Na jaké úrovni jsou hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Polskem? Jaké jsou perspektivy? Co je třeba zlepšit? Aktuální komentář k obchodu s polskými potravinami v České republice a pokus odpovědět na otázku, zda je udržitelný a zelený rozvoj v České republice možný – shrnutí debat z Česko-polského hospodářského fóra v Praze.

„Česko-polské oboustranné vztahy jsou na velice dobré úrovni, již několik let dokonce na nejlepší. Polsko-česká obchodní výměna roste, a co je důležité, tento růst se odehrával v období krize. Polsko je pro Českou republiku třetím největším obchodním importním i exportním partnerem,“ uvedl Marek Minarczuk, 1. rada Velvyslanectví Polské republiky v Praze, během zahájení Česko-polského hospodářského fóra.

Konference s účastí politiků a zástupců obchodu z obou zemí se konala 8. dubna tohoto roku v hlavním městě České republiky.Česko-polské hospodářské fórum je součástí projektu EEC Roadshow 2013 – cyklu hospodářských konferencí pořádaných v zemích Visegrádské skupiny, v rámci něhož se již konala setkání v Bratislavě (Polsko-slovenské hospodářské fórum) a ve Varšavě (Polsko-maďarské hospodářské fórum).

EEC Roadshow 2013 je úvodem k Evropskému hospodářskému kongresu v Katovicích (European Economic Congress – EEC) plánovanému na13. – 15. května tohoto roku.

„Hlavním úkolem pro naše země je rozvíjení další spolupráce.Vytvoření podmínek pro návrat na cestu udržitelného růstu.Musíme se soustředit na několik cílů.K nejdůležitějším patří boj s nezaměstnaností, finanční a fiskální konsolidace zemí EU,“ uvedl na Česko-polském hospodářském fóru Andrzej Dycha, náměstek ministra hospodářství Polské republiky.

Bedřich Danda, náměstek ministra průmyslu a obchodu České republiky přiznal, že spolupráce mezi našimi zeměmi se rozvíjí, nicméně perspektivy nejsou příliš dobré kvůli velice obtížným globálním podmínkám.

„Česká vláda přijala strategii rozvoje do roku 2020. Jedním z východisek je snížení podílu exportu do zemí EU. Na druhé straně hospodářská spolupráce České republiky a Polska se zintenzivňuje. Rádi bychom zvýšili obraty.Hodnota našeho exportu je v současné době 7,4 mld EUR.Náš import z Polska má hodnotu 7,7 miliard EUR,“ zdůraznil náměstek ministra Bedřich Danda.

Poznamenal však, že přes dobrou spolupráci jsou i problémy.

„Potřebujeme další rozvoj silničních propojení, která v současné době nejsou uspokojivá,“ připustil náměstek českého ministra.

„Visegrádská skupina musí usilovat o prostředky z EU na rozvoj přeshraničních propojení.Jsou naší slabinou,“ uvedla na Polsko-českém hospodářském fóru Daniela Grabmuellerová, ředitelka odboru evropských záležitostí Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.

Jak podotkla paní Grabmuellerová, společné úsilí o získání dotací zvyšuje šanci na jejich získání.

„Kromě Visegrádské skupiny by se spolupráce na přeshraničních propojeních mohlo zúčastnit také Rumunsko a Bulharsko,“ podotkla.

Navzdory hospodářské spolupráci nemají země Visegrádské skupiny dostatečnou spojovací síť.O potřebě rozvoje infrastruktury propojující Polsko a Slovensko se hovořilo také 28. února letošního roku během Slovensko-Polského hospodářského fóra v Bratislavě, prvního ze setkání pořádaných v rámci EEC Roadshow 2013. Účastníci také zdůraznili, že pro užší spolupráci je nezbytná rozvinutější dopravní infrastruktura mezi hranicemi obou zemí.

„Jsme si vědomi toho, že v Žilinském kraji musíme dobudovat chybějící úseky dálnic D1 a D3 k polské a české hranici. V současnosti jejich neexistence představuje významnou komunikační překážku pro cestovní ruch,“ uvedl tehdy Branislav Zacharides, ředitel Regionální rozvojové agentury Žilinského kraje.

Během včerejšího Česko-polského hospodářského fóra v Praze se diskutovalo také o rozvoji česko-polské železniční přepravy. Polské přístavy na Baltském moři mohou hrát stále důležitější roli pro českou ekonomiku. Aby k tomu došlo, bude nicméně potřeba nejprve modernizovat železniční dopravní cesty.

Miroslav Hala, náměstek ministra dopravy České republiky, poukázal, že v posledních letech byly zmodernizovány dva ze čtyř hlavních českých železničních koridorů. Zbylé dva by měly být připraveny v letech 2016 – 2018.

Dodal, že v nacházejících letech bude velký důraz kladen na investice do trans-evropských dopravních koridorů TEN-T a nákladních tras.

O modernizaci polských železnic hovořil Andrzej Massel, náměstek ministra dopravy, stavebnictví a námořního hospodářství Polské republiky. Poznamenal, že zlepšování stavu infrastruktury vytváří příležitost pro vzestup významu polských přístavů – Svinoústí, Štětína, Gdaňsku a Gdyně – jako místa překládky zboží mířícího k našim jižním sousedům. Za tímto účelem PKP PLK v současnosti modernizují mimo jiné železniční trať č. 273 z Vratislavi do Štětína a trasu 131 Chorzów-Tczew, čili uhelnou magistrálu.

Na potenciál polských přístavů poukázal také Edin Sose, obchodní ředitel AWT, jednoho z největších nezávislých železničních přepravců v Evropě. Společnost AWT nedávno získala licenci k působení na polském trhu a je hodnocena jako jedna z nejperspektivnějších v Evropě.

Pan Sose uvedl, že v současnosti až 75 procent nákladů přepravovaných po moři do České republiky jde do německých přístavů.Dodal, že s modernizovanou infrastrukturou by měly přístavy v Polsku začít hrát stále významnější úlohu.

S přepravou zboží od Baltu do České republiky počítá rovněž polský národní přepravce, jak zdůraznil Witold Bawor, generální ředitel PKP Cargo.Podle pana Bawora je technický stav infrastruktury hlavní překážkou na cestě k tomu, aby se Polsko mohlo dynamicky rozvíjet jakožto důležitý prvek přepravního koridoru „sever-jih“.

Průměrná obchodní rychlost nákladních vlaků na polských železnicích je 25 km/h. Pro srovnání ve Francii nebo v Německu je tato rychlost 60 km/h.

Během třetího setkání v rámci EEC Roadshow uvedl Sławomir Majman, předseda Polské agentury pro informace a zahraniční investice (PAIiIZ), že důvěra a kulturní blízkost napomáhá prohlubování spolupráce mezi Českou republikou a Polskem.

„V průběhu posledních dvaceti let obě země procházely vnitřními změnami, staly se členy Evropské unie a dále posilovaly své postavení v Evropě. Ve společné Evropě můžeme znovuobjevovat a vyhledávat prostor pro spolupráci. Polsko a Česká republika jsou vnímány jako jediný středoevropský trh,“ zdůraznil Majman.

K dalším investicím v České republice vybízel polské společnosti Petr Očko, ředitel CzechInvestu. Zdůraznil, že tyto investice pořád představují jen malý podíl na celku zahraničních investic v České republice, zejména ve srovnání se zeměmi jako Německo nebo Spojené státy.

„Snažíme se přilákat další investory, a proto chceme zvyšovat konkurenceschopnost naší ekonomiky. Velký důraz klademe také na průzkum a rozvoj. Strojní a přesný průmysl, life sciences, nové technologie a IT jsou odvětví, na nichž stavíme,“ uvedl Očko.

„Máme 14procentní podíl na českém maloobchodním trhu s pohonnými hmotami. Chtěli bychom, aby se tento podíl zvýšil nejméně na 20 procent,“ zmínil během fóra Marek Świtajewski, předseda představenstva Unipetrolu.

„Unipetrol je v České republice klíčovou společností ve struktuře skupiny PKN Orlen. Od okamžiku převzetí společnosti v roce 2004 jsme provedli několik kapitálových změn a zjednodušili jsme strukturu holdingu. Podařilo se nám vytvořit pružnější organizaci. Zvýšili jsme efektivitu. Soustředili jsme se na centralizaci a segmentovou spolupráci. Centralizovali jsme nákupy surovin, díky čemuž máme nejzajímavější ceny nafty v České republice,“ zdůraznil.

Obzvláště zvučné byly během Česko-polského hospodářského fóra diskuse v rámci panelu věnovaného potravinářskému průmyslu, zejména v kontextu aktuálních kontroverzí týkajících se polských potravin vyvážených do České republiky.

Andrzej Gantner, generální ředitel Svazu zaměstnavatelů polského sdružení výrobců potravin, zdůraznil, že pokud se objeví incidenty související s kvalitou potravin, je nutné především uplatnit unijní předpisy, které brání využívání takových případů k protekcionistickým praktikám.

„Zpochybňování polského systému bezpečnosti potravin znamená jeho zpochybnění v celé EU i v České republice, protože v rámci Společenství je systém legislativně jednotný, i když se liší z organizačního hlediska,“ řekl pan Gantner.

Uvedl, že lze také zvážit, zda by systém kontroly potravin v zemích EU neměl být podobný i po organizační stránce. Dále zdůraznil, že nelze jednotlivým případům v potravinářství přiřazovat skupinovou odpovědnost, což se podle pana Gantnera snaží dělat česká strana, přičemž využívá případy spojené s masem k protekcionismu, čímž vytváří pro polské firmy bariéry v přístupu na trh.

„Incidenty v potravinářství se odehrávají ve všech zemích a nelze tomu předejít. Jakožto výrobci potravin bychom chtěli, aby k nim nedocházelo, nicméně stoprocentně nepropustné systémy zajišťování bezpečnosti potravin neexistují,“ tvrdí pan Gantner.

Polské sdružení výrobců potravin je pro posílení spolupráce mezi inspekcemi odpovědnými za bezpečnost a jakost potravin v Polsku a v České republice.

„Lze zvážit, zda by kontrolní systém neměl být jednotný nejen, co se týče legislativy, ale i organizace,“ tvrdí pan Gantner.

Zdůraznil, že polští výrobci potravin v České republice neočekávají zvýhodňování nebo přivírání očí nad incidenty.

„Takové věci je třeba potírat a eliminovat z trhu a odpovědné firmy za to trestat. Očekáváme však, že se nebude používat zásada skupinové odpovědnosti, a výrobci musí mít možnost se odvolat v případě, že jsou z něčeho nařčeni. Nejde tady jen o peníze, ale o naši image a naši důvěryhodnost,“ shrnul ředitel Gantner.

Andrzej Faliński, generální ředitel Polské asociace pro obchod a distribuci, přiznal, že v současnosti máme vážný problém s vyjádřeními českých politiků týkajících se polských potravin.

„Nezohledňují organizaci trhu. Je nutné zúžit spolupráci mezi inspekcemi odpovědnými za trhy. Falšování potravin je problémem ve všech zemích, my tady ale nevidíme chuť ke spolupráci,“ prohlásil pan Faliński.

Začátkem května tohoto roku se bude konat polsko-český kulatý stůl pro potraviny.

„Doufám, že situace se uklidní,“ řekl na Polsko-českém hospodářském fóru Marek Minarczuk, 1. rada Velvyslanectví Polské republiky v Praze.

V průběhu třetího setkání v rámci EEC Roadshow 2013 se hovořilo také o klimaticko-energetické unijní politice. Evropská unie si klade náročné cíle v oblasti snížení emisí CO2 a rozvoje obnovitelných zdrojů energie, což má zajistit její udržitelný a zelený rozvoj. Nicméně cesta zvolená k dosažení těchto cílů může mít negativní vliv na ekonomiku.

Beata Jaczewska, náměstkyně ministra životního prostředí Polské republiky, která se zúčastnila diskuse v Praze, upozornila, že před nástupem globální finanční krize byly jasně definovány cíle unijní klimatické politiky. Nicméně zdůraznila, že v dnešní době by se měly znovu uvážit.

„Myslím, že udržitelný, zelený rozvoj je možný, ale je potřeba předefinovat jeho předpoklady. Možná se příliš často soustředíme na klimatickou politiku a zapomínáme na ceny energie, které jsou klíčové pro konkurenceschopnost evropské ekonomiky,“ řekla Jaczewska.

Dodala, že dle jejího názoru záměr administrativní intervence na trhu s emisními povolenkami CO2 (tzv. backloading) je „malou náplastí na velkou, krvácející ránu“.

„Ceny klesly, protože je krize. Pokusy o administrativní zásah kazí trh,“ uvedla Jaczewska.

Pavel Řežábek, ředitel úseku analýzy trhů a prognózy společnosti ČEZ, uvedl, že zásoby energetických surovin budou postupně vyčerpávány a je třeba očekávat, že Evropa nebude směřovat k jejich agresivní těžbě. Dodal, že z tohoto důvodu se obnovitelné zdroje energie zdají být správnou cestou.

„Události nicméně poukazují na to, že se na tuto cestu vykročilo nesprávně, o čemž mohou svědčit velké problémy s fotovoltaikou,“ zdůraznil během Polsko-českého hospodářského fóra pan Řežábek.

„Průměrná cena energie od Francie po Slovensko činí cca40 EUR za MWh.Taková úroveň cen se nevyplatí z pohledu investic do konvenční energetiky.OZE se sice budují, ale jen proto, že jsou dotované.Vzniká otázka, zda v tomto spočívá udržitelný rozvoj,“ dodal.

Mirosław Motyka, ředitel ArcelorMittal Poland, zdůraznil, že zatížení spojená s evropskou klimatickou politikou zbavují země střední Evropy konkurenční výhody související s cenami pracovní síly.

„ArcelorMittal se přiklání ke stanovisku zemí, které si zachovávají vyvážený přístup ke klimatické politice.“

Jak shrnul, úsilí týkající se klimatu musí být vynakládáno na globální úrovni.

Polsko-českého hospodářského fóra se dále zúčastnili:Michal Heřman, předseda představenstva PG SILESIA; Renata Juszkiewicz, přesedkyně Central Eastern European Commerce Council Polska; Thomas Kleefuss, předseda představenstva NET4GAS; a Robert Kwiatkowski, místopředseda představenstva BondSpot, Burza cenných papírů ve Varšavě.

***

Česko-polské hospodářské fórum bylo věcným úvodem a přípravou k diskusím, které se budou konat během květnového Evropského hospodářského kongresu v Katovicích.Setkání bylo uspořádáno ve spolupráci s Velvyslanectvím Polské republiky v Praze a Ministerstvem hospodářství Polské republiky.

Další informace, textové zápisy, fotografie a video z Polsko-českého hospodářského fóra:

http://www.wnp.pl/tematy_serwis/,17297_0_0.html

***

Evropský hospodářský kongres (European Economic Congress – EEC) v Katovicích je největší událostí byznysu ve střední Evropě, třídenní cyklus diskusí, setkání a doprovodných událostí za účastí nejvýznamnějších osobností světa politiky, obchodu, vědy a ekonomie.100 tématických bloků, diskusí a doprovodných událostí EEC se účastní cca 6000 hostů z Polska a zahraničí.

Evropský hospodářský kongres byl prohlášen za platformu jedné z nejprestižnějších diskuzí
o budoucnosti Evropy. Obsah vystoupení nejvýznamnějších účastníků je často citován a široce komentován.

Pořadatelem Evropského hospodářského kongresu od prvního konání v roce 2009 je skupina PTWP SA.

Další informace o Evropském hospodářském kongresu – www.eecpoland.eu

Další informace o pořadateli – skupina PTWP SA – www.ptwp.pl

Zdroj: www.iprosperita.cz