Connect with us
Reklama




Co ochutnat

Polsko – země vánočních tradic

Published

on

Vánoční čas počíná v Polsku adventem. V Polsku se věří, že Ježíšek opouští o Štědrém dni nebe a snáší se na oslíku mezi lidi na zem. Proto polské děti chystají pod stromečkem pro unavené oslátko trochu sena na občerstvení. Slavení vánočních svátků má v Polsku krásnou podobu, která vzešla ze spojení církevních obřadů s lidovými zvyky a obyčeji, z nichž některé pocházejí ještě z předkřesťanských dob. Silná křesťanská tradice dává vánočním svátkům zcela jiný nádech.

Vánoce tu jsou více zaměřeny na soudržnost rodiny a lásku k bližnímu. Za dlouhých zimních večerů vyrábějí děti barevné řetězy z papíru, slaměné hvězdy, ptáčky z vyfouknutých vajec a jiné ozdoby na vánoční stromeček. V žádné domácnosti nesmí chybět jesličky. V Polsku je pokládají za stejně, ne-li ještě více důležité, než vánoční stromeček. Polský patriotizmus vedl k tomu, že kulisami betlémů nejsou palmy, ale polské historické památky.

Polský svatý Mikolaj – obdoba našeho českého Ježíška – je hlavním artiklem všech předvánočních nákupů. Obchodníci se předhánějí v jeho nápaditém představení. Červenobílí bradáči se usmívají z plakátů, jsou čokoládoví, voskoví nebo gumoví. Nejen Mikolaj však nutí polské rodiny sáhnout hlouběji do kapsy. Do rodinného rozpočtu zasáhne také stromeček ať už je to krásný smrček, jedlička nebo borovička.

Děti rozbalují dárky na Štědrý den s první vycházející hvězdou, kdy nám naše české zvyky velí teprve začít s večeří. V Polsku je 24. 12. obyčejný pracovní den, proto slavnostní večeře začíná o trochu později než je tomu u nás. Ke slavnosti se shromáždí celá rodina i s prarodiči a jinými příbuznými. Zhasnou se světla a zažehnou svíčky a prskavky na vánočním stromě. Pod stromem leží roztomilé, krásně zabalené dárky. Na každého je pamatováno, dárek dostane i ten, kdo nebyl očekáván. Poté, co se všichni obdarují, přesouvají se ke svátečnímu stolu k večeři.

www.svetadily.cz – pokračování zde

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Co ochutnat

Lisiecká klobása na známkách Polské pošty

Published

on

Polská pošta propaguje polské zboží na známkách. Po sériích s městy, přírodou, Baltským mořem či solnými doly, byla vydána další známka ze série „polské regionální produkty“. Tentokrát se jedná o Lisieckou klobásu, chráněnou evropskou značkou a odkazující na původní recepturu tohoto produktu. Příležitostná známka byla vydána v nákladu 135 000 ks.

Lisiecká klobása je vyrobena z nejkvalitnějšího masa a obsahuje mimo jiné vepřovou šunku, koření, sůl, česnek či bílý pepř. Toto označení mohou používat jen výrobky vyrobené podle tradiční receptury v obcích Czernichów a Liszki v okrese Krakov.

Autorkou návrhu známky je Agnieszka Sancewicz a lze ji koupit v prodejnách Poczta Polska nebo na internetu – filatelistyka.poczta-polska.pl

Continue Reading

Co ochutnat

Polsko je země tisíce chutí

Published

on

Na horách můžete ochutnat ovčí sýry a výrobky z jehněčího masa, u moře a jezer jsou to rybí speciality, východní část země je inspirována kuchyní běloruských sousedů a v západních vojvodstvích jsou poznat rysy německé i české kuchyně.

Jaké jídlo je vlastně typicky polské? Už v dávných časech byli stoly plné jídla. Na stole jste mohli najít vývar, boršč, všechny druhy masa s různými přílohami. Rozmanité chutě zjemňovaly rozinky, mandle, hřebíček, šafrán nebo med. Nechyběly uzeniny, zvěřina, ale ani zelenina. Nejvíce se jedla mrkev, pastinák, řepa a zelí. Samotnou kapitolou byly omáčky a samozřejmě také dezerty. O rozmanitost kuchyně tedy nikdy nebyla nouze.

Dnes se už v Polsku nestoluje jako za královských časů. Na jedné straně kuchyně podléhá moderním světovým trendům a na straně druhé přichází do módy vše, co je přírodní, ekologické a tradiční. Velký vliv na polskou kuchyni měly i židovské tradice. Výsledkem je spousta skvělých chutí a jídel.

V regionu Velkopolsko jsou velmi oblíbené brambory. Specialitou poznaňské kuchyně je bramboračka se sýrem, cibulí a pažitkou. Mezi oblíbené pochoutky patří bramborové placky či knedlíky na páře. Hospodyňky ve Velkopolsku hostům ale rády nabídnou i pečenou kachnu s knedlíkem a červeným zelím. Novinkou, po které se vám budou sbíhat sliny, je croissant plněný bílými mandlemi a ořechy.

Jídla v Malopolsku vychází z rakousko-uherské kuchyně. Tradiční jsou zde vejce na vídeňský způsob, vídeňský řízek nebo koláč. Oblíbená je krakovská bábovka s krupicí, rozinkami a ořechy. Časté jsou ale i buchty, preclíky a židovské bagely. Typickým „polským“ jídlem v Krakově je polévka „zalewajka“ a kachna s houbami. Velikonoce se tu neobejdou bez boršče s bílou klobásou.

Základem „goralské“ kuchyně jsou brambory, ze kterých se dělají knedlíky, buchty, halušky či bramborové placky, které často nahrazují chléb. Dalšími typickými surovinami jsou syrovátka, podmáslí a zelí. Oblíbené jsou polévky „kwaśnica“ a „źur“ vyrobený ze syrovátky. Beskydskou specialitou je vepřové koleno dušené na pivu s omáčkou z celeru, petržele a mrkve nebo pečené jehněčí kotlety.

Pirohy, asi nejtypičtější polské jídlo, pochází z východní části Polska. Kuchyně na východě země je hodně ovlivněna běloruskými a litevskými recepty. Kromě brambor a zelí, jsou zde oblíbené i kváskový chléb, vepřové maso, červená řepa, houby, borůvky, smetana a slanina. Žádné jídlo se tu ale neobejde bez cibule, česneku, zelené petrželky a hlavně kopru, který dodává jídlům charakteristickou chuť.

V pomořanském regionu není půda úrodná, rostou tu zejména brambory, mrkev a jahody. A tak je kuchyně plná bizarních zvláštností jako jsou bramborové placky s cibulí a cukrem nebo bramborový koláč s cibulí a kyselou okurkou. Výborné a velmi oblíbené jsou ryby. Tradiční je zde „czernina“ – husí nebo kachní polévka s přídavkem ovoce. Říká se, že mládenec, který polévku ochutnal, neměl šanci získat dceru hostitelů.

www.polsko.travel/cz/

Continue Reading

Co ochutnat

Tlustý čtvrtek

Published

on

Poslední čtvrtek masopustu je v Polsku nerozlučně spjat s koblihami. Tradice oddávání se tomuto sladkému potěšení je v Polsku dlouhá několik století.  Dnes můžete v Polsku koupit koblihy téměř kdekoliv. Není divu, Poláci tento den zkonzumují kolem 100 milionů těchto sladkých plněných koulí, což je na jednoho „statistického Kowalského“ dvě a půl koblihy. I když jsou koblihy v supermarketech za velmi nízké ceny, polští spotřebitelé stojí i tři hodiny před vyhlášenými pekařstvími, aby sobě a svým blízkým zajistili tuto sladkou pochoutku. Druhů koblih je nepočítaně a na své si přijde každý. Polská tradice je pro jiné národy dosti málo pochopitelná obzvláště proto, že její termín je pohyblivý. Letos se slaví dnes. Příští rok až 28. února.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat 18.1.2019
    Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko volá po „společném stanovisku“ EU a NATO ke kauze Huawei 18.1.2019
    Evropská unie a Severoatlantická aliance by měly přijmout „společné stanovisko“ ke společnosti Huawei, vyzývá polský ministr vnitra Joachim Brudziński poté, co byl zaměstnanec čínského výrobce telekomunikačních technologií zatčen a obviněn ze špionáže. Spolu s Wang Wej-ťingem byl zatčen také bývalý polský zpravodajský důstojník Piotr D., oba mohou být zadrženi až na tři měsíce. „Znepokojení okolo […]
    Jaromír Piskoř
  • Hrozí zmrazení peněz zemím EU, které nedodržují právo. Nahnuto má Polsko, Maďarsko či Rumunsko 18.1.2019
    Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zastavit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Učinil tak na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy. „Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality