Connect with us
Reklama



Co ochutnat

Taštičky s kořenovou zeleninou a Lučinou

Publikoval před

OLYMPUS DIGITAL CAMERAWrocław je překrásné město v polském Dolním Slezsku. Protéká jím řeka Odra, která se zde dělí do několika koryt a tak vytváří mnoho ostrovů, které spojuje přes 300 mostů. Poklidnou atmosférou a maloměstským charakterem mi připomíná Brno, možná proto se sem tak ráda vracím. Určující pro Wrocław je poválečný vývoj, kdy odešlo většinové německé obyvatelstvo a přistěhovali se Poláci z východu, z oblastí, které byly odstoupeny Sovětskému svazu, tedy především z okolí Lvova a z Litvy. Jejich krásný východní akcent je v ulicích slyšet dodnes. Ve Wrocławi jsem kdysi strávila dvakrát měsíc prázdnin na letní škole polštiny, a tak jsem s velkým nadšením uvítala nabídku polské ambasády a polského ministerstva zemědělství podívat se do Wrocławi a ještě se k tomu něčemu přiučit od šéfkuchaře Hotelu Plaza Zbigniewa Koźlika.

Dvoudenní exkurze souvisela s probíhající kampaní I love polské jídlo, kterou chce polské ministerstvo zemědělství přesvědčit české a slovenské spotřebitele, že polské potraviny jsou kvalitní a dobré. Není to jednoduchý úkol, protože v České republice je cokoli polské vnímáno většinou negativně. Polští výrobci tomu napomáhají tím, že jsou ochotni pro řetězce působící na českém trhu vyrobit levné a méně kvalitní potraviny přesně podle jejich požadavků. Přitom především mléčné výrobky a uzeniny koupíte v Polsku ve skvělé kvalitě, jak já bych uvítala, kdybych si i v Brně mohla koupit třeba podmáslí z Mrągowa, protože lepší jsem nikdy neměla. Jaký máte postoj k polským potravinám Vy? A obecně k Polsku?

V rámci exkurze jsme se podívali k rybníkům v okolí městečka Milicz, které jsou na ploše 77 km² největšími v Evropě. Chovné rybníky založil ve 13. století cisterciácký řád a najdete jich tu asi 280. Stejně jako u nás se tu největší popularitě těší kapr, ale chovají i jesetery, líny, candáty a štiky. Celá tato oblast je také přírodní ptačí rezervací a je protkaná sítí cyklostezek.
Druhý den jsme absolvovali workshop s šéfkuchařem Zbyszkiem Koźlikiem. Ten ve své kuchyni využívá hodně produktů malých lokálních producentů. Jedním z jídel, které jsem se učili, byly tradiční polské „pierogi“, tedy plněné vařené taštičky. V Polsku se podávají nejčastěji plněné bramborovou směsí a říká se jim pierogi ruskie. My jsme je připravovali z kysaného zelí, mrkve, hub a račích ocásků, přelité kmínovou omáčkou, čímž se chtěl Zbyszek přiblížit českým chutím. V Polsku se obvykle podávají přelité kysanou smetanou a osmaženou cibulkou. Recept vznikl ve spolupráci s Lučinou.

Těsto
150 g hladké mouky
150 g hrubé mouky
špetka soli
200 ml vařící vody
30 g másla

Máslo rozpustíme ve vařící vodě. Mouky promícháme v misce se solí, po částech přiléváme horkou vodu a zapracujeme ji. Vznikne lepkavé hutnější těsto. Přendáme ho na pomoučený vál (používáme hladkou mouku) a těsto zpracováváme, dokud nebude hladké, přestane se lepit a získá lesk – trvá to přibližně 5 minut. Těsto zabalíme do potravinářské fólie a dáme na 30 minut odležet do ledničky. Během chlazení těsta si připravíme omáčku a náplň.

 

Kmínová omáčka
1 cibule
1 lžíce olivového oleje
10 g másla
10 g kmínu
200 ml bílého suchého vína
2 lžíce demi-glace nebo 150 ml masového vývaru
20 g ledově vychlazených kostek másla
sůl
pepř
Cibuli nakrájíme nadrobno. V kastrolku se silnějším dnem rozehřejeme olivový olej s máslem, přidáme cibulku a kmín a restujeme, dokud cibule nezesklovatí. Přilijeme víno a na mírném plameni redukujeme asi na ⅓ původního objemu. Redukování omáčky zabere asi 30 minut. Přidáme demi-glace a jen krátce povaříme, sundáme z hořáku a metličkou vmícháme postupně ledové kostky másla, tím omáčku zahustíme. Na závěr dochutíme solí a pepřem.
Pokud nemáte demi-glace, přidáme ihned k vínu vývar a vaříme, dokud se objem nezredukuje asi na ¼. Dále postupujeme stejně, jako u první varianty.

 

Náplň
250 g mrkve
200 g celeru
120 g petržele
30 g másla
200 g Lučiny
sůl
pepř

 

Mrkve, celer i petržel očistíme a nastrouháme na jemno. Na pánvi rozpustíme máslo, přidáme nastrouhanou kořenovou zeleninu a 5 minut ji restujeme. Dochutíme solí a pepřem a necháme lehce vychladnout. Do prochladlé směsi zamícháme Lučinu. Vychlazené těsto rozválíme na lehce pomoučeném vále na plát silný asi 3 mm. Vykrajujeme z něj kolečka o průměru 9 cm, na každé kolečko položíme vrchovatou lžičku náplně. Těsto přehneme na polovinu a vytvoříme taštičku, okraje dobře spojíme a prsty vytvoříme ozdobný okraj.

 

Taštičky vkládáme do vroucí, lehce osolené vody. Po vyplavání na hladinu vaříme ještě 2 až 3 minuty.
Podáváme ihned přelité kmínovou omáčkou nebo s kysanou smetanou a opraženou cibulkou.
Taštičky můžete i zamrazit, vaří se nerozmražené po dobu cca 5 minut od vyplavání na hladinu.

 

Zdroj: Laskominy od Maryny

 

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Co ochutnat

Tlustý čtvrtek

Publikoval před

Poslední čtvrtek masopustu je v Polsku nerozlučně spjat s koblihami. Tradice oddávání se tomuto sladkému potěšení je v Polsku dlouhá několik století.  Dnes můžete v Polsku koupit koblihy téměř kdekoliv. Není divu, Poláci tento den zkonzumují kolem 100 milionů těchto sladkých plněných koulí, což je na jednoho „statistického Kowalského“ dvě a půl koblihy. I když jsou koblihy v supermarketech za velmi nízké ceny, polští spotřebitelé stojí i tři hodiny před vyhlášenými pekařstvími, aby sobě a svým blízkým zajistili tuto sladkou pochoutku. Druhů koblih je nepočítaně a na své si přijde každý. Polská tradice je pro jiné národy dosti málo pochopitelná obzvláště proto, že její termín je pohyblivý. Letos se slaví dnes. Příští rok až 28. února.

Pokračovat ve čtení

Co ochutnat

Pití piva na veřejnosti má být v Polsku zakázáno

Publikoval před

 

Podle návrhu poslanců PiS má v Polsku platit zákon, který dává tamním obcím právo omezit dostupnost alkoholu. Návrh zákona umožní obcím, aby mohly zakázat prodej alkoholu od 22 do 6. hodiny ranní. Zákaz se má týkat i piva nebo umožnit obcím omezit licencí prodej alkoholu v jednotlivých prodejnách. Zakázáno úplně má být pití alkoholu na veřejných místech s výjimkou míst k tomu určených. Jen radní obce mohou navíc vyznačit, kde takovýto zákaz na veřejných místech platit nebude.

(rmf24.pl)

Pokračovat ve čtení

Co ochutnat

Hovězí maso se dusí s hlávkovým a vepřové s kyselým zelí

Publikoval před

BigosBigos je jídlo, které se vesměs vaří v zimních měsících. Je holt tedy čas na toto téma. Do Polska se pravděpodobně dostal spolu s králem Vladislavem II. Jagellem, který toto jídlo podával na jím pořádaných lovech (dle české wikipedie) a polské zdroje o původu slova uvádějí že má původ v „sekání na drobné kousky“. (Pokračování textu…)

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement
Advertisement

Facebook

  • Trochu praštěné polské rekordy podle Guinessovy knihy 20.4.2018
    Hugh Beave, ředitel pivovaru Giuness, byl u začátku vydávání (1955) Guinessovy knihy rekordů. Poláci tam dnes mají 50 rekordů. 272 potápěčů se naráz potopilo v zatopeném dole v Jaworzynie. Mariusz Pudzianowski je tam zapsán jako ten, který obdržel nejvíc titulů nejsilnějšího muže světa. Z Polska pochází i největší nafukovací míč na světě či nejtěžší borůvka.Známý […]
    Jaromír Piskoř
  • dTest: Poláci mají kvalitnější levné párky 20.4.2018
    V případě točeného salámu, měkkého salámu a tlustých párků výrobky zakoupené v ČR nevyšly dobře. U točeného salámu byl český výrobek třetí ze čtyř. U měkkého salámu byl pátý z pěti. U silných párků třetí ze čtyř. Německý výrobce naopak zvítězil u prvních dvou položek, u silných párků obsadil druhé místo. První byl polský produkt. […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko těžilo ve vzácném pralese protizákonně, přesto je bez trestu 19.4.2018
    Těžba dřeva v UNESCO chráněném Bělověžském pralese v Polsku porušuje zákony Evropské unie, rozhodl unijní Soudní dvůr. Dal za pravdu žalobě podané Evropskou komisí. Polsku přesto nehrozí žádný trest. Ekologové, kteří proti devastujícímu kácení stromů dlouhodobě protestují, označili verdikt za trpké vítězství. Unijní soud dal Evropské komisi nyní za pravdu v tom, že rozhodnutí polských […]
    Jaromír Piskoř