Connect with us
Reklama

Aktuality

Euroskepticismus polského prezidenta Dudy

Published

on

„Až budou naše záležitosti vyřešeny, budeme se zabývat těmi evropskými, ostatně ať nás nechají na pokoji a umožní napravovat Polsko.“ řekl Andrzej Duda v Leżajsku. Duda během setkání s obyvateli zdůraznil, že Poláci „mají právo na to, aby si sami vládli a rozhodovali o tom, jakým směrem se Polsko bude ubírat a jakým způsobem bude napravovat shnilé instituce spoutané starými systémovými řešeními.“

Prezident také vyjádřil naději, že na konci funkčního období polského parlamentu a následně také prezidentského, budou Poláci vědět co si vrcholní politici myslí o občanech a ne „o imaginárním společenství, ze kterého pro nás moc neplyne.“
Polský prezident ukázal drápy a možná trochu moc silnými slovy odhalil, co si myslí o dnešní politice Evropské komise.

Bývalý prezident Aleksander Kwaśniewski mu napsal dopis, ve kterém mimo jiné píše: „V Polsku není politická ani společenská dohoda na antievropský kurz a žádná politická strana nemá politický ani morální mandát k jeho realizaci. Poláci jsou povinni být členem reálného a neimaginárního evropského společenství, ze kterého čerpáme a do kterého vnášíme polský vklad. Společenství, jehož hodnoty sdílíme a které jsme se v roce 2003 zavázali dodržovat.“

Polský prezident Duda sklidil za svá slova slinou vlnu kritiky od opozice a liberálních novinářů a o pár bodů jej v průzkumu o důvěře obyvatel přeskočil Donald Tusk. Mimochodem Jaroslawovi Kaczyńskému věří 35 % a negativně na něj nahlíží 57,3 % respondentů.

Polská politika těchto dnů je postižena masivní a nevybíravou kampaní před komunálními a vojvodskými volbami. Opozice ztrácí své dosud dominantní postavení v samosprávách a dělá vše pro zachování alespoň částečného vlivu na rozhodování ve velkých městech a regionech. V Polsku se za budoucích dvacet měsíců bude volit čtyřikrát. Komunální, evropské, parlamentní a prezidentské volby budou po sobě navazovat a volební kampaň se tak povede stále. Blok opozičních stran antiPiS zapomíná na své půtky a deklaruje svou snahu o zabránění PiS uzavřít koalice na jakékoli úrovni. Všechny volební průzkumy za delší dobu totiž dávají vládní straně průměrně 40 % podpory voličů.

Antipolská a antimaďarská politika Evropské komise a většiny v Evropském parlamentu bude mít ale v Polsku a Maďarsku negativní dopady na pozitivní vnímání oněch institucí a lze předpokládat, že jak v Polsku, tak v Maďarsku v evropských volbách posílí euroskeptické a protievropské strany. V Polsku není realistické předpokládat, že by protievropské strany dosáhly výraznějších úspěchů. Potenciál národoveckých stran není velký a dnes jediný polský poslanec v Evropském parlamentu nebude násobně „rozmnožen“, i když si to přeje. Jenže euroskeptický PiS či Fides určitě posílí a jarní evropské volby mohou přeorat dosavadní dominantní postavení eurosocialistů. Politika nové Evropské komise už bude jiná. Bude muset reflektovat změny nálad v jednotlivých zemích a sebrat euroskeptikům některá témata, aby se za šest let nemusela obávat o ztrátu většiny.

Polsko se tak může stát ukázkou toho, jak bude postup eurosocialistů dlouhodobě účinný. Pokud se antiPiS nepodaří za dvacet měsíců změnit polskou vnitřní politickou scénu a tím i politický postoj Polska, stane se Polsko příkladem pro jiné země, jak se k eurosocialistickým nápadům stavět. V tom je polský politický vývoj pro Evropu tak důležitý.

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Komise žaluje Polsko

Published

on

Komise se domnívá, že „polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců“.

„Chtěli bychom, aby ti, kterých se zákon dotýká, mohli dál plně provádět své soudcovské povinnosti. O to jsme požádali, nyní je na soudu, zda o takovém předběžném opatření rozhodne,“ vysvětlila mluvčí. Rychlost, s jakou bude soud jednat, neuměla Andreevová odhadnout. Připomněla ale, že sama komise s částmi řízení pro nesplnění povinnosti, které žalobě předcházely, postupovala rychlým tempem. O možnosti žaloby komise diskutovala už minulou středu, připustila dnes mluvčí.

Na začátku letošního července poslala unijní exekutiva polským orgánům výzvu týkající se zákona o Nejvyšším soudu a v polovině srpna pak řízení pro porušení povinnosti posunula do druhé fáze. Odpověď polských orgánů v obou případech obavy komise nerozptýlila.

Celý text na České noviny

Continue Reading

Aktuality

Barbara Ćwioro se stala polskou velvyslankyní v ČR

Published

on

„Praha je pro mě velkou výzvou. Velvyslanectví Polské republiky v hlavním městě České republiky je jednou z nejvýznamnějších polských diplomatických misí na světě. Česká republika je našim sousedem, strategickým politickým partnerem ve střední a východní Evropě, zejména ve Visegrádské skupině, ale také v rámci “ Bukurešťské devítky“, Trojmoří nebo Evropské unie a NATO. Příchod do Prahy je pro mě velkým profesním růstem a výzvou.“ řekla Barbara Ćwioro pro Głos.

Continue Reading

Aktuality

Evropa hledá hodnotu

Published

on

Současná Evropa stále více rozdělená a trápí takovými problémy jako Brexit nebo migrační krize, čelí hrozbě ztráty společné identity a staletého kulturního dědictví. Je nějaká šance na nalezení společných hodnot pro dnes tak různorodé etnické a politické Evropy? Jaké hodnoty by měly být základem budoucnosti Evropy? Na XXVIII Ekonomické fórum v Krynici, se zúčastnil panelu Angelo Farrugia, maršálejk Sněmovny reprezentantů Malty, arcibiskup Marek Jędraszewski, metropolita Krakova, Jacek Karnovski, šéfredaktor týdeníku wSieci, Marek Kuchciński, maršálek polského Sejmu, János Latorcai, místopředseda maďarského Národního shromáždění a arcibiskup Zbigniew Stankiewicz, metropolita Rigy. Rozhovor moderoval Jacek Kurski, předseda správní rady TVP SA

Jacek Kurski a položil základní otázky: jaký je současný stav EU? Existuje taková věc jako evropské hodnoty?

Marek Kuchciński: Vím jedno, země střední Evropy uznávají hodnoty, jako svoboda a mají povědomí o potřebě nezávislosti. Zdá se, že na Západě tyto hodnoty nejsou rozvinuty. Musíme odvážně připomínat, že evropské hodnoty, které platí dnes, mají své kořeny ve třech zdrojích – řecké filozofii, římském právu a křesťanství.

Angelo Farrugia hovořil o hodnotách vyplývajících z důstojnosti každé lidské bytosti: Do EU jsme vstoupili současně s Polskem. Když hovoříme o hodnotách, mluvíme o lidských hodnotách. Každý by měl mít právo na základní práva. Mám rád francouzské heslo rovnost, svoboda a bratrství. Pro Farrugiia je významným současným problémem Unie finanční krize: došlo k chybám v řešení finanční krizi v EU. Pokud nebude navržena náprava, máme problém.

János Latorcai na problém evropských hodnot nahlédl z politického hlediska. Podle něj má nyní liberalizmus převahu, ale bude pro něj těžké zvládnout kontinent. Vzhledem k nadměrnému liberalismu vznikají trendy opozice, které například nebudou přijímat nová pravidla týkající se sexuality. Latorcai také poukázal na to, že v Evropě neexistovala žádná politická kategorie jako evropští unionisté.

Marek Jędraszewski se zmínil o velkém poselství Jana Pavla II., který řekl, že demokracie se může změnit na totalitarismus. Varoval před ustanovením objektu, který může rozhodovat o tom, co je dobré a co je špatné. Člověk vycítil, že může rozhodovat, kdo je člověkem, kdo podčlověkem a kdo červem – to byla Goebbelsovská propaganda. Velkou hrozbou podle Jędraszewského je vznik jejích současných inkarnací, které se zrodily z podobných ideologických základů. Podle arcibiskupova přesvědčení není pochyb o tom, že nejdůležitější věcí musí být lidská důstojnost.

Zbigniew Stankiewicz připomenul, že cílem otců Evropy vedených Schumanem bylo dosáhnout trvalého míru v Evropě. Ekonomika měla být prostředkem k tomuto účelu. Schuman viděl společenství svrchovaných států založených na křesťanských hodnotách. Hlavním současným problémem, podle metropolity Rigy, je vlna neomezené svobody, která není založena na hlubších fundamentech. To vede k posunu hranic dobra i zla. Dnes se člověk stal instancí, která rozhoduje o tom, co je dobré a co je špatné – a to jsou rozhodnutí, o kterých není možno hlasovat.

Jacek Karnowski poukázal na to, že na stěnách chodeb EU visí abstraktní obrazy a je možné to hodnotit, jako příznak úmyslného odklonu od křesťanské tradice. Podle šéfredaktora se Unie dnes potýká s největší krizí ve své historii a staví se proti křesťanskému dědictví. Jednou z hrozeb je použití dvojích standardů, například v situaci, kdy silní hráči rozhodují o tom, co je evropský zájem, a jejich rozhodnutí jsou pak pouze prezentovány zemím našeho regionu. Tímto způsobem se poškozuje demokracie

János Latorcai vidí potřebu re-evangelizovat materiální západní společnost. Musíme určit, co je a co není hodnotou. Hodnota je to, co ověřila gistorie, a chceme, aby zůstala. Křesťanství mělo takovou sílu přežití. Evropa je kombinovaným výsledkem filozofie, judaistické kultury a umění římské organizace. Věříme, že Bůh stvořil lidi podle jeho obrazu.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Komise žaluje Polsko 24.9.2018
    Komise se domnívá, že „polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců“. „Chtěli bychom, aby ti, kterých se zákon dotýká, mohli dál plně provádět své soudcovské povinnosti. O to jsme požádali, nyní je na soudu, zda o takovém předběžném opatření rozhodne,“ vysvětlila mluvčí. Rychlost, […]
    Jaromír Piskoř
  • Barbara Ćwioro se stala polskou velvyslankyní v ČR 20.9.2018
    „Praha je pro mě velkou výzvou. Velvyslanectví Polské republiky v hlavním městě České republiky je jednou z nejvýznamnějších polských diplomatických misí na světě. Česká republika je našim sousedem, strategickým politickým partnerem ve střední a východní Evropě, zejména ve Visegrádské skupině, ale také v rámci “ Bukurešťské devítky“, Trojmoří nebo Evropské unie a NATO. Příchod do […]
    Jaromír Piskoř
  • Evropa hledá hodnotu 20.9.2018
    Současná Evropa stále více rozdělená a trápí takovými problémy jako Brexit nebo migrační krize, čelí hrozbě ztráty společné identity a staletého kulturního dědictví. Je nějaká šance na nalezení společných hodnot pro dnes tak různorodé etnické a politické Evropy? Jaké hodnoty by měly být základem budoucnosti Evropy? Na XXVIII Ekonomické fórum v Krynici, se zúčastnil panelu […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality