Connect with us
Reklama




Aktuality

Ukázaná platí nejvíce

Published

on

Barbara Ćwioro, budoucí polská velvyslankyně v Praze měla veřejné expozé před zahraničním výborem polského Sejmu a zahraničním výborem polského Senátu. V profesionálně napsané prezentaci shrnula v rychlosti všechny již fungující mechanismy spolupráce od politické v EU a ve V4, mezivládní, regionální i místní, které chce podporovat a rozšiřovat.

Bude podporovat polské firmy, které míří do či již přítomné v České republice s tím, že chce vytvářet pozitivní obraz Polska, co by moderní partnerské země, která se může pro nás stát alternativou za Německo či Rakousko. Jednou z jejích priorit bude i česko-polská spolupráce nad velkými projekty infrastruktury typu dálnice S3/D11, která je pro Polsko hodně důležitá, co by trasa spojující jih Evropy s přístavy ve Štětíně a Svinoústí. Barbara Ćwioro hovořila také o spolupráci v obraně, podpoře turistiky, školství či polské menšiny žijící v Zaolží. Tedy o věcech, které plynou ze sousedství našich zemí.

Tolik suché zpravodajství.

Pozitivní dojem, hlavně na uvolněnější diskuzi v Senátu, nová polská velvyslankyně udělala hlavně svými vědomostmi kolem evropské politiky, které se v posledních dvou letech věnovala. Dovedla ironicky ohodnotit české vyjednavače v rámci jednání o minulém evropském rozpočtu a před Senátním výborem diplomaticky prohlásila, že hodnotit český vztah k polské iniciativě Trojmoří se dá jen na neveřejném jednání výboru. Ovládá i suchý humor, který použila ve svém komentáři k personálním problémům kolem obsazení funkce českého ministra zahraničí.

„Czeska żywność nie jest w stanie konkurować pod względem ceny i jakości z polską żywnością, wobec tego trwa kampania negatywna utrzymywania negatywnych stereotypów na temat polskiej żywności którą staramy się od lat przełamywać.“ řekla v Sejmu Barbara Ćwioro. Neboli polské potraviny jsou lepší a levnější než české a v Čechách probíhá proto negativní kampaň. Tyto stereotypy chce budoucí polská velvyslankyně bořit. Hm. Po nedávném vyjádření ministra zemědělství Tomana bude tato část práce paní velvyslankyně asi značně dramatická. Navíc její velké úsilí může zhatit například i jeden producent polských vajec nakažených Salmonelou.

Náš ovocnář velmi složitě skousává polská jablka, které po omezení vývozu do Ruska polští obchodníci umísťují ve velkém na náš trh. Polská obří jatka dokáží denně vyprodukovat kuřecí a vepřové maso v takovém množství, že jim naše masokombináty těžko mohou konkurovat cenou a kvalitou se od toho našeho příliš neliší (osobně si myslím, že je polské vepřové kvalitnější než české). Polsko je „placaté“ a velké a zemědělská výroba je na jejich polích levnější než u nás. Poláci si také dokáží vydyndat mnohem větší zemědělské dotace od EU než čeští zemědělci.

Například v produkci uzenin jsme za Polskem o dva vlaky. Jak kvalitativně, tak v druhovém množství i ceně. Polský producent uzenin, aby uspěl na přecpaném polském trhu, musí dělat kvalitní a chutné výrobky. Je také ale schopen na objednávku vyprodukovat „obarvené párky ze separátu“, které by nikdy na polském trhu neprodal. Ani by jej nenapadlo se o to pokusit. Jenže když si je objedná obchodník z Čech, zabalí mu do střívek klidně i umleté kuřecí kosti. Tak vznikají levné a nekvalitní potraviny původem z Polska.

Polsko je evropský potravinový gigant a náš soused. Za ta léta už jsme si na sebe zvykli a polští producenti potravin si musí uvědomit, že si stejně jako oni budeme svůj trh chránit. Je těžko představitelné, že by v Praze vznikla hospoda s ryze polským pivem. Stejně tak naše rajčata nemohou uspět v Polsku. Nová polská velvyslankyně velmi správně pojmenovala fenomén nově vzniklé a rostoucí polské komunity v Praze. Už by snad stálo za to otevřít prodejnu s polskými potravinami v Praze, kde by si Poláci mohli koupit bob, polské máslo nebo kabanošiky. Ono totiž platí, že ukázaná a ochutnaná platí nejvíce.

Prezentace Barbary Ćwioro v Sejmu a Senátu

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Polské úřady udělily Norce azyl

Published

on

Polské úřady potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou Barnevernet o děti odebírané polským rodičům. Varšava zareagovala recipročně a vyhostila norskou konzulku.

„Úřad pro záležitosti cizinců oficiálně přiznal azyl Norce Silji Garmové,“ napsal server Polska wirtualna. „Úřad uznal, že rodinu ohrožuje porušování lidských práv v Norsku a že je v zájmu republiky udělit jí ochranu,“ napsal na twitteru Jerzy Kwaśniewski z nevládní organizace, která Norce pomáhala. „Zásada ochrany rodiny jako ústavní zásada je podstatným prvkem státní politiky, jak domácí, tak zahraničí,“ dodal náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski.

Norka Silje Garmová, které úřady odebraly dvanáctiletou dceru na základě udání jejího otce, požádala o udělení azylu v Polsku v srpnu 2017. Ve vlasti jí hrozilo, že jí státní úředníci odeberou i mladší dceru Eiru, a to prý na základě udání, že zneužívá léky proti bolesti a vede „chaotický způsob života“. Pod petici na podporu udělení azylu Norce se podepsaly tisíce Poláků.

Proti udělení azylu se dvakrát, loni v lednu a v červenci, postavilo polské ministerstvo zahraničí. Argumentovalo, že právní situace žadatelky se mezitím změnila, protože její případ úřady v Norsku uzavřely a stáhly obvinění. Norka ale podala žádost o udělení azylu znovu. Ministerstvo tak změnilo názor a v prosinci vyjádřilo s udělením azylu souhlas, a tak procedura mohla dospět do konce.

ČTK/lidovky.cz

Continue Reading

Aktuality

Jak Poláci oceňují práci PiS?

Published

on

Podle průzkumu CBOS oceňuje pozitivně tříletou vládu PiS 51 % Poláků. Kritických je 40 %. PiS podporují důchodci (61 %), obyvatelé vesnic (62 %), lidé se základním, středním a odborným vzděláním (60 %) a nízkopříjmové skupiny obyvatel (61 %).
Respondenti oceňují u PiS příznivé změny v sociálně-ekonomické sféře. Program 500+, zlepšení ekonomické situace, fiskální politiky a snížení věku odchodu do důchodu.

37 % respondentů negativně hodnotí PiS za zneužívání vládnutí, porušování ústavy, omezování demokracie a způsob schvalování zákonů. 27 % respondentů vyjádřilo negativní hodnocení k reformě justice, kvalitě stání správy, rozdělování společnosti a zasévání nenávisti. Stejné procento negativně oceňuje politiku rozdávání. Špatnou zahraniční politiku vytýká PiS 17 % respondentů. 59 % respondentů si myslí, že PiS zapomíná na volební sliby, 31 % si myslí opak.

Continue Reading

Aktuality

Zemřel Jan Olszewski

Published

on

Ve čtvrtek 7. února zemřel polský právník a politik Jan Olszewski. Jeho život by se klidně dal vyprávět jako ilustrace dějin polského nenásilného boje s komunismem. Vzhledem k tomu, že se narodil v roce1930, stihl ještě jako třináctiletý vstoupit do tzv. Šedých zástupů, skautských oddílů, které pomáhaly slavné Armii Krajowé, a zúčastit se jako spojka Varšavského povstání proti německé okupaci.

Po válce vystudoval na Varšavské univerzitě práva a pracoval na ministerstvu spravedlnosti a v Polské akademii věd. Byl členem redakční rady týdeníku „Po Prostu“, kam psal mj. články požadující rehabilitaci Armii Krajowé v historické paměti a byl na dva roky postižen zákazem publikovat. Byl členem intelektuální skupiny Klub křivého kola a pracoval jako advokát, v šedesátých letech hájil v politických procesech odpůrce režimu, jako byli mimo jiné Jacek Kuroň, Karol Modzelewski, Janusz Szpotański nebo Adam Michnik. Po studentském povstání v březnu 1968 hájil pronásledované studenty, což mu na nějakou dobu vyneslo zákaz výkonu povolání.

V letech 1975 a 1976 podepsal dva kolektivní dopisy, protestující proti chystaným změnám polské ústavy, v níž mělo být mj. zakotveno nenarušitelné spojenectví se Sovětským svazem. V roce 1976 podepsal také prohlášení 14 intelektuálů, kteří se solidarizovali s dělnickými protesty, které mimochodem vedly ke vzniku Výboru na obranu dělníků. Jan Olszewski patřil k zakladatelům tohoto Výboru, byl spoluautorem řady jeho prohlášení, ale v seznamu členů záměrně nebyl uveden, aby mohl u procesů pronásledované dělníky hájit.

V září 1980 se podílel na zakládání nezávislého odborového svazu ve Varšavě. Když se 17. září sešli představitelé vznikajících nezávislých odborů v Gdaňsku, vystoupil tam Olszewski vedle Karola Modzelewského s návrhem, aby se vznikající odbory spojily do jedné velké celostátní organizace – vznikla tak slavná Solidarita. Jan Olszewski byl poradcem jejích celostátních orgánů a jedním z autorů různých prohlášení a statutu nezávislého odborového svazu. Po nastolení vojenského stavu a internaci vůdců Solidarity byl jejich obhájcem.

Účastnil se příprav kulatého stolu, u nějž na jaře 1989 zasedli představitelé moci s opozicí, a účastnil se jednání o reformách práva a soudnictví jako expert solidaritní strany. V roce 1991 byl zvolen do parlamentu a 6. prosince téhož roku se stal předsedou rady ministrů. V čele vlády však stál jen půl roku – v červnu 1992 totiž parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru poté, co ministr vnitra Antoni Macierewicz splnil takzvané lustrační usnesení, tj. požadavek téhož parlamentu a předložil seznam ústavních činitelů, kteří v minulosti působili jako agenti komunistické státní bezpečnosti. Poté byl Jan Olszewski ještě dvakrát zvolen do parlamentu, podílel se na vzniku nových stran a pracoval mj. v Ústavním soudu.

Polský prezident Andrzej Duda hodlá vyhlásit k úmrtí Jana Olszewského národní smutek, který, jak uvedl jeho mluvčí, bude delší než jeden den, protože Olszewski byl významným představitelem Polska.

Petruška Šustrová, Český rozhlas

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Polské úřady udělily Norce azyl 14.2.2019
    Polské úřady potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou […]
    Jaromír Piskoř
  • Jak Poláci oceňují práci PiS? 13.2.2019
    Podle průzkumu CBOS oceňuje pozitivně tříletou vládu PiS 51 % Poláků. Kritických je 40 %. PiS podporují důchodci (61 %), obyvatelé vesnic (62 %), lidé se základním, středním a odborným vzděláním (60 %) a nízkopříjmové skupiny obyvatel (61 %). Respondenti oceňují u PiS příznivé změny v sociálně-ekonomické sféře. Program 500+, zlepšení ekonomické situace, fiskální politiky […]
    Jaromír Piskoř
  • Muž se pomstil soudu, poplatek uhradil 30 kilogramy drobných 12.2.2019
    Jistý Polák, který se chtěl pomstít za liknavost justice, uhradil soudní poplatky drobnými o celkové hmotnosti 30 kilogramů. Do pokladny přinesl 750 zlotých (skoro 4500 korun) ve dvou pytlích, v nichž byly mince v hodnotě jednoho, dvou a pěti grošů (šest, 12 a 30 haléřů), informoval internetový portál onet.pl. Pracovnice pokladny 34letému muži jménem Andrzej […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality