Connect with us
Reklama

Aktuality

Změny v polské vládě

Published

on

Polská opoziční, ale i provládní média divoce spekulují o změnách na ministerských postech v polské vládě. Dokonce se spekuluje i o odchodu premiérky Szydlové. Ona sama potvrdila, že rekonstrukce vlády se uskuteční v polovině listopadu. Dojde k ní po dvou letech vládnutí a je to dáno i smlouvou vládní koalice – PiS, Solidarna Polska a Polska Razem, která onu reflexi předpokládá.

„Spekulace vládě neprospívají. Ke změnám dojde. Rozhodnutí je samozřejmě prodiskutováno s předsedou Kaczyńskim, to je normální, tato rozhodnutí padají v orgánech strany.“ řekla v programu „Jeden na jednoho“ polské televize TVN24 Beata Szydlová. Jak zdůraznila šéfová vlády, musí si zatím udržet zdrženlivost a jména odcházejících ministrů prozatím nezveřejní.

Výměna premiérky je velmi nepravděpodobná, i když si ji někteří staří matadoři PiS přejí. Jediný, kdo by ji mohl nahradit je předseda PiS Jaroslaw Kaczyński. Polská vláda má vcelku velkou důvěru polské veřejnosti a jmenováním Kaczyńského do čela vlády by o velkou část podpory přišla. Szydlová spojuje voličské skupiny různého typu – od „železného voličského kmene“ přes katolické národovce, centristy po konzervativní liberály a je také jedním z důvodů pro velkou podporu PiS samotné. Stratég Kaczyński by musel řešit „každodenní vládní operativu“ a trávit mnoho času v Bruselu. Evidentně o tuto část premiérských povinností nestojí. Kaczyński se navíc vyskytuje na polské politické scéně již téměř třicet let a pokud by chtěl za 14 dnů usednout do křesla premiéra, choval by se jinak.

Nový zákon o polské diplomacii se v Sejmu zadrhl, ale především kvůli dosti „zvláštním“ návrhům poslanců PiS (vytvoření ministerské Rady) a je proto představitelné, že ministr Witold Waszczykowski bude odvolán z důvodu – nedokázal prosadit v Sejmu nový zákon o diplomacii. V jeho případě už neexistuje podpora ze strany vlivných poslanců a europoslanců PiS, kteří naopak mají přátelské vazby s šéfem prezidentského úřadu Szczerskim. Pokud dojde k deklarované dohodě s prezidentem kolem soudních zákonů, je jisté, že prezident sáhne po nabízeném posílení vlivu v polské zahraniční politice nebo alespoň „nebude bránit nové výzvě pro Krzysztofa Szczerského“.

Ministryně digitalizace Anna Streżyńska pochází z tábora Gowinowa Polska Razem a existuje spor mezi ní a ministrem obrany Macierewiczem ohledně kompetencí nad dohledem nad polskou digitalizací – kyberbezpečností. Je dosti „hubatá“ a stojí si za svým názorem. Ministerstvo bylo trochu uměle založeno v roce 2015 a je tak možno uvažovat, že si jeho kompetence rozdělí vnitro, armáda či nové Ministerstvu pro ochranu státu v čele s dnešním koordinátorem služeb Mariuszem Kamińskim. V takovém případě by kyberbezpečnost skončila tam.

Andrzej Adamczyk, (ministr infrastruktury a stavebnictví) měl být již jednou vyměněn, ale tehdy se za něj postavila Beata Szydlová. Je to její přítel a člověk, který ji v minulosti dostal do vyšších pater strany. Měla dokonce vyhrožovat kvůli němu předsedovi PiS svou demisí. Kaczyński jej kritizuje za pomalost prosazování programu PiS v bytové politice. Onen problém ale je spíše v tom, že ministrovi lidé ovládající státní společnosti spadající pod jeho resort a jsou ve sporu s lidmi Morawieckého, ministra pro rozvoj. Boj byl nedávno tak silný, že se premiérka rozhodla vzít si kompetence pro jmenování do některých dozorčích rad podniků a o těchto personáliích už rozhoduje její úřad. Ministra by měl nahradit Jerzy Kwieciński, státní tajemník ministerstva rozvoje, pokud jej premiérka dále neudrží.

Ministr zdravotnictví v Polsku je otloukaný ze všech stran už desítky let a je jedno, jak se jmenuje. Konstanty Radziwiłł také patří do týmu Polska Razem, je ve funkci na polské poměry hodně dlouho a polské stávky lékařů mu moc kladné body nepřinesly. Polské zdravotnictví je téměř nejhorší v Evropě a těžko to nějaká personální změna změní. V Polsku to ovšem bývá zvykem a jeho výměna je zcela reálná. Kníže Radziwiłł ale je ceněným odborníkem a PiS nikoho lepšího nemá.

Spekuluje se i o výměně ministra zemědělství (Krzysztof Jurgiel), ministra energetiky (Krzysztof Tchórzewski) či ministra pro životní prostředí (Jan Szyszko). Jenže to jsou Kaczyńského dlouholetí političtí přátelé s velkým vlivem uvnitř strany. Těžko si představit, že by byli odejiti.

Divoké spekulace o změnách v polské vládě se tedy mohou týkat jen dvou či tří ministrů. Což je po dvou letech vládnutí docela úspěch. Navíc nejde víceméně o kvalitu samotných ministrů, ale o širší úvahy, jak politické, tak o  počtu ministerstev či rozdělení jejich kompetencí. Opozice v Polsku oněch spekulací pochopitelně využívá a každý den nějaké to polínko pod kotel přihodí.

Jak si ale všímají někteří polští komentátoři ona komunikace o personálních změnách ukazuje na rukopis Adama Bielana, místopředsedy Senátu a bývalého šéfmanažera vítězné prezidentské kampaně Lecha Kaczyńského. Bielan je bývalý europoslanec, který si po odchodu z PiS nasypal popel na hlavu a byl zvolen na kandidátce PiS za Gowinovu Polska Razem. Dnes je opět blízkým spolupracovníkem Jaroslawa Kaczyńského. Pokud by to byla pravda, a vůbec bych to nevylučoval, je ono zahlcení mediálního prostoru spekulacemi o změnách v polské vládě živeno uměle a se souhlasem Kaczyńského. V takové hře se odhalují různé ambice různých a pevnost jiných.

….. dosti spekulací, za 14 dnů bude jasno.

Jaromír Piskoř

 

 

 

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Komise žaluje Polsko

Published

on

Komise se domnívá, že „polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců“.

„Chtěli bychom, aby ti, kterých se zákon dotýká, mohli dál plně provádět své soudcovské povinnosti. O to jsme požádali, nyní je na soudu, zda o takovém předběžném opatření rozhodne,“ vysvětlila mluvčí. Rychlost, s jakou bude soud jednat, neuměla Andreevová odhadnout. Připomněla ale, že sama komise s částmi řízení pro nesplnění povinnosti, které žalobě předcházely, postupovala rychlým tempem. O možnosti žaloby komise diskutovala už minulou středu, připustila dnes mluvčí.

Na začátku letošního července poslala unijní exekutiva polským orgánům výzvu týkající se zákona o Nejvyšším soudu a v polovině srpna pak řízení pro porušení povinnosti posunula do druhé fáze. Odpověď polských orgánů v obou případech obavy komise nerozptýlila.

Celý text na České noviny

Continue Reading

Aktuality

Barbara Ćwioro se stala polskou velvyslankyní v ČR

Published

on

„Praha je pro mě velkou výzvou. Velvyslanectví Polské republiky v hlavním městě České republiky je jednou z nejvýznamnějších polských diplomatických misí na světě. Česká republika je našim sousedem, strategickým politickým partnerem ve střední a východní Evropě, zejména ve Visegrádské skupině, ale také v rámci “ Bukurešťské devítky“, Trojmoří nebo Evropské unie a NATO. Příchod do Prahy je pro mě velkým profesním růstem a výzvou.“ řekla Barbara Ćwioro pro Głos.

Continue Reading

Aktuality

Evropa hledá hodnotu

Published

on

Současná Evropa stále více rozdělená a trápí takovými problémy jako Brexit nebo migrační krize, čelí hrozbě ztráty společné identity a staletého kulturního dědictví. Je nějaká šance na nalezení společných hodnot pro dnes tak různorodé etnické a politické Evropy? Jaké hodnoty by měly být základem budoucnosti Evropy? Na XXVIII Ekonomické fórum v Krynici, se zúčastnil panelu Angelo Farrugia, maršálejk Sněmovny reprezentantů Malty, arcibiskup Marek Jędraszewski, metropolita Krakova, Jacek Karnovski, šéfredaktor týdeníku wSieci, Marek Kuchciński, maršálek polského Sejmu, János Latorcai, místopředseda maďarského Národního shromáždění a arcibiskup Zbigniew Stankiewicz, metropolita Rigy. Rozhovor moderoval Jacek Kurski, předseda správní rady TVP SA

Jacek Kurski a položil základní otázky: jaký je současný stav EU? Existuje taková věc jako evropské hodnoty?

Marek Kuchciński: Vím jedno, země střední Evropy uznávají hodnoty, jako svoboda a mají povědomí o potřebě nezávislosti. Zdá se, že na Západě tyto hodnoty nejsou rozvinuty. Musíme odvážně připomínat, že evropské hodnoty, které platí dnes, mají své kořeny ve třech zdrojích – řecké filozofii, římském právu a křesťanství.

Angelo Farrugia hovořil o hodnotách vyplývajících z důstojnosti každé lidské bytosti: Do EU jsme vstoupili současně s Polskem. Když hovoříme o hodnotách, mluvíme o lidských hodnotách. Každý by měl mít právo na základní práva. Mám rád francouzské heslo rovnost, svoboda a bratrství. Pro Farrugiia je významným současným problémem Unie finanční krize: došlo k chybám v řešení finanční krizi v EU. Pokud nebude navržena náprava, máme problém.

János Latorcai na problém evropských hodnot nahlédl z politického hlediska. Podle něj má nyní liberalizmus převahu, ale bude pro něj těžké zvládnout kontinent. Vzhledem k nadměrnému liberalismu vznikají trendy opozice, které například nebudou přijímat nová pravidla týkající se sexuality. Latorcai také poukázal na to, že v Evropě neexistovala žádná politická kategorie jako evropští unionisté.

Marek Jędraszewski se zmínil o velkém poselství Jana Pavla II., který řekl, že demokracie se může změnit na totalitarismus. Varoval před ustanovením objektu, který může rozhodovat o tom, co je dobré a co je špatné. Člověk vycítil, že může rozhodovat, kdo je člověkem, kdo podčlověkem a kdo červem – to byla Goebbelsovská propaganda. Velkou hrozbou podle Jędraszewského je vznik jejích současných inkarnací, které se zrodily z podobných ideologických základů. Podle arcibiskupova přesvědčení není pochyb o tom, že nejdůležitější věcí musí být lidská důstojnost.

Zbigniew Stankiewicz připomenul, že cílem otců Evropy vedených Schumanem bylo dosáhnout trvalého míru v Evropě. Ekonomika měla být prostředkem k tomuto účelu. Schuman viděl společenství svrchovaných států založených na křesťanských hodnotách. Hlavním současným problémem, podle metropolity Rigy, je vlna neomezené svobody, která není založena na hlubších fundamentech. To vede k posunu hranic dobra i zla. Dnes se člověk stal instancí, která rozhoduje o tom, co je dobré a co je špatné – a to jsou rozhodnutí, o kterých není možno hlasovat.

Jacek Karnowski poukázal na to, že na stěnách chodeb EU visí abstraktní obrazy a je možné to hodnotit, jako příznak úmyslného odklonu od křesťanské tradice. Podle šéfredaktora se Unie dnes potýká s největší krizí ve své historii a staví se proti křesťanskému dědictví. Jednou z hrozeb je použití dvojích standardů, například v situaci, kdy silní hráči rozhodují o tom, co je evropský zájem, a jejich rozhodnutí jsou pak pouze prezentovány zemím našeho regionu. Tímto způsobem se poškozuje demokracie

János Latorcai vidí potřebu re-evangelizovat materiální západní společnost. Musíme určit, co je a co není hodnotou. Hodnota je to, co ověřila gistorie, a chceme, aby zůstala. Křesťanství mělo takovou sílu přežití. Evropa je kombinovaným výsledkem filozofie, judaistické kultury a umění římské organizace. Věříme, že Bůh stvořil lidi podle jeho obrazu.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Komise žaluje Polsko 24.9.2018
    Komise se domnívá, že „polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců“. „Chtěli bychom, aby ti, kterých se zákon dotýká, mohli dál plně provádět své soudcovské povinnosti. O to jsme požádali, nyní je na soudu, zda o takovém předběžném opatření rozhodne,“ vysvětlila mluvčí. Rychlost, […]
    Jaromír Piskoř
  • Barbara Ćwioro se stala polskou velvyslankyní v ČR 20.9.2018
    „Praha je pro mě velkou výzvou. Velvyslanectví Polské republiky v hlavním městě České republiky je jednou z nejvýznamnějších polských diplomatických misí na světě. Česká republika je našim sousedem, strategickým politickým partnerem ve střední a východní Evropě, zejména ve Visegrádské skupině, ale také v rámci “ Bukurešťské devítky“, Trojmoří nebo Evropské unie a NATO. Příchod do […]
    Jaromír Piskoř
  • Evropa hledá hodnotu 20.9.2018
    Současná Evropa stále více rozdělená a trápí takovými problémy jako Brexit nebo migrační krize, čelí hrozbě ztráty společné identity a staletého kulturního dědictví. Je nějaká šance na nalezení společných hodnot pro dnes tak různorodé etnické a politické Evropy? Jaké hodnoty by měly být základem budoucnosti Evropy? Na XXVIII Ekonomické fórum v Krynici, se zúčastnil panelu […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality