Connect with us
Reklama




Aktuality

Československo-polský spor o Těšínsko 1918–1920

Published

on

mapa TěšínskaRozpad habsburské monarchie postavil české a polské představitele před otázku, jak by mělo být Těšínsko rozděleno mezi oba nástupnické státy. Provizorní dohoda o rozdělení pravomocí mezi místními představiteli byla uzavřena 5. listopadu 1918 a odrážela převahu Poláků na tomto území. Dle této dohody spadalo pod polskou správu 77 procent území Těšínského knížectví, takže města jako Bohumín, Karviná, Těšín, Třinec a Jablunkov se ocitla na polské straně. moderní dějinyI když šlo pouze o provizorní dohodu, která neměla předjímat definitivní hranice obou států, polští představitelé ji tak brzy začali vykládat, což českou stranu znepokojilo a vedlo v lednu 1919 k obsazení Těšínska československým vojskem. To vyvolalo přirozeně obrovské pobouření mezi všemi uvědomělými Poláky a vedlo k přenesení sporu na mírovou konferenci v Paříži. Původně měl být na sporném území uspořádán plebiscit, který by zjistil vůli obyvatel, ale to se ukázalo jako neproveditelné. K vyřešení sporu tak došlo arbitráží velmocí v červenci 1920. Dle tohoto rozhodnutí získalo Československo celý ostravsko-karvinský revír a košicko-bohumínskou dráhu, která tehdy představovala jediné železniční spojení českých zemí se Slovenskem. Toto rozhodnutí však bylo mezi Poláky vnímáno jako naprosto nespravedlivé a pouze dočasné.

Ivo Baran: Polská menšina v Moravskoslezském kraji

Historie v bodech:

19. 10. 1918 vznikla Rada Narodowa Ksiectwa Cieszyńskiego s cílem připojit celé Těšínsko k Polsku.

Po státním převratu v českých zemích vznikl 29. 10. 1918 Český zemský národní výbor pro Slezsko.

Počátkem listopadu1918 se čs. nár. výbor s polskou nár. radou v Orlové dohodl na prozatímním rozdělení území a kompetencí. ČSR má zájem na ovládnutí ostravsko-karvinské uhelné pánve a košicko-bohumínské železniční dráhy.
Poláci argumentují svou početní převahou na Těšínsku, Čechoslováci historickou přináležitostí Těšínska k českým zemím.
Od prosince 1918 probíhají diplomatická jednání.

Na Těšínsko z čs. iniciativy vyslána britská mise, aby prozkoumala poměry.

Na 26. ledna 1919 plánovány volby na polském území včetně Poláky ovládané části Těšínska.
Česká strana se obává, že volby budou zmanipulovány a jejich výsledek využit jako argument pro připojení Těšínska k Polsku.

23. ledna zahájena „sedmidenní válka“ – česká ofenziva vedená plukovníkem Josefem Šejdárkem vytlačila polské jednotky z Bohumína, Karviné a Těšína až ke Skoczowu.

30. ledna vydán rozkaz k zastavení postupu. Padlo zhruba 50 Čechoslováků a 90 Poláků.

Boje na Těšínsku vedly k diplomatickému zákroku velmocí.

V únoru na Těšínsko vyslána mezinárodní komise.

Nařízena evakuace čs. jednotek z části zabraného území – provedena narychlo a provázena organizačními zmatky.
Po evakuaci dočasně zřízeno neutrální pásmo mezi čs. a polskou částí Těšínska. V pásmu se zdržovali zločinci a pašeráci, šířily se zde choroby – úřady zde nemohly zasahovat. Demarkační linie střežena francouzskými a italskými jednotkami – kompetenční spory s čs. a polskými útvary.

V září 1919 stanovena nová demarkační linie – podobná původní linii z listopadu 1918. Konečné rozdělení Těšínska se mělo řídit výsledky chystaného plebiscitu – lidového hlasování. Zřízena mezinárodní plebiscitní komise, jí podléhají čs. a polská komise.  Plán plebiscitu z počátku vítán hlavně polskou stranou, následně však vyvstaly spory, kdo všechno bude mít právo hlasovat (dle věku, bydliště atd.). Proběhlo pouze „zkušební“ kolo plebiscitu na Frýdecku, kde převážila česká strana.
Francie má zájem o dobré vztahy s ČSR i Polskem, předseda plebiscitní komise francouzský hrabě de Manneville Čechy i Poláky obviňován z protežování protistrany

Polsko je současně ve válce s bolševickým Ruskem – obviňování Čechů z podpory bolševismu.

Vyhrocené projevy národnostního napětí.

Propuštění či vyhánění polských dělníků z továren.

Oboustranné nucené vystěhovávání.

Útoky na učitele, komunální politiky a jiné veřejné činitele.

Vznikají české i polské polovojenské organizace.

Během jara a počátkem léta 1920 vyhrocení poměrů – polské útoky na četnické stanice a úřady,
např. v Šumbarku zabiti tři četníci

Na čs. stranu se během konfliktu připojila i většina místních Němců, Židů obávajících se antisemitských nálad v Polsku, i tzv. koždoňovců…

Koždoňovci (někdy též zjednodušené označovaní jako Šlonzáci) nazýváni podle Josefa Koždoně (1873–1949). Skupina obyvatel hovořících polsky, ale hlásících se k svébytné „slezanské“ identitě. Kulturně mají blíže k Němcům, odmítají polský nacionalismus.

Češi a Poláci se vzájemně viní z krutostí během sedmidenní války.

Čechoslovákům vyčítáno údajné sabotování polského boje proti bolševikům.

Rozvoj letákové a novinové propagandy obou stran.

Protipolskou propagandu vyvíjejí i koždoňovci (satirický časopis Nasz kocur).

V důsledku násilností upuštěno od plánovaného plebiscitu.

Na konferenci ve Spa v červenci 1920 rozhodnuto o definitivním rozdělení Těšínska mezi ČSR a Polsko.
ČSR získala uhelnou pánev i strategickou železniční trať.

Město Těšín rozděleno na Cieszyn a Český Těšín.

Na obou stranách zůstala jistá nespokojenost – Češi věřili, že by plebiscitem získali celé Těšínsko; místní Poláci dohodu vnímali jako zradu polské vlády.

Zdroj: Moderní-Dějiny.cz

 

 

Continue Reading
Click to comment

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aktuality

Duda při výročí osvobození Osvětimi slíbil dbát na památku obětí

Published

on

Osvětim – Polsko bude pečovat o památku obětí nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi a bude chránit pravdu o tom, co zde dělo. Na úvod dnešního hlavního ceremoniálu u příležitosti 75. výročí osvobození tohoto tábora Rudou armádou to prohlásil polský prezident Andrzej Duda. Vzpomínkové akce se účastní přibližně 200 přeživších. Za druhé světové války v Osvětimi zemřelo přes 1,1 milionu lidí, většinou Židů.

Uctění památky obětí, které v Osvětimi zahynuly, jsou přítomny delegace z více než 30 zemí. Mimo jiné přijeli prezidenti Izraele Reuven Rivlin, Německa Frank-Walter Steinmeier a Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a rovněž český premiér Andrej Babiš.

Policie průběžně uzavírala provoz na všech hlavních křižovatkách od katovického letiště až k památníku, aby usnadnila příjezd zahraničních hostů. Přesto se na místě bývalého koncentračního tábora tvořily fronty státníků a zahájení piety se zhruba o deset minut zdrželo. Organizátoři pietního shromáždění uváděli politiky do hlavního stanu u historické osvětimské brány, kde se shromáždili i přeživší z koncentračního tábora. Novináře převážely mikrobusy kolem táborových baráků do někdejší sauny, kde bylo v historických prostorách otevřeno improvizované tiskové středisko.

Hlavní ceremoniál začal projevem polského prezidenta u takzvané zdi smrti, kde byli vězni popravováni. Předtím kromě jiného Duda a Rivlin položili květiny u památníku polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal do Osvětimi zavřít dobrovolně, aby prověřil zprávy o tamních zvěrstvech nacistů a informoval o nich svět. „Jsou to tři generace od doby, kdy se několik tisíc vězňů, obětí krutosti, vyčerpáno otrockou prací, nemocemi, dožilo osvobození vojáky Rudé armády. Máme tu několik posledních přeživších, co zažili peklo holokaustu na vlastní kůži,“ uvedl při zahajovacím ceremoniálu Duda.

„Jménem Polské republiky obnovuji závazek, že stále budeme udržovat památku a chránit pravdu o tom, co se zde dělo. Pravda o holokaustu nesmí zemřít. Vzpomínka na Osvětim musí pokračovat, aby se nic podobného nemohlo opakovat. Děkuji vám, pamětníci, za vaše svědectví a za to, že jste sem dnes přišli,“ dodal.

Přeživší se do Osvětimi sjeli z celého světa – z Izraele, USA, Peru, Ruska či Slovinska, uvedla agentura AP. „Chtěli bychom, aby příští generace věděla, čím jsme si prošli, a aby se to už nikdy neopakovalo,“ řekl rozechvělým hlasem 91letý David Marks. V Osvětimi přišel o 35 příbuzných, kteří sem byli přivezeni ze své rodné vesnice v Rumunsku.

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz) založili nacisté v roce 1940 a mezi prvními v něm byli internováni polští odbojáři. Následující rok byl poblíž postaven rozsáhlejší komplex Osvětim II – Březinka (Birkenau), který se stal největším střediskem určeným nacisty k vyhlazování evropských Židů. Podle osvětimského muzea v táboře zahynulo přes 1,1 milionu lidí, z toho milion Židů. Vězněno tam bylo i na 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000.

Tábor osvobodila 27. ledna 1945 Rudá armáda bývalého Sovětského svazu. V roce 1947 byl pak celý objekt prohlášen polským národním památníkem.

Na dnešek připadá Mezinárodní den památky obětí holokaustu, který je připomínán z vyhlášení Valného shromáždění OSN od roku 2006. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.

(České noviny – ČTK)

Continue Reading

Aktuality

Budoucí polský premiér vypadá takto

Published

on

Borys Budka vyhrál primárky uvnitř nejsilnější opoziční strany Občanské platformy, a to v prvním kole s podporou cca 80 %. Znamená to mimo jiné politický konec Schetyny a jeho krajských baronů. Právník s ekonomickým doktorátem, kterého volil i Donald Tusk se zatím proslavil spíše jako opoziční „prudící“ poslanec.

42 letý Budka s 8 000 tisíci hlasy straníků z téměř 10 000 členů Platformy v 38 milionovém Polsku získal v minulých volbách (za předsednictví Schetyny) zabalených do Občanské koalice 5 milionů hlasů voličů, kteří přišli k volbám a 30 % mandátů v Sejmu. Hlasy opozičních lidovců a levice daly dohromady téměř 4 miliony hlasů. ‬Vládní PiS získalo pouze 8 miliónů hlasů. Národovci z Konfederace pak 1, 2 milionů hlasů. Schetyna těsně chyboval v počtech. Platforma mu byla přednější než porážka PiS.

Botrys Budka zdědil, co by kandidátku na polskou prezidentku v květnových prezidentských volbách Małgorzatu Kidawovu-Błońskou. Silně jej podpořila ve volbách předsedy Platformy. Podle průzkumů má stejně jako Platforma +- 27 %. Prohraje ve druhém kole se stávajícím prezidentem Dudou. Budka si ovšem dnes může dovolit ješitnost Platformy obětovat pro Antipis. Levicového Biedronie „kavárna“ ukecá a „přijatelný“ lidovec pro spoustu pravicových voličů Władysław Kosiniak-Kamysz se může stát jediným konkurence schopným kandidátem vůči Dudovi a může jít tak ve finále o soutěž cca 9 miliónů oproti cca 9 miliónům. 

Budka by byl blbej, kdyby se o to nepokusil. I případná porážka by mu umožnila konsolidovat peníze Platformy, projevit budoucí koaliční potenciál a zbavit se vnitřní konkurence Małgorzaty Kidawovy-Błońské. Zjednodušeně – Tuskova varianta je jen o koulích Budky. 

Continue Reading

Aktuality

Kaczyński: „Mohl bych si promluvit s Putinem, ale ať nejdříve vrátí vrak.“

Published

on

Ruský prezident Vladimir Putin používá historii pro svou vlastní politiku – říká předseda PiS Jarosław Kaczyński v rozhovoru pro německý deník Bild.

„(Vladimir Putin) se snaží nasměrovat pozornost na nás Poláky, aby rozmazával zapojení své vlastní země do vypuknutí druhé světové války s důsledky této skutečnosti“ řekl Kaczyński, ale vyjádřil přesvědčení, že „svět zná pravdu“: „Byl to Sovětský svaz za vlády Stalina, který napadl Polsko 17. září 1939. Byli to sovětští vojáci a mučitelé z NKVD, kteří v roce 1940 zavraždili tisíce polských důstojníků v Katyni a jinde“. „Poláci jsou oběťmi a Rusové pachateli, a to Putinovi nevyhovuje. Proto chce přepsat historii. Nezapomeňte, že to byl Putin, který oznámil v roce 2005 4. listopad za svátek svého „nového Ruska“, výročí, kdy v roce 1612 byli Poláci neúspěšní v boji o moskevský Kreml. Putin používá historii pro svou vlastní politiku“.

Také upozorňuje německé čtenáře na to, že Třetí říše hromadně vraždila polskou elitu, profesory, vědce, studenty, politiky a jejich rodiny a to od samotného počátku války. Budoucnost Polska měla být zničena spolu s kulturou země a jejím ekonomickým potenciálem. „Sověti také zabili tisíce Poláků nebo je vyvezli na Sibiř nebo do Kazachstánu. Mnozí se vrátili do Polska až na konci 50. let. Jiní se nevrátili nikdy,“ říká Kaczyński a vyjádřil uspokojení nad tím, že německý prezident Frank-Walter Steinmeier a kancléřka Angela Merkelová „jasně přiznávají vinu a odpovědnost Německa za válku a vraždy milionů obětí“. Jak zdůrazňuje, „opravdu znesnadnili Rusku a jeho prezidentovi šířit další lži a stavět Poláky do negativního světla.“ „Fakta mluví sama za sebe. Během druhé světové války bylo zabito 6 milionů polských občanů, včetně 3 milionů polských Židů, kteří byli před válkou polskými občany,“ poznamenává Kaczyński.

„Varšava se nespokojí s tím, že nedostala odškodnění za válečné škody. „(…) Byla zničena celá polská ekonomika, ulice, továrny, historické budovy a kulturní majetek. Polsko bylo zničeno již během první světové války, zejména v části bývalého Polského království, které se nalézalo až do konce první světové války v prostoru carského Ruska a bylo jím vykořisťováno. Za to Polsko také nedostalo žádnou kompenzaci. Zatímco Francie ještě donedávna dostávala reparace od Německa podle Versailleské smlouvy z roku 1919. Polsko nedostalo prakticky nic „- zdůrazňuje polský politik.

Na otázku, zda by nároky měly být směřovány také do Kremlu, odpovídá, že Rusko a Německo nelze srovnávat. „V Berlíně je demokraticky zvolená vláda a platí zde zákony a morálka. O Rusku to však nelze říci,“ poznamenává. Připouští však, že: „Rusko by mělo platit také. Nemyslím si však, že naše generace se dožije toho, aby Rusko přijalo svůj podíl odpovědnosti. Jedna věc je jistá: naše požadavky se nepromlčí.“ Předseda PiS v rozhovoru také varuje před Ruskem, které – jak říká – „útočí tam, kde vidí slabost a šanci na vítězství, jako například na Krymu nebo na východní Ukrajině. Má však problém, když čelí silnému odporu, dokonce i diplomatickému“.

„Proto je zde přítomnost NATO tak důležitá. Určitě to platí pro Polsko a pobaltské státy. (…) Německo by mělo vyslat více vojáků, zejména do pobaltských států. V Polsku historická minulost hovoří proti rozmístění německých vojáků. Tady by Německo mělo vzít v úvahu citlivost Polska. Je však jisté, že ve východní Evropě je zapotřebí účinných jednotek rychlé reakce, “ zdůrazňuje Kaczyński.

Kaczyński na otázku o údajném budování nepřátelské atmosféry vůči homosexuálům v Polsku, připomněl, že mnohokrát zdůraznil, že „ten, kdo zpochybňuje tradiční rodinný model, a tedy vztah mezi mužem a ženou, ohrožuje nejen Polsko nebo Evropu, ale v zásadě základy naší civilizace. “. Poukázal také na to, že homosexuálové nebyli v Polsku nikdy pronásledováni. „Na rozdíl od mnoha jiných zemí nebyla homosexualita v Polsku nikdy zakázána ani trestána (s výjimkou záborů, kdy jsme neměli vlastní státnost). Když jsme po první světové válce získali nezávislost, tyto paragrafy zmizely z trestního zákoníku, což bylo v tehdejší Evropě fenoménem. Nemáme u nás historii a tradici násilí proti homosexuálům “- zdůraznil.

Podle předsedy PiS jsou probíhající reformy soudnictví v Polsku veřejným zájmem a jde o právní stát a spravedlnost. „Je-li v Polsku porušován zákon, pak jsou to především soudy a existuje opravdu mnoho takových příkladů. (…) V Polsku existují privilegované kruhy. Obecně se jedná o privilegia odvozená od komunistického systému, které tyto kruhy chtějí zachovat, protože jsou v jejich zájmu. Soudy chrání zástupce těchto kruhů i ve zjevných a skandálních případech. A to je celá pravda a podstata probíhajícího sporu “- tvrdí Kaczyński.

Na otázku „Bildu“, zda si myslí, že jeho bratr Lech Kaczyński „byl zabit při atentátu, za kterým stál Putin“ řekl Kaczyński, že: „Velkým problémem je, že Rusko nevrátilo Polsku vrak prezidentského letadla a nebylo možné jej podrobně prozkoumat“. „Mohl bych mluvit s prezidentem Putinem o smrti mého bratra. Nejprve by nám však musel vrátit vrak,“ uzavírá předseda Práva a spravedlnosti.

Continue Reading
Advertisement

Nejnovější příspěvky

Advertisement

Advertisement

Facebook

  • Duda při výročí osvobození Osvětimi slíbil dbát na památku obětí 27.1.2020
    Osvětim – Polsko bude pečovat o památku obětí nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi a bude chránit pravdu o tom, co zde dělo. Na úvod dnešního hlavního ceremoniálu u příležitosti 75. výročí osvobození tohoto tábora Rudou armádou to prohlásil polský prezident Andrzej Duda. Vzpomínkové akce se účastní přibližně 200 přeživších. Za druhé světové války v Osvětimi […]
    Jaromír Piskoř
  • Budoucí polský premiér vypadá takto 26.1.2020
    Borys Budka vyhrál primárky uvnitř nejsilnější opoziční strany Občanské platformy, a to v prvním kole s podporou cca 80 %. Znamená to mimo jiné politický konec Schetyny a jeho krajských baronů. Právník s ekonomickým doktorátem, kterého volil i Donald Tusk se zatím proslavil spíše jako opoziční „prudící“ poslanec. 42 letý Budka s 8 000 tisíci […]
    Jaromír Piskoř
  • Kaczyński: „Mohl bych si promluvit s Putinem, ale ať nejdříve vrátí vrak.“ 25.1.2020
    Ruský prezident Vladimir Putin používá historii pro svou vlastní politiku – říká předseda PiS Jarosław Kaczyński v rozhovoru pro německý deník Bild. „(Vladimir Putin) se snaží nasměrovat pozornost na nás Poláky, aby rozmazával zapojení své vlastní země do vypuknutí druhé světové války s důsledky této skutečnosti“ řekl Kaczyński, ale vyjádřil přesvědčení, že „svět zná pravdu“: […]
    Jaromír Piskoř

Aktuality