Connect with us
Reklama



Aktuality

POLSKO A RUSKO: VZTAHY JSOU NA BODU MRAZU

Publikoval před

Putin

Varšava nemá s Moskvou zrovna nejlepší vztahy. Důležitým – avšak nikoli jediným – faktorem je společná a složitá historie včetně nedávného období studené války. Ale jsou zde i další důvody. Vzhledem k všeobecnému zhoršení vztahů mezi západem a Ruskem má Varšava v poslední době obavy z přibývajících ruských vojenských cvičení.
„Současné bilaterální vztahy jsou jen na pracovní bázi. Je to z důvodu ruské politiky vůči Ukrajině, stejně jako z důvodu vztahů mezi Kremlem a západními státy. V tomto ohledu toho Polsko příliš nezmůže, uvedl ředitel varšavské pobočky Evropské rady pro zahraniční vztahy Piotr Buras.

Polsko bylo vždy velice přesvědčivé, pokud jde o odsouzení ruské anexe Krymu a porušování mezinárodního práva. Tento přístup následně vedl k silné kampani ve prospěch protiruských sankcí na mezinárodní scéně, včetně Evropské unie. I kvůli tomu jsou nynější vztahy nepřátelské a otevřeně proruské postoje mají velmi ztíženou cestu, jak se dostat mezi polské politické špičky. To však neznamená, že by Polsko bylo ušetřeno mnohých proruských dezinformačních kampaní.

„Vzhledem k naší společné historii by se mohlo zdát, že budeme k nejrůznějším dezinformačním kampaním odolnější. Ve skutečnosti jí ale také podléháme. Rusko zde sice nemůže využívat otevřeně proruských postojů politiků, avšak je úspěšné při útocích na slabá místa,“ prohlásila Marta Kowalska, výzkumnice polské organizace Pułaski Foundation.

Tyto chladné vztahy se však dotýkají i ekonomické sféry. Ruský plyn (a v menší míře i ruská ropa) jsou stále velmi důležitou součástí polské energetiky. Rusko navíc bývalo velmi důležitým vývozním cílem mnohých polských výrobců, zejména v oblasti zemědělství. V poslední době se ale situace změnila. Polsko sice stále zůstává 12. nejdůležitějším ruským obchodním partnerem, ale jak import, tak export každým rokem klesá. To se týká i vývozu polských strojů, což má na polskou ekonomiku neblahý dopad. A z důvodu protiruských sankcí se výrazně propadl i vývoz zemědělských výrobků.

Najít společnou řeč s Ukrajinou je složité Varšava podporovala Ukrajinu už od počátku protestů na Majdanu a během vyjednávání asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Polsko-ukrajinské vztahy se ale po výměně vlády v roce 2015 poněkud zkomplikovaly. Polská vláda podle slov premiérky Beaty Szydłové „považuje svobodnou a nezávislou Ukrajinu za garanci polské bezpečnosti“ a k dosažení tohoto cíle chce vytvářet bilaterální projekty a navazovat s Kyjevem spolupráci. Situace však není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Polsko a Ukrajina se totiž nedokáží shodnout na některých komplikovaných otázkách společné historie a tyto rozpory negativně ovlivňují i řešení současných problémů. Ukrajinští nacionalisté například stále trvají na tom, aby Ukrajinci oslavovali své hrdiny, kteří jsou však Varšavou pokládaní za zločince. Na druhé straně polský Sejm považuje i nadále ukrajinský odpor během let 1943 až 1945 za akt genocidy.

Ruská dezinformační kampaň vztahy nelepší

I to jsou důvody, proč jsou Poláci vůči ruské dezinformační kampani tak citliví. „Moskva chce vzájemné polsko-ukrajinské vztahy ještě více poškodit, a z toho důvodu často cílí právě na historii těchto dvou zemí,“ dodala Kowalská.

Łukasz Jasina z Polského institutu pro mezinárodní otázky podotýká, že „po revoluci na Majdanu zaujala Ukrajina vůči Polsku pragmatičtější přístup: vztahy s Polskem jsou pro ni důležité podle toho, co z nich lze získat. I proto je přístup současné vlády v Kyjevě vůči Varšavě poněkud chladnější. Vzhledem k napětí mezi polskou konzervativní vládou a Bruselem totiž Ukrajinci vědí, že Polsko již nadále nemůže být dobrým obhájcem ukrajinských zájmů v rámci EU“.

Rostoucí napětí mezi Polskem a Ukrajinou bude možná pokračovat i v následujících měsících, což zvyšuje možnost diplomatického konfliktu. Kowalska se ale domnívá, že především rusko-polské vztahy budou i nadále de facto zmražené a že „v nejbližší době zde není žádný prostor pro jejich zlepšení“. (euraktiv.cz)

Z Special Report v rámci projektu V4 and the Future of the EU, který realizuje EurActiv.cz ve spolupráci s EurActiv.sk, EurActiv.pl a Political Capital Institute.

Continue Reading
Komentujte

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Morawiecki nahrazuje Szydlovou

Publikoval před

Očekávané se stalo skutkem. Polská premiérka ustoupila rozhodnutí předsedy PiS Kaczyńského a rezignovala na svou funkci premiérky pár hodin po tom co v polském Sejmu ustála pokus o vyjádření nedůvěry její vládě polskou opozicí. Polský prezident bude mít vliv na zahraniční politiku Polska a je téměř jisté, že dojde k výměně polského ministra zahraničí. Kdo nastoupí na funkci ministra financí a ministra rozvoje určí nový premiér. Bývalá premiérka se stane místopředsedkyní vlády. 

Pod mediální rošádou kolem polské vlády byly schváleny zákony o soudní reformě a novelizován volební zákon o komunálních volbách. Ve spolupráci s polským prezidentem zmizelo z návrhů zákonů soudní reformy jen několik pozměňovacích návrhů PiS a složitá „výměnozměna“ nabyla reálné skutečnosti. Jaroslaw Kaczyński zkonstruoval a prosadil v PiS strategické personální změny, učinil dlouhodobou dohodu s polským prezidentem a udělal tečku za polskou soudní reformou. 

Komentáře polské opozice nemá cenu komentovat. 

 

 

Pokračovat ve čtení

Aktuality

Polsku došla trpělivost. Evropo, musíš se chránit před uprchlíky!

Publikoval před

Na YouTube kanálu polského Ministerstva vnitra se objevilo video, které varuje před následky migrační krize. Zdůrazňuje se v něm, že ne zdaleka každý imigrant je uprchlík z válečné zóny. A nabádá, aby Evropa otevřela oči a začala chránit své vlastní obyvatelstvo.
Video na začátku popisuje proces, který se odehrál v nedávném období. „V posledních čtyřech letech do Evropy napochodovaly nejmasovější vlny migrantů v historii. Nynější polská vláda zrušila rozhodnutí minulé vlády o tom, že by Polsko mělo přijímat migranty z Blízkého východu a ze severní Afriky,“ říká se ve videu.

Důležitým faktem je podle Ministerstva vnitra Polska i to, že země už od začátku kritizovala kvóty na přerozdělování migrantů. „Jako první jsme říkali, že ne každý migrant je uprchlíkem a že jen malý zlomek lidí utíká před válkou a terorem,“ tvrdí prostřednictvím nahrávky ministerstvo.“Vytrvale jsme se stavěli proti uprchlickým kvótám, které nám nařizovala Evropská unie,“ dodává ministerstvo. Sám ministr vnitra Mariusz Błaszczak se domnívá, že dnes jsou polské názory brány s větší vahou než dříve. Zdůvodňuje to především postavením Polska ve Visegrádské čtyřce.

„Polsko je nyní jednotné s ostatními členy Visegrádské čtyřky. Dříve to tak nebylo. Naše minulá vláda roztříštila celistvost a jednotu této organizace,“ poznamenává ve videu Błaszczak.
Autor videa zároveň dodává, že se polská proroctví naplnila. „Byly potvrzeny případy, že se do Evropy mezi uprchlíky dostali i lidé spjatí s teroristickými organizacemi. I přes velký počet zneškodněných teroristů se některé útoky odehrály,“ připomíná video incidenty v Paříži, Berlíně, Londýně nebo Barceloně. Mariusz Błaszczak vidí problém útoků a celé krize v politice západní Evropy. „Je to problém, jenž je spojený s politickou ideologií Západu – s multikulturalismem a politickou korektností,“ říká.
Ve videu se mluví i o tom, že „problémy s migrací přerostly přes hlavu i vůdcům Evropské unie“. Polské Ministerstvo vnitra však hlásá, že je na situaci připraveno.

„Budeme konzistentní ve svých činech, vždyť tu jde o národní bezpečnost,“ říká Błaszczak a připomíná, že Polsko už nějakou dobu pozorně hlídá své hranice, aby nedošlo k nelegálnímu překročení hranic EU.
Vnitro také připomíná, že Polsko posílá humanitární pomoc tam, kde je to potřeba, především pak na Blízký východ. Zároveň projevuje radost z toho, že postoj Evropské unie se také pomalu mění a vypadá to, že se budou přijímat nové politiky co do přijímání uprchlíků.
Nehledě na obsah videa Polsku hrozí, stejně jako České republice, veliká pokuta za nepřijímání uprchlíků a žaloba od EU. To samé se má týkat ještě Maďarska, dalšího člena Visegrádské čtyřky.

Autor: -mho / EuroZprávy.cz

 

Pokračovat ve čtení

Aktuality

Náčelník státu

Publikoval před

Už před nějakou dobou jsem si do kalendáře zapsala, že 5. prosince to bude sto padesát let, co se narodil Józef Piłsudski, a že bych to měla připomenout, protože to nejspíš nikdo jiný neudělá. I vydala jsem se začátkem tohoto týdne na besedu o Piłsudském, jenže mě tam nepustili, neb jsem neměla pozvánku. No, pozvánku jsem si neobstarala, poněvadž jsem nevěděla, že beseda bude jen po zvané, byla to tedy moje chyba. A tak jsem odcházela přecpanými ulicemi přeplácanými předvánoční výzdobou a měla jsem vztek na sebe i na svět, který se zas jednou ukázal být složitější, než jsem si myslela.

Ale radši k tomu Piłsudskému. Do zvolení Karola Wojtyly papežem by bezkonkurenčně zvítězil ve všech polských průzkumech a anketách dotazujících se na největšího Poláka dvacátého století, kdyby byly svobodné. A dodnes je osobností podobně legendární jako u nás T. G. Masaryk. Oba jsou nepochybně právem pokládáni za zakladatele státu, oba založili legie bojující za první světové války po boku mocností Dohody. Oba měli ve své zemi obrovskou autoritu. A tak jako byl Masaryk nazýván „tatíčkem“, říkali Poláci Józefu Piłsudskému důvěrně „dědek“ – tedy ne že by ho tak na ulici oslovovali, v tom jim bránila úcta. Podobností by se našlo víc – a daly by se z nich vyvozovat docela zábavné paralely a protiklady v českých a polských přístupech k dějinám, ke státnosti a podobně.

Totéž ovšem platí i o rozdílech mezi oběma slavnými muži. O Masarykovi se traduje, že byl bytostný demokrat – Piłsudski v roce 1926 uskutečnil státní převrat, což se za demokratické označit vskutku nedá. Masaryk byl univerzitní profesor, Piłsudski byl voják. Masaryk fakticky založil vlastní stranu, Piłsudski byl od mládí socialista a prohlásil: „Vystoupil jsem z tramvaje socialismu na zastávce jménem nezávislost.“

Porozumět osobnosti Józefa Piłsudského není pro Nepoláky úplně jednouché, což je způsobeno hlavně tím, že málo známe polské dějiny: překvapivé může být už to, že se nenarodil na území dnešního Polska. Jenže Polsko tehdy neexistovalo, rodná ves Piłsudského ležela ve Vilenské gubernii tehdejšího ruského carství… Tradice někdejší Polsko-litevské unie však trvala, a právě za obnovní nějakého takového soustátí, jež by sahalo od Baltského moře až k Černému, Piłsudski bojoval. Jak víme, neúspěšně, i když se odkazy na představu „Mezimoří“ jako nárazníkové zóny mezi Evropou a Ruskem čas od času objeví. S tím souvisí další stránka Piłsudského státnických představ; rozhodně totiž nebyl nacionalista v moderním smyslu toho slova. Jeho vlastenectví se nevztahovalo k „národu“, nýbrž ke státu. Polský národ se podle něj skládal z Poláků, Ukrajinců, Bělorusů, Litevců, Němců a Židů, případně i příslušníků dalších národností, prostě z občanů polského státu. Skoro bych řekla, že stojí za to prozkoumat tento postoj podrobněji, mohl by se dnes, kdy se tolik lidí bojí jinakosti, docela hodit.

LN, 1.12.2017 (neviditelnypes.cz)

Petruška Šustrová

Pokračovat ve čtení
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Morawiecki nahrazuje Szydlovou 8.12.2017
    Očekávané se stalo skutkem. Polská premiérka ustoupila rozhodnutí předsedy PiS Kaczyńského a rezignovala na svou funkci premiérky pár hodin po tom co v polském Sejmu ustála pokus o vyjádření nedůvěry její vládě polskou opozicí. Polský prezident bude mít vliv na zahraniční politiku Polska a je téměř jisté, že dojde k výměně polského ministra zahraničí. Kdo […]
    Jaromír Piskoř
  • Nový český velvyslanec ve Varšavě 7.12.2017
    Nový český velvyslanec v Polsku Dr. Ivan Jestřáb je určitě zkušený diplomat a po svých štacích na několika ambasádách bude určitě schopen zvládnou úřad ve Varšavě. Bývalý poradce Špidly a bývalý politický ředitel Ministerstva zahraničních věcí České republiky za vládnutí Luboše Zaorálka z ČSSD se stihl na čtyři roky „oddelegovat“ k našim severním sousedům. Marek […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsku došla trpělivost. Evropo, musíš se chránit před uprchlíky! 7.12.2017
    Na YouTube kanálu polského Ministerstva vnitra se objevilo video, které varuje před následky migrační krize. Zdůrazňuje se v něm, že ne zdaleka každý imigrant je uprchlík z válečné zóny. A nabádá, aby Evropa otevřela oči a začala chránit své vlastní obyvatelstvo. Video na začátku popisuje proces, který se odehrál v nedávném období. „V posledních čtyřech […]
    Jaromír Piskoř