Connect with us
Reklama




Aktuality

Projekt Iniciativy tří moří

Published

on

Myšlenka reformy polské zóny vlivu ve východní Evropě od Baltského moře až po Černé moře založená na starém Polském společenství není nová: „Po skončení první světové války Maršál Pilsudski usiloval především o vytvoření projektu ‚federace Intermarium‘ od Baltského moře až po Černé, který by byl politickým subjektem dost silným na to, aby se postavil ruskému a německému imperialismu.“

Na konci druhé světové války se tohoto nápadu chytil i generál Sikorski v exilu v Londýně. Konfliktní politika PiS s Německem a Ruskem, spolu s jeho vlasteneckou politikou, přináší tuto myšlenku zpět do popředí.

Tomuto projektu napomáhá i politická situace: migrační krize přivádí státy východní Evropy, ale také Rakousko, do podobné pozice. Navíc několik zemí v regionu, jako je Maďarsko a Bulharsko, vyjádřilo přání, aby Varšava hrála v regionu významnou roli. Ekonomika bude hlavním motorem toho, co polská vláda PiS nazývá Baltsko-jadransko-černomořskou (BABS) iniciativou. 

Tento projekt vyvrcholil třímořskou iniciativou (TSI) vytvořenou na mezinárodním fóru Dubrovníku ve dnech 25. – 26. srpna 2016. Polský prezident Andrzej Duda ve své řeči v Dubrovníku zdůraznil tři pilíře této nové spolupráce: dopravní a komunikační infrastrukturu, dodávky energie a vědeckou a kulturní spolupráci.

Nepřítel je zřejmý

Země, na kterou je tato polská iniciativa nejvíce zaměřena, je však Rusko: hlavním cílem TSI je diverzifikace zdrojů dodávek ropy a plynu, aby se snížila silná závislost na Rusku.

Slova polského prezidenta Dudy mířila k EU, když řekl: „Chceme jednotu a integraci, ale to neznamená, že chceme identičnost. Integrace není nepřítelem rozmanitosti. Toto směřování můžeme změnit spoluprací zemí TSI a Severojižní osy.“ Myšlenka vytváření protiváhy vůči zbytku Evropy je proto velmi přítomná. Nicméně, polský prezident trvá na tom, že tento projekt není alternativou k Evropské unii. Cílem je, aby se východní Evropa opět stala významným centrem politiky EU.

Země, na kterou je tato polská iniciativa nejvíce zaměřena, je však Rusko: hlavním cílem TSI je diverzifikace zdrojů dodávek ropy a plynu, aby se snížila silná závislost na Rusku. Tento projekt je v opozici vůči projektu Nord Stream II hájeným Německem a hlavním zdrojem napětí mezi Berlínem a Varšavou.

Tato iniciativa však zůstává neformálním fórem, jehož cílem je vytvořit vnitřní spolupráci v rámci EU, ale má zůstat otevřeno vnějším členům. Přítomnost Spojených států a Číny na fóru v Dubrovníku naznačuje upřednostňované partnery členů TSI.

Americká podpora polské zahraniční politiky

Podpora amerického prezidenta Trumpa, potvrzená během návštěvy Varšavy v létě roku 2017, konkretizuje úlohu Polska ve východní Evropě. V Evropě, navzdory komplikovanému vztahu se starou Evropou (zejména zakladatelskými zeměmi Evropské unie), zejména s Německem, stejně jako s Evropskou unií, americký prezident rozšiřuje vojenskou a politickou podporu střední a východní Evropě.

V tomto směru má TSI vedle svého ekonomického aspektu, který může být použit jménem doktríny „America First“, politický rozměr ve zvláštním vztahu mezi Spojenými státy a „novou Evropou“. Zájem, který přinesl prezident Trump o TSI vedený stranou Právo a spravedlnost, je také doprovázen politickou podporou této strany. Navíc během návštěvy Varšavy v červenci 2017 americký prezident znovu potvrdil význam NATO pro východní Evropu v projevu obhajujícím obranu západní civilizace: „Silné Polsko je požehnáním národům Evropy a ony jsou si toho vědomy. Silná Evropa je požehnáním pro Západ a pro svět.“

Vojenská podpora se navíc odráží v návrhu na spolupráci v oblasti vyzbrojování. Přáním amerického prezidenta je, aby Polsko s TSI zaujalo přední roli v mezinárodních vztazích v Evropě: „Three Seas Initiative nejenom, že pomůže vašemu lidu k prosperitě, ale zajistí, aby vaše národy zůstaly suverénní, bezpečné a bez cizích vlivů. Země TSI budou silnější než předtím. Když jsou vaše národy silné, všechny svobodné národy Evropy jsou silnější a Západ se také stává silnějším. Společně mohou náš a váš národ přinést všem lidem větší mír, prosperitu a bezpečnost.“

S projektem Three Seas Initiative a politickou podporou USA potvrzenou prezidentem Trumpem tak má Polsko opravdu možnost stát se rozhodujícím činitelem ve střední a východní Evropě.

Alexandre Massaux, autor působí na univerzitě v Toulonu, celý text na natoaktual.cz

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat

Published

on

Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani jedné země.

Za běžných okolností si člověk v dnešní Evropě často ani neuvědomí, že překročil státní hranice. Občas jsou ale hranice i dnes až bolestně hmotné. Záchranáři je při své práci překročit nemohou, pokud neexistuje příslušná mezinárodní smlouva. A její sepsání občas drhne. Kuriózní situace nastala na česko-polských hranicích. Zatímco pro hasiče se přeshraniční zásahy vyjednat podařilo, pro zdravotníky nikoli. Když tedy začne u hranic hořet, mohou Češi vyjet hasit do Polska a Poláci do Česka, ale odvézt zraněné pak už může pouze záchranná služba příslušné země. 

„Co nám nejvíc brání, abychom mohli legálně přejíždět hranice a poskytovat tam naše služby, je mezistátní dohoda, která nám udělí výjimku z pravidel pro poskytování zdravotních služeb na druhé straně,“ upřesnil ředitel Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Libor Seneta. Třeba v Krkonoších se o zraněného stará ten, kdo ho najde. Často totiž předem ani není jasné, na území kterého státu je. „Pakliže se jedná o pár desítek, stovek metrů, maximálně do půl kilometru, tak člověka samozřejmě nenecháme bez pomoci,“ ujistil Seneta. Správně by ale měla hraniční linie záchranáře zastavit i v horském terénu a šéf záchranky ujistil, že překračování hranice na horách „není plánované ani systematické“.

Česká strana čeká na polské připomínky ke smlouvě

Situace na polských hranicích je svérázná, s Rakouskem či Německem se vzájemné zásahy dávno podařilo domluvit. Jednání o rámcové smlouvě s Polskem probíhají s přestávkami již od roku 2012. „Věci se posouvají, ale ještě se nepodařilo dojít k dohodě a mít písemný dokument,“ přiznal náměstek královéhradeckého hejtmana Aleš Cabicar (TOP 09).

Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové se nyní čeká na polské připomínky ke smlouvě. „Jejich zaslání pravidelně urgujeme,“ ujistila. Mluvčí polského ministerstva zdravotnictví Krzysztof Jakubiak uvedl, že jde o dlouhodobou práci. „Pouze hluboká analýza v počáteční fázi minimalizuje riziko problémů při provádění regionálních dohod,“ uvedl. Ani jedno ministerstvo si netroufá odhadnout, kdy by mohla být smlouva podepsána.

Pozitivní je podle záchranářů skutečnost, že obě strany mají alespoň společná cvičení, a tak se na budoucí spolupráci připravují.

Autor: mld, ČT24

Continue Reading

Aktuality

Polsko volá po „společném stanovisku“ EU a NATO ke kauze Huawei

Published

on

Evropská unie a Severoatlantická aliance by měly přijmout „společné stanovisko“ ke společnosti Huawei, vyzývá polský ministr vnitra Joachim Brudziński poté, co byl zaměstnanec čínského výrobce telekomunikačních technologií zatčen a obviněn ze špionáže.

Spolu s Wang Wej-ťingem byl zatčen také bývalý polský zpravodajský důstojník Piotr D., oba mohou být zadrženi až na tři měsíce. „Znepokojení okolo firmy Huawei panuje též v NATO,“ řekl Brudziński a dodal, že organizace by měly společně rozhodnout, zda vyloučit Huawei ze svých trhů. Polsko chce pokračovat ve spolupráci s Čínou, ale potřebuje otevřít diskusi ohledně firmy Huawei, uzavřel ministr.

NATOaktual.cz

Continue Reading

Aktuality

Petruška Šustrová: Stop nenávisti

Published

on

Polsko zahalil smutek. V neděli těsně před osmou večer při hudební benefiční akci v Gdaňsku vpadl na pódium sedmadvacetiletý Stefan W. a pobodal dlouholetého primátora města Pawła Adamowicze.

Ten v pondělí po poledni zemřel.

Pawel Adamowicz byl starostou Gdaňsku od roku 1998, pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl součástí protikomunistického odborového svazu Solidarita. Adamowicz byl vystudovaný právník a jako politik velmi úspěšný, byl primátorem Gdaňsku více než 20 let, od roku 1998. V pondělí večer se v mnoha desítkách polských měst konaly smuteční pochody, shromáždění a mše, vyjádřily se desítky politiků včetně těch nejvyšších. Na shromážděních se recitovaly básně, pochody byly většinou mlčenlivé, hlavní heslo ovšem bylo společné: Stop nenávisti. Vražda zemi skutečně šokovala.

Útočník na pódiu před stovkami lidí vykřikoval, že gdaňský primátor zemře, protože on, vrah, byl nespravedlivě vězněn a ve vězení ho „mučila vláda Občanské platformy“.

Naučit se rozlišovat

Smutným paradoxem je, že Paweł Adamowicz už nebyl členem hlavní opoziční strany, kterou je Občanská platforma od voleb v roce 2015, v loňských volbách kandidoval do primátorské funkce za sdružení „Všechno pro Gdaňsk“. Stefan W., který je nyní obviněn a ve vazbě, byl v roce 2013 odsouzen na pět a půl roku za bankovní loupeže. Ve vězení u něj byla zjištěna schizofrenie. Propuštěn byl po vykonání trestu loni v prosinci. Šlo nepochybně o akt individuálního teroru, vraždu spáchal duševně chorý člověk, ovšem politici i všemožní veřejní činitelé, kteří se k ní vyjadřují, často mluví o neblahé atmosféře nenávisti, která v Polsku panuje. Polská společnost je hluboce rozdělená mezi stoupence vlády a opozice, kteří se přou, častují se různými urážkami, anebo spolu vůbec nemluví.

Opozice útočí na vládu, která jí oplácí stejným, pod proudem vzájemných osočení je často obtížné vyluštit, jaký je pravý stav věcí. Vládní politici – pro pořádek dodám, že ne všichni – bývají ochotni povzbuzovat i seskupení, která hlásají nenávist a dopouštějí se pod údajně vlasteneckými hesly násilných útoků. Podobnou situaci známe: i česká společnost je rozdělená, i u nás se kvůli politice rozpadla řada vztahů, stoupenci a odpůrci vlády si často nemohou přijít na jméno. Kdekdo kráčí za svou pravdou a nechce nic jiného slyšet, nevnímá argumenty a reaguje urážkami.

I u nás najdou extrémisté v politické vrstvě představitele, kteří jsou za projev podpory ochotni schválit i vystoupení, která by slušná společnost neměla tolerovat. Měli bychom se – v Polsku i u nás – naučit rozlišovat. Na kritice vlády samozřejmě není nic špatného, je ale pochybné pochodovat v jednom šiku s lidmi, kteří hlásají nenávist jako program. A měli bychom si dát pozor, zda nás nespokojenost neunáší příliš daleko, zda nepřekračujeme mez, za kterou už je běžné soužití nemožné.

Slova Stop nenávisti, která byla leitmotivem pondělních polských smutečních manifestací, opravdu není prázdné heslo. Pokud Polsko něco naléhavě potřebuje, je to snaha překlenout vzájemnou nesnášenlivost a pokusit se alespoň o vzájemnou komunikaci.

Petruška Šustrová, Rozhlas plus

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Česko a Polsko léta jednají o smlouvě pro záchranáře, ti zatím nesmějí u sousedů pomáhat 18.1.2019
    Když se v Polsku hned za hranicemi stane vážná dopravní nehoda a české záchranné složky to k ní mají blíž, mohou k ní bez okolků vyrazit pouze hasiči. Sanitky by měly na hranicích zastavit, protože ani po letech vyjednávání dosud neexistuje mezistátní smlouva, která přeshraniční zásahy umožňuje. Kdy bude, se neodvažují odhadovat ministerstva zdravotnictví ani […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko volá po „společném stanovisku“ EU a NATO ke kauze Huawei 18.1.2019
    Evropská unie a Severoatlantická aliance by měly přijmout „společné stanovisko“ ke společnosti Huawei, vyzývá polský ministr vnitra Joachim Brudziński poté, co byl zaměstnanec čínského výrobce telekomunikačních technologií zatčen a obviněn ze špionáže. Spolu s Wang Wej-ťingem byl zatčen také bývalý polský zpravodajský důstojník Piotr D., oba mohou být zadrženi až na tři měsíce. „Znepokojení okolo […]
    Jaromír Piskoř
  • Hrozí zmrazení peněz zemím EU, které nedodržují právo. Nahnuto má Polsko, Maďarsko či Rumunsko 18.1.2019
    Evropský parlament ve čtvrtek schválil návrh zastavit platby z rozpočtu Evropské unie členským zemím, které nerespektují zásady právního státu. Učinil tak na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ve Štrasburku. Opatření, které je zamýšleno jako ochrana víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027, musí odsouhlasit ještě unijní státy. „Nový mechanismus by měl zajistit, že unijní fondy […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality