Connect with us
Reklama




Aktuality

Měli nás opravdu brát do EU?

Published

on

Země Visegrádu, jakkoli ekonomicky rostou, tak společensky a politicky členství v EU nezvládly. Samy se navíc ze západního společenství vydělují a spouští novou železnou oponu, tentokrát mentální. Migrační krize byla jen příležitostí, která tuto doposavad skrytou skutečnost odhalila v plném světle. 

Ukazuje se, že staletí strávená na periferii evropské civilizace (doba Karla IV. byla spíše výjimka potvrzující pravidlo) a dlouhá doba komunismu s veškerými jeho destruktivními vlivy na společnost, řádově zřejmě většími než měly diktatury např. ve Španělsku či Portugalsku, středoevropské země poznamenaly více, než jsme si byli ochotni připustit. V důsledku toho se v našem prostoru daleko snáze šíří cílené dezinformace a mezi lidmi je mnohem větší tolerance k jinak absolutně nepřípustným praktikám, jako jsou přímé ovlivňování médií politiky, likvidace nezávislého soudnictví či otevřený boj proti občanské společnosti.

Návrh rozpočtu jako rozbuška střetu Itálie s EU? Je to jen politické divadlo před volbami, říká ekonom Návrh rozpočtu jako rozbuška střetu Itálie s EU? Je to jen politické divadlo před volbami, říká ekonom
Největší paradox doby je současný příklon k Rusku u velké části elit u nás, na Slovensku a v Maďarsku či popř. kopírování ruských autoritativních metod i v jinak protiruském Polsku. Jeden by to opravdu nečekal od zemí, které tak dlouho žily pod ruským vlivem.

Celý text na info.cz

Autor: Lukáš Pachta, pracuje v Evropském parlamentu jako poradce české europoslankyně Šojdrové. Text vyjadřuje jeho osobní názor.

Continue Reading
1 Comment

1 Comment

  1. Karel

    9.10.2018 at 21.56

    Dovolím si s autorem y info.cz hodně nesouhlasit. On některé věci vidí tak, jako levicové elity Západu, ale nevidí ten dvojí metr, protože nechce. Není ani pravda, že V4 je víc ovlivněna ruskými dezinfo – stačí se podívat do Rakouska, Německa apod. Ani u nás se nechytají tak, jako tam. Ale to hlavní, co autor přehlíží: V4 nemá politické vězně, na rozdíl od Španělska. Nemáme ani špatné imigranty – vybrali jsme si ty, kteří se zařadili a pracují (na rozdíl od… mnoha zemí staré EU). Neděje se tady to, že když někdo postuje historickou fotku o tom, jak se vítá nacista s islámským muftím, že by dostal podmínku. Neohýbá se pravda podle ideologie jednotně, máme různorodější média. Nestalo se jako v Německu, že politik je prohledáván domovní prohlídkou kvůli příspěvku na FB, ani to, že politik jdouci na radnici v Münsteru hlasovat proti přijetí dalších imigrantů, prochází uličkou hanby, kdy levičáci ještě na schodech na něho křičí „Celý Münster nenávidí AfD“. Nic takového tady nemáme. V Německu to nebylo, mění se až v posledních letech. Ideologie progresivismu posouvá společnost tam, nikoliv tady, kde ty změny jsou menší. Manželství už leckde není manželství a dvojí metr je zřejmý. Například: kdosi spustil před lety povyk, že Polsko se snaží kontrolovat veřejnoprávní média. Jenže v Polsku jsou média provládní i proopoziční, a to i televize. V Německu žádné takové TV stanice pro opozici nejsou a vystupují hodně stranicky. I Lucembursko kritizovalo Polsko za veřprávní média, jenže… Lucembursko má takové médium jen jedno (rozhlas) a jeho ředitele jmenuje přímo vláda. Takže docela nechutné, když i LX se přidalo k tomuto honu, i když samo to má s nezávislostí veřprmédií horší.
    Ale hlavní věc jsou ti političtí vězni. O nich žádný EUparlament „kupodivu“ nehlasuje.

Leave a Reply

Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Nechceme jít cestou Polska

Published

on

Nechceme jít polskou (a maďarskou) cestou, je výrok aktivistů Milionu chvilek a pod tímto heslem svolávají demonstraci. Ona polská cesta zůstává ale mlžně naznačena něčím, o čem prý hovoří celý svět. Pokud to zjednoduším, polská justiční reforma je kádrová reforma, která u nás proběhla již v devadesátých letech, jen s tím rozdílem, že si pořádek udělali čeští soudci mezi sebou a profláknuté komunistické kádry poslali do důchodu nebo do advokacie. V Polsku se nic takového nestalo a v polské justici doživotně jmenovaní soudci zůstali. Nelze navíc tak úplně tvrdit, že by se polští postkomunisté v talárech nevyskytovali i ve vládním táboře.

V Polsku je třetina soudců proti vládě, většina dělá svou práci a nezávisle soudí a několik set polských soudců zastává nějaké funkce, za které po pětileté vládě může poděkovat PiS. Tito soudci nahradili Ty, kteří po desetileté vládě Tuska děkovali za funkce jeho vládní koalici (v Polsku je cca 10 000 soudců). Podle evropských smluv zůstává organizace justice na jednotlivých zemích, a proto nemůže Evropská komise řešit, kolik a jakých struktur bude mít polské soudnictví. Komise dnes spolu s polskou opozicí řeší lidskoprávní názory polských soudců na podobu justiční reformy, kterou v Polsku schválil zvolený parlament a podepsal zvolený prezident.

Názorem rebelujících polských soudců je ale i takový, že nově navržení soudci a jmenovaní polským prezidentem soudit nemohou (jde o 357 soudců), protože je navrhla Soudcovská rada, která podle názoru rebelujících soudců není nezávislá. Po tomto aktu vznikl návrh onoho „náhubkového zákona“, prošel Sejmem, byl podepsán polským prezidentem a začal platit. Ten pod disciplinárním trestem zakazuje soudcům zpochybňovat mandát prezidentem jmenovaných soudců. Disciplinární komisi polského Nejvyššího soudu rebelující soudci neuznávají, ale ta stále v zákonem vymezených pravomocech soudí a účinně trestá soudce. Evropský soudní tribunál na návrh Evropské komise a komisařky Věry Jourové vydá v dohledné době rozhodnutí, kterak Polsko porušilo, či neporušilo evropské právo.

Soudní reformu prosazuje v Polsku Ministerstvo spravedlnosti spolu s polským prezidentem. Roky a podle průzkumů v tom o co jde, se těžko orientuje většina polských voličů. Pro mě osobně byl v onom nepřehledném souboji vidění polského práva, důležitý názor polského premiéra Morawieckého, který několik let vleklých soubojů do onoho procesu nezasahoval. Zasáhl až v situaci, kdy rozhodnutí rebelujících soudců Nejvyššího soudu o zpochybnění moci jiných soudců soudit a platnosti jejich rozsudků paralyzovalo polské soudnictví. V této fázi i polský premiér soustřeďující se hlavně na ekonomiku, zvedl hlas a velmi silně a nekompromisně podpořil polského prezidenta a ministra spravedlnosti.

Pokud to dobře chápu, Milion chvilek tedy nechce, aby české soudnictví šlo podobnou cestou jako polské soudnictví. Podobnou cestou jít nemůže, protože nemáme v České republice Soudcovskou radu. Chápu, že se aktivistům nemusí líbit, že časem dojde ke zvolení nových funkcionářů české justice a pravděpodobném dosazení ministryní spravedlnosti navržených a českým prezidentem jmenovaných osob. Stejně jako v případě volby ombudsmana se mi to nemusí líbit a mohu jít na ulici a vyjádřit svou nechuť, ale vůbec nechápu, proč do toho motat složitý spor o reformu polské justice, o níž si troufnu tvrdit, má v České republice povědomí jen několik odborných právníků.

Jaromír Piskoř

Continue Reading

Aktuality

„Opora pořádku, kandidát snů.“

Published

on

Ve velkolepém americkém stylu odstartovala v sobotu na sněmu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) kampaň prezidenta Andrzeje Dudy za znovuzvolení. „Polsko se mění k lepšímu, ale k dokonalosti má ještě daleko,“ prohlásil favorit květnových voleb o bilanci uplynulých let a příslibech do budoucna. Za svůj nejdůležitější cíl označil zvýšení životní úrovně Poláků. Projev ukončil v objetí s manželkou a na prezidentský pár se pak snesly konfety.

Dudova kampaň půjde ruku v ruce s praktickou politikou vládnoucí strany. Ta jí říká dobrá změna. Víc peněz pro rodiny a důchodce, nižší daně a vyšší investice. „Je třeba, abychom se snažili s politikou zacházet tak, aby se v ní každý cítil respektovaný,“ řekl mimo jiné Andrzej Duda.

Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, považovaný za nejmocnějšího muže v současném Polsku (přestože zastává jen funkci řadového poslance), označil Dudu za „oporu obrany pořádku, polské ústavy a práva“ v uplynulých letech. „Tentokrát máme kandidáta – můžeme říci – snů,“ uvedl Kaczyński.

Menšinová opozice naopak prezidentovi vytýká právě porušování ústavy a podřizování se pokynům stranického šéfa Kaczyńského při prosazování kontroverzní soudní reformy. Ta podle domácích i zahraničních kritiků, včetně Bruselu, ohrožuje nezávislost polských soudů. Dudova nejvážnější konkurentka se i proto na plakátech objeví s heslem „opravdová prezidentka“. Kandidátka opoziční Občanské platformy Małgorzata Kidawová-Błońská slibuje i jistou budoucnost. „Je to poslední šance, abychom zasypali příkop, který se prohlubuje ze dne na den. A to nemůžeme změnit za dva, tři roky nebo za pět let, ale musíme to změnit teď,“ vyjádřila se Kidawová-Błońská.

Až daleko za dvojicí kandidátů největších polských politických sil končí v průzkumech ti ostatní. O nejvyšší funkci se uchází nezávislý novinář Szymon Holownia, poslanec Evropského parlamentu Robert Biedron, první politik, jenž se v silně katolickém Polsku otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci. Kandiduje také předseda Polské lidové strany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, těšící se podpoře hlavně mezi rolníky, a za krajní pravici Krzysztof Bosak.

Podle průzkumů by Duda, těšící se podpoře PiS, mohl v prvním kole získat mezi 38 až 44 procenty hlasů, zatímco Kidawová-Blonská může počítat s podporou přibližně 22 procent voličů, odhodlaných jít k urnám. V druhém kole by pak podle těchto průzkumů měl Duda vyhrát.

AUTOR mkk, zdroj: ČTK, ČT24, celý text na ct24.ceskatelevize.cz

Continue Reading

Aktuality

Macron vůči Polsku otočil: připravuje postbritskou EU

Published

on

Donedávna nešetřil na adresu polské národovecko-konzervativní katolické vlády kritikou, mimochodem daleko ostřeji než Angela Merkel. A teď najednou, aniž by hnul brvou, mluvil ve Varšavě o Polsku jako o veledůležitém spojenci, bez něhož se Evropa nehne kupředu, mluvil o obratu ve vzájemných vztazích.

Obnovit německo-francouzsko-polský Výmarský trojúhelník

Dokonce slíbil obnovit tzv. Výmarský trojúhelník, tj. zvláštní privilegovaná setkávání prezidentů i vlád Francie, Německa a Polska, jaká žádná jiná země nemá, a která si ti tři dohodli počátkem 90.let v euforii po pádu komunismu. Tenkrát nám Čechům v tomto ohledu ujel vlak. Od nástupu Kaczyńského k moci se tyto schůzky nekonaly a teď je najednou Macron přináší na zlatém tácu.

Macron při svých jednáních ve Varšavě údajně nekritizoval destrukci polského soudnictví a jeho podřízení politické moci, celou věc hodil na Evropskou komisi, to že je její starost. Přitom přijel do Varšavy v nejvypjatější chvíli celého sporu kolem soudů. Bylo to jako studená sprcha pro všechny, kdo se v Polsku už pět let brání Kaczyńského monopolizaci moci a kdo stáli historicky u začátků Solidarity. A šokem pro všechny, kdo si pamatují Macronovy vzletné formulace o evropských hodnotách.

Nová EU bez Britů, se silnější Francií

Možná lze ale jeho chování rozumět i tak, že vzal vážně brexit a novou konfiguraci, kterou ten přinese evropskému kontinentu, i nebezpečí možné brexitové nákazy. A jakožto dnes nejvýraznější evropský politik se rozhodl nabídnout Varšavě vstřícnost. Možná, že tam přijel říci – teď máte šanci, karty se budou rozdávat nanovo. V nové evropské sestavě můžete hrát významnou roli, ovšem za předpokladu, že se vrátíte k hodnotám Unie. Nebo zůstat na vedlejší koleji. Vaše zodpovědnost. Můžeme otočit stránku.

V nové Evropě bez Britů se její těžiště posune na východ, kde dominuje téměř čtyřicetimiliónové Polsko. Jako by Macron Polákům říkal: Začněte už hrát roli střední mocnosti, předurčuje vás k tomu vaše velikost, demografie, poloha na východní hranici EU i vaše historie. V postbritské Evropě bude pro vás místo. O Visegrádu a zbytku střední Evropy ovšem ani slovo.

Bude to Evropa, kde Britové už nebudou klást překážky další integraci, kde ještě větší roli než dosud budou hrát Francie s Německem, a kde nejspíš Francie posílí své postavení. Bez Britů je teď Francie jedinou zemí EU, která má dimenzi světové mocnosti: jako jediná vlastní jadernou zbraň, jako jediná je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, jediná má armádu schopnou zasahovat kdekoli na světě, atd atd. Německo je ekonomickým gigantem, ale v mezinárodní diplomacii/politice stále ještě trpaslíkem.

Autor: Petr Janyška, celý text na blog.aktualne.cz/petr-janyska

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Nechceme jít cestou Polska 17.2.2020
    Nechceme jít polskou (a maďarskou) cestou, je výrok aktivistů Milionu chvilek a pod tímto heslem svolávají demonstraci. Ona polská cesta zůstává ale mlžně naznačena něčím, o čem prý hovoří celý svět. Pokud to zjednoduším, polská justiční reforma je kádrová reforma, která u nás proběhla již v devadesátých letech, jen s tím rozdílem, že si pořádek […]
    Jaromír Piskoř
  • „Opora pořádku, kandidát snů.“ 16.2.2020
    Ve velkolepém americkém stylu odstartovala v sobotu na sněmu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) kampaň prezidenta Andrzeje Dudy za znovuzvolení. „Polsko se mění k lepšímu, ale k dokonalosti má ještě daleko,“ prohlásil favorit květnových voleb o bilanci uplynulých let a příslibech do budoucna. Za svůj nejdůležitější cíl označil zvýšení životní úrovně Poláků. Projev ukončil […]
    Jaromír Piskoř
  • Polsko má nové ložisko mědi a stříbra 14.2.2020
    Zielona Góra Copper, která patří pod Měď Copper (vlastníkem je kanadská Lumina Capital), obdržela rozhodnutí o schválení geologické dokumentace nového ložiska mědi a stříbra „Nowa Sól“. Schválená ložiska se odhadují na 848 milionů tun rudy mědi a stříbra, 11 milionů tun mědi a 36 000 tun stříbra Je to první, za více než 40 let, […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality