Connect with us
Reklama




Aktuality

Cenzurou k popularitě

Published

on

Známý polský youtuber Stefan Tompson ve svém krátkém filmu popsal trefně pocity své generace a mnoha Poláků na polsko-izraelský spor. You Tube jej zprvu zablokoval, protože ono video „mělo obsahovat části urážlivé pro některé diváky“. Tím mu pochopitelně tým You Tube dodal ještě větší důležitosti a film byl umístěn a částečně pro onu blokaci, zhlédnut na mnoha webových stránkách a jiných sociálních sítích, které s jemnou propagandou problém neměly. Po několika dnech plných oprávněné kritiky a „opětovném prozkoumání filmu“ cenzurní zápal týmu You Tube ochabl a odblokoval jej i pro Českou republiku. (Příběh rodiny Ulmových, o kterých je ve filmu zmínka viz níže)

 

Příběh rodiny Ulmových, o které hovoří Stefan Tompson

Čtyřiadvacátého března 1944 ještě před úsvitem přišli k domu Józefa a Wiktorie němečtí četníci – velitel stanice v Łańcutu poručík Eilert Dieken, dále Joseph Kokott, Michael Dziewulski a Erich Wilde. Na pomoc si vzali čtyři „tmavomodré“, mezi nimiž byl – Włodzimierz Leś. Němci vstoupili do chalupy, na jejíž půdě objevili a okamžitě zastřelili všechny Židy. Poté se rozhodli vypořádat s pány domu. Jeden ze svědků, které si Němci schválně pozvali, aby každý viděl, co čeká Poláky v případě ukrývání Židů, vypověděl, že Józefa a Wiktorii vyvedli ven a zastřelili je před prahem rodného domu. „Během střelby byl na místě popravy slyšet strašný křik – děti volaly své rodiče, kteří už byli zastřelení. Byl na to všecko otřesný pohled,“ řekl svědek. V září 1944 odsoudila polská podzemní armáda Armia Krajowa k trestu smrti „tmavomodrého“ policistu Leśa – zastřelili ho v Łańcutu.* Příběh má i svůj český aspekt Joseph Kokott – pocházející ze Sudet občan Československa, který se po Mnichovu „rozpomněl“ na své německé kořeny, se po válce vrátil domů a až do roku 1957 bydlel v Praze. Tehdy byl uvězněn a vydán do Polska, kde zemřel ve vězení. Naopak Eilert Dieken, velitel zásahu, dožil v klidu jako vážený občan Esens v Západním Německu.

(* Orgány polského podzemního státu zaujímaly k pronásledování Židů jednoznačné odmítavé stanovisko (mise Jana Karského), odsuzovalo „šmalcovníky“, kteří se přiživovali na židovském neštěstí či udávali, k trestu smrti a v rámci možnosti organizovaly pomoc pronásledovaným Židům (Žegota).

Józef Ulma před válkou vychodil zemědělskou školu, stal se propagátorem sadařství, zařídil si školku ovocných stromů, začal pěstovat moruše a chovat bource morušového. Mimo to vedl knihovnu Spolku katolické mládeže a vášnivě se věnoval fotografování. Nepochybně se tak lišil od zbytku obyvatel té velké, více než čtyřtisícové vesnice. Ve vsi bydlelo před válkou také 120 Židů, převážně obchodníků, ale i rolníků, které v roce 1942 potkal krutý osud obětí holocaustu. Několik desítek z nich bylo zabito přímo na místě.

Udavači si bohužel přišli na své, přesto se však jenom v Markowé šťastně dočkalo konce války ještě minimálně 17 Židů i se svými polskými zachránci. Józef a Julia Barovi společně s dcerkou Janinou více než dva roky ukrývali pětičlennou rodinu Riesebachových. Antoni a Dorota Szylarovi, kteří měli sami 5 dětí, zase zachránili sedmičlennou rodinu Weltzů. U Jana a Weroniky Przybylakových přežil Jakub Einhorn a u Heleny a Jana Cwynarových Abraham Segal.

Józef a Wiktorie Ulmowi byli vyznamenáni čestným diplomem a uznáním v Izraeli. V roce 2004 arcibiskup Józef Michalik při vysvěcení pomníku zavražděným pronesl tato slova: „Mučedník je svědek a svědectví má různé podoby.“ Začínají snahy o jejich blahořečení.

Kolem roku 2010 Mateusz Szpytma, historik a místní rodák, začíná usilovat o zřízení muzea rodiny Ulmů. Jak sám říká, vedly ho k tomu dvě shody náhod: první byla skutečnost, že Němci oproti svým běžným zvyklostem dům nespálili. Přežil a v něm i rodinný fotografický archív. Józef Ulma měl totiž na tehdejšího rolníka podivnou zálibu. Byl vášnivý fotograf. Díky němu nejsou Ulmovi jen jména ve výčtu obětí války, ale živí lidé…

Starosta vsi Teofil Kielar, který na rozkaz Němců zajistil několik mužů, aby oběti pohřbili, se ptal velitele, proč zavraždili i děti. Dieken mu na to odpověděl: „Aby s nimi obec neměla žádné starosti.“ Poté se Němci dali do rabování. Jakmile si Kokott povšiml, že má mrtvá Gouda Goldmanová na hrudi pověšenou krabičku s cennostmi, prohlásil – „Zrovna tohle se mi hodí,“ a krabičku si schoval do kapsy. Poté co oběti zakopali, nechal shromáždit všechny Poláky a varoval je: „Nikdo se nesmí dovědět, kolik lidí jsme zastřelili – víte to jenom vy a já!“

Rodina Ulmových navzdory udání hrozícímu ze strany vystrašených místních u sebe ukryla a živila až osm Židů. V domku Ulmových se schovávali jejich sousedé – Gouda a Layka Goldmanovi s malou dcerkou a také obchodník s dobytkem Szall se svými syny. Szallovým už předtím pomáhal v Łańcutu tzv. „tmavomodrý policista“ („tmavomodří“ – komunální policie, kterou Němci povolili ponechat v obcích Generálního gouvernementu) Włodzimierz Leś. Po určité době jim však pomáhat přestal, ponechal si však část jejich majetku, které se oni, ačkoli již byli u Ulmových, chtěli domoci zpět. Dokonce se pokoušeli přivlastnit si na oplátku něco z Leśova majetku. To se jim však pravděpodobně stalo osudným.

Vrazi se chvíli rozhodovali, co učiní s dětmi, ale Dieken rozkázal, že musí zahynout i ony. Tři nebo čtyři z dětí zastřelil osobně Joseph Kokott (nota bene původem z českých Sudet), a na svědky přitom polsky křičel: „Jen se podívejte, jak zdechne každá polská svině, která bude ukrývat Židy.“ Zahynuli tak Stanislava, Bára, Vládík, Franta, Tonda, Maruška a sedmé – ještě nenarozené – dítě v těle matky. Když místní sedláci tajně v noci kopali hrob, aby v rakvích pochovali zavražděné, jeden si povšiml následujícího: „Když jsme do rakve kladli tělo Wiktorie Ulmové, zjistil jsem, že byla těhotná. Domnívám se tak proto, že na rodidlech zemřelé bylo vidět hlavičku a část těla dítěte.“ Nepočítaje toto nenarozené bylo nejstaršímu dítěti 8 let,nejmladšímu 1,5. Celkem tak zemřelo 17 lidí.

Zdroj : MODERNÍ DĚJINY.CZ – Pasáže jsou vybrány z textu Macieje Rosalaka Sousedé: příběh rodiny Ulmových, který připravil ve spolupráci s Maciejem Ruczajem a Polským institutem v Praze.

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Použitý právní trik vyhovuje všem

Published

on

Rebelující bývalý místopředseda polské vlády Jaroslaw Gowin se vydal na krátkou a zprvu zajímavou cestu od koalice s PiS přes jednání s polskou opozicí, polský prezidentem, vyvoláním politické krize, aby nakonec skončil – opět v koalici s PiS. Zprvu sebevědomý Gowin postupně pochopil, že jednání s polskou opozicí nejenže nedopadly tak nějak přirozeně nedohodou, ale došlo mu, že polská opozice se jej snažila pouze využít proti PiS. Krize ve Sjednocené pravici, jejíž všichni poslanci kandidovali na kandidátkách PiS je tedy dočasně zažehnána, ale Gowinův pochod z pozice zneuznaného lídra malé koaliční strany do pozice lídra rozštěpené malé koaliční strany zapomenut jistě nebude.

V průběhu své cesty Gowinův názor na odklad voleb o dva roky dostával trhliny, několikrát jej změnil a ustupoval. Jeho politický projekt možné dohody s polskou opozicí nakonec ale zcela zkrachoval. Je příznačné, že Lewice, také složená ze tří subjektů, se „zrádcem“ vůbec nejednala. Gowin si uvědomil, že v jistém momentu přehřál motor a nic jiného, než zpátečka už v jeho notně obouchaném vehiklu zařadit nešla.

PiS ústy svých mluvčích pomalu utahovalo šrouby. Rebelující poslanci Porozuienie měli být vyloučeni z poslaneckého klubu Sjednocené pravice. Otevřelo také téma možné demise vlády a mimořádných parlamentních voleb spojených s odloženými prezidentskými. O menšinové vládě se neuvažovalo. Tuto variantu po zkušenostech z roku 2007 stávající politici PiS už nikdy zkoušet nebudou. Mediální tlak a nervozita ve vládním táboře s blížícím se zásadním hlasováním viditelně stoupaly.

Poslední silnou pákou, která Gowinovi zůstala byla loajalita několika poslanců Porozumienie. Politiků, které Gowin dosadil na kandidátky PiS. Dnes se nikdo nedozví, kolik by jich nakonec nehlasovalo pro odmítnutí veta Senátu (novely volebního zákona o korespondenčních volbách). Možná až osm z osmnácti. Jakékoli ideje v tu chvíli shořely a šlo už jen o politické přežití Porozuienie. Nakonec, na přímluvu polského prezidenta Dudy a premiéra Morawieckého Jaroslaw Kaczyński svolil, na poslední chvíli došlo k jednání a …. kostrbatý kompromis o odkladu polských voleb spatřil světlo světa. PiS muselo, i pro technické problémy s organizací voleb, podstatně couvnout od svých proklamovaných záměrů. Ve jménu zachování vládní koalice však ale couvlo nejvíce za posledních několik let a Jaroslaw Kaczyňski boj o květnové volby prohrál. Ovšem jeho uskupení dál vládne a rozhoduje.

Dohoda Kaczyński – Gowin byla potvrzena hlasováním o korespondenčním zákoně a polské vládě nic nebrání provést volby například 23. května. Kaczyński ale takovéto dohody neporušuje a příští týden bude předložena novela, kterou má naformulovat Porozumienie a zhmotnit tak odklad voleb na červenec.

Gowinova politická kariéra přes Unii svobody pokračovala v Občanské platformě. Gowin byl ministrem spravedlnosti v Tuskově vládě a také kandidátem na předsedu Občanské platformy, kdy neúspěšně konkuroval Donaldu Tuskovi. Starší politici Občanské platformy jej tedy důvěrně znají. Jeho silnou povahovou vlastností je „hra na sebe“, což podpořilo očekávání politiků Občanské platformy, že Gowin rozbije stávající většinovou vládní koalici. V podstatě onou představou už žili a prezidentská kandidátka Platformy Małgorzata Kidawová-Błońská dokonce už veřejně plánovala růžovou budoucnost vlády opozice. Dohoda Kaczyńského s Gowinem ono natěšené očekávání zcela potopila. Nastalo obrovské opoziční zklamání, které se mimo jiné projevilo silným očerňováním Jaroslawa Gowina. Odhlédneme-li ale od často kontraproduktivního „antiPiS“ může být polská opozice také spokojená. Došlo k odkladu voleb, což opozice silně a dlouho prosazovala s odvoláním na bezpečnost polských občanů v průběhu vrcholu epidemie v Polsku.

Použitý právní trik – neuskutečnění voleb, které byly vyhlášeny před koronovirovou krizí, tedy tak trochu vyhovuje všem.

Continue Reading

Aktuality

Polská vláda krizi zvládá lépe než česká. A Poláci se navíc chystají volit prezidenta

Published

on

V Polsku při řešení krize kolem koronaviru stoupá podpora vládní strany PiS (Právo a spravedlnost), v televizích je vidět hlavně premiér Morawiecki a ministr zdravotnictví Szumowski. Krizi zvládá polská vláda zatím o trochu lépe než česká, hlavně proto, že čtyřikrát větší Polsko má statistická data ohledně koronaviru o jednu pětinu lepší než Česká republika.

Asi je to dočasné, ale polská vláda je mnohem rozumnější ohledně řešení ekonomických dopadů krize než česká. 212 miliard zlotých (1 zl = tržně 6,047 Kč) bylo určeno vládou „prvním antikrizovým zákonem“ (druhý už projednává polský Sejm) na pomoc polské ekonomice se silným dodatečným reklamním sdělením: „kupujme polské výrobky“.

Staronový prezident

Polsko ovšem postihla krize ohledně prezidentských voleb, které se mají uskutečnit 10. května. Opoziční kandidáti propadli v průzkumech k podpoře kolem 10 % a stávající prezident Duda zaparkoval v číslech 53 % a výše, což mu dává velkou pravděpodobnost zvolení již v první kole voleb. Polská opozice se už více než měsíc usiluje o odklad prezidentských voleb, což by Občanské platformě dovolilo vyměnit její kandidátku Małgorzatu Kidawovovou-Błońskou. Ta se propadla z 25 % podpory na 13 % jen proto, že osobně nezvládla tlak a v podstatě se psychicky zhroutila.

Natolik, že její přebrepty a zásadní neznalost fungování ekonomiky je už kontraproduktivní pro samotnou podporu opozičního stranického lídra – Občanskou platformu. Ta dnes musí řešit „co s ní“. Odklad voleb a nové primární volby v Občanské platformě by bylo pro ni jediným řešením. Kotníky jí totiž úspěšně okopávají polští lidovci a levicová koalice. V takovém případě by se o funkci kandidáta Občanské platformy (když to tedy jinak nelze) dozajista přihlásil Donald Tusk.

Drsný Kaczyński

Pnutí je ale i uvnitř vládní koalice. Svou šanci chtěl využít (na základě průzkumů, že 70 % Poláků nechce v koronavirové krizi jít k urnám) Jarosaw Gowin, místopředseda vlády a šéf strany Porozumienie, která uvnitř vládní koalice disponuje hlasy 18 poslanců. I druhá součást vládní koalice Solidarna Polska je nespokojena s nárůstem podpory dominující PiS, ale její předseda Zbigniew Ziobro už z PiS jednou odešel a trvalo mu několik let, aby se mohl „nějak“ pod křídla PiS vrátit. Jeho role vůči reformě polského soudnictví je nepřenositelná a trpělivý ministr spravedlnosti Ziobro do sporu s Jaroslawem Kaczyńským už nepůjde.

Předseda Porozumienie Jarosław Gowin, stejně jako mnoho polských pravicových komentátorů a publicistů očekával nutný odklad prezidentských voleb. „Nelze volit v krizovém stavu epidemie“. Kaczyński ale zůstal neoblomný. Po velmi drsném vyjednávání prosadil svou vůli a korespondenční a technicky speciální prezidentské volby se v květnu v Polsku s největší pravděpodobností uskuteční. Gowin, který se chtěl s opozicí dohodnout na odkladu voleb (Gowin navrhl prodloužení mandátu polského prezidenta o dva roky, které jako možnou variantu podpořilo i PiS) u opozice neuspěl a podal demisi.

Zachoval si politický pragmatismus a jako předseda Porozumienie zatím neodešel z vládní koalice a navrhl na místopředsedkyni vlády Jadwigu Emilewicz, ministryni rozvoje, odpovědnou za řešení krize vůči malým a středním podnikatelům. Jeho vlastní poslanci jej totiž v zásadním hlasování v Sejmu většinově nepodpořili a neodmítli korespondenční volby. Podle Gowinova vyjádření pro protivládní Onet.pl on sám připravuje nový politický projekt. Gowin tím ale porušil koaliční smlouvu s PiS a vydal se k samostatnému provádění politiky.

Nová hvězda

Na vládních tisových konferencích o řešení problémů s koronavirovou krizí najednou vystupuje rétoricky dobře vybavená šestačtyřicetiletá místopředsedkyně Porozuienia Jadwiga Emilewiczová a srozumitelně prezentuje ekonomické vize polské vlády o tom, jak zvládat epidemii, tak, aby co nejméně uškodila polské ekonomice. Také upozorňuje na to, že některá opatření se budou v průběhu času aktualizovat a upravovat podle vývoje epidemie. Emilewiczová pragmaticky hodnotí stávající stav schvalování zákona o korespondenčních volbách: „Ze Senátu se za necelý měsíc do Sejmu vrátí zákon o volbách a my v té době budeme znát stav epidemie v Polsku a podle něj se budeme rozhodovat. Máme také dost času přesvědčit opozici o odkladu prezidentských voleb podle návrhu Jaroslawa Gowina“.

Prezidentské volby se tedy v květnu v Polsku pravděpodobně uskuteční. Zda to kvůli Senátu, který je většinově opoziční, bude 10., 17., 24. či 31. května ještě není jisté. Možnost krátkodobého odkladu voleb má podle navrhovaného zákona předsedkyně Sejmu.

Tedy, až bude stání správa technicky připravena na krizový způsob voleb, prezidentské volby se „bavorským způsobem“ uskuteční i přes protesty polské opozice. Poláci obdrží volební tiskoviny poštou (podobně jako u nás) a budou obálky vhazovat do velkých „poštovních schránek“, které budou pod dohledem umístěny v obcích na veřejných prostranstvích, a tedy bez nutnosti dohledu okrskových volebních komisí v místnostech, jejichž ustanovení chtěla opozice kvůli epidemii bojkotovat. Větší obálka bude obsahovat identifikační formulář voliče a zalepenou menší obálku s volebním lístkem. Okresní volební komise překontroluje identifikaci voliče, zda je zaregistrován ve volebních seznamech a menší zalepenou obálku s volebním lístkem vhodí do urny. Technické podrobnosti pak má stanovit ústřední volební komise.

Onen model voleb je v Polsku i při omezení pohybu kvůli epidemii pro velkou část voličů přijatelný (dnes 60 %). Jediný, kdo má zcela dominující vliv na to, zda se nakonec prezidentské volby v Polsku uskuteční (i přes politickou vůli PiS) je polský ministr zdravotnictví Szumowski (PiS). Ten si vymínil, že podle dat o rozsahu a průběhu epidemie se v druhé polovině dubna rozhodne, zda by uskutečnění voleb ve výše naznačeném modelu, z pohledu ryze zdravotního, Polákům neuškodilo. Pokud ministr zdravotnictví Szumowski řekne NE, nemá šanci ani Jaroslaw Kaczyński a volby budou v Polsku nejdříve počátkem srpna. Jeho poslední prohlášení ale ukazují na to, že takovéto korespondenční hlasování je pro něj přijatelné. Nepřijatelné je pro opoziční aktivisty, polské Greenpeace a o jejich ústavnosti pochybuje i Věra Jourová. Tento způsob voleb vyvolává také silné znepokojení i u některých levicových a liberálních europoslanců. PiS podle nich zneužívá epidemii.

Pád vlády? Jen teroreticky

Objevují se spekulace, že může dojít i k mimořádným parlamentním volbám kvůli ztrátě většiny Sjednocené pravice v Sejmu. Podpora PiS v průzkumech je dnes velmi vysoká a nepotřebuje malé koaliční strany vedené Gowinem či Ziobrem. Je tedy evidentní, že poslanci Porozumienie či Solidarna Polska by pro mimořádné parlamentní volby v dohledné době nehlasovali. Občanská platforma by v případných mimořádných volbách získala určitě méně mandátů, než má nyní. Ve stávající situaci je i pro ni rozpuštění parlamentu nevýhodné.

Polská politická scéna se po ukončení epidemie dá do pohybu. Jaroslaw Kaczyński předpovídá pokles preferencí své PiS, protože dojde k ekonomické krizi a dopady budou v Polsku citelné. Gowin sází na to, že se postaví se svou malou stranou do čela nějakému novému politickému proudu. Opoziční PSL a Lewice chtějí dohnat v průzkumech Občanskou platformu, která se ocitla v potížích a její nové vedení není schopno kromě kritiky PiS nic srozumitelně pozitivního vymyslet. Nejmenší Konfederace pak kritikou všeho a všech doplňuje onen polský kolorit.

Vládní koalice dnes disponuje většinou 5 hlasů v polském Sejmu. Pokud by ale byla Gowinem vytvořena dohoda s celou opozicí, je teoreticky možné odstavit PiS a vytvořit vládu antiPiS v čele s Jaroslawem Gowinem (takovéto řešení by musela podpořit nejméně polovina poslanců Porozumienie a všichni poslanci opozice).

Představa je to sice značně absurdní – feministky a homosexuální poslanci hlasující spolu s patriotickými národovci – ale teoreticky to možná varianta je. Takovémuto vládnutí by prakticky bránil pouze prezident z PiS, který by mohl účinně vetovat zákony koalice antiPiS. Nic zatím neukazuje na to, že by se o podobnou sebevražednou variantu Jaroslaw Gowin nyní pokoušel, ale je jasné, že osobní důvěru Jaroslawa Kaczyńského ztratil a jeho budoucí osobní politické vize se od stávající koalice Sjednocené pravice budou lišit.

Autor je polonista 

(článek vyšel 14. dubna na webu Reflexu) 

 

 

 

 

Continue Reading

Aktuality

Vrchol pandemie v Polsku – 10 000 nakažených?

Published

on

Polští politici informují o koronaviru jednoznačně lépe, než Ti naši. Hlavně nic nenatírají na růžovo a připravují polskou společnost na to, že vrchol pandemie je před nimi a že množství nakažených v několika příštích týdnech mnohonásobně vzroste. „Polsko má v 19 nemocnicích místo na 10 000 nemocných“ naznačil polský ministr zdravotnictví očekávaný vývoj, s tím, že k pondělku měli v Polsku 177 nakažených a 4 mrtvé. Podle ministra budou Poláci rádi, když do konce příštího týdne budou mít jen 2000 nemocných. Vrchol pandemie v Polsku má nastat za 3 – 4 týdny.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Použitý právní trik vyhovuje všem 8.5.2020
    Rebelující bývalý místopředseda polské vlády Jaroslaw Gowin se vydal na krátkou a zprvu zajímavou cestu od koalice s PiS přes jednání s polskou opozicí, polský prezidentem, vyvoláním politické krize, aby nakonec skončil – opět v koalici s PiS. Zprvu sebevědomý Gowin postupně pochopil, že jednání s polskou opozicí nejenže nedopadly tak nějak přirozeně nedohodou, ale […]
    Jaromír Piskoř
  • Polská vláda krizi zvládá lépe než česká. A Poláci se navíc chystají volit prezidenta 28.4.2020
    V Polsku při řešení krize kolem koronaviru stoupá podpora vládní strany PiS (Právo a spravedlnost), v televizích je vidět hlavně premiér Morawiecki a ministr zdravotnictví Szumowski. Krizi zvládá polská vláda zatím o trochu lépe než česká, hlavně proto, že čtyřikrát větší Polsko má statistická data ohledně koronaviru o jednu pětinu lepší než Česká republika. Asi […]
    Jaromír Piskoř
  • Vrchol pandemie v Polsku – 10 000 nakažených? 17.3.2020
    Polští politici informují o koronaviru jednoznačně lépe, než Ti naši. Hlavně nic nenatírají na růžovo a připravují polskou společnost na to, že vrchol pandemie je před nimi a že množství nakažených v několika příštích týdnech mnohonásobně vzroste. „Polsko má v 19 nemocnicích místo na 10 000 nemocných“ naznačil polský ministr zdravotnictví očekávaný vývoj, s tím, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality