh,“ upřesňuje pro server Montel právník Wojciech Kukula.

Za projektem výstavby bloku Ostroleka C stojí polské státní společnosti Enea a Energa, které si snaží zajistit financování nového uhelného bloku. Podle informací serveru Montel mělo dojít k předběžné dohodě na poskytnutí finančních prostředků ve výší až 1 miliarda zlotých (5,95 miliardy Kč) na financování výstavby od polského fondu Fizan Energeia. Celková výše nákladů na výstavbu bloku se odhaduje na 6 miliard zlotých (35,67 miliardy Kč) s tím, že každá ze zmíněných státních společností má investovat 1 miliardu zlotých.

Autor: Tomáš Molek, oenergetice.cz

Continue Reading

Ekonomika

Polsko hrozí zablokováním pobrexitové dohody

Published

on

Polsko hrozí, že zablokuje finanční plán Evropské investiční banky (EIB), na němž se 28 členských zemí této finanční instituce musí dohodnout po vystoupení Británie z Evropské unie. Svůj souhlas Varšava podmiňuje získáním většího vlivu v bance. Uvedl to dnes list Financial Times.

EIB, která byla založena v roce 1958, používá kapitál poskytnutý zeměmi EU k poskytování výhodně úročených úvěrů převážně na velké infrastrukturní projekty. Akcionáři je všech 28 členů unie, k největším patří spolu s Německem, Francií a Itálií právě Británie.

Odchod Británie znamená, že EIB přijde o kapitál ve výši 39 miliard eur (přes jeden bilion Kč), z toho 3,5 miliardy představuje vložený kapitál, zbylá část je splatná na požádání. Podle zdrojů listu obeznámených se situací chce Polsko dohodu o pokrytí vloženého kapitálu znemožnit, pokud se nezvýší jeho podíl v bance. Tvrdí, že jeho plán je v nejlepším zájmu EIB, protože nové peníze nahradí britský kapitál a banka nebude muset čerpat rezervy.

Podle vzorce, který vychází z ekonomické váhy země při vstupu do EU, je Polsko dnes až desátým největším akcionářem EIB. Po brexitu se ale stane sedmou největší ekonomikou unie a pátou největší podle počtu obyvatel. Varšava požaduje „asymetrické zvýšení“ kapitálových příspěvků tak, aby její nové postavení zohledňovaly.

Její požadavky ale na jednání představitelů EIB, které se konalo v tomto týdnu, narazily na odpor ostatních evropských vlád. Podle nich by procentní účast na zvýšení kapitálu měla být úměrná stávajícím podílům. Obávají se, že změna by mohla ohrozit rating.

Varšava je znepokojena skutečností, že zvýšení kapitálu založené na stávajících podílech by dál upevnilo dominantní postavení tří velkých akcionářů EIB – Německa, Francie a Itálie. Podíl hlasů ovládaných těmito třemi zeměmi by se po brexitu posunul ze 48 procent na téměř 58 procent. Polsko je největší ze skupiny devíti států, jejichž společný podíl hlasů by se zvýšil ze 4,7 na 5,7 procenta.

O záležitosti mají v pátek jednat ministři financí na jednání ve Vídni. Plány Polska podporuje Rumunsko, uvádí Financial Times.

Autor: ČTK/ celý text na Blesk

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Komise žaluje Polsko 24.9.2018
    Komise se domnívá, že „polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců“. „Chtěli bychom, aby ti, kterých se zákon dotýká, mohli dál plně provádět své soudcovské povinnosti. O to jsme požádali, nyní je na soudu, zda o takovém předběžném opatření rozhodne,“ vysvětlila mluvčí. Rychlost, […]
    Jaromír Piskoř
  • Barbara Ćwioro se stala polskou velvyslankyní v ČR 20.9.2018
    „Praha je pro mě velkou výzvou. Velvyslanectví Polské republiky v hlavním městě České republiky je jednou z nejvýznamnějších polských diplomatických misí na světě. Česká republika je našim sousedem, strategickým politickým partnerem ve střední a východní Evropě, zejména ve Visegrádské skupině, ale také v rámci “ Bukurešťské devítky“, Trojmoří nebo Evropské unie a NATO. Příchod do […]
    Jaromír Piskoř
  • Evropa hledá hodnotu 20.9.2018
    Současná Evropa stále více rozdělená a trápí takovými problémy jako Brexit nebo migrační krize, čelí hrozbě ztráty společné identity a staletého kulturního dědictví. Je nějaká šance na nalezení společných hodnot pro dnes tak různorodé etnické a politické Evropy? Jaké hodnoty by měly být základem budoucnosti Evropy? Na XXVIII Ekonomické fórum v Krynici, se zúčastnil panelu […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality