Connect with us
Reklama




Aktuality

Vrací se Donald Tusk do polské politiky?

Published

on

Ale rozhodne se Tusk skutečně vrátit do aktivní politiky své vlasti? Když mu pokládají tuto otázku, důsledně mlčí. Prozatím zkrátka plní svou evropskou misi. Ale není vyloučené, že si sám čím dál tím více uvědomuje, že je to skutečně jenom „prozatím“. A fakt, že se rozhodl oslavit svátek nezávislosti v Lodži a Varšavě podle Chraboty potvrzuje, že Tusk už překročil pomyslný Rubikon.

Čitelným signálem byl projev, který přednesl na Kongresu svobody ve východopolské Lodži. Donald Tusk se tam dotkl mnoha témat nezbytných pro další mobilizaci voličů, kteří se chtějí postavit vládnoucí partaji. Za hrdinu a otce polské nezávislosti označil Józefa Piłsudského. Ale hrdinou je pro něj také Lech Wałęsa, který pro Polsko v roce 1989 vybojoval svobodu. A nic na tom nezmění žádná shora diktovaná politizace historie, podotýká Bogusław Chrabota. 

Tusk také srovnal získání nezávislosti v roce 1918 se svržením komunismu a současnou situací Polska. Hnutí Solidarita podle něj dokázalo v roce 1989 hájit společné cíle Poláků se stejnou silou, jako tomu bylo před sto lety. Polsko prý mělo při pádu komunismu dobré vedení, když se Wałęsa stal otcem polské nezávislosti a země měla i silnou neformální diplomacii: Jana Pavla II. ve Vatikánu, Zbigniewa Brzezińského ve Spojených státech nebo Jerzyho Giedroyce v Paříži. Tusk rovněž dodal, že Poláci vyhrávali vždy, když se spolehli sami na sebe.

„Když se Piłsudskému podařilo přemoct bolševiky, i vy zvládnete porazit ‚bolševiky‘ dnešní. Braňte právo a svobodu – to je váš úkol,“ vzkázal Donald Tusk.

Tusk vs. Kaczyński

Je možné se přít o tom, jestli chtěl svým projevem stigmatizovat stranu Právo a spravedlnost nebo upozornit na širší tendence v Evropě. Ať tak či onak, užití symbolických slov v den oslav století polské nezávislosti je jasným odkazem na situaci v domácí politice.

Tusk těmito slovy vyzývá do boje. A nevypadá to, že by chtěl zůstat starostlivým tatíčkem, který dává dobré rady z dalekého a nudného Bruselu. To by byla role pro intrikána, a tím Tusk není, tvrdí Chrabota v deníku Rzeczpospolita.

Ještě přesvědčivěji vyplývá úmysl vrátit se do polské politiky z rozhovoru, který s Tuskem pro list Gazeta Wyborcza pořídil jeho šéfredaktor Adam Michnik. Předseda Evropské rady se v něm snaží vypadat jako člověk, který vězí až po uši v polské politické tradici.

Mluví o své fascinaci Piłsudským a div se nepasuje na jeho následovníka, pokud jde o hrozby, které v sobě nese polská xenofobie a nacionalismus. Tusk také prohlašuje, že politický konflikt v Polsku má dvě tváře – jeho samotného a šéfa vládnoucí strany Jarosława Kaczyńského. Nemusí trvat dlouho, a tato rétorická figura se stane realitou, dodává k rozhovoru šéfa unijních summitů s Michnikem komentátor Chrabota v Rzeczpospolitě.

Kandidát na prezidenta?

Pokud někdo od Tuska čeká na jiné, ještě výraznější prohlášení, zřejmě se nedočká. Politik nemá ve zvyku prozrazovat své plány. Dnes je to pro něj o to těžší, že v Bruselu plní funkce, které ho zavazují k nestrannosti. Ale jeho slova z oslav nezávislosti strana Právo a spravedlnost nemohla neslyšet.

Asi právě proto ho prezident Andrzej Duda potrestal v hlavní den oslav na varšavském náměstí Piłsudského: porušil protokol, vynechal v děkovací řeči Tuskovo jméno a nechal ho stát v poslední řadě. Jako by pochopil, že mu v souboji o prezidentský post přibyl nebezpečný protivník. Pokud se Tusk stane kandidátem opozičních sil, má, zdá se, všechny šance poslat Dudu do předčasného důchodu.

Dokázat to může právě jen Donald Tusk, zamýšlí se komentář. Prezident Duda podle něj propadá panice, na čemž vydělá Kaczyński, bez jehož podpory nemá současná hlava státu šanci na znovuzvolení. Tusk tak svou přítomností na oslavách ještě více sblížil prezidentský palác a stranu Právo a spravedlnost a upevnil tak pravicovou frontu.

Zároveň ale dal naději opozici. Vybídl ji k aktivitě, a přitom ji varoval, aby nečekala, až on sám přijede Polsko zachránit na bílém koni, píše Bogusław Chrabota v deníku Rzeczpospolita.

autor: Jan Machonin, cehttps: plus.rozhlas.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polské úřady udělily Norce azyl

Published

on

Polské úřady potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou Barnevernet o děti odebírané polským rodičům. Varšava zareagovala recipročně a vyhostila norskou konzulku.

„Úřad pro záležitosti cizinců oficiálně přiznal azyl Norce Silji Garmové,“ napsal server Polska wirtualna. „Úřad uznal, že rodinu ohrožuje porušování lidských práv v Norsku a že je v zájmu republiky udělit jí ochranu,“ napsal na twitteru Jerzy Kwaśniewski z nevládní organizace, která Norce pomáhala. „Zásada ochrany rodiny jako ústavní zásada je podstatným prvkem státní politiky, jak domácí, tak zahraničí,“ dodal náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski.

Norka Silje Garmová, které úřady odebraly dvanáctiletou dceru na základě udání jejího otce, požádala o udělení azylu v Polsku v srpnu 2017. Ve vlasti jí hrozilo, že jí státní úředníci odeberou i mladší dceru Eiru, a to prý na základě udání, že zneužívá léky proti bolesti a vede „chaotický způsob života“. Pod petici na podporu udělení azylu Norce se podepsaly tisíce Poláků.

Proti udělení azylu se dvakrát, loni v lednu a v červenci, postavilo polské ministerstvo zahraničí. Argumentovalo, že právní situace žadatelky se mezitím změnila, protože její případ úřady v Norsku uzavřely a stáhly obvinění. Norka ale podala žádost o udělení azylu znovu. Ministerstvo tak změnilo názor a v prosinci vyjádřilo s udělením azylu souhlas, a tak procedura mohla dospět do konce.

ČTK/lidovky.cz

Continue Reading

Aktuality

Jak Poláci oceňují práci PiS?

Published

on

Podle průzkumu CBOS oceňuje pozitivně tříletou vládu PiS 51 % Poláků. Kritických je 40 %. PiS podporují důchodci (61 %), obyvatelé vesnic (62 %), lidé se základním, středním a odborným vzděláním (60 %) a nízkopříjmové skupiny obyvatel (61 %).
Respondenti oceňují u PiS příznivé změny v sociálně-ekonomické sféře. Program 500+, zlepšení ekonomické situace, fiskální politiky a snížení věku odchodu do důchodu.

37 % respondentů negativně hodnotí PiS za zneužívání vládnutí, porušování ústavy, omezování demokracie a způsob schvalování zákonů. 27 % respondentů vyjádřilo negativní hodnocení k reformě justice, kvalitě stání správy, rozdělování společnosti a zasévání nenávisti. Stejné procento negativně oceňuje politiku rozdávání. Špatnou zahraniční politiku vytýká PiS 17 % respondentů. 59 % respondentů si myslí, že PiS zapomíná na volební sliby, 31 % si myslí opak.

Continue Reading

Aktuality

Zemřel Jan Olszewski

Published

on

Ve čtvrtek 7. února zemřel polský právník a politik Jan Olszewski. Jeho život by se klidně dal vyprávět jako ilustrace dějin polského nenásilného boje s komunismem. Vzhledem k tomu, že se narodil v roce1930, stihl ještě jako třináctiletý vstoupit do tzv. Šedých zástupů, skautských oddílů, které pomáhaly slavné Armii Krajowé, a zúčastit se jako spojka Varšavského povstání proti německé okupaci.

Po válce vystudoval na Varšavské univerzitě práva a pracoval na ministerstvu spravedlnosti a v Polské akademii věd. Byl členem redakční rady týdeníku „Po Prostu“, kam psal mj. články požadující rehabilitaci Armii Krajowé v historické paměti a byl na dva roky postižen zákazem publikovat. Byl členem intelektuální skupiny Klub křivého kola a pracoval jako advokát, v šedesátých letech hájil v politických procesech odpůrce režimu, jako byli mimo jiné Jacek Kuroň, Karol Modzelewski, Janusz Szpotański nebo Adam Michnik. Po studentském povstání v březnu 1968 hájil pronásledované studenty, což mu na nějakou dobu vyneslo zákaz výkonu povolání.

V letech 1975 a 1976 podepsal dva kolektivní dopisy, protestující proti chystaným změnám polské ústavy, v níž mělo být mj. zakotveno nenarušitelné spojenectví se Sovětským svazem. V roce 1976 podepsal také prohlášení 14 intelektuálů, kteří se solidarizovali s dělnickými protesty, které mimochodem vedly ke vzniku Výboru na obranu dělníků. Jan Olszewski patřil k zakladatelům tohoto Výboru, byl spoluautorem řady jeho prohlášení, ale v seznamu členů záměrně nebyl uveden, aby mohl u procesů pronásledované dělníky hájit.

V září 1980 se podílel na zakládání nezávislého odborového svazu ve Varšavě. Když se 17. září sešli představitelé vznikajících nezávislých odborů v Gdaňsku, vystoupil tam Olszewski vedle Karola Modzelewského s návrhem, aby se vznikající odbory spojily do jedné velké celostátní organizace – vznikla tak slavná Solidarita. Jan Olszewski byl poradcem jejích celostátních orgánů a jedním z autorů různých prohlášení a statutu nezávislého odborového svazu. Po nastolení vojenského stavu a internaci vůdců Solidarity byl jejich obhájcem.

Účastnil se příprav kulatého stolu, u nějž na jaře 1989 zasedli představitelé moci s opozicí, a účastnil se jednání o reformách práva a soudnictví jako expert solidaritní strany. V roce 1991 byl zvolen do parlamentu a 6. prosince téhož roku se stal předsedou rady ministrů. V čele vlády však stál jen půl roku – v červnu 1992 totiž parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru poté, co ministr vnitra Antoni Macierewicz splnil takzvané lustrační usnesení, tj. požadavek téhož parlamentu a předložil seznam ústavních činitelů, kteří v minulosti působili jako agenti komunistické státní bezpečnosti. Poté byl Jan Olszewski ještě dvakrát zvolen do parlamentu, podílel se na vzniku nových stran a pracoval mj. v Ústavním soudu.

Polský prezident Andrzej Duda hodlá vyhlásit k úmrtí Jana Olszewského národní smutek, který, jak uvedl jeho mluvčí, bude delší než jeden den, protože Olszewski byl významným představitelem Polska.

Petruška Šustrová, Český rozhlas

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polské úřady udělily Norce azyl 14.2.2019
    Polské úřady potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak Poláci oceňují práci PiS? 13.2.2019
    Podle průzkumu CBOS oceňuje pozitivně tříletou vládu PiS 51 % Poláků. Kritických je 40 %. PiS podporují důchodci (61 %), obyvatelé vesnic (62 %), lidé se základním, středním a odborným vzděláním (60 %) a nízkopříjmové skupiny obyvatel (61 %). Respondenti oceňují u PiS příznivé změny v sociálně-ekonomické sféře. Program 500+, zlepšení ekonomické situace, fiskální politiky […]
    Jaromír Piskoř
  • Muž se pomstil soudu, poplatek uhradil 30 kilogramy drobných 12.2.2019
    Jistý Polák, který se chtěl pomstít za liknavost justice, uhradil soudní poplatky drobnými o celkové hmotnosti 30 kilogramů. Do pokladny přinesl 750 zlotých (skoro 4500 korun) ve dvou pytlích, v nichž byly mince v hodnotě jednoho, dvou a pěti grošů (šest, 12 a 30 haléřů), informoval internetový portál onet.pl. Pracovnice pokladny 34letému muži jménem Andrzej […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality