Connect with us
Reklama




Co ochutnat

Taštičky s kořenovou zeleninou a Lučinou

Published

on

OLYMPUS DIGITAL CAMERAWrocław je překrásné město v polském Dolním Slezsku. Protéká jím řeka Odra, která se zde dělí do několika koryt a tak vytváří mnoho ostrovů, které spojuje přes 300 mostů. Poklidnou atmosférou a maloměstským charakterem mi připomíná Brno, možná proto se sem tak ráda vracím. Určující pro Wrocław je poválečný vývoj, kdy odešlo většinové německé obyvatelstvo a přistěhovali se Poláci z východu, z oblastí, které byly odstoupeny Sovětskému svazu, tedy především z okolí Lvova a z Litvy. Jejich krásný východní akcent je v ulicích slyšet dodnes. Ve Wrocławi jsem kdysi strávila dvakrát měsíc prázdnin na letní škole polštiny, a tak jsem s velkým nadšením uvítala nabídku polské ambasády a polského ministerstva zemědělství podívat se do Wrocławi a ještě se k tomu něčemu přiučit od šéfkuchaře Hotelu Plaza Zbigniewa Koźlika.

Dvoudenní exkurze souvisela s probíhající kampaní I love polské jídlo, kterou chce polské ministerstvo zemědělství přesvědčit české a slovenské spotřebitele, že polské potraviny jsou kvalitní a dobré. Není to jednoduchý úkol, protože v České republice je cokoli polské vnímáno většinou negativně. Polští výrobci tomu napomáhají tím, že jsou ochotni pro řetězce působící na českém trhu vyrobit levné a méně kvalitní potraviny přesně podle jejich požadavků. Přitom především mléčné výrobky a uzeniny koupíte v Polsku ve skvělé kvalitě, jak já bych uvítala, kdybych si i v Brně mohla koupit třeba podmáslí z Mrągowa, protože lepší jsem nikdy neměla. Jaký máte postoj k polským potravinám Vy? A obecně k Polsku?

V rámci exkurze jsme se podívali k rybníkům v okolí městečka Milicz, které jsou na ploše 77 km² největšími v Evropě. Chovné rybníky založil ve 13. století cisterciácký řád a najdete jich tu asi 280. Stejně jako u nás se tu největší popularitě těší kapr, ale chovají i jesetery, líny, candáty a štiky. Celá tato oblast je také přírodní ptačí rezervací a je protkaná sítí cyklostezek.
Druhý den jsme absolvovali workshop s šéfkuchařem Zbyszkiem Koźlikiem. Ten ve své kuchyni využívá hodně produktů malých lokálních producentů. Jedním z jídel, které jsem se učili, byly tradiční polské „pierogi“, tedy plněné vařené taštičky. V Polsku se podávají nejčastěji plněné bramborovou směsí a říká se jim pierogi ruskie. My jsme je připravovali z kysaného zelí, mrkve, hub a račích ocásků, přelité kmínovou omáčkou, čímž se chtěl Zbyszek přiblížit českým chutím. V Polsku se obvykle podávají přelité kysanou smetanou a osmaženou cibulkou. Recept vznikl ve spolupráci s Lučinou.

Těsto
150 g hladké mouky
150 g hrubé mouky
špetka soli
200 ml vařící vody
30 g másla

Máslo rozpustíme ve vařící vodě. Mouky promícháme v misce se solí, po částech přiléváme horkou vodu a zapracujeme ji. Vznikne lepkavé hutnější těsto. Přendáme ho na pomoučený vál (používáme hladkou mouku) a těsto zpracováváme, dokud nebude hladké, přestane se lepit a získá lesk – trvá to přibližně 5 minut. Těsto zabalíme do potravinářské fólie a dáme na 30 minut odležet do ledničky. Během chlazení těsta si připravíme omáčku a náplň.

 

Kmínová omáčka
1 cibule
1 lžíce olivového oleje
10 g másla
10 g kmínu
200 ml bílého suchého vína
2 lžíce demi-glace nebo 150 ml masového vývaru
20 g ledově vychlazených kostek másla
sůl
pepř
Cibuli nakrájíme nadrobno. V kastrolku se silnějším dnem rozehřejeme olivový olej s máslem, přidáme cibulku a kmín a restujeme, dokud cibule nezesklovatí. Přilijeme víno a na mírném plameni redukujeme asi na ⅓ původního objemu. Redukování omáčky zabere asi 30 minut. Přidáme demi-glace a jen krátce povaříme, sundáme z hořáku a metličkou vmícháme postupně ledové kostky másla, tím omáčku zahustíme. Na závěr dochutíme solí a pepřem.
Pokud nemáte demi-glace, přidáme ihned k vínu vývar a vaříme, dokud se objem nezredukuje asi na ¼. Dále postupujeme stejně, jako u první varianty.

 

Náplň
250 g mrkve
200 g celeru
120 g petržele
30 g másla
200 g Lučiny
sůl
pepř

 

Mrkve, celer i petržel očistíme a nastrouháme na jemno. Na pánvi rozpustíme máslo, přidáme nastrouhanou kořenovou zeleninu a 5 minut ji restujeme. Dochutíme solí a pepřem a necháme lehce vychladnout. Do prochladlé směsi zamícháme Lučinu. Vychlazené těsto rozválíme na lehce pomoučeném vále na plát silný asi 3 mm. Vykrajujeme z něj kolečka o průměru 9 cm, na každé kolečko položíme vrchovatou lžičku náplně. Těsto přehneme na polovinu a vytvoříme taštičku, okraje dobře spojíme a prsty vytvoříme ozdobný okraj.

 

Taštičky vkládáme do vroucí, lehce osolené vody. Po vyplavání na hladinu vaříme ještě 2 až 3 minuty.
Podáváme ihned přelité kmínovou omáčkou nebo s kysanou smetanou a opraženou cibulkou.
Taštičky můžete i zamrazit, vaří se nerozmražené po dobu cca 5 minut od vyplavání na hladinu.

 

Zdroj: Laskominy od Maryny

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Co ochutnat

Jak vařit mnohem zdravěji? Inspirujte se v sousedním Polsku

Published

on

Možná vás to překvapí, ale přes geografickou blízkost mají česká a polská kuchyně odlišné kořeny. U nás se vaří spíš po vzoru rakousko-uherské klasiky – knedlíky, hutné omáčky, řízky, zatímco v jídelníčku našich severních sousedů jsou patrné východní, slovanské vlivy, včetně tradičních židovských pokrmů.

Obecně lze polskou kuchyni označit za zdravější než českou. Typické jsou například různé druhy obilných kaší, plněné pirohy, ryby a především hojné využívání lokálních surovin. Na rozdíl od České republiky, kde farmářské trhy zažívají boom až v posledních letech, Poláci mohli nakupovat čerstvé výpěstky zemědělců na místních trzích i za předchozího režimu.

Zdravější jsou i „nezdravá“ jídla

Ať už je to ovesná kaše s vysokým obsahem vlákniny, lehce stravitelná, přirozeně bezlepková jáhlová kaše, nebo pohanka, bohatá na antioxidanty a minerály, která je častou přílohou nahrazující brambory nebo knedlíky. Zdraví bezpochyby prospívá také obliba rybích pokrmů – Poláci si rádi dopřejí sledě v různých marinádách (nejčastěji smetanové omáčce na studeno), mořské ryby z Baltu, sladkovodní z Mazurských jezer nebo pstruhy z Kladské kotliny u českých hranic.

Chlodnik je základ 

K létu pak neodmyslitelně patří „chlodnik“, tedy studená polévka z červené řepy, salátové okurky a ředkviček zjemněná smetanou s typickou fialovou barvou, často podávaná s vařeným vejcem – zdravý oběd, který nasytí i ochladí. Legendární je „žurek“ – tradiční velikonoční polévka a zároveň „vyprošťovák“, jenž funguje podobně jako u nás česnečka. V různých částech Polska existují různé varianty, ale základem je domácí žitný kvásek s kořením, do kterého se přidává zelenina, maso, brambory a zjemňuje se smetanou…

Autor: Martin Chalupa, celý text na ctidoma.cz

Continue Reading

Co ochutnat

Lisiecká klobása na známkách Polské pošty

Published

on

Polská pošta propaguje polské zboží na známkách. Po sériích s městy, přírodou, Baltským mořem či solnými doly, byla vydána další známka ze série „polské regionální produkty“. Tentokrát se jedná o Lisieckou klobásu, chráněnou evropskou značkou a odkazující na původní recepturu tohoto produktu. Příležitostná známka byla vydána v nákladu 135 000 ks.

Lisiecká klobása je vyrobena z nejkvalitnějšího masa a obsahuje mimo jiné vepřovou šunku, koření, sůl, česnek či bílý pepř. Toto označení mohou používat jen výrobky vyrobené podle tradiční receptury v obcích Czernichów a Liszki v okrese Krakov.

Autorkou návrhu známky je Agnieszka Sancewicz a lze ji koupit v prodejnách Poczta Polska nebo na internetu – filatelistyka.poczta-polska.pl

Continue Reading

Co ochutnat

Polsko je země tisíce chutí

Published

on

Na horách můžete ochutnat ovčí sýry a výrobky z jehněčího masa, u moře a jezer jsou to rybí speciality, východní část země je inspirována kuchyní běloruských sousedů a v západních vojvodstvích jsou poznat rysy německé i české kuchyně.

Jaké jídlo je vlastně typicky polské? Už v dávných časech byli stoly plné jídla. Na stole jste mohli najít vývar, boršč, všechny druhy masa s různými přílohami. Rozmanité chutě zjemňovaly rozinky, mandle, hřebíček, šafrán nebo med. Nechyběly uzeniny, zvěřina, ale ani zelenina. Nejvíce se jedla mrkev, pastinák, řepa a zelí. Samotnou kapitolou byly omáčky a samozřejmě také dezerty. O rozmanitost kuchyně tedy nikdy nebyla nouze.

Dnes se už v Polsku nestoluje jako za královských časů. Na jedné straně kuchyně podléhá moderním světovým trendům a na straně druhé přichází do módy vše, co je přírodní, ekologické a tradiční. Velký vliv na polskou kuchyni měly i židovské tradice. Výsledkem je spousta skvělých chutí a jídel.

V regionu Velkopolsko jsou velmi oblíbené brambory. Specialitou poznaňské kuchyně je bramboračka se sýrem, cibulí a pažitkou. Mezi oblíbené pochoutky patří bramborové placky či knedlíky na páře. Hospodyňky ve Velkopolsku hostům ale rády nabídnou i pečenou kachnu s knedlíkem a červeným zelím. Novinkou, po které se vám budou sbíhat sliny, je croissant plněný bílými mandlemi a ořechy.

Jídla v Malopolsku vychází z rakousko-uherské kuchyně. Tradiční jsou zde vejce na vídeňský způsob, vídeňský řízek nebo koláč. Oblíbená je krakovská bábovka s krupicí, rozinkami a ořechy. Časté jsou ale i buchty, preclíky a židovské bagely. Typickým „polským“ jídlem v Krakově je polévka „zalewajka“ a kachna s houbami. Velikonoce se tu neobejdou bez boršče s bílou klobásou.

Základem „goralské“ kuchyně jsou brambory, ze kterých se dělají knedlíky, buchty, halušky či bramborové placky, které často nahrazují chléb. Dalšími typickými surovinami jsou syrovátka, podmáslí a zelí. Oblíbené jsou polévky „kwaśnica“ a „źur“ vyrobený ze syrovátky. Beskydskou specialitou je vepřové koleno dušené na pivu s omáčkou z celeru, petržele a mrkve nebo pečené jehněčí kotlety.

Pirohy, asi nejtypičtější polské jídlo, pochází z východní části Polska. Kuchyně na východě země je hodně ovlivněna běloruskými a litevskými recepty. Kromě brambor a zelí, jsou zde oblíbené i kváskový chléb, vepřové maso, červená řepa, houby, borůvky, smetana a slanina. Žádné jídlo se tu ale neobejde bez cibule, česneku, zelené petrželky a hlavně kopru, který dodává jídlům charakteristickou chuť.

V pomořanském regionu není půda úrodná, rostou tu zejména brambory, mrkev a jahody. A tak je kuchyně plná bizarních zvláštností jako jsou bramborové placky s cibulí a cukrem nebo bramborový koláč s cibulí a kyselou okurkou. Výborné a velmi oblíbené jsou ryby. Tradiční je zde „czernina“ – husí nebo kachní polévka s přídavkem ovoce. Říká se, že mládenec, který polévku ochutnal, neměl šanci získat dceru hostitelů.

www.polsko.travel/cz/

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Proč má PiS podporu poloviny polských voličů? 21.7.2019
    Vládní strana v Polsku – Právo a Spravedlnost – má podporu kolem 47 %. Necelé tři měsíce před tamními parlamentními volbami. V českých médiích, stejně jako v polských opozičních, se ale slaví, polská levice se dala už konečně dohromady. Je jedno, že sotva splácá podporu 9 % polských voličů. Česká média nepublikují rozhovory s polským […]
    Jaromír Piskoř
  • Koalice – populární slovo polské opozice 20.7.2019
    Polští Lidovci se rozhodli kandidovat do Sejmu samostatně (vytvořili si značku Koalicja Polska) a tím rozbili iniciativu šéfa Občanské platformy kandidovat podobně jako v eurovolbách (Evropská koalice) v širokém opozičním bloku do polského Sejmu a Senátu. Schetynova snaha o zachování jednoty polské opozice narazila na nechuť lidovců kandidovat na společné kandidátce s představiteli LGBT, což […]
    Jaromír Piskoř
  • Polská levice vytvořila Lewici 20.7.2019
    „Redakční kolegové a kolegyně, kterým bije srdce na levé straně si při sledování televize potají vzrušeně utírali slzy. Kdo by před dvěma lety uvěřil, že Biedroń, Zandberg a Czarzasty ohlásí společnou levicovou koalici.“ napsala Wyborcza o pocitech vlastních redaktorů. Spojení polské politické levice, tedy postkomunistické SLD, marxistické Razem a Wiosny není překvapivé. Biedrońova Wiosna směrovala […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality