Aktuality
Polští novináři si strouhali mrkvičku
Svaz pro kontrolu distribuce polských tištěných médií (ZKDP) v listopadu loňského roku zveřejnil data prodeje týdeníků. 140 000 prodal „Gość Niedzielny” , přes 129 000 prodal „Newsweek”. Na třetím místě bylo „Uważam Rze“ se 125 000 prodaných, pak „Polityka” 120 000, „Wprost“ 66 000 a další prodali již méně.
Stejný a respektovaný ZKDP zveřejnil nedávno data za leden 2013. Průměrný prodej „Gościa Niedzielnego” byl 143 587. „Newsweek Polska”, vedený Tomaszem Lisem byl druhý a prodal 124 997, třetí „Polityka” 120 127 a na čtvrtém místě se umístil nový týdeník „W Sieci” (dnes „Sieci”) 120 008 prodaných časopisů a pátý je „Do Rzeczy” se 119 935 kusy. Katastrofálním neúspěchem skončil prodej týdeníku „Uważam Rze”. Prodej se propadl o 77,32 % na střední prodej 29 336 prodaných časopisů (bez dat o prodejích Programů televizí a různých Chvilek pro Tebe).
„Gość Niedzielny” je tradiční katolický týdeník, „Newsweek Polska”, spíše levicové a provládní médium, „Polityka” tradiční a spíše levicový týdeník, „Uważam Rze“ v podstatě již byl pravicovým týdeníkem spojeným se jménem Pawła Lisického, kterého vyhodil Grzegorz Hajdarowicz, majitel společnosti Presspublica a vydavatel “Uważam Rze” s odůvodněním, že byl málo loajální k vydavateli. S Pawlem Lisickým odešla skoro celá redakce a tito novináři se stali základem redakcí dvou nových týdeníků. „W Sieci” (dnes „Sieci”) je pravicový týdeník s důrazem na mladšího čtenáře, „Do Rzeczy” s šéfredaktorem Pawlem Lisickým cílí na tradičního konzervativně-liberálního polského čtenáře (jeden ze svých posledních prezidentských rozhovorů jim dal Václav Klaus).
Pro obraz polské mediální tištěné scény je zapotřebí zmínit, že v Polsku jsou vydavatelské domy opřené o deníky a jejich suplementy, jako je Michnikova Agora (Gazeta Wyborcza) nebo bulvární média i u nás známých firem jako Ringier Axel Springer Polska (Fakt), MURATOR (Superexpress), INFOR BIZNES vydávající ekonomicko- informační média (Dziennik) a privatizované vydavatelství Presspublica a její deník „Rzeczpospolitą” výše jmenovaného Grzegorze Hajdarowicze.
Historicky byl deník „Rzeczpospolitą” vládním deníkem za komunistů. Koncem roku 1989 se stal jeho šéfredaktorem Dariusz Fikus a stal se nezávislým. V roce 1991 získal zahraničního investora a vzniklo vydavatelství Presspublica. Od roku 1996 do 2011 vlastnil stát 48,99 %. 51,01 % procent skončilo u londýnské mediální Mecom Group (dříve francouzský Hersant a norská Orkla). Podle společenské smlouvy však zástupci státu blokovaný Mecom nemohl restruktualizovat a tak prodal v roce 2011 Mecom Polska, která fyzicky vlastnila akcie „Presspublicy“ za 80 mil. zlotých (480 mil. Kč) firmě Gremi Media Grzegorze Hajdarowicze. Koncem roku prodala po úkonech privatizace státní PWRSA svých 48,99 % v Presspublice Gremi Media Grzegorze Hajdarowicze za 55 mil. zlotých (330 mil Kč). Chvíli se o tento podíl mimo jiných ucházela i Bakalova česká Economia.
Hajdarowicz tvrdil, že má dost peněz, ale Gazeta Wyborcza napsala, že na podíl od Mecomu mu půjčila ve dvou fázích (čekal na schválení polského ÚHOS) Geting Noble Bank miliardáře Leszeka Czarneckého, o kterém „Rzeczpospolita“ kdysi napsala že byl agentem komunistické tajné služby. Akcie jsou u banky v zástavě. I akcie státu jsou či byly v zástavě u státní PWRSA, protože cenu za ně splácí či splácela Gremi Media postupně ve splátkách.
Hned po privatizaci byl Paweł Lisicki, šéfredaktor „Rzeczpospolite“ i „Uważam Rze“ odvolán z vedení deníku. Novým šéfredaktorem se stal Tomasz Wróblewski. Presspublica tehdy byla majitelem deníku „Rzeczpospolita“ (prodej – měsíční průměr 140 000 ), ekonomických novin „Parkiet“ (9 000), týdeníku „Uważam Rze“ (130 000) a internetových portálů např. www.rp.pl. Příjmy skupiny byly v roce 2010 – 220,9 mil. zł, a zisk 8,1 mil zł (1 zl = 6 Kč).
Příběh fatálního propadu prodaného nákladu u „Uważam Rze“ (a dnes i u deníku, „Rz“ – má v lednu 2013 prodaných 63 564 ks) má počátek ve zveřejnění článku o letecké katastrofě prezidentského letadla ve Smolensku. Novinář z „Rz“ Cezary Gmyz napsal, že na vraku letadla se našly stopy po výbušnině a že to potvrdil hlavní polský prokurátor. Článek vyšel ráno 30.10.2012 a hned se spustila nebývalá mela. Reagovali snad všichni politici a zasáhlo to všechny Poláky. Grzegorz Hajdarowicz se 30.10.2012 v 01,30 sešel s mluvčím Tuskovy vlády Pawłem Graśem, aby jej informoval o tom co ráno v jeho novinách vyjde. Po dementování informace ze strany hlavního prokurátora a ostré reakci polských vládních činitelů si v redakci „Rz“ nasypali popel na hlavu a vše vzali zpět. Hajdarowicz vyhodil autora článku Cezary Gmyza, šéfredaktora Tomasze Wróblewského a několik dalších novinářů. Ze solidarity odešlo mnoho dalších. Celá kauza ještě více rozdělila polsku veřejnost.
Vyhození a solidarizující novináři vesměs odešli do obou nových týdeníků a připravují nezávislou televizi TV Republika. Nový šéfredaktor „Uważam Rze“ Jan Piński psal 2.12. 2012 ve svém prvním sloupku: “ … je zapotřebí úspěch na trhu stvrdit i úspěchem finančním, protože jen to může být základem pro trvalý rozvoj týdeníku. …“. Hajdarowicz hovoří o rozvoji svého vydavatelství a chce kupovat a zakládat nové tituly, tak aby v roce 2015 příjmy z „Rz“ byly 50 % a zbytek z jiných titulů či jiných aktivit jako jsou konference a školení. Papírové tituly by v roce 2015 měly podle něj přinášet 50 % příjmů a elektronické aktivity zbylých 50 %.
Pochopitelně celý příběh má kolem sebe plný pytel politických prohlášení ze všech polských partají. Za zaznamenání stojí jen pár. Przemysław Wipler, poslanec opoziční PiS, který interpeloval ministra financí ve věci privatizace vydavatelství Presspublica, si pak v „Rz“ přečetl, že je lobbistou British American Tobacco. Nebo nový týdeník “ W Sieci“ se musel přejmenovat na „Sieci“ protože polský soud vyhověl žalobě (předběžné opatření) právníků Hajdarowicze, který vlastní portál podobného jména W SIECI OPINII. Pro mě osobně je zcela mimo mé myšlení to, že polští novináři nebojovali v rámci branže o vlastní názorovou svobodu, ale spíše strouhali mrkvičku odejitým.
Jaromír Piskoř
Aktuality
„Alfa samec musí odejít: Proč patriarchát bolí každého bolí“ – setkání s Liz Plank v rámci Ekonomického fóra
Liz Plank je filmařka, oceňovaná novinářka, autorka, výkonná producentka a moderuje několik kritiky uznávaných seriálů na Vox Media a NBC News. Její poslední nejprodávanější knihu Alpha Male Must Go: Why Patriarchy Hurts Everyone citovali ve Vogue, Esquire, Playboy, ELLE Magazine, GQ, NPR, The Washington Post on Morning Joe či Dax Shepard’s Armchair Expert.
Liz pravidelně vystupuje ve vlivných televizních pořadech, aby prezentovala svůj pohled na politiku a genderové otázky The Today Show, The Daily Show, MSNBC, CNN, ABC News, Fusion, Al-Jazeera America a BBC World. Prostřednictvím svého aktivismu a kreativního přístupu k žurnalistice si Liz dala za úkol zvednout hlas těch, kteří často nejsou vyslyšeni. Než se Liz stala novinářkou, pracovala v sociálním centru pro lidi s postižením a jako výzkumná pracovnice a konzultantka.
Speciální akce s Liz Plank se uskuteční 6. září na Ekonomickém fóru v Karpaczi.
Nejvíce sledovaný polský expert na volební průzkumy Marcin Palade zveřejnil 100 dnů před volbami v Polsku svůj první odhad volebních výsledků říjnových polských voleb. Pro Polsko, jak jej známe, to není dobrá zpráva. Do Polska totiž, podle jeho volební analýzy, přichází politická nestabilita.
Při takovémto výsledku voleb lze sestavit pouze jednu variantu většinové vlády (PiS a KONFA). To se zatím jeví jako nereálné. Při tvrdém postoji prezidenta Dudy jsou pak nejpravděpodobnější variantou předčasné volby v únoru 2024, které ale KONFA chtít nebude. Následující variantou je pak menšinová vláda PiS s plovoucí tolerancí, která ale vyústí v politickou nestabilitu.
Nejsilnějším politickým hráčem v Polsku je stále vládní Právo a Spravedlnost. Oproti volbám v roce 2019 ztratilo ale 10 % svých voličů. Stále však operuje s podporou třetiny polských voličů a má největší podporu mezi voliči 50+ a důchodci. PiS má dominantní pozici v menších polských městech, hlavně na východě Polska.
Druhou nejsilnější formací je Občanská koalice (Platforma a menší liberální strany). Jejímu lídrovi Donaldu Tuskovi se nepovedlo spojit opozici do jediné kandidátky antiPiS a to hlavně pro zásadní ideové rozpory mezi postkomunistickou Lewicí a PSL či POLSKA 2050. Donald Tusk také přehnal své osobní politické ambice, velmi a velmi chtěl být dominantním opozičním vůdcem, což negovalo koaliční předvolební potenciál. Liberální Občanská koalice má své voliče ve všech věkových skupinách a silnou pozici ve velkých polských městech.
KONFEDERACE se překvapivě stala černým koněm polské politiky. Historicky vznikla jako seskupení malých národoveckých, pravicových a populistických stran. V roce 2022 a 2023 se ale různým způsobem zbavovala největších populistů a po začátku ukrajinsko-ruské války i politiků, kteří otevřeně podporovali ruskou politiku. Poté, co z vrcholných funkcí odešli matadoři typu Janusz Korwin-Mikke (80) a byl silně upozaděn známý proruský populista Grzegorz Braun se vrcholných funkcí chopila mladší generace v čele s Krzysztofem Bosakem (41) a Sławomirem Mentzenem (36). Jejich pravicově-populistická a národovecká politika má dnes v Polsku silnou podporu u mladých mužských voličů a je rovnoměrně rozprostřena po celém Polsku.
POLSKA 2050 měla svého času u liberálních polských voličů podporu 25 % na úkor Občanské koalice. Po návratu Donalda Tuska se ale tato část putujících voličů přesunula zpět a lídr POSKA 2050 Szymon Hołownia proto musel uzavřít koalici s tradiční Polskou lidovou stranou. Toto „manželství z rozumu“ se vymezuje jak vůči PiS tak Občanské koalici a napadá „věčný duopol“ na polské polické scéně s tím, že se obrací na polské voliče, kteří nechtějí volit ani jednu z většinových formací. POLSKA 2050 má podporu ve větších polských městech a PSL na polské vesnici.
Lewice je konglomerát postkomunistů, sociálních demokratů, levicových aktivistů a členů LGBT organizací. Jejich voliči jsou rovnoměrně rozloženi po celém Polsku a jejich podpora se ve volebních průzkumech pohybuje od 7 do10 %.
Patová situace, která v Polsku pravděpodobně nastane je mnohými polskými novináři a analytiky prezentována jako „jasná koalice“ PiS a KONFEDERACE, ale od politiků KONFEDERACE je ve směru k PiS slyšet tvrdá předvolební kritika. PiS zatím předvolebně útočí pouze na svého odvěkého konkurenta – Občanskou platformu a o ostatní opoziční strany se nestará. To se ale poslední měsíc před volbami může změnit.
100 dnů před volbami je většina voličů již rozhodnuta. Všude v Evropě. Předvolební půtky se tedy týkají tak 10 – 15 % nerozhodnutých voličů. Ti svou podporu nakonec nějak rozdělí, a to nejčastěji těm nejsilnějším. V Polsku tedy ještě můžeme počítat s matematicky možnou koalicí PiS a POLSKA 50/PSL. Méně již se čtyřkoalicí anPiS – OK, POLSKA 2050, PSL a Lewice. Rozhodně půjde o každé křeslo a letošní kampaň bude proto nejtvrdší z možných.
Jaromír Piskoř
Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti. Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, jiné se brání klamnými cíli.“ Probíhající polskou politickou diskuzi na téma Jan Pavel II. či o potratech proto mediální a politický expert označil za podvod.
Už to skoro vypadalo, že se polští opoziční politici poučili a nenaskakují na vidle PiS. Po týdnu, kdy primátor Varšavy musel odpovídat na otázky typu: Bude vaše vláda nutit Poláky, aby jedli brouky? by to bylo přirozené. Ale ono ne.
Europoslankyně za Občanskou koalici Janina Ochojska tvrdí, že je mnohem více obětí na polsko-běloruské hranici, než uvádí čísla nezávislé skupiny Granica (37 obětí) : „Myslím, že obětí této hranice je mnohem více. Buď jsou v nějakém hromadném hrobě, protože bych se nedivila, kdyby se v době, kdy byl uzavřen přístup na hranice, těla prostě sbírala, aby takové důkazy nebyly. V současnosti je pohřešováno téměř 300 lidí. Proč si to myslím? Nastal v minulosti okamžik, kdy z celého Polska tam byli povoláni lesníci. Na co? Přece nepomáhali lesu v těžké chvíli. Ale k něčemu byli povoláni.“
Krzysztof Sobolewski z PiS na dotaz ohledně vyjádření Ochojské v úterý v pořadu Polského rozhlasu uvedl: „Lze jen říci, že to, co vysvětluje chování Janiny Ochojské, je nemoc. Distancuje se od svých předchozích úspěchů, od svého života.“ Jeho reakce je na tvrzení o tom, že polští myslivci sbírali mrtvoly imigrantů v polských lesích u běloruských hranic a házeli je do hromadných hrobů velmi mírná. Je to asi tím, že polští politici tak trochu mávají rukou nad tím, co Janina Ochojska o tom či onom hovoří. Připomíná jednoho maďarského poslance Federálního shromáždění, který předčítal za řečnickým pultem bibli a pak ve spodní sinusoidě podepsal rezignaci, aby se po nějaké době ve vrcholné sinusoidě domáhal vstupu do FS.
Sinusoida či ne, naštvaní polští myslivci a lesníci poslankyni Ochojskou zažalovali a polská prokuratura zahájila řízení za pomluvu. Místopředseda Občanské platformy Rafal Trzaskowski podotkl, že takto tvrdá obvinění by měla být podložena důkazy a dodal: „Pokud důkazy nejsou, škodí to lidem, o kterých poslankyně hovoří“. Donald Tusk se nevyjádřil.
Ochojska se v Bruselu věnuje problematice lidí se zdravotním postižením (ona sama je postižená od raného dětství po prodělané dětské obrně). Má zkušenosti s humanitárními aktivitami a byla přítomna na místě mnoha katastrof. Věnuje se migraci. Domnívá se, že Evropa by se imigrantům neměla uzavírat. Zároveň se podle ní musí zvýšit pomoc zemím, odkud přistěhovalci přicházejí. „Pokud chceme migranty udržet v jejich vlastních zemích, neuděláme to pomocí zdí či ostnatého drátu. Když lidé umírají hlady a žízní, utečou ze svého bydliště a riskují své životy, byť jen proto, aby zachránili své děti.“
Opoziční experti hovořící o klamných cílech vypouštěných PiS to mají těžké. Plácnutí poslankyně Ochojské okamžitě využila ruská propaganda a točí se v kruhu s velmi citlivým tématem hromadných hrobů v Katyni. Někteří polští aktivisté žádají poslankyni o bližší určení místa hromadných hrobů, ale většina spíše očekává omluvu v době spodní sinusoidy.
Když autor Tří mušketýrů psal svůj román, těšil se na zítřek a na to, co jeho hrdinové zažijí. S Polskem je to podobné.
„Alfa samec musí odejít: Proč patriarchát bolí každého bolí“ – setkání s Liz Plank v rámci Ekonomického fóra
100 dnů do říjnových voleb v Polsku
Sinusoidy
Politika soudržnosti na plenárním zasedání Evropského kongresu místních samospráv
Kdo není s námi je s PiS
- „Alfa samec musí odejít: Proč patriarchát bolí každého bolí“ – setkání s Liz Plank v rámci Ekonomického fóra 25.8.2023Liz Plank je filmařka, oceňovaná novinářka, autorka, výkonná producentka a moderuje několik kritiky uznávaných seriálů na Vox Media a NBC News. Její poslední nejprodávanější knihu Alpha Male Must Go: Why Patriarchy Hurts Everyone citovali ve Vogue, Esquire, Playboy, ELLE Magazine, GQ, NPR, The Washington Post on Morning Joe či Dax Shepard’s Armchair Expert. Liz pravidelně […]Jaromír Piskoř
- 100 dnů do říjnových voleb v Polsku 8.7.2023Nejvíce sledovaný polský expert na volební průzkumy Marcin Palade zveřejnil 100 dnů před volbami v Polsku svůj první odhad volebních výsledků říjnových polských voleb. Pro Polsko, jak jej známe, to není dobrá zpráva. Do Polska totiž, podle jeho volební analýzy, přichází politická nestabilita. Při takovémto výsledku voleb lze sestavit pouze jednu variantu většinové vlády (PiS a […]Jaromír Piskoř
- Sinusoidy 14.3.2023Experti polské opozice se předhánějí v analýzách vládní propagandy. Mirosław Oczkoś upozornil na „klamné cíle“, kterými prý vládnoucí strana přehlušuje ostražitost komentátorů i celé společnosti. Mají ve svém důsledku odvést pozornost k náhradním diskuzím jako je například ochrana křesťanství nebo potraty. „Je to jako když sledujete film o moderních letadlech nebo lodích. Pokud nějaké letadlo vypustí raketu, […]Jaromír Piskoř
