Connect with us
Reklama




Co ochutnat

Polské pivo stojí za to aneb Postřehy nejen z výletu do Vratislavi

Published

on

Na pivní mapě Vratislavi přibyl jeden bod, který se zřejmě stane význačným – samozřejmě za podmínky udržení kvality. Mrkněte na hodnocení na Ratebeer. Pivovar Sta mostů – Browar Stu mostów. Jsem rád, že jsem to našel dřív než Pivníci. Když jsem poprvé viděl webovou prezentaci Sta mostů, hned jsem si vzpomněl logo pivni infona Honzu Kočku a začátky varnsdorfského pivovaru.Neříkám, že mají stejný vizuální styl, ale mají velmi podobný přístup. Jak k pivu (nebojí se pivních stylů a hrají si s nimi), tak k vizuálu. Pokud dobře rozumím větě „Misją Browaru Stu Mostów jest oferowanie tego, co sami chcielibyśmy otrzymać – najlepszego piwa, które ma ambicję stać się polskim numerem jeden“ z jejich webu, tak je to vlastně naprosto triviální konstatování něčeho, co by mělo fungovat všude. Tedy nabízet jen to, o co bych měl sám zájem. Pro mě zatím pivní objev roku.

Pivovar najdete ve starém cihlovém průmyslovém areálu. Vystoupíte z tramvaje na zastávce „Varšavský most“, přejdete Odru, na nábřeží se u hospody s Holbou – kdo zlobil, dá si za trest tuplák Šeráka – dáte doleva a hned v další ulici (Jana Długosza) jste tam. Vstoupíte do průmyslového areálu a dáte se po schodech nahoru. Interiér je industriální. Sedí se v patře s výhledem na pivovar a sklad, obsluha je jen na baru. Na čepu osm domácích piv – pils (krásně svěží hořká picí záležitost), american wheat (pšenice krásně nachmelená americkými chmely na vyšších, ale přesto ještě decentních 25 IBU; pije se sama), dunkelweizen, strong witbier, roggenbier (tohle žito se povedlo), stout, pale ale a AIPA (áááách, ten byl!). Pod značkou WRCLW (klasičtější věci) nebo Salamander (odvázanější kousky). 11 Zł za půllitr jsou dobře investované peníze. Lahvové s sebou za 7 Zł. Velmi doporučeníhodný podnik.

Jiří Kaňa

Celý článek zde

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Co ochutnat

Lisiecká klobása na známkách Polské pošty

Published

on

Polská pošta propaguje polské zboží na známkách. Po sériích s městy, přírodou, Baltským mořem či solnými doly, byla vydána další známka ze série „polské regionální produkty“. Tentokrát se jedná o Lisieckou klobásu, chráněnou evropskou značkou a odkazující na původní recepturu tohoto produktu. Příležitostná známka byla vydána v nákladu 135 000 ks.

Lisiecká klobása je vyrobena z nejkvalitnějšího masa a obsahuje mimo jiné vepřovou šunku, koření, sůl, česnek či bílý pepř. Toto označení mohou používat jen výrobky vyrobené podle tradiční receptury v obcích Czernichów a Liszki v okrese Krakov.

Autorkou návrhu známky je Agnieszka Sancewicz a lze ji koupit v prodejnách Poczta Polska nebo na internetu – filatelistyka.poczta-polska.pl

Continue Reading

Co ochutnat

Polsko je země tisíce chutí

Published

on

Na horách můžete ochutnat ovčí sýry a výrobky z jehněčího masa, u moře a jezer jsou to rybí speciality, východní část země je inspirována kuchyní běloruských sousedů a v západních vojvodstvích jsou poznat rysy německé i české kuchyně.

Jaké jídlo je vlastně typicky polské? Už v dávných časech byli stoly plné jídla. Na stole jste mohli najít vývar, boršč, všechny druhy masa s různými přílohami. Rozmanité chutě zjemňovaly rozinky, mandle, hřebíček, šafrán nebo med. Nechyběly uzeniny, zvěřina, ale ani zelenina. Nejvíce se jedla mrkev, pastinák, řepa a zelí. Samotnou kapitolou byly omáčky a samozřejmě také dezerty. O rozmanitost kuchyně tedy nikdy nebyla nouze.

Dnes se už v Polsku nestoluje jako za královských časů. Na jedné straně kuchyně podléhá moderním světovým trendům a na straně druhé přichází do módy vše, co je přírodní, ekologické a tradiční. Velký vliv na polskou kuchyni měly i židovské tradice. Výsledkem je spousta skvělých chutí a jídel.

V regionu Velkopolsko jsou velmi oblíbené brambory. Specialitou poznaňské kuchyně je bramboračka se sýrem, cibulí a pažitkou. Mezi oblíbené pochoutky patří bramborové placky či knedlíky na páře. Hospodyňky ve Velkopolsku hostům ale rády nabídnou i pečenou kachnu s knedlíkem a červeným zelím. Novinkou, po které se vám budou sbíhat sliny, je croissant plněný bílými mandlemi a ořechy.

Jídla v Malopolsku vychází z rakousko-uherské kuchyně. Tradiční jsou zde vejce na vídeňský způsob, vídeňský řízek nebo koláč. Oblíbená je krakovská bábovka s krupicí, rozinkami a ořechy. Časté jsou ale i buchty, preclíky a židovské bagely. Typickým „polským“ jídlem v Krakově je polévka „zalewajka“ a kachna s houbami. Velikonoce se tu neobejdou bez boršče s bílou klobásou.

Základem „goralské“ kuchyně jsou brambory, ze kterých se dělají knedlíky, buchty, halušky či bramborové placky, které často nahrazují chléb. Dalšími typickými surovinami jsou syrovátka, podmáslí a zelí. Oblíbené jsou polévky „kwaśnica“ a „źur“ vyrobený ze syrovátky. Beskydskou specialitou je vepřové koleno dušené na pivu s omáčkou z celeru, petržele a mrkve nebo pečené jehněčí kotlety.

Pirohy, asi nejtypičtější polské jídlo, pochází z východní části Polska. Kuchyně na východě země je hodně ovlivněna běloruskými a litevskými recepty. Kromě brambor a zelí, jsou zde oblíbené i kváskový chléb, vepřové maso, červená řepa, houby, borůvky, smetana a slanina. Žádné jídlo se tu ale neobejde bez cibule, česneku, zelené petrželky a hlavně kopru, který dodává jídlům charakteristickou chuť.

V pomořanském regionu není půda úrodná, rostou tu zejména brambory, mrkev a jahody. A tak je kuchyně plná bizarních zvláštností jako jsou bramborové placky s cibulí a cukrem nebo bramborový koláč s cibulí a kyselou okurkou. Výborné a velmi oblíbené jsou ryby. Tradiční je zde „czernina“ – husí nebo kachní polévka s přídavkem ovoce. Říká se, že mládenec, který polévku ochutnal, neměl šanci získat dceru hostitelů.

www.polsko.travel/cz/

Continue Reading

Co ochutnat

Tlustý čtvrtek

Published

on

Poslední čtvrtek masopustu je v Polsku nerozlučně spjat s koblihami. Tradice oddávání se tomuto sladkému potěšení je v Polsku dlouhá několik století.  Dnes můžete v Polsku koupit koblihy téměř kdekoliv. Není divu, Poláci tento den zkonzumují kolem 100 milionů těchto sladkých plněných koulí, což je na jednoho „statistického Kowalského“ dvě a půl koblihy. I když jsou koblihy v supermarketech za velmi nízké ceny, polští spotřebitelé stojí i tři hodiny před vyhlášenými pekařstvími, aby sobě a svým blízkým zajistili tuto sladkou pochoutku. Druhů koblih je nepočítaně a na své si přijde každý. Polská tradice je pro jiné národy dosti málo pochopitelná obzvláště proto, že její termín je pohyblivý. Letos se slaví dnes. Příští rok až 28. února.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polský výrobce kabanosů zpochybňuje českou inspekci 15.3.2019
    Česká zemědělská a potravinářská inspekce stáhla z prodeje tří typy polského Kabanosu, prodávané v síti Kaufland. Důvodem byl příliš malý – podle českých kontrolorů – obsah masa ve výrobku. Klasický vepřový kabanos podle inspektorů obsahoval o 20 g méně masa na 100 g výrobku, než deklaroval polský výrobce (122 g vepřového masa na 100 g […]
    Jaromír Piskoř
  • Polský soud: 3 měsíce vězení za zabíjení kaprů samodomagilotinou bez omráčení 12.3.2019
    Okresní soud v polské Krotoszyně odsoudil postaršího prodavače kaprů na tři měsíce vězení za zabíjení ryb bez předchozího omráčení. Výrok není pravomocný. Wojciech C. byl obviněn ze špatného zacházení se zvláštní krutostí. Ke zločinu došlo v prosinci 2018 na městském trhu ve Velkém Krotoszyně. Policisté byli informováni aktivisty z Nadace Viva. Polský soud kromě trestu […]
    Jaromír Piskoř
  • Ostrý a hlasitý opoziční hlas byl umlčen 12.3.2019
    „Nedopustil jsem se žádného zločinu. Ale za vlády PiS jsou možné různé věci.“ prohlásil opoziční poslanec Stefan Niesiołowski. Polské státní zastupitelství obvinilo poslance Niesiołowského z toho, že nezákonně zajistil dvěma polským podnikatelům lukrativní zakázky v hodnotě několika milionů zlotých. Místo úplatku využíval služeb prostitutek placených zatčenými podnikateli. Podnikatelům bylo sděleno obvinění z korupčních zločinů a […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality