Connect with us
Reklama



Co ochutnat

Taštičky s kořenovou zeleninou a Lučinou

Publikoval před

OLYMPUS DIGITAL CAMERAWrocław je překrásné město v polském Dolním Slezsku. Protéká jím řeka Odra, která se zde dělí do několika koryt a tak vytváří mnoho ostrovů, které spojuje přes 300 mostů. Poklidnou atmosférou a maloměstským charakterem mi připomíná Brno, možná proto se sem tak ráda vracím. Určující pro Wrocław je poválečný vývoj, kdy odešlo většinové německé obyvatelstvo a přistěhovali se Poláci z východu, z oblastí, které byly odstoupeny Sovětskému svazu, tedy především z okolí Lvova a z Litvy. Jejich krásný východní akcent je v ulicích slyšet dodnes. Ve Wrocławi jsem kdysi strávila dvakrát měsíc prázdnin na letní škole polštiny, a tak jsem s velkým nadšením uvítala nabídku polské ambasády a polského ministerstva zemědělství podívat se do Wrocławi a ještě se k tomu něčemu přiučit od šéfkuchaře Hotelu Plaza Zbigniewa Koźlika.

Dvoudenní exkurze souvisela s probíhající kampaní I love polské jídlo, kterou chce polské ministerstvo zemědělství přesvědčit české a slovenské spotřebitele, že polské potraviny jsou kvalitní a dobré. Není to jednoduchý úkol, protože v České republice je cokoli polské vnímáno většinou negativně. Polští výrobci tomu napomáhají tím, že jsou ochotni pro řetězce působící na českém trhu vyrobit levné a méně kvalitní potraviny přesně podle jejich požadavků. Přitom především mléčné výrobky a uzeniny koupíte v Polsku ve skvělé kvalitě, jak já bych uvítala, kdybych si i v Brně mohla koupit třeba podmáslí z Mrągowa, protože lepší jsem nikdy neměla. Jaký máte postoj k polským potravinám Vy? A obecně k Polsku?

V rámci exkurze jsme se podívali k rybníkům v okolí městečka Milicz, které jsou na ploše 77 km² největšími v Evropě. Chovné rybníky založil ve 13. století cisterciácký řád a najdete jich tu asi 280. Stejně jako u nás se tu největší popularitě těší kapr, ale chovají i jesetery, líny, candáty a štiky. Celá tato oblast je také přírodní ptačí rezervací a je protkaná sítí cyklostezek.
Druhý den jsme absolvovali workshop s šéfkuchařem Zbyszkiem Koźlikiem. Ten ve své kuchyni využívá hodně produktů malých lokálních producentů. Jedním z jídel, které jsem se učili, byly tradiční polské „pierogi“, tedy plněné vařené taštičky. V Polsku se podávají nejčastěji plněné bramborovou směsí a říká se jim pierogi ruskie. My jsme je připravovali z kysaného zelí, mrkve, hub a račích ocásků, přelité kmínovou omáčkou, čímž se chtěl Zbyszek přiblížit českým chutím. V Polsku se obvykle podávají přelité kysanou smetanou a osmaženou cibulkou. Recept vznikl ve spolupráci s Lučinou.

Těsto
150 g hladké mouky
150 g hrubé mouky
špetka soli
200 ml vařící vody
30 g másla

Máslo rozpustíme ve vařící vodě. Mouky promícháme v misce se solí, po částech přiléváme horkou vodu a zapracujeme ji. Vznikne lepkavé hutnější těsto. Přendáme ho na pomoučený vál (používáme hladkou mouku) a těsto zpracováváme, dokud nebude hladké, přestane se lepit a získá lesk – trvá to přibližně 5 minut. Těsto zabalíme do potravinářské fólie a dáme na 30 minut odležet do ledničky. Během chlazení těsta si připravíme omáčku a náplň.

 

Kmínová omáčka
1 cibule
1 lžíce olivového oleje
10 g másla
10 g kmínu
200 ml bílého suchého vína
2 lžíce demi-glace nebo 150 ml masového vývaru
20 g ledově vychlazených kostek másla
sůl
pepř
Cibuli nakrájíme nadrobno. V kastrolku se silnějším dnem rozehřejeme olivový olej s máslem, přidáme cibulku a kmín a restujeme, dokud cibule nezesklovatí. Přilijeme víno a na mírném plameni redukujeme asi na ⅓ původního objemu. Redukování omáčky zabere asi 30 minut. Přidáme demi-glace a jen krátce povaříme, sundáme z hořáku a metličkou vmícháme postupně ledové kostky másla, tím omáčku zahustíme. Na závěr dochutíme solí a pepřem.
Pokud nemáte demi-glace, přidáme ihned k vínu vývar a vaříme, dokud se objem nezredukuje asi na ¼. Dále postupujeme stejně, jako u první varianty.

 

Náplň
250 g mrkve
200 g celeru
120 g petržele
30 g másla
200 g Lučiny
sůl
pepř

 

Mrkve, celer i petržel očistíme a nastrouháme na jemno. Na pánvi rozpustíme máslo, přidáme nastrouhanou kořenovou zeleninu a 5 minut ji restujeme. Dochutíme solí a pepřem a necháme lehce vychladnout. Do prochladlé směsi zamícháme Lučinu. Vychlazené těsto rozválíme na lehce pomoučeném vále na plát silný asi 3 mm. Vykrajujeme z něj kolečka o průměru 9 cm, na každé kolečko položíme vrchovatou lžičku náplně. Těsto přehneme na polovinu a vytvoříme taštičku, okraje dobře spojíme a prsty vytvoříme ozdobný okraj.

 

Taštičky vkládáme do vroucí, lehce osolené vody. Po vyplavání na hladinu vaříme ještě 2 až 3 minuty.
Podáváme ihned přelité kmínovou omáčkou nebo s kysanou smetanou a opraženou cibulkou.
Taštičky můžete i zamrazit, vaří se nerozmražené po dobu cca 5 minut od vyplavání na hladinu.

 

Zdroj: Laskominy od Maryny

 

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Co ochutnat

Pití piva na veřejnosti má být v Polsku zakázáno

Publikoval před

Podle návrhu poslanců PiS má v Polsku platit zákon, který dává tamním obcím právo omezit dostupnost alkoholu. Návrh zákona umožní obcím, aby mohly zakázat prodej alkoholu od 22 do 6. hodiny ranní. Zákaz se má týkat i piva nebo umožnit obcím omezit licencí prodej alkoholu v jednotlivých prodejnách. Zakázáno úplně má být pití alkoholu na veřejných místech s výjimkou míst k tomu určených. Jen radní obce mohou navíc vyznačit, kde takovýto zákaz na veřejných místech platit nebude. (Pokračování textu…)

Pokračovat ve čtení

Co ochutnat

Hovězí maso se dusí s hlávkovým a vepřové s kyselým zelí

Publikoval před

BigosBigos je jídlo, které se vesměs vaří v zimních měsících. Je holt tedy čas na toto téma. Do Polska se pravděpodobně dostal spolu s králem Vladislavem II. Jagellem, který toto jídlo podával na jím pořádaných lovech (dle české wikipedie) a polské zdroje o původu slova uvádějí že má původ v „sekání na drobné kousky“. (Pokračování textu…)

Pokračovat ve čtení

Co ochutnat

Pochoutky, které u cizinců vzbuzují třes

Publikoval před

czerninaPolský stůl je obrovskou ságou obsahující recepty a ingredience z celé Evropy. Od Litevců si Poláci zapůjčili recept na červený boršč na kvásku a bigos, od Němců vepřové koleno (golonka), od Francouzů okurkový salát (mizeria) a od Rusů pirohy (masem plněné taštičky), marinované houby a zavařeniny. (Pokračování textu…)

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Morawiecki nahrazuje Szydlovou 8.12.2017
    Očekávané se stalo skutkem. Polská premiérka ustoupila rozhodnutí předsedy PiS Kaczyńského a rezignovala na svou funkci premiérky pár hodin po tom co v polském Sejmu ustála pokus o vyjádření nedůvěry její vládě polskou opozicí. Polský prezident bude mít vliv na zahraniční politiku Polska a je téměř jisté, že dojde k výměně polského ministra zahraničí. Kdo […]
    Jaromír Piskoř
  • Nový český velvyslanec ve Varšavě 7.12.2017
    Nový český velvyslanec v Polsku Dr. Ivan Jestřáb je určitě zkušený diplomat a po svých štacích na několika ambasádách bude určitě schopen zvládnou úřad ve Varšavě. Bývalý poradce Špidly a bývalý politický ředitel Ministerstva zahraničních věcí České republiky za vládnutí Luboše Zaorálka z ČSSD se stihl na čtyři roky „oddelegovat“ k našim severním sousedům. Marek […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsku došla trpělivost. Evropo, musíš se chránit před uprchlíky! 7.12.2017
    Na YouTube kanálu polského Ministerstva vnitra se objevilo video, které varuje před následky migrační krize. Zdůrazňuje se v něm, že ne zdaleka každý imigrant je uprchlík z válečné zóny. A nabádá, aby Evropa otevřela oči a začala chránit své vlastní obyvatelstvo. Video na začátku popisuje proces, který se odehrál v nedávném období. „V posledních čtyřech […]
    Jaromír Piskoř