Connect with us
Reklama




Aktuality

Závidím Čechům jejich přístup k životu

Published

on

S Remigiuszem Rączkou – slavným slezským kuchařem, hvězdou televize „TVP Katowice“ – o vaření v pohraničí. Je majitelem logo-region-opavskopopulární restaurace ve městě Wodzisław Śląski, kterou rádi ji navštěvují i čeští hosté.

Jaká kulinářská spojení se vám vybaví ve spojitosti s českou kuchyní?

– Zaprvé to bude veškeré malé, křehké vánoční cukroví. Slavné vosí úly, ty zcela jistě pocházejí z Česka, také koláč k nám „přišel“ z Moravy. Vím, že i hrachová polévka má český původ, podobně jako kyselo se smetanou. Také ve všudypřítomném kmínu ve slezské kuchyni vidím český vliv. Musím ještě zmínit houskové knedlíky podávané k huse. Nedokážu najednou vyjmenovat všechno, ale podobných prvků je v našich regionálních jídlech hodně.

Byl jste pozván do Krzanowic blízko české hranice, abyste popovídal o společných tradicích pohraničí. Ukázalo se, že je znáte z vlastního domu. Co se u vás doma jídalo?

Takové jídlo se u nás doma připravovalo a připravuje stále. Moje babička připravovala Hauskyjzu, to je domácí sýr. Sázená vajíčka, připečené brambory, jelita, kyselé zelí – jejich chuť jsem poznal v rodinném domě a snažím se tyto chutě kultivovat. Taková kuchyně je chutná, hutná a výživná. Uvědomuji si, že čas rychle utíká a že mnoho z těchto jídel začíná být historickou minulostí. V mém případě jsou ale přítomny každodenně, je to takový můj všední chléb. Smutné však je, že moji známí již tato jídla neznají. Mnoho lidí dnes staví na polotovarech. Když vyprávím mé generaci, čili třicátníkům a čtyřicátníkům o těchto věcech, mávají rukou a říkají, že to kdysi jedli, ale dnes už se taková jídla nedělají. A to je přece součást našeho kulturního dědictví, které již později bude těžké obnovit. Pro mě je to vlastně koníček. Dokud to pánbůh dovolí, budu takovou kuchyni, která mi dává sílu a zdraví, doporučovat.

Občanům Krzanowic jste servíroval jedno z jídel známých na obou stranách hranice, čili kyselo. Proč jste si vybral zrovna toto jídlo?

Paní Anna z kulturního domu mě navštívila, abychom dohodli menu při návštěvě Krzanowic. Nabídl jsem kyselo z kvásku, kvašeného zelí, ale paní Anna na to: já to neznám. Poptala se lidí, ale ti to také znali málo, protože takové kyselo je v našem okolí připravované častěji než zde. Takže jsem vybral kyselo na bázi smetany.

Je ještě něco, co závidíte Čechům v jejich kuchyni?

Nezávidím Čechům kuchyni, protože si myslím, že ta naše je lepší. Musím ale zmínit, že jeden Čech mě naučil přidávat do bramborových placek pivo. Ty jsou pak díky tomu pružnější a křupavější. Malé množství piva přináší velký efekt, protože nám zapracuje droždí. Čechům závidím něco jiného, než je jídlo. Umí se lépe bavit, než to umíme my ve Slezsku. Navštěvují restaurace. Po práci si zajdou do hospody. Na život se dívají trošku jinak než my. Mají jinou mentalitu. V minulosti nemávali šavličkou, ale bylo pro ně vždy také důležité, aby jim zůstalo i dobré jídlo a pivo. Závidím jim tedy ten určitý klid. My se více honíme, chceme být top – nejlepší. To není dobré ani pro játra, ani pro nervy. To bych radil, abychom si vzali příklad z Čechů. Vést uvolněnější život.

Navštěvujete české restaurace?

To spíše častěji vítám Čechy u sebe. Objednají si kyselo z podmáslí, rádi ochutnávají roládu a také jazyky. Jsou to milí a sympatičtí hosté. Nevím, jak se o mně dověděli. Přijíždějí z Bohumína, Karviné, Ostravy. Já si v Česku kupuji vždy hlavně dobré pivo. Mám rád černého Kozla, který je takový silnější. Je to povinnost. Bývám občas v Karviné, jezdím tam na výlety na kole. Já si ale víc pamatuji chutě, než místa, kde jsem jedl.

Co byste Čechům doporučil v rámci jídla ve Slezsku?

Mají rádi naše „kluski“, tedy bramborové knedlíčky, takže doporučil bych oboje – černé i bílé. Navrhl bych také králíka. Je známý i v jejich kuchyni, ale ve Slezsku má zvláštní význam, protože tady každá domácnost měla králíkárnu a králíky. Zdejší Slezan měl doma holuby a králíky. Je to navíc i můj koníček, rád chodím ke králíkům a přitom relaxuji. Někdo může říct, to je ale hlupák, vždyť máme 21. století a Rączka chodí ke králíkům. Přináší mi to ale velkou radost. Pocházím ze zemědělskohornické rodiny, takže to možná proudí v mé krvi. Jak přijde jaro, kupuji 100 pytlíků semen a jdu na pole. Každý rok mám toho více a více, jedná se asi o nějakou vesmírnou energii, která na mě vždy sestoupí, takže to musím udělat.

Autor: Mariusz Weidner, REGION OPAVSKO

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

V Polsku vyhrálo PiS

Published

on

Polské volby dopadly podle očekávání. Největším překvapením je volební účast, která byla ve velkých městech i přes 50 %. Na vesnici, kde žije nejvíce voličů zvítězilo s převahou PiS. Velká města preferovala spíše Koalici. Šesti procentní úspěch krajně pravicové KONFEDERACE je spíše úspěchem i když oni očekávali více. Noční sčítání je pro ně ovšem infarktové. Pohybují se už těsně pod pětiprocentním prahem (68 % sečtených hlasů). 

Šesti procentní výsledek Biedroniovy formace „Jaro“ je spíše neúspěchem (při startu měla i 14 %). Hlavně proto, že kavárna očekávala nadpoloviční výsledek svých (EK a Jaro), který se nedostavil. Prohrává hnutí Kukiz a polovinu jeho hlasů vysála silně národovecká KONFEDERACE. Podle Exit pollu je také překvapující, že u mladých vyhrálo PiS před EK a KONFEDERACÍ. Donald Tusk se dvě a půl hodiny po zveřejnění Exit poll ještě nevyjádřil.

Continue Reading

Aktuality

Jen o tom nikomu neříkej

Published

on

O tom, jak silnou roli má v polské společnosti církev, netřeba nikoho dlouze přesvědčovat. Kořen katolické víry se v rodné zemi svatého papeže Jana Pavla II. nepodařilo vyrvat ani komunistům, ani jejich pozdějším následovníkům neomarxistům. Vnějším atakům se polští katolíci čelit naučili. Nyní však stojí před výzvou, zda se dokáží vypořádat s problémem mnohem rafinovanějším, který přichází z lůna církve samotné.

Případy sexuálních ataků ze strany kněží jsou fenoménem bez přehánění globálním. Není tak nic divného na tom, že vlna, která vynáší tyto šokující případy doslova na světlo Boží, zasáhla i naše severní sousedy – Polsko. Mnohé z případů, které měly zůstat navždy skryty za bariérou všeobjímajícího mlčení, předestírají veřejnosti novináři. Mimochodem, za tuto práci je opakovaně ocenil i papež František a žurnalisty označil za ty, kteří dávají umlčovaným obětem hlas. Periodicky také novináře vyzývá k tomu, aby v tomto spravedlivém úsilí nepolevovali.

Varovné znamení

Pozoruhodné je, jak silný dopad má kromě práce investigativních novinářů v této oblasti také film. A zdaleka se nejedná jen o Oscarový snímek Spotlight, který byl v roce 2015 do jisté míry průkopníkem tohoto žánru. Například v již zmíněném Polsku loni vyvolal mimořádný zájem diváků film Kler, který nabídl nelichotivou sondu do temných zákoutí polského kněžstva s všeříkajícím podtitulem: Nic lidského jim není cizí. 

Minulý týden pak v Polsku vybuchla další filmová bomba podobného druhu. Dokument o zneužívání dětí kněžími od bratrů Sekielských s názvem „Jen to nikomu neříkej“ shlédlo od soboty na internetu přes 11 milionů lidí. Film vyvolal v Polsku tak silnou odezvu, že dokonce i špičky polské katolické hierarchie na jeho základě mění tón svých veřejných vyjádření.

Poslední reakce polského episkopátu naznačují, že i v tamních biskupských rezidencích přestávají za zprávami o sexuálním zneužívání vidět jen koordinovaný útok na autoritu katolické církve, ale konečně začínají hledat slova omluvy a činy pokání. Otázkou zůstává, nakolik je tento obrat myšlen vážně a zda ho polská veřejnost bude ještě ve své většině ochotna akceptovat.

autor: Martin Horálek, celý text na plus.rozhlas.cz

Continue Reading

Aktuality

Města chtějí vrátit nebezpečný chemický odpad zpět Polákům

Published

on

Polsko se zatím k návrhu českých měst, aby si odpad odvezlo zpět do země, nevyjádřilo. Polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk však naznačil, že země na toto nebude ochotna přistoupit. „Také máme problém s přeshraničním převozem nebezpečného odpadu. Máme podezření, že odpad byl přivezen do Polska i z České republiky, Velké Británie nebo Německa,“ řekl Kowalczyk.

Levné skládky nám škodí, lidé musí o odpadech více přemýšlet

Odpad je dnes obrovský byznys. Pro ty, kteří se jej zbaví, někdy i pro majitele hal. Ale neplatí to ve všech případech. Dokládá to i případ, který MF DNES nedávno zmapovala. „Poplatky za skládkování jsou v zahraničí vysoké. Točí se v tom obrovské peníze, jsou schopni zaplatit nájemné, jaké vám nikdo v životě nedá,“ říká Jaroslav B., muž, který pronajal jednu z hal právě polské firmě a po třech měsících v ní nalezl staré pneumatiky.

Polorozpadlou halu u Ostravy bez vody či elektřiny pronajal za 35 tisíc korun měsíčně, reálně by ji pronajal jako sklad maximálně za třetinu. Co vydělal, dal nakonec za odvoz a likvidaci pneumatik, které nebyly jeho.

Pro představu – každá tuna uloženého nelegálního nebezpečného odpadu v Česku vynese organizátorům až šest tisíc korun, a to po odečtení nákladů na dopravu nebo platby nájmu za haly či sklady. 

Likvidace nebezpečného odpadu je velmi drahá všude – jenže na Západ jsou proti Česku nebo Polsku, kde tuna přijde až na 13 tisíc korun, trojnásobná. Poláci loni ze zahraničí do své země dovezli okolo 700 tisíc tun odpadu. Aby na tom organizátoři vydělali ještě víc, vymysleli jednoduchý model, jak se odpadu zbavit. Účelově založí firmu, v jejímž čele stojí „bílý kůň“. Firma si v Česku pronajme halu, několik měsíců platí, sklad má prázdný, a pak do něj najednou naveze odpad několika kamiony. Podle Radima Wity třeba jen do Frýdku-Místku navezli Poláci odpad dvaadvacetkrát a do Bohumína šestkrát.

Odpad, který končí v Česku v těchto měsících, je pravděpodobně jen zlomkem toho, co si takzvaná odpadová mafie nechala navézt na skládky v Polsku. Snaží se ho totiž zbavit, protože jeho likvidace je velmi problematická.

Autor: Václav Janouš, celý text na idnes.cz

 

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • V Polsku vyhrálo PiS 26.5.2019
    Polské volby dopadly podle očekávání. Největším překvapením je volební účast, která byla ve velkých městech i přes 50 %. Na vesnici, kde žije nejvíce voličů zvítězilo s převahou PiS. Velká města preferovala spíše Koalici. Šestiprocentní úspěch krajně pravicové KONFEDERACE je spíše úspěchem i když oni očekávali více. Šesti procentní výsledek Biedroniovy formace „Jaro“ je spíše […]
    Jaromír Piskoř
  • Jen o tom nikomu neříkej 17.5.2019
    O tom, jak silnou roli má v polské společnosti církev, netřeba nikoho dlouze přesvědčovat. Kořen katolické víry se v rodné zemi svatého papeže Jana Pavla II. nepodařilo vyrvat ani komunistům, ani jejich pozdějším následovníkům neomarxistům. Vnějším atakům se polští katolíci čelit naučili. Nyní však stojí před výzvou, zda se dokáží vypořádat s problémem mnohem rafinovanějším, […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak vařit mnohem zdravěji? Inspirujte se v sousedním Polsku 17.5.2019
    Možná vás to překvapí, ale přes geografickou blízkost mají česká a polská kuchyně odlišné kořeny. U nás se vaří spíš po vzoru rakousko-uherské klasiky – knedlíky, hutné omáčky, řízky, zatímco v jídelníčku našich severních sousedů jsou patrné východní, slovanské vlivy, včetně tradičních židovských pokrmů. Obecně lze polskou kuchyni označit za zdravější než českou. Typické jsou […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality