Connect with us
Reklama




Aktuality

Závidím Čechům jejich přístup k životu

Published

on

S Remigiuszem Rączkou – slavným slezským kuchařem, hvězdou televize „TVP Katowice“ – o vaření v pohraničí. Je majitelem logo-region-opavskopopulární restaurace ve městě Wodzisław Śląski, kterou rádi ji navštěvují i čeští hosté.

Jaká kulinářská spojení se vám vybaví ve spojitosti s českou kuchyní?

– Zaprvé to bude veškeré malé, křehké vánoční cukroví. Slavné vosí úly, ty zcela jistě pocházejí z Česka, také koláč k nám „přišel“ z Moravy. Vím, že i hrachová polévka má český původ, podobně jako kyselo se smetanou. Také ve všudypřítomném kmínu ve slezské kuchyni vidím český vliv. Musím ještě zmínit houskové knedlíky podávané k huse. Nedokážu najednou vyjmenovat všechno, ale podobných prvků je v našich regionálních jídlech hodně.

Byl jste pozván do Krzanowic blízko české hranice, abyste popovídal o společných tradicích pohraničí. Ukázalo se, že je znáte z vlastního domu. Co se u vás doma jídalo?

Takové jídlo se u nás doma připravovalo a připravuje stále. Moje babička připravovala Hauskyjzu, to je domácí sýr. Sázená vajíčka, připečené brambory, jelita, kyselé zelí – jejich chuť jsem poznal v rodinném domě a snažím se tyto chutě kultivovat. Taková kuchyně je chutná, hutná a výživná. Uvědomuji si, že čas rychle utíká a že mnoho z těchto jídel začíná být historickou minulostí. V mém případě jsou ale přítomny každodenně, je to takový můj všední chléb. Smutné však je, že moji známí již tato jídla neznají. Mnoho lidí dnes staví na polotovarech. Když vyprávím mé generaci, čili třicátníkům a čtyřicátníkům o těchto věcech, mávají rukou a říkají, že to kdysi jedli, ale dnes už se taková jídla nedělají. A to je přece součást našeho kulturního dědictví, které již později bude těžké obnovit. Pro mě je to vlastně koníček. Dokud to pánbůh dovolí, budu takovou kuchyni, která mi dává sílu a zdraví, doporučovat.

Občanům Krzanowic jste servíroval jedno z jídel známých na obou stranách hranice, čili kyselo. Proč jste si vybral zrovna toto jídlo?

Paní Anna z kulturního domu mě navštívila, abychom dohodli menu při návštěvě Krzanowic. Nabídl jsem kyselo z kvásku, kvašeného zelí, ale paní Anna na to: já to neznám. Poptala se lidí, ale ti to také znali málo, protože takové kyselo je v našem okolí připravované častěji než zde. Takže jsem vybral kyselo na bázi smetany.

Je ještě něco, co závidíte Čechům v jejich kuchyni?

Nezávidím Čechům kuchyni, protože si myslím, že ta naše je lepší. Musím ale zmínit, že jeden Čech mě naučil přidávat do bramborových placek pivo. Ty jsou pak díky tomu pružnější a křupavější. Malé množství piva přináší velký efekt, protože nám zapracuje droždí. Čechům závidím něco jiného, než je jídlo. Umí se lépe bavit, než to umíme my ve Slezsku. Navštěvují restaurace. Po práci si zajdou do hospody. Na život se dívají trošku jinak než my. Mají jinou mentalitu. V minulosti nemávali šavličkou, ale bylo pro ně vždy také důležité, aby jim zůstalo i dobré jídlo a pivo. Závidím jim tedy ten určitý klid. My se více honíme, chceme být top – nejlepší. To není dobré ani pro játra, ani pro nervy. To bych radil, abychom si vzali příklad z Čechů. Vést uvolněnější život.

Navštěvujete české restaurace?

To spíše častěji vítám Čechy u sebe. Objednají si kyselo z podmáslí, rádi ochutnávají roládu a také jazyky. Jsou to milí a sympatičtí hosté. Nevím, jak se o mně dověděli. Přijíždějí z Bohumína, Karviné, Ostravy. Já si v Česku kupuji vždy hlavně dobré pivo. Mám rád černého Kozla, který je takový silnější. Je to povinnost. Bývám občas v Karviné, jezdím tam na výlety na kole. Já si ale víc pamatuji chutě, než místa, kde jsem jedl.

Co byste Čechům doporučil v rámci jídla ve Slezsku?

Mají rádi naše „kluski“, tedy bramborové knedlíčky, takže doporučil bych oboje – černé i bílé. Navrhl bych také králíka. Je známý i v jejich kuchyni, ale ve Slezsku má zvláštní význam, protože tady každá domácnost měla králíkárnu a králíky. Zdejší Slezan měl doma holuby a králíky. Je to navíc i můj koníček, rád chodím ke králíkům a přitom relaxuji. Někdo může říct, to je ale hlupák, vždyť máme 21. století a Rączka chodí ke králíkům. Přináší mi to ale velkou radost. Pocházím ze zemědělskohornické rodiny, takže to možná proudí v mé krvi. Jak přijde jaro, kupuji 100 pytlíků semen a jdu na pole. Každý rok mám toho více a více, jedná se asi o nějakou vesmírnou energii, která na mě vždy sestoupí, takže to musím udělat.

Autor: Mariusz Weidner, REGION OPAVSKO

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat

Published

on

Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani jedné země.

Za běžných okolností si člověk v dnešní Evropě často ani neuvědomí, že překročil státní hranice. Občas jsou ale hranice i dnes až bolestně hmotné. Záchranáři je při své práci překročit nemohou, pokud neexistuje příslušná mezinárodní smlouva. A její sepsání občas drhne. Kuriózní situace nastala na česko-polských hranicích. Zatímco pro hasiče se přeshraniční zásahy vyjednat podařilo, pro zdravotníky nikoli. Když tedy začne u hranic hořet, mohou Češi vyjet hasit do Polska a Poláci do Česka, ale odvézt zraněné pak už může pouze záchranná služba příslušné země. 

„Co nám nejvíc brání, abychom mohli legálně přejíždět hranice a poskytovat tam naše služby, je mezistátní dohoda, která nám udělí výjimku z pravidel pro poskytování zdravotních služeb na druhé straně,“ upřesnil ředitel Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Libor Seneta. Třeba v Krkonoších se o zraněného stará ten, kdo ho najde. Často totiž předem ani není jasné, na území kterého státu je. „Pakliže se jedná o pár desítek, stovek metrů, maximálně do půl kilometru, tak člověka samozřejmě nenecháme bez pomoci,“ ujistil Seneta. Správně by ale měla hraniční linie záchranáře zastavit i v horském terénu a šéf záchranky ujistil, že překračování hranice na horách „není plánované ani systematické“.

Česká strana čeká na polské připomínky ke smlouvě

Situace na polských hranicích je svérázná, s Rakouskem či Německem se vzájemné zásahy dávno podařilo domluvit. Jednání o rámcové smlouvě s Polskem probíhají s přestávkami již od roku 2012. „Věci se posouvají, ale ještě se nepodařilo dojít k dohodě a mít písemný dokument,“ přiznal náměstek královéhradeckého hejtmana Aleš Cabicar (TOP 09).

Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové se nyní čeká na polské připomínky ke smlouvě. „Jejich zaslání pravidelně urgujeme,“ ujistila. Mluvčí polského ministerstva zdravotnictví Krzysztof Jakubiak uvedl, že jde o dlouhodobou práci. „Pouze hluboká analýza v počáteční fázi minimalizuje riziko problémů při provádění regionálních dohod,“ uvedl. Ani jedno ministerstvo si netroufá odhadnout, kdy by mohla být smlouva podepsána.

Pozitivní je podle záchranářů skutečnost, že obě strany mají alespoň společná cvičení, a tak se na budoucí spolupráci připravují.

Autor: mld, ČT24

Continue Reading

Aktuality

Polsko volá po „společném stanovisku“ EU a NATO ke kauze Huawei

Published

on

Evropská unie a Severoatlantická aliance by měly přijmout „společné stanovisko“ ke společnosti Huawei, vyzývá polský ministr vnitra Joachim Brudziński poté, co byl zaměstnanec čínského výrobce telekomunikačních technologií zatčen a obviněn ze špionáže.

Spolu s Wang Wej-ťingem byl zatčen také bývalý polský zpravodajský důstojník Piotr D., oba mohou být zadrženi až na tři měsíce. „Znepokojení okolo firmy Huawei panuje též v NATO,“ řekl Brudziński a dodal, že organizace by měly společně rozhodnout, zda vyloučit Huawei ze svých trhů. Polsko chce pokračovat ve spolupráci s Čínou, ale potřebuje otevřít diskusi ohledně firmy Huawei, uzavřel ministr.

NATOaktual.cz

Continue Reading

Aktuality

Petruška Šustrová: Stop nenávisti

Published

on

Polsko zahalil smutek. V neděli těsně před osmou večer při hudební benefiční akci v Gdaňsku vpadl na pódium sedmadvacetiletý Stefan W. a pobodal dlouholetého primátora města Pawła Adamowicze.

Ten v pondělí po poledni zemřel.

Pawel Adamowicz byl starostou Gdaňsku od roku 1998, pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl součástí protikomunistického odborového svazu Solidarita. Adamowicz byl vystudovaný právník a jako politik velmi úspěšný, byl primátorem Gdaňsku více než 20 let, od roku 1998. V pondělí večer se v mnoha desítkách polských měst konaly smuteční pochody, shromáždění a mše, vyjádřily se desítky politiků včetně těch nejvyšších. Na shromážděních se recitovaly básně, pochody byly většinou mlčenlivé, hlavní heslo ovšem bylo společné: Stop nenávisti. Vražda zemi skutečně šokovala.

Útočník na pódiu před stovkami lidí vykřikoval, že gdaňský primátor zemře, protože on, vrah, byl nespravedlivě vězněn a ve vězení ho „mučila vláda Občanské platformy“.

Naučit se rozlišovat

Smutným paradoxem je, že Paweł Adamowicz už nebyl členem hlavní opoziční strany, kterou je Občanská platforma od voleb v roce 2015, v loňských volbách kandidoval do primátorské funkce za sdružení „Všechno pro Gdaňsk“. Stefan W., který je nyní obviněn a ve vazbě, byl v roce 2013 odsouzen na pět a půl roku za bankovní loupeže. Ve vězení u něj byla zjištěna schizofrenie. Propuštěn byl po vykonání trestu loni v prosinci. Šlo nepochybně o akt individuálního teroru, vraždu spáchal duševně chorý člověk, ovšem politici i všemožní veřejní činitelé, kteří se k ní vyjadřují, často mluví o neblahé atmosféře nenávisti, která v Polsku panuje. Polská společnost je hluboce rozdělená mezi stoupence vlády a opozice, kteří se přou, častují se různými urážkami, anebo spolu vůbec nemluví.

Opozice útočí na vládu, která jí oplácí stejným, pod proudem vzájemných osočení je často obtížné vyluštit, jaký je pravý stav věcí. Vládní politici – pro pořádek dodám, že ne všichni – bývají ochotni povzbuzovat i seskupení, která hlásají nenávist a dopouštějí se pod údajně vlasteneckými hesly násilných útoků. Podobnou situaci známe: i česká společnost je rozdělená, i u nás se kvůli politice rozpadla řada vztahů, stoupenci a odpůrci vlády si často nemohou přijít na jméno. Kdekdo kráčí za svou pravdou a nechce nic jiného slyšet, nevnímá argumenty a reaguje urážkami.

I u nás najdou extrémisté v politické vrstvě představitele, kteří jsou za projev podpory ochotni schválit i vystoupení, která by slušná společnost neměla tolerovat. Měli bychom se – v Polsku i u nás – naučit rozlišovat. Na kritice vlády samozřejmě není nic špatného, je ale pochybné pochodovat v jednom šiku s lidmi, kteří hlásají nenávist jako program. A měli bychom si dát pozor, zda nás nespokojenost neunáší příliš daleko, zda nepřekračujeme mez, za kterou už je běžné soužití nemožné.

Slova Stop nenávisti, která byla leitmotivem pondělních polských smutečních manifestací, opravdu není prázdné heslo. Pokud Polsko něco naléhavě potřebuje, je to snaha překlenout vzájemnou nesnášenlivost a pokusit se alespoň o vzájemnou komunikaci.

Petruška Šustrová, Rozhlas plus

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat 18.1.2019
    Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko volá po „společném stanovisku“ EU a NATO ke kauze Huawei 18.1.2019
    Evropská unie a Severoatlantická aliance by měly přijmout „společné stanovisko“ ke společnosti Huawei, vyzývá polský ministr vnitra Joachim Brudziński poté, co byl zaměstnanec čínského výrobce telekomunikačních technologií zatčen a obviněn ze špionáže. Spolu s Wang Wej-ťingem byl zatčen také bývalý polský zpravodajský důstojník Piotr D., oba mohou být zadrženi až na tři měsíce. „Znepokojení okolo […]
    Jaromír Piskoř
  • Hrozí zmrazení peněz zemím EU, které nedodržují právo. Nahnuto má Polsko, Maďarsko či Rumunsko 18.1.2019
    Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zastavit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Učinil tak na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy. „Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality